Zdravím! Dnes jsem tu s recenzí na dílo od Very_cz s názvem Kapka krve.

Název se mi líbí, jelikož působí detektivně a navnadil mě ke čtení. Po přečtení šesti kapitol, které Tvé dílo zatím má, jsem usoudila, že se mi k příběhu nehodí úplně na sto procent, ale i tak je docela dobrý.

Jako další tu máme cover, který je moc hezký a k příběhu se celkem hodí.

Anotace... no, ta mě moc nezaujala, ale úplně nevím, co na ní zlepšit. Nějak mi zkrátka nepadla do oka a něco mi na ní nesedí, ale netuším co :'D.

A teď už se přesouváme k ději - samotný nápad mě tedy moc neuchvátil. Představovala bych si tam nějaké zvraty, spoustu záhad a tajemství (vím, že příběh ještě není u konce, ale i tak...). Takhle mi ten děj připadá takový... jednoduchý? Úplně nevím, jak to vysvětlit. Teď bych chtěla poukázat na pár věcí, které mě v ději zarazily. Například mi přijde, že hlavní hrdince Mice a její kamarádce Anetě skoro všechno pořád vycházelo. Zdálo se, že utéct z dětského domova nebylo vůbec těžké, tak proč to Mika neudělala už dříve? Byla tam přeci už čtyři roky. Další věc, která mě zarazila, byla, že se k Mice domů dostaly oknem. Není to trochu nelogické? Jakto, že bylo otevřené okno? Pak mi přišlo zvláštní, že se v pracovně otce Miky na stole jen tak povaloval papír, kde bylo napsáno, že někomu dlužil sto tisíc. Pak taky, že pod skříní v oné pracovně našly tajný poklop. Opravdu by mě zajímalo, kolik z Vás má doma pod skříní tajný poklop. Já teda fakt ne (ale bydlím v bytě ve druhém patře, takže je to možná tím xD). Nezlob se, ale tahle věc s poklopem mi přijde už trochu klišé. A pak se z deníku otce Miky dozvěděly, kdo (možná) zabil její rodiče. Žádné pátrání. Vyčetly to z deníku. To mě celkem zklamalo, ale přeci jen, příběh ještě není u konce, takže se možná nějakého toho pátrání a zvratů dočkám :D. Ale teď k věci. Přijde mi to prostě hrozně takové jednoduché, jak už jsem řekla předtím. Možná je to i tím, že mi úplně nesedl styl psaní a byl tam nedostatek popisů, ale na to se podíváme potom. Ještě bych chtěla dodat, že i když jsem tady vypsala spíše záporné věci, neznamená to, že by se mi ten děj nelíbil, ale některé věci mi na něm prostě nesedly.

Postavy - k těm toho mám celkem dost. Ještě než se pustíme do jejich psychiky, chtěla bych se na něco zeptat. V jakém státě se tento příběh odehrává (prosím, odpověz do komentářů)? Protože například jména Aneta a Klára jsou česká, ovšem jméno Mika ne. I na výběru jména záleží - nemůžeš vybrat jen tak náhodná jména z různých zemí. Když chceš, aby se příběh odehrával v Anglii, vyber anglická jména. Když chceš, aby se příběh odehrával v Česku, vyber česká jména. Ale Angličanovi prostě nemůžeš dát české jméno a opačně. Můžeš to tak udělat pouze v případě, že bude v knize vysvětleno, proč má české jméno a ne anglické. Například že jeho rodiče byli původem Češi, kteří aktuálně žijí v Anglii, ale svému dítěti chtěli dát české jméno, protože se jim zkrátka ta česká líbí více. Takto to být může, sama to tak ve své knize Černé hedvábí mám. A teď k psychice. No, viděla jsem už i plošší postavy, ale i tak ty Tvé nejsou žádná sláva, promiň. Teď bych se ale chtěla zaměřit spíše na emoce. Přišlo mi, že pro Miku smrt rodičů nebyla zase tak tragická. Jako jo, brečela, ale i tak... Chybělo mi tam větší popsání emocí. Pak tu máme další věc - Mika s Anetou viděly vraždu. Jasně, sice ta oběť byla cizí člověk, ale i tak si myslím, že by to pro ně byl větší šok, než bylo popsáno. A nakonec mám ještě jeden dotaz (znovu Tě poprosím, odpověz do komentářů): na začátku knihy si Mika psala s nějakou kamarádkou Anetou, ale to nebyla ta, s kterou pak utekla z dětského domova, ne? Docela mě to zmátlo. Ale jestli to na začátku nebyla ona, tak bych jí vymyslela jiné jméno, jelikož to dost plete.

A teď k popisům. Nějaké tam sice byly, ale nebylo to ono. Mika s Anetou jely asi čtyřikrát autobusem a metrem a pokaždé jsi popsala, která seděla u okna a která ne. Tohle není potřeba popisovat, tedy pokud to není nějaká klíčová věc, ale osobně si myslím, že v Tvém případě to důležité nebylo. Jasně, můžeš to napsat jednou, ale myslím, že čtyřikrát je to zbytečné. Spíše by ses měla zaměřit na popisování emocí, to mi tam opravdu chybí.

Jako poslední na seznamu máme gramatiku. Máš tam opravdu hodně gramatických chyb (některé jsou podle mě i z nepozornosti, protože jinde jsi to měla dobře). A nejen chyb, ale i překlepů, které by stálo za to opravit.
Potom čárky - nějaké tam sice máš, ale často Ti tam chybí nebo je máš špatně umístěné.
Dále uvozovky - v češtině se ty na začátku věty píší dole a ty na konci nahoře. Uvedu příklad (není z knihy):
,,Ahoj," pozdravila. - Takto je to správně.
"Ahoj," pozdravila. - Takto je to špatně.
Také Ti tam ty uvozovky občas chyběly nebo jsi je tam měla navíc. Někdy nebylo jasné, kdo to vlastně říká. Ze začátku příběhu se tam objevovalo i něco takového:
Aneta: "ahoj"
Mika: "ahoj"
Tohle do příběhu rozhodně nepatří. Leda tak do nějakého textingu, ale do normální příběhové knihy opravdu ne.
Pak tu máme tečky. Jak už jsem v jedné recenzi podotýkala, za větou se píše buď jedna tečka nebo tři. Ne dvě, čtyři, ani deset. Prostě jedna nebo tři.
Také docela často opakuješ slova. Zkusila bych se zamyslet nad nějakým synonymem.
Tohle sice už ani nesouvisí s gramatikou, ale všechno až na jednu kapitolu jsi psala kurzívou. Chápu, když jsi tak napsala to, co se stalo v minulosti, ale jinak bych to napsala normálně, docela mě to rušilo při čtení.
A nakonec odstavce - některé jsou zbytečně dlouhé, rozdělila bych je na více odstavců.

Závěrečné shrnutí:
Určitě by tam bylo co vylepšit - psychika a emoce postav, popisy (hlavně emocí postav) a gramatika - na tyto věci by ses měla hlavně zaměřit. Jinak se mi příběh líbí, ale jak říkám, je na něm co vylepšit.

Doufám, že jsem Ti nějak poradila. <3

Mějte se hezky,
Lola ♡