Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Jedna proti tisícům

Naproti mě stal můj otec. To nemůže být skutečné.. vždyť před 10 lety zemřel...

V jeho obličeji se rýsoval menší úsměv.. on je snad rád že mne vidí?

Za ním byli vojáci QUENTu.

V hlavě mi zableskl ten sen s otcem.. byla to snad vzpomínka či co?

,,Otče.." Zašeptala jsem tiše a čekala na jeho reakci. Vypadal , tak jako vždy, přísně, naštvaně a kupodivu nebyl ani překvapený z toho,že mne vidí za to já byla v rozpacích. Nevědomost mě ničí..

,,Lexio, je z tebe krásná dospělá žena.. nečekal jsem,že se ještě někdy potkáme.." řekl a ve mě se vařila krev jelikož jsem na něj byla naštvaná co všechno mě i matce, bratrům udělal.

,,Za to ty jsi pořádně zestárl" neodpustila jsem si svojí drzou poznámku. On jenom zvedl obočí a následně ze ironicky zasmál.

,,Jak ty se podobáš své matce.. jak..umm..roztomilé?" nostalgicky zavzpomínal na mou matku a mě se z očí vyvalila na obličej nechtěná slza. Ona kvůli němu zemřela při misy u armády.. doteď jsem myslela,že i on umřel s ní,ale.. opak se stal pravdou.

,,Jako,že žiješ? Umřel si s matkou při mísy v armádě v Kuwaq Yaku když tam byli teroristi. J-jakto?" Zeptala jsem se a čekala odpověď typu DWT mě nechala žìt normální posmrtný život nebo ve skutečnosti jsem neumřel..

,,Pojďme si o tom promluvit někde v klidu.." řekl a přitom prošel okolo mě a já ho následovala.

Došli jsme do nějaké vyslíchací místnosti a před tím než otec otevřel dveře do místnosti pokynul vojákům aby s námi nevstupovali do místnosti a počkali před místností. Po té jsem s otcem vešla do místnosti.

,,Jen si sedni" pokynul mi otec a já si sedla, on taky.

,,Mám pár otázek. Pokud mi na ně odpovíš po pravdě tak se mě budeš moct zeptat na všechno co si budeš přát." Nabídl a slovo po pravdě schválně zvýraznil.

,,Dobře" souhlasila jsem.

,,když si zemřela kde ses objevila?" Zeptal se.

Mám mu říct pravdu? Radši ano, nikdy nevíš jestli ti nečte myšlenky, Lex.

,,V základně QUENTU, kde si mě vzal na starost doktor Ecurb." Odpověděla jsem rychle a výstižně aby jsme radši přešli na další otázku.

,,Dobře..um.. teď spolupracuješ s Markem Greenerem,že?" Zeptal se já jen kývla a on pokračoval ve svém monologu,,,Hm, Dobře.. on.. je.. nejvyšší čaroděj a zároveň ochránce posvátné časové linie.. věříš mu?"

Slovo věříš mě nejvíce bodlo do srdce.. já sama nevím jestli mu můžu věřit po tom co jsem se dozvěděla od Darkness, která je bůh ví kde.

Možná když jsem s ním spolupracovala aspoň tak jeden rok posmrného života tak jsem mu začala věřit,ale potom co jsem se dozvěděla nové věci..

Sally, Different, vražda, Darkness..

To všechno mi brání Greenerovi věřit..

,,Je to těžké.. Sama nevím." řekla jsem a na tváři mi hrál nechtěný úsklebek.

Drzosti! Teď fakt ne! Večírek nezačíná! Okřikla jsem svojí tajnou superschopnost v duchu.

,,Proč je to tak těžké? Povídej.." vybídl mě otec.

,,Rok od té doby co jsem vyhrála nad Lexy číslo jedna jsem mu pomalu začala věřit. Všechno se zkazilo tím když mi Different ukázala falešnou minulost Marka ve, kterou jsem věřila. Což moje city zlomilo.. když jsem se dozvěděla že to byla pouhá lež tak jsem byla ráda,ale potom si nakráčela nějaká Sally aka Datkness, která mi řekla,že Greener zemřel v 10 letech a že jsi ho ty vychovávat společně s ní. Potom se mi zdál vzpomínkový sen jak mi představuješ ty dva v klášteře." Řekla jsem s brekem.

Svoje emoce jsem neudržela na uzdě a nechala po obličeji stékat slzy, které jsem si následně umřela stejnak do rukávu.

,,Lexy, neboj to bude v pohodě. Different i Darkness ti lhaly,ale v něčem byla pravda. Greenerovi nemůžeš věřit." Řekl a přitom mě pohladil po tváři, já odvrátila zrak na zem.

,,P-proč?" Zeptala jsem se.

,,Protože on byl vždycky zrádce. Nevěříš? Jen se koukni co teď Greener dělá..." řekl a přitom rukou udělal jemný krouživý pohyb a před námi se objevil modrý mrak a v něm živě co teď dělá Greener.

Popíjel u borového stolu v nějaké restauraci a měl na sobě civilní oblečení. Přišla k němu nějaká žena, které nebylo vidět do obličeje, protože měla na sobě černou kapuci.

,,Děkuji,že jste přišla. Už jsem měl dost co Fielldová furt mele. Jsem rád,že je pryč.."

,,Hajzl jeden, král největších blců a idiotů na světě. Ten-" chtěla jsem zanádávat do všech svatých když v tom otec řekl pššššt. Já mu věnovala tázavý pohled.

Jako kdyby věděl co se stane..

,,Je ti jasné že jí budeš muset co nejdřív najít a zabít?" Zeptala se ta žena s kapucí Greenera.

,,Vím. Budu hledat krystaly vesmíru v New Yorku, Fielldová tam bude co nejdřív. Až přijde zaútočím s pomocí RCS." Řekl Greener a já měla otevřenou pusu z toho všeho.

,,Skvělé. Zlomte jí pas." Řekla žena se smíchem a následně odešla. Otec přerušil spojení.

,,Zabiju toho debila i kdyby mě to stálo život." Informovala jsem ho jelikož jsem věděla po tomhle co bude chtít.

,,Skvělé." Zaradoval se otec a dal mi do rukou hodinky vylepšené QUENTEM. Nasadila jsem si je na ruku.

,,Greener bude v New Yorku hledat Krystaly Vesmíru. Buď připravená,že na místě bude i W.E.A.P.O.N.
A taky využívej svých schopností co nejvíc. " Řekl otec já jen kývla a zvedla se ze židle.

Otec mě chytil za zápěstí.

,,Pamatuj, až budeš s ním bojovat nenech city tě ovládat. Když bojuješ city jdou stranou." Řekl přísně otec a pustil moje zápěstí, zvedl se že židle a pokynul mi abych šla za ním po chodbě.

Došli jsme do nějaké výzkumné místnosti otec bez toho abych nijak zareagovala mi do krku píchnul nějakou látku. Já s bolestmi spadla na kolena.

Potom jsem byla v bezvědomí.

Přidat se k otci bylo to nejhorší rozhodnutí co mě kdy mohlo napadnout..

Nikdy jsem mu neměla věřit tu věc s Greenerem a nikdy jsem neměla dopustit to abych zabíjela ve jménu QUENTU..

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro