Autor: JuditKlourova
Kategorie: Mystery/Thriller
Stav: dokončený
Počet kapitol: 9 + prolog, epilog a předmluva

Shrnutí děje
Příběh pojednává o nešťastně zamilované dívce, která se svěřuje zápisníku, který nalezla na zasněžené cestě. To by nebyl problém, kdyby dívky, co před ní do zápisníku psaly, nezmizely. Snaží se tedy naleznout vytrhané stránky, které obsahují mrazivé příběhy, a obejít svůj osud.

Anotace:
Na každé straně zápisníku příběh nešťastné lásky. Je tedy docela paradox, že se zápisník dostal právě ke mně. Stejně jako každá z dívek, které tento zápisník našly, vylívám si do něj své něžné city i já. I já tento deník nalezla na cestě zasypané sněhem. A stejně jako všechny, i mé rty touží po doteku mého vyvoleného.

Je tu však část, která mě spíše znepokojuje. Bojím se toho osudu, kterou potkal každou z nich.

Pravopis

📌Jakoby × jako by
Př: Pamatuju si ten den, jakoby to bylo včera.

--> Dám ti takovou pomůcku. Když si místo jakoby/jako by můžeš dosadit jako kdyby, bude tam jako by. Pokud ne, tak jakoby. A v tomto případě si to tam dosadit můžeš, tudíž sem patří jako by.

Správně: Pamatuju si ten den, jako by to bylo včera.

📌Přechodníky.
Př: V pravý čas jsem taky zakopla nevědě o co.

--> Přechodníky jsou něco, co naprostá většina autorů píše špatně, takže se nemusíš děsit, že v nich děláš chyby, protože ani náhodou nejsi jediná. Žádnou chytrou pomůcku ohledně nich ti dát nemůžu, obávám se. Je potřeba se je zkrátka naučit, pokud je chceš používat. Jde jen o to zapamatovat si nějaké vzorové sloveso, u něhož se ti budou jednotlivé tvary správně pamatovat, a pak podle něj odvodit tvar podobných sloves. Není to zas tak těžké, ovšem pokud se ti do toho nechce, v psaní se bez přechodníků určitě zvládneš s přehledem obejít.

Ale jestli se je chceš naučit, tady máš mini tabulku, kterou používám já, když si ohledně nich nejsem úplně jistá.

Základní sloveso: vidět, nést

Tvar rodu:
a) mužského
- vida, nese

b) ženského/středního
- vidíc, nesouc

c) jakéhokoli rodu v možném čísle
- vidíce, nesouce

To všechno byly tvary v přítomném čase, pak jsou tu ještě tvary minulé, ale ty se dají vytvořit jen u některých sloves a navíc se už prakticky vůbec nepoužívají, takže s těmi tě ani nebudu zatěžovat, protože by ti byly úplně k ničemu, stejně jako naprosto drtivé většině lidí.

Co ti ale řeknu, je, že to tak sice být nutně nemusí, ale zpravidla se i před nebo za přechodníkem píše čárka. Nakládej s ním prostě jako s dalším vyčasovaným slovesem a nemůžeš udělat chybu.

Každopádně. Tvar, který jsi ty použila tady, je tvarem pro rod mužský. Ale Leslie je žena, tudíž sem patří tvar pro rod ženský. A nemáš tam tu čárku.

Úplně správně tedy je: V pravý čas jsem také zakopla, nevědíc o co.

📌Čárky.
Hned ze začátku ti dám jednu pomůcku, která tě, pevně věřím, nemůže nikdy zklamat, když se na ni budeš soustředit. Pokud si nebudeš s umístěním čárky jistá, přečti si příslušnou větu nahlas a pomalejším tempem. Poslouchej svůj hlas a v místě, kde ti klesne, se bude psát čárka.

A teď se podíváme, kde tě tyhle prohnané mršky čárky napálily.

Př 1: Mellisa z toho, že už svého dokonalého partnera nikdy neuvidí vzala zápisník a doběhla až na malý pahorek ...

--> Dobrá, podívej se na to souvětí. Kolik tam vidíš sloves, co nejsou v infinitivním tvaru? Tři, že ano - neuvidí, vzala a doběhla. Takže v tomhle souvětí jsou tři věty - větu určuje vyčasované sloveso, jak jistě víš. A když jsou v souvětí tři věty, bude mezi čárka, anebo v případě poměru slučovacího mezi nimi může být jen spojka bez čárky. (Poměr slučovací je, když si mezi věty můžeš dát spojku a a souvětí ti i tak dává smysl.) Tenhle poměr máš mezi druhou a třetí větou a máš ho správně, tady chyba není.

My se teď ale budeme bavit o první a druhé větě. Nemáš mezi nimi žádnou spojku, zkrátka jen ta dvě slovesa. Mezi nimi tedy musí být čárka. Je třeba si tohle kontrolovat. A pokud si nebudeš vědět rady, použij tu pomůcku nahoře.

Př 2: Jediné co jsem chtěla byla smrt, ač jsem po ní nikdy netoužila.

-->  Tohle je trochu složitější gramatika. Jde o větu vloženou. Věta vložená je taková věta, kterou můžeš ze souvětí klidně dát pryč a ono ti pořád bude dávat aspoň přibližný smysl, i když to někdy může znít trošku kostrbatě. A tady to zrovna jde. Když odendáš větu co jsem chtěla, souvětí ti pořád dává smysl - jen by se hodilo dát před slovo jediné zájmeno to, ale to už je jenom detail, věta sama o sobě smysl dává i tak.

No a proč že ti tu tohle všechno vlastně vykládám? Protože věta vložená musí být z obou stran ohraničená čárkami (a to dokonce i když je za takovouhle větou spojka a, jedná se - pokud vím - o jediný případ, kdy před spojkou a napíšeš čárku). A ty ji tady ohraničenou nemáš ani z jedné strany.

Správně tedy je: Jediné, co jsem chtěla, byla smrt, ač jsem po ní nikdy netoužila.

Př 3: Konečky prstů mi až bolestivě mrzly a tak jsem pozvání radostně přijala.

--> Tady tě asi zmátlo to, že sis řekla, že přece před spojkou a se čárka nepíše. Ale pozor. Tohle není spojka a, ale spojka a tak. A před tou už se čárka píše.

Další takovéhle trochu chytáky:
a proto
a dokonce
anebo
avšak
a tedy
i když

Na to si dávej pozor, tenhle případ chyby v čárce tam míváš nejčastěji.

Správně tedy je: Konečky prstů mi až bolestivě mrzly, a tak jsem pozvání radostně přijala.

Př 4: A přezdívku Aghy, její dcera také s oblibou používala.

--> Tady ti naopak čárka přebývá. Spočítej si vyčasovaná slovesa. Kolik jich vidíš? Jedno. Takže nejde o souvětí, ale pouze o větu jednoduchou. Což znamená, že tam žádná čárka být nemá, pokud tedy někoho neoslovuješ (rozvedu o bod níž), což v téhle větě rozhodně ne. Takže to bude bez čárky.

Správně: A přezdívku Aghy její dcera také s oblibou používala.

📌Před a za oslovením se taky píše čárka.
Př: ,,A o tom skle jsem ti říkala už u toho, co jsi mi ho rozbila ty šmejdko!"

--> Jak jsem slíbila, vracím se k tomu, co jsem psala o jeden bod výše. A sice k tomu, že oslovení vždycky musí být ohraničeno čárkami. Co víc k tomu dodat, prostě to tak je. Před i za oslovení patří čárka.

Správně: ,,A o tom skle jsem ti říkala už u toho, co jsi mi ho rozbila, ty šmejdko!"

📌Ji × jí
Př: Bratr jí od té doby nesnášel, ač prý byl dobré povahy.

--> Na tohle jednu pomůcku znám. Zkus si místo ji/jí doplnit slovo holka a před to ukazovací zájmeno ta. Vyskloňuj si to tak, aby tam oboje sedělo. Když si řekneš tu holku, je tam ji. Když tou holkou nebo té holky, tak jí. Zkrátka, kde zní zájmeno krátce, je krátké i, kde dlouze, dlouhé í.

Př:
Podal té holce ruku. -> Podal jí ruku.

Mám tu holku rád. -> Mám ji rád.

Tohle můžeš případně využít i u ni/ní.

📌Střídání časů.
Možná to máš někde udělané záměrně, nicméně působí to, jako bys zkrátka spletla oboje dohromady.

Př: Po dlouhé odmlce dvou let píše do zápisníku dívka jménem Melissa Hall. Té bylo dvanáct, ale psala gramaticky lépe jak Lydie.

--> Máš vlastně dva způsoby, jak tohle napsat, ale jelikož celý příběh je psán v čase minulém, byla by hloupost to psát v přítomném. Takže tam dáme minulý čas.

Správně: Po dlouhé odmlce dvou let psala do zápisníku dívka jménem Melissa Hall. Té bylo dvanáct, ale psala gramaticky lépe jak Lydie.

A ještě jedna věc. Máš tam dvakrát skoro hned po sobě sloveso psát. Nejlíp uděláš, když to aspoň jednou nahradíš nějakým jiným.

📌Jednou jsi jméno třetí dívky ze zápisníku napsala jako Melissa, podruhé jako Mellisa. Jistě, drobnost, ale i na tohle je lepší si dát pozor.

📌Někdy se ti stane, že příliš často zopakuješ slovesa být a mít.
Př: Je tu klid a když budete mít štěstí, seženete místo, kam nebude nikdo chodit a vy budete mít stoprocentní soukromí.

Lépe: Panuje tu klid a když vás potká štěstí, seženete místo, kam nikdo za celou dobu vaší návštěvy nepřijde, což vám zaručuje stoprocentní soukromí.

Na nahrazování těchto sloves není nic tak těžkého, stačí se jen na chvíli zamyslet nad vhodnou alternativou a případně trochu pozměnit slovosled. A nezabere to ani moc času.

📌Některá slova jsi zkrátka napsala špatně. Ať už se bavíme o skloňování nebo čemkoli jiném, ovšem nebylo jich tolik, abych každému věnovala samostatnou kategorii. Tudíž jsem ti je vypsala sem a přidala, jak se mají psát správně.

Pokrk -> po krk
Slzama -> slzami
Třema -> třemi
Rybama -> rybami
Nejpotišeji -> nejtišeji
Srčela -> crčela/sršela
Ze zadu -> zezadu

📌y/i
Př: ,,Ty svoje ,,lichotky" si nacpy někam!"

--> Pevně věřím, že šlo jen o překlep nebo náhlý výpadek, který občas postihne každého. Nicméně pro jistotu - rozkazovací způsob má na konci vždycky měkké i.

A ještě jedna věc. Když chceš dát v přímé řeči něco do uvozovek, nepíše se to klasicky ,,takhle", ale jen ,takhle'.

Správně: ,,Ty svoje ,lichotky' si nacpi někam!"

Př 2: Konečky prstů mi až bolestivě mrzli, a tak jsem pozvání radostně přijala.

--> I tuhle chybu jsem za celý příběh našla snad jen jednou. Takže jsem si jistá, že víš, že tam máš chybu ve shodě podmětu s přísudkem, jelikož konečky jsou rodu mužského neživotného, ke kterému patří tvrdé y.

📌Překlepy.
Tak těch jsem taky několik našla. Minimálně tak dva na kapitolu, což sice není moc, ale i na tohle je potřeba dávat pozor. Jestli je tam ty sama nevidíš - to se stává spoustě lidí, říká se tomu autorská slepota -, požádej někoho, ať si ještě před vydáním tvůj text přečte a na překlepy tě upozorní.

Zápory

📌Náhle jsem si uvědomila, že stojím před rodinným domkem. Tady jsem bydlela, tím jsem si byla jistá. Ty poškrábáné dveře se nedaly zaměnit za jiné.

Teď budu asi znít trochu jako rýpal, ale proč Leslie tak moc prožívá obyčejnou cestu k domu? Působí to na mě hrozně přehnaně. Tu druhou větu bych úplně vypustila a do té první přidala před spojení rodinným domkem slovo naším. Řeším tady detaily, ale myslím, že nad tímhle by snad každý minimálně trochu povytáhl obočí.

📌Popis Leslie.
To mi tam vážně chybí. Ano, jistě, někde tam padla zmínka o barvě jejích vlasů, ale až za druhou polovinou knihy, myslím, což je špatně. Je to hlavní hrdinka, u té by rozhodně popis vzhledu chybět neměl. Nemusí to být nic sáhodlouhého, stačí v první kapitole zmínit, jak vypadá, a hotovo. Jen pozor, abys to nenapsala stylem: Mám hnědé vlasy a modré oči. Věřím, že zrovna u tebe to ale nehrozí. Zkrátka, někde to tam zmiň, třeba že si mezi prsty zamnula pramen svých dlouhých hnědých vlasů nebo jaké že je vlastně má. Nebo že se zadívala do tátových modrých očí, stejných, jako má ona sama. Určitě mi rozumíš a není to nic tak těžkého, ale přitom to na čtenáře hned udělá lepší dojem.

📌Zbytečné postavy.
Darlie je tam navíc úplně, neměla pro děj příběhu vůbec žádný význam. Snad jen to, že si Leslie při návštěvě Agathiny mamky půjčila její jméno, ale to podle mého názoru není důvod pro tvorbu postavy. Bez jejího charakteru by se příběh úplně v klidu obešel. Všechny scény s ní jsou vlastně jen a pouze vata, nebo-li zbytečná výplň kapitoly, co nemá žádný význam pro děj a je tam mnohdy vlastně jen proto, aby danou část prodloužila. A jméno pro účel oné návštěvy si Leslie mohla prostě a jenom vymyslet.

A Sandra? Upřímně, i ta mi tam přijde dost zbytečná. Co udělala pro děj? Pomohla Leslie vymyslet, jak se dostat do domu Agathy. Na tohle taky není potřeba nová postava, Leslie na to po chvíli přemýšlení určitě mohla přijít sama.

Zkrátka, jsou tam prostě navíc. S tím můžeš udělat dvě věci. Odstranit je, nebo jim vymyslet nějaký úkol, který ovlivní děj. Tak třeba Darlie by mohla být ten někdo, kdo půjde na policii s tou stránkou ze zápisníku. Mohla by převzít roli Phillipa, kterého bys jen vyškrtla, aniž bys musela přepisovat příliš mnoho věcí. Darlie by k tomu měla motiv i všechno ostatní, takže...
Nebo to samozřejmě můžeš udělat úplně jinak, je to jen a jen na tobě, tohle byl pouhopouhý můj návrh.

📌Víc rozvést charaktery.
Co se stalo s rodiči Leslie, že se tak najednou změnili? Proč? Co je k tomu vedlo? No a co Colin? Jaký vůbec je, co má a nemá rád, proč se do něj hlavní hrdinka zamilovala? A tak dále. A taky bych uvítala víc zmínit charakteristické rysy Leslie, její záliby, důvody, proč je, jaká je, a tak podobě. Hlavní rysy tam samozřejmě máš, ale chybí mi tam něco pro to, abych si mohla o postavách udělat úplnou představu. Zkrátka, pokus se je víc rozvést.

📌Colin.
Mimo to, že nevíme nic moc o jeho charakteru, mě také mrzí, že jsme se na konci příběhu nedozvěděli, co se s ním vlastně stalo. Jeho postava měla velký potenciál a je mi dost líto, že zůstal nevyužitý. Přeci jen, on byl vlastně důvodem, proč se dostal zápisník do rukou Leslie, ne? Byla by škoda jeho potenciál víc nerozvinout a nechat ho prostě jen vyhasnout a jeho charakter v příběhu zas tak mockrát ani nezmínit.

📌Přemrštěná reakce v epilogu.
Že Leslie běžela do lesa, to se pochopit dá. Ale proč se potom tak najednou rozhodla to všechno skončit? Neměla přece tak vážný důvod. Z čista jasna jako kdyby se pomátla. Ještě před chvílí byla v pořádku a teď tohle? To kvůli těm stránkám, zápisníku, Agathě? Dobrá tedy, ale tak to tam alespoň zmiň, ať nejsou čtenáři zmatení. Protože takhle to působí zkrátka a dobře přehnaně a nelogicky. Víc se rozepiš o tom, co k tomuhle Leslie vedlo, a mělo by to snad být v pořádku. Ale potřebujeme důvod, proč to udělala.

📌Víc rozvést konec.

Konec. Chápu, chtěla jsi ho nechat otevřený, což rozhodně není nic špatného. Jen bych řekla, že je otevřený až moc. Celý ten příběh je takový... neuzavřený, zkrátka něco tomu chybí. Otevřený konec je otevřený konec, ale tohle bylo spíš jako bys to uťala uprostřed kapitoly a řekla, že příběh nedopíšeš. A nepochopila jsem úplně přesně, co se na konci stalo. Je to celé takové zmatené, chce to zkrátka více rozvést. Možná už jsi to prostě chtěla mít z krku, tak jsi tomu nevěnovala tolik pozornosti. Tomu na jednu stranu rozumím, na druhou je to prostě špatně. Když čtenář nepochopí konec, zkazí mu to dojem z celého příběhu. Takže bych tam přidala minimálně to, co přesně se stalo s Leslie. A jak to tedy vlastně bylo s tím zápisníkem. Proč si volil zrovna nešťastně zamilované dívky? Jak přesně fungoval, to z nich vysával sílu, nebo...? To je asi otázka, na kterou potřebuju znát odpověď ze všeho nejvíc, a která se nedá tak docela obejít otevřeným koncem. Ale jsou tam i další. Konec chce zkrátka mnohem víc rozepsat.

Klady

📌Originalita.

O tom nemůže být pochyb, originální příběh rozhodně je. Maličko mi to pak na konci připomnělo zápletku s deníkem Toma Raddlea z Harryho Pottera a Tajemné komnaty, ale jinak... Nic podobného jsem nečetla, ani na wattpadu, ani v papírové knížce. A stoprocentně originální nebude nikdy nikdo. Takže za tohle máš rozhodně velké plus, protože originální nápady se už moc často nevidí.

📌Zajímavost.

Ten nápad je nejen originální. Už po přečtení prologu čtenář ví, že jde rozhodně o velmi zajímavý a poutavý příběh. Zpracování se ti povedlo taky velice dobře a dojmy z prologu rozhodně nebyly přehnané. Opravdu jde o zajímavý nápad na příběh.

📌Sen.

Ten se mi hodně líbil. Celý byl zpracovaný naprosto perfektně a krásně doplnil děj a atmosféru příběhu. Vyhrála sis tam s emocemi i náladou, za to moc chválím. Úžasně jsi tam propojila realitu s myšlenkami a úvahami v hlavě hlavní hrdinky. Opravdu skvělá práce.

📌Reálný vztah s rodiči.

Dokážu si docela klidně představit, že Greyovi jsou skutečná rodina, ve které něco nefunguje, ale není to vyloženě katastrofální. Zkrátka je to uvěřitelné, hezky jsi to vystihla, působí to opravdu reálně. Rodiny nebývají vždycky dokonalé, naopak, často se v nich objevují problémy, zejména když je jejím členem teenager. A tys to podala vážně realisticky.

📌Uvěřitelné chování.

Ať už se bavíme o Leslie, rodičích, matce Agathy nebo třeba Phillipovi, všichni se chovají tak, jak by se v dané situaci zachoval skutečný člověk. Sice možná nemáš postavy plně rozvinuté, ale tohle jsi rozhodně zvládla na výbornou. Skvělá práce!

📌Probudí zvědavost.

To tedy rozhodně ano. Do příběhu jsem se rychle vžila a nutilo mě to číst pořád dál a dál. Byla jsem zvědavá, jak to bude pokračovat, co se stane, jak to všechno nakonec dopadne. Kapitoly jsi ukončovala v těch správných momentech, čímž jsi nalákala čtenáře k pokračování. Super! To taky tolik lidí neumí, vybrat ten správný moment. Dalším plusem je, že zvědavost dokážeš udržet ve čtenáři po celou dobu čtení příběhu, takže ho zhltne jedním dechem a neodloží ho někde v půlce, protože ho to začne nudit nebo tak podobně. Ne, tys udržela napětí celou dobu, což je naprosto skvělé.

📌Otevřený konec.

Ano, ano. I za tohle ti náleží plusové body, protože otevřené konce se na wattpadu moc často nevidí. Obecně jsou méně časté než ty uzavřené a příběhu to hned dodá úplně jiný rozměr. Šlo to sice zvládnout o něco líp, ale chválím za to rozhodnutí, že příběh tak docela neuzavřeš. Mimo jiné jsi tím jistojistě docílila toho, že na příběh čtenáři asi jen tak nezapomenou, protože je to bude nutit přemýšlet o tom, jak to tedy vlastně dopadlo a co by se tak ještě mohlo stát.

📌Nečekaný konec.
Možná jsem policii měla čekat, ale nečekala. Přišla dost nečekaně, z čista jasna se tam objevila a zaskočila tím jak Leslie, tak čtenáře. A pak samotný konec, sic nerozpsaný, ale překvapivý. Rozhodně jsem nepředpokládala, že to dopadne zrovna takhle, a docela dost mě to i šokovalo, takže to je další plus. A mimochodem, taky je dobrý nápad to ukončit tam, kde to začalo.

📌Stránky vytržené ze zápisníku.
A taky důvod, proč byly vytržené. Celá ta věc s tím, že zápisník majitelku vlastně úplně ovládl... To je určitě skvělý nápad a moc se mi líbí. Že je nutil dělat to, co dělaly, že je nutil utéct, že se postaral, aby beze stopy zmizely... Máš to hezky vymyšlené. Chybí mi tam už jen důvod, proč a jak to zápisník všechno udělal, ale o tom už jsme se bavily. Co se týče tohohle záhadného předmětu, po němž je příběh pojmenován, nápad to byl opravdu pěkný.

📌Píšeš správně přímou řeč.

📌Děláš správně odstavce.

Anotace

Je dobrá, to určitě ano, ale možná bych víc rozvedla ten konec - že ty dívky za nejasných okolností beze stopy zmizely - a nastínila něco o tom, že hlavní hrdinka bude zmizelé dívky hledat a sama se snažit uniknout tomuto osudu. Zkrátka, přidala bych něco málo z děje. Je potřeba trošku vyzradit, aby to čtenáře zaujalo, ne moc, ale něco ano.

A ještě letmé upozornění. Ve třech větách hned po sobě jsi napsala slovo zápisník. Alespoň jednou použij nějaké jiné - a radši ne slovo deník, to už máš zase v jiné větě. Podle mě stačí klidně i jen sešit. A v poslední větě má být místo spojení osudu, kterou potkal každou z nich spojení osudu, který potkal každou z nich.

Cover

Krásně vystihuje atmosféru příběhu a hezky k němu sedí. Jen na něm na první pohled není nic tak výrazného, co by upoutalo čtenáře, což je škoda, protože jinak se k příběhu hodí opravdu skvěle. Možná bych zkusila použít třeba o trochu zajímavější, výraznější písmo, to by tomu mohlo dodat ten správný efekt. Jinak ale krásně pasuje k ději.

Název

Tak ten se mi opravdu líbí. Je originální a určitě zaujme, příběh vystihuje naprosto perfektně. Má i svůj lehký tajemný nádech, řekla bych. Nevím, co bych ti tady mohla poradit, co se nějakého zlepšování týká. Název je vážně skvělý.

Názory čtenářů

_LunaCZ_

Příběh se mi moc líbil. Je to něco, co se tu na Wattpadu moc často neukazuje, takže příběh sám o sobě umí zaujmout. Jsou tam krásné popisy a celé to působí tajemným dojmem - přesně, jak má. Snad jediná chyba, co jsem během čtení na příběhu našla, je to, že je z pohledu nešťastně zamilované dívky, jenže v celém příběhu tam vyvolený moc zmínek nemá a na konci se vlastně ani nedozvíme, co se s ním stalo. Ale jinak je to opravdu zajímavě napsané a já se těšila i na dny jako je pondělí, jen kvůli tomu, že ten den měla vyjít další kapitola.

Celkové hodnocení

Můj konečný názor zní, že navzdory několika věcem, které by chtěly doladit, jsem si příběh rozhodně užila. Přečetla jsem ho na jeden zátah, byla jsem neskutečně zvědavá na pokračování a konec. Ten mě sice poněkud zklamal, ale pořád stojím za tím, že příběh jako takový určitě má velký potenciál a zaručeně patří mezi ty lepší tady na wattpadu. To tedy opravdu ano. Umíš si vyhrát s atmosférou i donutit čtenáře číst dál a přemýšlet o příběhu. Nenašla jsem nic nerealistického ani žádné do očí bijící chyby. Bohužel, od konce jsem opravdu čekala o něco víc - i když ta poslední věta poslední kapitoly byla vážně výborná! - a příběh ve mně nevyvolal tak silné emoce, abych si vyloženě řekla: ,,Wow, no tak tohle teda byla jízda!" Ale i přesto se mi líbil a jsem ráda, že jsem dostala možnost si ho přečíst a možnost pomoci ti s tím, abys s ním jednou minimálně zbourala wattpad. Uděluji mu 7,5/10, přičemž se ještě spíš přikláním k osmičce. Přeju ti hodně štěstí s opravováním chyb a odstraňováním záporů a pevně věřím, že jednou to s tímhle příběhem dotáhneš opravdu daleko.