Všichnii se na nás čtyři zmateně dívali a jako první se slova ujmul Steve.

"Co se tu sakta děje?!"

Přeběhl k tomu co mě chytl pod krkem a zkontroloval puls. Už nedýchal a Loki se to na vše díval s ledovou maskou. Pořád jsem byla u něj v náruči, otočená k ostatním a snažila se zamaskovat můj zrychlený dech.
"Musíš jim to říct."

Šeptl Loki a rukou mi přejel po rameni.

"Dostanu tě ty mrcho!"

Křik jeden z nich a Thor mu nohou víc dupl na záda a přitáhl ruce, tak že bolestí sykl.

"Mlč nebo ti urvu tu tvojí palici."

Zavrčel Tony a zoufale se na mě koukl s trochou omluvného pohledu.

"Nic, jen mě přepadli. Neznám je. Ten mrtvý mě chtěl zabít."

"Syreno."

Loki se na mě nesouhlasně zamračil a já si povzdechla. Tohle mi nikdo z nich nevěřil. Soudím podle jejich pohledů.

"Je to složité, nejsem obyčejná a ani nejsem od tuď."

Tony se na mě povzbudivě koukl a ti dva lovci se snažili dostat z jejich sevření.

"Nebudou mi to věřit."

Špitla jsem k Lokimu a on se na mě zadíval. Odstoupl si a dotkl se lovců kopím. Zamrzli a Tony s Thorem si oddechly.

"Jsi z Asgardu?.."

Natasha se na mě upřeně podívala a já mírně záporně pootočila hlavou.

Tony k nám přešel a Loki se na něj upřeně podíval.

"Syrena je Mořská panna, věřte nebo ne.."

Ledově se Loki na všechny podíval a pak došel k Thorovi, s kterým začal mluvit.

Oba dva se na mě koukli a Thor přikývl. Něco řekl Tonymu a Tony něco začal dělat na mobil. Kývl na Thora a ten vzal šampaňské a já ani nestihla zareagovat a už jsem byla politá.

Vyděšeně jsem se na to koukala a brzy padala do zadu. Loki mě chytl do náruče a položil na sedačku. Všichni na to koukali s pootevřenými ústy a němně na to hleděli.

"Thore!"

"Jinak by ti nevěřili.."

Pepper ke mě přešla a s neuvěřením se dotkla mé ploutve. Jako by se bála, že to je jen iluze. Že se brzy rozplynu jako kouř. Utřela jsem si politou hruď a brzo jsem se proměnila zpět. Bylo mi hrozně.

Nehleděla jsem na ostatní výrazi a okamžitě utekla pryč.

Pohled- Lokiho.

Byl jsem vytočený ale zároveň jsem měl strach, strach o Syrenu.

Chtěl jsem jít za ní ale pochopil jsem, že potřebuje být chvíli sama a tak jsem se pouze otočil na ty dva.

Přešel jsem k jednomu a pod krkem ho vytáhl nad zem.

"Kolik vás tu je!?"

"Chcípne! Zabil jsi mého bratra, který byl tak blízko."

"K čemu!?"

"Tajemnství.."

Byl jsem tak moc vytočený! Oni by jí zabili! Slíbil jsem že jí budu chránit a teď tohle!

Odhodil jsem ho daleko a on sebou třískl o zeď za ním.

"Ptám se naposledy!"

Zuřil jsem a ani ostatní se mě nesnazili zastavit. Věděli že by to bylo marné.

"Loki.."

Thor se mě snažil uklidnit, ale já se nenechal. Bude pykat stejně tak jako ten, kterého jsem zabil!

"Kolik vás je!?"

"Ona je jen smrcha co stáhne muže do hlubin a pak je chladnokrvně zabije."

Zasyčel a já ho chytl pod krkem.

"Mluv!"

"Milí příteli já ti vše řekl.."

Usmál se a já zuřil. Kopým jsem ho zasáhl do ramene a Thor vykřikl.

"Loki! Ne!"

"Chtěli jí zabit!! Budou pykat za svou opovrženost!"

Vykřikl jsem a napřímil se.

"Jsem bůh ty lidský červe!!"

Odhodil jsem ho a on začal kašlat krev. Ten druhý to nehnutě sledoval,  jako by byl bez emocí. Však on bude trpět!

"Tak dost! Tohle neuděláš Loki! To raději já! Sní jsi se začal měnit k dobrému, ale teď to nepomáhá!"

Thor byl vytočený ale to já také.

"Ne! Bude trpět!"

Přešel jsem k němu a podíval se mu do očí. V těch jeho bylo mnoho opovržení. V mích byla pouhá nenávist a vztek.

"Víte co? Zajdu za jí."

Tony chtěl odejít, ale Thor ho zastavil. Zřejmě mu došlo že potřebuje čas.

"Tak hele Muflone. Mám nápad.  Nevypadá že by chtěl kejhnout někam na druhou stranu, tak ho šoupneme do basy k nám a uvidíme."

"Ať jdou oba dva.."

Syknul jsem a poté co ho Kapitán spoutal jsem nechal mé brnéní v zapomění.

"Loki uvědomuješ si, že je to vážné!? Zabil jsi člověka a to pod naší ochranou!"

"On chtěl zabít Syrenu! Má co mu patřilo! Ohrozil jí na životě a já dal slib!!"

Vyjel jsem po nich a byl važně vzteky bez sebe. Rychlou chůzí jsem odešel pryč a zmateně se koukl na Syrenu, která stála opodál.

"Slyšela jsi to?"

"Ano.."

Špitla potichu a já se pousmál. Její oči mě zcela uklidnili a já se párkrát nadechl.

Přešla ke mě a dotkla se mé hrudi. Koukala se na mě se zakloněnou hlavou a v očích měla strach.

"Nikdy tě neopustím Syreno.."

Špitl jsem a už si nezakazoval mé myšlenky odhledně jí. Nechal jsem je. Pustil jsem je.

Položil jsem jí ruce na boky a usmál se na ní. Natáhla k mé tváři svou drobnou dlaň a dala mi pramen mích vlasů za ucho.

Mírně se usmála a já také.

"Jednou budu muset odejít.."

"Půjdu s tebou.."

Dal jsem jí ruku na její dokonalou tvář a ledově se nadechl.

"Víš o tom, že jsem tě už prokoukla?"

Zasmála se a já se ušklíbl. Koukla se na mojí hruď, kde byla krev toho mrtvého a smutně se na mě koukla.

"Proč to dělají?"

"Kvůli slzám."

"Ochráním tě."

Pousmala se a já také.

"Věříš mi to?"

Dlouze se mi zadívala do očích a já v těch jejích vidělel jakými city se na mě dívala.

"Ano.."

Šeptla a položila mi svou hlavu na rameno.

To co se ve mě utklo mě neustále pohlcovalo. Nepotřebuji aby mi někdo věřil ale když ona ano, tak pak pouze ona.

Důležité!.. Prosím přečíst...⬇️⬇️⬇️

Tak po delší době tu máte novou kapitolu. Doufám že jsem Lokiho Tak nějak vystihl a neudělal z něho někoho jiného. Jinak docela bych potřeboval znát váš názor.. Přemýšlím zdali v psaní pokračovat. Myslím celkově. Tady na Wattpadu.. Poslední dobou, vlastně posledních pět měsíců, nejsem schopný napsat nové kapitoli.  To bude asi tou psychikou.. No tak snad nějak poradíte.. Byl bych za to vážně vděčný..

XxMxX