Z pohledu Thora

Taková doba, co jsem byl naposledy na Zemi. Tak úžasná planeta a padla by do Lokiho rukou? Nikdy! I když jdu možná pozdě, ještě to zkusím obrátit. Základna Avengers byla v plamenech. Lidé se bránili jak jen mohli a Avengers tu nebyli. To mi bylo v tu chvíli jedno. Vyhlídl sem si cíl. Byl to Loki, co stál uprostřed celého dění a nikdo si na něj nevyskakoval. Využil jsem příležitosti, když o mně nevěděl a s pomocí svého kladiva o dostal na zem. Při mém dopadu se zajíkl a díval se na mně, jakoby mě nikdy v životě neviděl.

„Thora, to je doba," pousmál se a ve mně se to vařilo. Popadl jsem ho pod krkem a vytáhl nahoru. Po té ho pustil a Loki odklopýtal sotva dva metry ode mně. Byl celí paf z toho, že mě vidí. Asi po tom, co zablokoval Heimdallův portál. Nečekal, že se tu ukážu. Nám se to podařilo zase spravit a já mohl sem. Zachránit na poslední chvíli to, co na co mí přátelé nestačili.

„Proč si tohle všechno udělal! Ty to snad nevidíš?" vyštěkl jsem na něj a Loki sebou ucukl. Byl v tu chvíli bezmocný, protože jeho hůl spadla hned po tom, co jsem na něj dopadl.

„Dá se to všechno snadno vysvětlit," začal s výdechy.

„A co všechno?" ozvalo se za mým zády a stála tam Rose s Iron Manem, War Machinem a Falconem. Loki se zděsil. Zíral na ní jako na zjevení.

Z pohledu Rose

Měla jsem vztek. Loki mě použil jako bojovou hračku proti mým přátelům. Teď si to odskáče. Namířila jsem na něj dlaní a pokusila se vystřelit. Nic se nestalo.

„Co to?"

„Pro tvojí bezpečnost jsme ti vyzkratovali oblek, teda já, ale to je už jedno," ozval se Tony a já ztuhla. Moje hračka je zničená? Achjo...

„Teď dáš do pořádku všechno, co jsi napáchal. Potom se vrátíš do Asgardského vězení a tvůj trest se ještě zvýší," obrátil se Thor zpět k Lokimu a Loki vydal nějaký kňučivý zvuk. Chtěla se začít smát, ale ustála jsem to. Obrátila jsem se k příchozím Avengers, co přiletěli v Jetu. Všichni popadali dech. Mimozemšťani byli skoro poraženi a Loki byl v úzkých. Nevěděl co dělat...ale Thor si s ním poradí. Barton šel první. Za ním Natasha, potom uklidněný Bruce a nakonec Steve. Zrovna si sundaval helmu a držel se jen tak tak na nohou. Popadal dech a já ho hypnotizovala očima. Když se zastavil, zahleděl se na mně taky. 

„F.R.I.D.A.Y., vypni brnění," zašeptala jsem do vzduchu a ucítila, jak se na mně uvolňuje brnění. Když ze mně opadlo, vyběhla jsem k vojákovi a padla mu do otevřené náruče. Pevně mě objal a já jeho. Vyzvedl mě do výšky a otočil se semnou. Oba jsme se šťastně smáli a byli rádi, že je to konečně všechno pryč. Tekly mi slzy štěstí a ani Cap se jim neubránil. „Změním se," špitla jsem, když jsem byla stále zmáčknutá v objetí.

„To je dobrý. Nemusíš," odvětil šeptem a já se od něj lehce odtáhla, ale stále byla v jeho objetí.

„Víš teda, co to pro tebe znamená?" řekla jsem škádlivě a zároveň pobaveně.

„Vím, ale já to řešit raději nebudu," usmál se i přes šrámy po obličeji a v očích se mu zajiskřilo. Byl roztomilý. Takový velký štěňátko.

Z pohledu Steva

Rose zářila jako sluníčko. Nechápal jsem, že i přes to všechno, ale vyhráli jsme. Porazili jsme Lokiho, zachránili Rose, ale i celý svět od Lokiho vlády. Nechtěl bych ji zažít. 

„To bych teda řešila, protože ti zničí...," začala namítat, ale já se neudržel a přitáhl si ji. Přitiskl jsem jí své rty na ty její a umlčel jí. Jediné to na ní působilo a byl jsem za to rád. Ruku, co jsem měl za jejím krkem, jsem brzy přesunul na její záda a tou druhou ji držel za ruku. 

„Ale no tak, lidi!" zamručel někdo a mně došlo, že jsme na veřejnosti. Odtáhli jsme se vzápětí najednou, protože jí to docvaklo taky.

„Nežárli. Oni si to zaslouží!" okřikla Wanda svýho bráchu Pietra, když zrovna oba přicházeli za námi. Rose se zasmála, když jistila, kdo to byl a zachovala veselí výraz. Byla šťastná, že to všechno konečně skončilo. Bylo po všem.

„Lidi?" ozvala se Rose po chvíli ticha.

„Hmm?" udělali všichni.

„Můžu vám někoho představit?" zeptala se a já se zarazil.

„Koho?"

„Uvidíš," mrkla na mně a usmála se.

Já vím. Stále krátím, co? Fakt sorry, ale dochází mi nápady :D Proto mě asi těší nejvíc to, že tohle bude končit kapitolou 22. I tak děkuji za vaši přítomnost všech, komu se R.O.S.E. líbí a bude líbit nadále. Psala se mi vlastně ze všech fikcí na mém účtu nejlíp. Hustý, co? :D Tak u příští kapky ;)