Pairing: Stony (Steve Rogers a Tony Stark)

autor: StellaCZBronies

stav: Jednorázovka, dokončeno

Cover

Jsem trochu na vážkách. Cover je dost tmavý, což by mi nevadilo, nicméně to je většina obálek Wattpadu, aspoň mi tak přijde (ani moje obálky nejsou výjimkou). Nevyčnívá z davu, takže může být snadno přehlédnutelná. Co hodnotím jako mínus, je absence autora. Na obálce je sice hezky napsáno, že grafiku si dělala autorka sama, ale na autora díla trochu pozapomněla. A musím se přiznat, že jsem měla velký problém poznat Tonyho ve spodní části obálky. Já jsem i s brýlemi trochu slepý člověk, takže opravdu musím hodně ostřit (tady jsem si musela udělat screen a fakt si to zvětšit, abych to poznala). Celkově mě obálka zaujala jen kvůli Rogersovi v horní části, ale věřím, že si najde i takové čtenáře, co po ní skočí.

Poslední poznámku mám k názvu a coveru jako celku. Na coveru název v angličtině, ale dílo už má název česky. Určitě by bylo vhodné to sjednotit.

Anotace

Výjimečně ji sem přepíšu.

„Je to můj přítel."

„To já byl taky."

„Ne, Tony. Ty jsi víc. Vždycky jsi byl."

Menší předělávka a jednorázovka z konce z filmu Captain America Civil War. Jedná se o jeden z alternativních konců, co vymyslelo už pár fanoušků této dvojice, ale já to trochu pojala po svém. Jako vždy. Doufám, že se bude líbit ;)

Takže... Kdybych Civil War neviděla, vůbec bych netušila, o čem je řeč a nejspíš bych prostě jen prošla okolo. Toto není anotace, toto je random výňatek z rozhovoru, který běžnému člověku neřekne nic, maximálně může ukázat na jakýsi milostrný trojúhelník nebo žárlivost. Nemám problém s tím, že je úryvek v anotaci uveden. Ale úryvek nedělá anotace a ten autorčin dovětek také ne. Určitě bych k tomu přidala i skutečný popis, podle kterého se čtenář může rozhodnout, zda ho příběh zaujme. Není třeba se rozepisovat na dlouho, zvlášť když se jedná jen o jednohubku, ale něco by to opravdu chtělo. CW jsem viděla před dlouhou dobou a moc si to nepamatuji, takže vůbec nevím, co od příběhu čekat. 

Děj

Jsem trošku na vážkách. Opět. Děj probíhá celkem plynule, zobrazuje vlastně jednu  pozměněnou scénku ze zmiňovaného filmu a až na pár kostrbatých vět vlastně nemám problém, ale... Co si na tu scénu vzpomínám, vím, že jsem se svou nejlepší kamarádkou seděla v kině, drtily jsme si ruce navzájem a nemohly napětím dýchat. Ta scéna je ve filmu tak emočně silná, zvlášť pro milovnice Tonyho a Stevea, že prostě od povídky očekávám totéž. A toho se mi bohužel tak úplně nedostalo. 

Akční scény jsou na popis velmi těžké a spousta spisovatelů s tím má problém, zvlášť amatérských pisálků na Wattpadu. Hodně záleží na způsobu podání, střídání dlouhých souvětí a krátkých vět, které přidají na dynamice a celkové atmosféře. Doporučila bych na tom maličko zapracovat, také přidat trochu víc popisů emocí i okolo, které scénu taktéž okoření, aby se lépe četla a čtenářský zážitek (zvlášť lidí neznalých scény) se prohloubil. 

Co se týče vzpomínek vložených do scény, cloumají se mnou další pochybnosti. Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli mi dávají smysl nebo ne.  Nebo spíš, k čemu tam jsou. Nevidím v nich souvislosti, podle kterých by mi snad mělo dojít, že by mezi Stevem a Tonym mělo probíhat nějaké jiskření už dřív, než ke kterému dojde v povídce. Jsem tedy zmatená a netuším, jaký mají mít skrytý význam. 

Aby to neznělo, jako že jen kritizuju - ta povídka má velký potenciál, který by s patřičnými úpravami mohl klidně být opravdu výbornou perlou. Klidně bych vyhodila vzpomínky, které pro mě postrádají smysl (nebo je upravila, aby skutečně směřovaly k něčemu, z čeho by se dalo vyvodit, že se bude jednat o „něco víc"), nabušila to emocemi a bude to super. 

Postavy

Tonyho naprosto chápu. Ovládá ho vztek na Buckyho, protože kvůli němu přišel o to nejcennější, co měl. Vůbec není divu, že mu jde po krku. Steve je zmítán v touze zachránit a bránit svého nejlepšího přítele ještě z dob války, ale zároveň si to nechce s Tonym úplně rozházet. Bohužel v té chvíli vidí jako toho slabšího, komu je potřeba pomoci, právě Buckyho. Samozřejmě to musí vyústit v bitku, to je koneckonců vyvrcholení celé Civil War (takže to nepovažuji za spoiler). Postavy se v povídce chovají tak, jak mají, ačkoliv by neškodilo jejich pohnutky trochu rozvést, například proč Steve Buckyho tak moc brání, když udělal to, co udělal. Čtenář mimo Marvel fandom bude zmatený jako lesní včela.  

Češtinářské okénko

Jako první věc, co mě otrávilo ve čtení, bylo upozornění, že jsou vzpomínky kurzívou a přítomnost klasickým písmem. Je to naprosto zbytečné a na mě jako čtenáře to působí, jako by autorka měla o mé mozkové kapacitě pochybnosti, jako bych to nedokázala poznat z textu sama. Samozřejmě, že to tak autorka jistě nemyslí, ale určitě bych to odstranila. Je to pro mě stejné, jako když se na začátku kapitoly setkávám s tím, že je mi řečeno, z koho pohledu je kapitola psaná. Vím, že tohle je diskutabilní, ale šikovný autor to umí napasovat do textu tak, aby z něj situace nenásilně vyplynula.

Co se týče dalšího, tak to sice nebyla úplně žádná sláva, ale také nic, co by se nedalo s trochou trpělivosti (ideálně schopného korektora) napravit. Sem tam pár překlepů, chybějících nebo přebývajících mezer či písmenek ( z těžka/ ztěžka, po té/ poté, nevině/ nevinně) - to bych viděla jako chybky z nepozornosti. 

Co pak vidím jako větší chybku je záměna mezi ji/jí. Je na to jednoduchá pomůcka - ji (ni) je pouze ve 4. pádu, ostatní pády jsou pak ve dlouhé variantě. Dá se ještě použít pomůcka TU. 

Mám rád Ivanu. Chtěl bych ji pozvat na večeři.  – Chtěl bych ji (TU Ivanu) pozvat na večeři.

Mám rád Ivanu. Chtěl bych s ní jít na večeři. 

Další, co hodně autorům dělá potíže, je jako by/ jakoby. Zde je také jednoduchá pomůcka. Ve chvíli, kdy si můžeme říct jako, bude to spojená verze. 

Seděl jakoby (jako) přikovaný

Pokud se jako nedá použít, bude se psát rozdělená verze.  

Seděl, jako by ho přikovali. 

Příčestí minulé – ruce začaly, nikoliv začali. Narazila jsem na to jednou, taktéž přisuzuji nepozornosti. 

Označování postav, zvlášť, když jich je na scéně více, je občas oříšek, aby se to neopakovalo. Ovšem Cap se sem absolutně nehodí. Iron Man je sice anglické slovo, ale je takové dostupné a řekla bych i přejaté do češtiny, i když v prvním díle byl normálně přeložen jako Železný muž. Nicméně, Cap se sem nehodí, Steve je prostě Kapitán Amerika v českém překladu, Cap je anglický výraz, který zbytečně trčí ven. A když už jsme u názvů, zmíním Ásgard, nikoliv Asgard a Ásové, nikoliv Ásgarďané. Ano, český překlad filmů to tak má, ale pochybuji, že si překladatelé dali nějakou práci se studiem alespoň základů severské mytologie a názvosloví. 

Přímá řeč

„Kromě tohohle," plácl Thor zničehonic Tonyho po hrudi. „Jde vysvětlit všechno." Řekl pobaveně...

správně: 

„Kromě tohohle," plácl Thor zničehonic Tonyho po hrudi, „jde vysvětlit všechno," řekl pobaveně...

To je jeden z příkladů. Uvozovací věta nemůže končit tečkou a následovat pak sloveso řeči s velkým písmenem. Vzhledem k tomu, že jsem na to ale narazila jen jednou, považuji to za chybku z nepozornosti.  

Vypadá to, že je nedostatků mnoho, ale ve finále jich není tolik, jak by se mohlo zdát. Obvykle je to jen v jednom případě, ale chtělo by to napravit, aby se text lépe četl a zbytečně chybky nerušily. 

Nevšimla jsem si nějakého výrazného opakování slov, za což velmi chválím, stejně tak odstavce a uvozovky byly správně psané. U odstavců bych jen ještě mrkla, aby se vždy týkaly jednoho člověka, protože některé byly mírně matoucí, když třeba Steve na něco myslel, ale odpovídal Tony. To už je jen malá stylistická úprava. Jinak si nemůžu vyloženě stěžovat.  

Kánon

Zde jsem bez výhrad, když pomyslíme na odklon postav, aby se mohly seshippovat, je vše v pořádku. 

Závěrem

Autorka oplývá poměrně velkou slovní zásobou a příjemným způsobem psaní, takže se příběh četl de facto sám. Pokud dodá nějaké emoce a s pomocí korektora doladí chybky, věřím, že to bude právem patřit mezi ty kvalitní Stony, kterých je na Wattpadu skutečně málo.