autor: CaptainFione
žánr: psychologicko-filosofický román s prvky sci-fi
stav: dokončeno
počet kapitol: 49 + prolog a epilog

Něco o autorce: (k 27.8.2019)
Tento beznadějný milovník cukru, pečení, psaní a videí s koťátky působí na wattpadu už skoro tři roky. Duševním vývojem se Kapitánka údajně zastavila v jedenácti letech. Ráda hraje videohry a občas se trochu pověnuje upravování fotek. Na svém profilu předem varuje, že její styl psaní nesedne každému.

VLASTNÍ RECENZE

Cover

To je... hodně modré. Nicméně společně s písmem, kterým je napsán název příběhu, ve mně ta modrá barva okamžitě evokuje sci-fi. Je mi naprosto jasné, že většina z vás se teď praští do hlavy, že jsem šíleně náročná a kdesi cosi, nicméně osobně moc sci-fi nemusím, a tak bych příběh normálně neotevřela. Ale jinak si myslím, že se cover opravdu povedl, včetně vhodně zvoleného citátu.
10/10

Anotace

Wow! Tak tohle už by mě zaujalo i jako běžného čtenáře. Naznačuješ filosofické prvky a zároveň jakousi akci. A to všechno v několika málo větách. Myslím, že takhle nějak by měla vypadat učebnicová anotace.
10/10

Postavy
Postavy jsou velmi přesvědčivé, uvěřitelné. Krásně rozvíjíš vztahy mezi Merklem, Hubertem a Kaizer. Zezačátku. Ke konci se David strašně rychle změní z tvrdohlavého a rozvážného na přelétavce, který uvěří první osobě, kterou zrovna potká. Samozřejmě trochu přeháním, ale závěr je bohužel trochu zbytečně uspěchaný, nicméně k tomu až později. Dala bych ti plný počet, ale za Davida v druhé půlce knihy musím trochu strhnout.
8/10

Popisy
Naprosto brilantně splněná kategorie. Vím přesně, jak všichni vypadají, umím si představit Velkou rtěnku i místnosti v ní, perfektní. Mám jen jednu poznámku.
V předmluvě máš bannery s fotkami postav, no zaprvé mi tam vadí Katniss a Haymitch (v tu chvíli to na mě působí jako fanfikce na Hunger Games) a za druhé nejsou kvalitně ořízlé. Trailer ani Opening jsem se rozhodla, že si pouštět nebudu, protože to nejsou tvoje díla a navíc v papírové knize by nebyly. Osobně nemám ráda předmluvy, ve kterých vůbec nejde o to uvést čtenáře do děje slovy, ale obrázky, gify nebo videi. Ve tvém případě to naštěstí pro tebe nepůsobí tak strašně, že jen neumíš popisovat postavy, proto ti za to body ani strhávat nebudu. Navíc jde o druhý díl, tak budu předpokládat, že jsi je popsala v díle prvním. Ale pořád nechápu, co je to za trend, střelit na začátek knížky fotky z internetu a napsat k nim jména (i když na bannerech je to ještě celkem fajn). Nicméně už prolog mě tak strašně vtáhl do děje a zaujal, že ti ty bannery a celkově tu "předmluvu" odpustím a pouze si poznamenám další čárku do svého recenzentského deníčku za předmluvu, ve které se nemluví.
10/10

Dialogy
Ty se mi také moc líbí. Postavy mluví tak, že to odpovídá jejich charakteru, například na začátku mluví filozofující David mnohem spisovněji než Hubert a Kaizer. V druhé půlce knihy, když David přelétá mezi realitami, mám trochu problém s tím, že děj se posouvá kupředu hlavně dialogy a tím, co Merkl najde v počítači. Zkusila bych to nějak ozvláštnit, poprvé fajn, ale když se to stane třikrát po sobě, začalo mě to trochu nudit a byla jsem šíleně zmatená. Nicméně, nadchl mě dialog mezi Merklem a Danielem, než Soudka zabil. A taky proměna Kaizer v epilogu, kdy po tom všem trochu dospěla a čtenář to z její řeči krásně pozná.
9/10

Originalita
Zda je příběh originální nedokážu posoudit, protože jak jsem řekla, sci-fi a postapokalyptické literatuře se vyhýbám jako čert kříži. Ale rozhodně jsi téma dobře uchopila a zpracovala, takže i já, zapřísáhlá nečtenářka dystopií o robotech, jsem se v knize našla a celkem jsem si čtení užívala.
10/10

Děj
Tahle kategorie bude trochu složitější, protože jsem knihu vlastně nečetla od začátku - jedná se o druhý díl. Tudíž samozřejmě něco málo nechápu, ale to ti odpustím. I tak jsem však našla pár drobností, které mě zarazily.

Když na začátku Merkl medituje, vdechuje vzduch pusou a vydechuje nosem. Nejsem expertka na meditaci, tak mě kdyžtak oprav, ale nemá to být obráceně?

Drobná nejasnost, která je možná pouze způsobena mou nepozorností - po Míšovi vzkazuje Davidovi "slečna Klára". Domnívám se, že jde o Davidovu manželku. Tím pádem by se ale jednalo o "paní Kláru". Je to jen maličkost, ale jsem zmatená. Je to Klára Merklová, nebo jiná Klára?

Hrozně oceňuji zasazení do českého prostředí, česká jména a tak. Víš tak, o jakých lidech píšeš, a kniha působí věrohodněji.

V průběhu knihy už se mi líbí bannery vložené do kapitol. Ale zase na mě ty na začátku knihy působí ještě zbytečněji.

Ještě bych se ráda vyjádřila k tomu, co už jsem nakousla v předchozích kategoriích. Nějak mi trochu vadí kompozice příběhu, kdy zezačátku je to strašně zdlouhavé, v půlce se začne něco dít, a ke konci je to strašně zmatené... ale to je asi jen osobní preference.

Jinak celkově za mě děj ve smyslu příběh pecka, jen mám trošku problém s nečekanými změnami tempa, které mě jako čtenáře spíš matou. Ano, chápu, že začátek musí být pomalejší a plynulejší a ke konci naopak chceš víc akce, tedy i aby děj měl spád. Jen mi to prostě nepřijde úplně šťastně provedené, nejspíš v tom, že David ke konci hrozně často mění názory na Inteligenci, matku, otce, sestru, Daniela... I po skončení příběhu jsem spíš zmatená, než že bych se soustředila na vysvětlení, což je samozřejmě strašná škoda, protože jinak nápad skvělý, postavy úžasné, neuvěřitelně promyšlené. Jen zezačátku zdlouhavé a ke konci uspěchané.
8/10

Jazyk
Kniha je napsána čtivě, vhodnou vrstvou jazyka, používáš obsáhlou slovní zásobu. Ale, Cía je rejpa, takže tady se taky trochu rozepíše.

Občas tvoříš až moc dlouhá souvětí. Většinou jsou v pořádku, ale někdy jsou taková... no, ne úplně špatně, ale lehce kostrbatá. Pravopis, gramatiku, interpunkci, to všechno zvládáš, jen bych si našla čas knihu celou znovu znovu přečíst a zkusit to nějak vyřešit. Někdy také zapomínáš slovesa ve vedlejších větách (př. "Opěradla byla přesně navržená tak, aby si o ně opřel paže a aby tak daleko od sebe, jak to bylo příjemné.")

"Nohy nechával překřížené jednu přes druhou. Chodidla byla bosá, ačkoli byl začátek prosince." - tohle je přesně ten typ vět, které nejsou úplně špatně, ale působí hrozně neohrabaně. Navíc ve druhé větě opakuješ sloveso "být". Co třeba "Boty neměl, ačkoli už začínal prosinec."? Jakmile se můžeš vyhnout slovesům "být" nebo "mít", tak to udělej. Jsou to nejčastěji opakovaná slovesa a navíc text působí lépe, pokud používáš širší slovní zásobu. (A ano, vím, že jsem ve své větě také použila "mít", nicméně zrovna v této kapitole se nevyskytuje tolik jako druhé zmiňované.)

Drobné jazykové chybky:
Do kapuce Evina kabátu (ne Eviného) - nářečí můžeš mít pouze v přímé řeči postav nebo v úplně celé knize, ale nemůžeš psát knihu v neutrální češtině a z ničeho nic tam vyšvihnout takovou chybu, i když chápu, že to může být pro tebe třeba složité...

Ta světélka, ne ty světélka

Zatmavěného skla -> zatmaveného skla

Také používáš přechodníky, leč ne vždy správně. Například "Máchla rukama ve vzduchu, snaže se tomu dodat..." -> v ženském rodě je přechodník od slovesa snažit se "snažíc". "Snaže" by bylo, kdyby Eva změnila pohlaví.

Líbí se mi slovní hříčka "Hubert se smrti k smrti bál". Přijde mi opravdu kreativní, a přitom tak jednoduchá.

Trošku nepřesnost - při setkání Davida se sestrou říkáš, že "ačkoliv byla dříve menší než on, nyní mu konečky jejích vlasů sahaly sotva pod nos". Konečky jsou ale spodní konce vlasů, takže by pořád byla jakoby vyšší než on. Asi jsi myslela kořínky.

Poměrně často opakuješ slova ve větě (např. "Zakryl si rukou oči, aby očím nedal zabrat moc."). Zkus nahrazovat, buď synonymy nebo zájmeny. Slovník synonym určitě najdeš i na internetu, dá to sice trošku víc práce než slovo prostě zopakovat, ale vypadá to mnohem lépe.
7/10

Shrnutí
Asi jsi už pochopila - i z mých věčných keců i z toho, jak dlouho recenze trvala - že bych knihu normálně nedočetla. Ze sci-fi literatury mi často běhá mráz po zádech a mám chuť se střelit nebo utopit, nejlépe obojí najednou, nicméně tvé dílo končí dobře, takže depresím se asi vyhnu. Jinak moc děkuji za trpělivost, vstřícnost, rychlou komunikaci. Mé největší doporučení je: najdi si betu. Hlavně kvůli problémům s někdy moc dlouhými a zmatenými souvětími. Bohatě by stačilo, kdyby si to přečetla nějaká tvá kamarádka, prostě cizí oči, které neví jistě, co větou myslíš. Nu, snad ti recenze k něčemu bude. Omlouvám se za delší čekání,  opravdu jsem to teď měla dost složité co se času týče. Tvá operace i bez anestetik dopadla na krásných:
72/80