Nevěděla jsem co mu říct. Mám mu věřit po tom všem co jsem od něj slyšela? Co všechno jsem si protrpěla za tu dobu co s ním spolupracuji? Odpověď je jednoduchá.

Pokud chci zachránit svět,tak  ano.
Pokud chci zůstat tady a je mi jedno co se stalo se skutečným světem, tak ne.

A nebo b?

,,Co se stalo?" Zeptala jsem se že zvědavosti. Začala jsem mu číst myšlenky abych se přesvědčila zda- li je to pravda. Na čaroději bylo vidět jak si dává pozor nad čím myslí jelikož ví,že umím číst myšlenky.

,,Od té doby co si začala nespolupracovat s tvým otcem a bojovala si znovu po mém boku se tvůj otec nějak dozvěděl,že v sobě máš krystal nekonečna a,že prý ses od něj stáhla kvůli tomu,že si ho chtěla zabít či co... no to není důležité.. hlavní je to,že tvůj otec z pomsty po celém živém světě prohlásil,že pokud někdo najde Lexii Fielldovou dostane odměnu dvě miliardy dolarů. Proto se celý svět zbláznil z krystalů vesmíru, protože oni vědí,že jeden máš v sobě. " informoval mě o plánu mého otce tak i o tom co se mezitím co jsem byla tady v San Juanu stalo ve skutečné světě- čili ve světě kde nejsou vyhnanci o, které ani samotná smrt nestála.

,,Ldybych s tebou nešla a zůstala tady.. co by se stalo?" Zeptala jsem se váhavě s trochou zvědavostí. Greener si povzdechnul.

,,Musel bych tě zabít Red Comet Slayerem, protože řád posvátné časové linie nestojí o neaktivní Rudou Kometu." Řekl a přitom mluvil tím svým nezaujatým tónem.

Čas od času si říkám proč mě už dávno Greener nezabil.. vždyť ho otravuji non-stop bez jakékoliv přestávky až na tuto chvíli kdy se cítím emočně blbě. Každodenně mu říkám jak bych ho chtěla zabít a on?

NIC. Naprostý nic - žádná reakce.. prostě.. takový to je mi naprosto jedno co mi říkáš, protože tě už dávno neposlouchám. Jako je on vůbec normální? Každej chlap nebo aspoň každý živý organismus mě by rovnou na místě zastřelil viz.Darkness aka Sally, můj otec, Lexy číslo jedna, policie státu New York, DWT, QUENT..

No co si budeme povídat je hodně lidí co by mě na místě chtěli zastřelit...

Lexy, neboj až zruším ten chaos s krystaly řekneš Greenerovi,že se chceš vrátit do normálního světa a on to udělá. Ty budeš žít normální život. Budeš mít Thomase za manžela a s ním děti, velký dům, 2 křečky a 3 psy. Hm? Už se těšíš?

Uklidňovalo mě moje já. To je snad ta NEJVĚTŠÍ BLBOST CO JSEM KDY MOHLA VYMYSLET.

,,Tak teď nevím jestli je lepší umřít při bitvě na tvojí straně nebo být zabít tebou Red Comet Slayerem." Zaváhala jsem a on mi věnovala tázavý pohled. Nad tím jsem jen másla rukou do vzduchu se slovy' To neřeš'.

,,Dobře... co mi zbývá? Půjdu s tebou." Řekla jsem a otočila jsem se abych mohla vykouzlit portál do živého světa a teď ovládnutého světa hledáním mé samé. No jo.. já věděla,že budu jednou slavná a,že se o mě dozví někdy celý svět.

Otočila jsem se nazpátky na Greenera, který tam jentak přiblble stál, což dělá vždycky když přemýšlí o tom jestli nějakou věc má říct nebo ne. A ano zvědavost mi bohužel nedala a musela jsem mu přečíst myšlenky.

Chyběla jsem mu. Celé ty tři roky... Celé ty tři  roky pro něj byli utrpení.. je rád že mě znovu vidí a váhá nad tím jestli mě má obejmout nebo ne.

V tu chvíli jsem mu přestala číst myšlenky, víc nepotřebuji. Váhala jsem nad tím jestli mám něco říct na to rozhodováním zda mě po té dlouhé době co jsme se neviděli objeme či ne. Moje zodpovědné já mi jasné říkalo,že NE. Já poslechla svůj nerozum  a se slovy v duchu si říkala :  Bude prd*l xd

Takže možnost b je teď více v úvahu. Stejně jsem se dost dlouho nesmála Greenerovi.

Takžeeeeee..

,,Greenere, ty seš fakt pako." Řekla jsem se smíchem.

Jsem fakt dobrá.. egoisticky jsem se pochválila v duchu.

On na mě se tvářil jako největší blbeček na světě, což on je takže to docela sedí.

,,Jak myslíš.." řekl tajemně čehož jsem si já radši nevšímala neboť by mě to vedlo k dalšímu přemýšlením nad dalšími blbostmi.

Já se otočila a vykouzlila portál do skutečného světa. Konkrétně do mého  bývalého bytu kde by jsme mohli mít aspoň bezpečné útočiště. Ještě jsem se koukla na Greenera, který furt koukal na mě takže dva idioti, kteří na sebe vzájemně čuměj... jo to je idylka musím říct.