Milý Draco,

Snad mi odpustíš, že dnešní dopis bude mít trošku jinou formu, než jsi zvyklý, a snad mi také odpustíš, že ho dnes nesvěřím žádné ze školních sov, ale pošlu ho po někom mnohem spolehlivějším, po někom, komu bezmezně důvěřuji a znám ho jako sám sebe. A ne, nechci, abys vrhal světlo podezření na někoho ze svých kolejních spolužáků, takže předem říkám, ne, žádný Zmijozel to není. Možná na to přijdeš sám, přečteš-li si tento dopis pořádně.

Zcela upřímně, Draco, nevím, jak dnes začít. Snad konstatováním. Ty jsi mi odpověděl. A ačkoliv to bylo pro mě zcela nečekané, když mi včera večer sova zaťukala na okno s tvou odpovědí, musím říct, že při jejím čtení jsem zase moc překvapený nebyl. Jsi pravý Zmijozel, víš to? Byla z ní znát opatrnost, ale zároveň jsem nabyl pocitu, že bys snad mohl mít zájem. Nač bys ji taky jinak posílal?

Někde jsem to už určitě psal, ale doposud jsem nevěděl - a i nadále stále s jistotou nevím - zdali bych u tebe měl šanci. Neskrývám, že jsem kluk, stejně jako ty. A myslet si, že by Draco Malfoy mohl být stejný jako já, je nejen troufalé, ale asi také velmi naivní. I když červík pochybností ve mně hlodá pořád. Uchovávám v sobě naději a tvá včerejší odezva mi naznačila, že by to snad nemuselo být zbytečné. Vědomí, že jsi odepsal, samotný tento fakt... možná mi neuvěříš, ale velmi mne to potěšilo.

Odpusť mi, že to dnes nebude žádný sloh o tobě a o tom, jak moc jsi mě dokázal okouzlit. Spíš bych tě v dnešním dopisu chtěl o něco poprosit a v souvislosti s tím tě ujistit. Draco, jsem do tebe zamilovaný již dlouho. I když jsem si to zpočátku vůbec nepřipouštěl a své city k tobě jsem považoval za něco úplně jiného, je to tak. Když ve mně začaly tyhle city kořenit, ještě jsem si ani neuvědomoval, že patřím k těm, kteří se neotáčí za sukněmi. To mi došlo až při prvním neúspěšném pokusu s dívkou. A až později, zklamání v lásce s chlapcem mi pomohlo ujasnit si, že bych měl svou pozornost a zájem začít obracet k tobě.

Rád bych tě požádal o něco, co pro mě má velký význam, Draco. Odpovíš mi i na tento dopis? A uvedeš mou naději na vztah s tebou na pravou míru? Nechci po tobě nic jiného, než pouhé ano či ne na otázku, zdali bych u tebe měl šanci. Vím, že pokud by přeci jen ano, byla by to pro tebe choulostivá informace. Rozuměl bych tomu - víc než kdo jiný, Draco. Já sám jsem své pravé já do světa ještě nevykřičel. Proto ti slibuji, že pokud by tvá odpověď byla kladná, nechám si ji pro sebe. Slibuji, že to nebudu rozšiřovat dál a pokud mi nedáš svolení, neřeknu ji nikde a nikomu. Prosím tě, z celého srdce tě opravdu moc prosím, upřímně mi odpověz. Je tu nějaká šance, že bychom to mohli spolu zkusit?

Pokud ne, pak by asi bylo záhodno toto dopisování ukončit. Tebe by to v takovém případě asi otravovalo (vidíš, už zase ze mě mluví naděje) a já bych se zbytečně trápil a snil o někom, koho bych v životě nemohl mít. Věřím, že máš srdce, a proto připíšu i tohle. Neber při psaní odpovědi ohled na mě, ano? Nechci tě do ničeho nutit a ani nikdy to chtít nebudu. Není-li šance, pak není. Je-li pravda taková, pak ať taková je, a já se s tím smířím. Prosím, Draco. Nevoď mě za nos.

Uvědomuji si, že nemusí jít o zrovna lehké rozhodování. Proto chci, abys věděl, že si můžeš vzít, kolik času jen chceš. Budu na tvou odpověď čekat, dokud mi nedojde. I kdyby mi měla přinést zklamání.

Upřímně,

Tvůj obdivovatel.

Draco těžce vydechl přebytečný vzduch z plic. Bylo to už pošesté, co četl slova napsaná na pergamenu, co díky dopisu zapomněl na realitu a vžil se do citového výlevu na papíře. Slova jeho neznámého ctitele na něj vždycky měla takovýto účinek. Jako by ten člověk stál přímo u něj a on poslouchal jeho hlas, tak intimní dojem z toho měl. Patrně by bylo na místě dodat, že od doručení dopisu uplynul již celý další den.

Celý dnešek nosil Draco dopis při sobě a teď, kdy se mu opět povedlo se zašít a být chvíli sám, vydělal jej z kapsy svého hábitu a v prázdné učebně si jej za mdlého světla prosvítajícího okny zvenku četl. Jeho neznámý měl pravdu. Rozhodování pro něj nebylo příliš snadné. Věděl, že by se příslušelo napsat pravdu. Ano bylo to slovíčko, které ji v sobě skrývalo, ale pochybující myšlenky jej sváděly k tomu, aby napsal lež. Ne. Čím více nad tím uvažoval, tím více si však uvědomoval, jak moc by tohle záporné slovo dokázalo ublížit nejen pisateli, ale i jemu samotnému.

Špatně se mu to přiznávalo, ale on toho kluka na druhém konci měl svým způsobem rád. Když si to dnes odpoledne uvědomil, byl to pro něj překotný objev. Nikdy dřív na to nepomyslel. Nikdy dřív ho nenapadlo, že by se mu prostřednictvím krásných milých slov a čistých upřímných citů někdo mohl dostat pod kůži. Ale tenhle kluk to dokázal. I přestože Draco neměl sebemenší potuchy, jak vypadal, kolik mu bylo, ani nic jiného. Prostě si jej získal. A ačkoliv takové pomyšlení pro Draca bylo zpočátku nelibé, nakonec si přiznal pravdu. Bylo to tak.

Jenže co všechno by mohla kladná odpověď odstartovat? Nejspíš by se časem sblížili, a pokud by Draco svolil, mohlo by začít i něco víc, než jen jednostranné ukazování náklonnosti. Ovšem to riziko, že by se pravdu o blonďákově sexuální orientaci dozvěděly nepovolané uši, bylo velké, a navíc se s případným románkem zvyšovalo a zvyšovalo. Čím dále by s tím chlapcem Draco zašel, tím více by ohrožoval sám sebe, tím více by zvyšoval pravděpodobnost, že se kouzelnický svět dozví, že je syn Luciuse Malfoye gay. A co teprve Lucius samotný! V Dracově hlavě probíhal neustále dokola ten samý scénář. Zpráva nejprve zaplaví Bradavice, odtud se donese k jeho otci a během chvilky o všem budou vědět noviny, které ji společně s pomlouvačnými hubami roznesou všude.

Tato představa vyvolala to, že Dracovi naskočila po celém těle husí kůže. Je ochotný a především připravený být tím, kým doopravdy je - i před ostatními? Přede všemi?

Vítejte u další kapitoly! :) Chtěla bych se vám omluvit, že je přidávání nadále pomalejšího rázu, i přestože jsem slibovala, že mám v plánu aktualizovat častěji. Na vině je menší psací blok, který mě navštívil, a jelikož zkrátka nevím, kdy zase odejde, šetřím si předepsané části. Až se mi zase podaří se rozepsat, naběhnu na slíbený rychlejší systém přidávání. Přísahám!

Makkakonka