Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

3. Kapitola


Pohled Lokiho

Seděl jsem na gauči a sledoval jak Syrena nejistě zmizela ve svém novém pokoji.

Pořád jsem s mírným úšklebkem přemýšlel jak na mě reagovala. Líbilo se mi to a v duchu jsem si říkal jak moc zvrácené tohle je.

Její průzračné modré oči, ve kterých se odrážel samotný oceán se na mě vždy tak upírali, že jsem si nikdy neodpustil alespoň v duchu mírný úsměv.

Přemýšlel jsem nad tím jaké to asi bude se vrátit zpět na Asgard, dřív než jsem jí našel to pro mě byla samozřejmost, ale teď bych se nejraději potopil do oceánu zde na Midgardu.

"Loki se nám zakoukal, co?"

Šťouchla do mě se šeptem ta otravná čarodějka a já se na ní vražedně podíval. Radši mě nechala být a začala se věnovat diskuzi, která se vedla ohledně dnešního večírku, který pořádá Stark jako nějakou firemní akci.

Já se nikdy nezapojuji do diskuzi. Nehodlám se s těmi tupci bavit, na to vedou až moc hloupé konverzace. Radši jsem se zvedl a odešel do svého pokoje, který mi Stark neochotně vypůjčil. Plánoval jsem přes dobu toho večírku zůstat v pokoji a nějakým zázračným způsobem to přežít. Ovšem teď když se tu objevila Syrena, která tam určitě půjde jsem dokázal přehodnotit mé plány.

Zvedl jsem se a s prohrábnutím vlasů jsem zaklepal na dveře jejího pokoje, ovšem se mi nedostala žádná odpověď. Na potřetí jsem jednoduše vešel a rozhlédl se kolem. Nebyla tu, ale z koupelny jsem slyšel šploucháni vody a tak jsem tam došel.

Syrena ležela v ohromné vodě potopená s přehozenou ploutví na okraji. Se spokojeným úsměvem a zavřenými oči. Užíval jsem si ten výhled na její dokonalou tvář a klekl si k ní. Opatrně jsem se dotkl její ruky, kterou měla přehozenou přes okraj vany a ona dál sladce spala. Jemně jsem její drobnou ruku sevřel do té své a na chvíli zavřel oči. V duchu jsem se okřikl co to sakra dělám, ale nepřestal jsem.

Po chvíli kdy jsem jí palcem přejel po hřbetě její ruky rychle otevřela oči a koukla se na mě. Nezačala panikařit jako by to udělal každý jiný ale místo toho mě sledovala. Sledovala mě těmi svými oči, které se na mě upřeně dívali a já se musel usmát. Taky se usmála a pak se koukla na naše ruce. Vynořila se a stáhla ruku k sobě. Všiml jsem si její husí kůže a musel se opět usmát.

Líbila se mi její reakce na můj dotek a chtěl jsem zjistit jak by reagovala i při jiných dotecích. V hlavě jsem se opět okřikl ale neposlech své svědomí, to šlo zcela stranou, když se místností rozezněl její nádherný hlas, který zobrazoval jako moc byla křehká ale zároveň silná.

"Proč nejsi s ostatními?"

"Přišel jsem ti říct o dnešním večírku, spíše je to Starkův firemní ples a já osobně jsem tam neplánoval jít, ale teď."

Ušklíbl jsem se a ona se opřela o okraj vany a položila si hlavu na ruce.

"Dneska?"
"Ano."

Zčervenala a sklopila pohled.

"Nemám tu žádné oblečení."

"Mám pro tebe jedny šaty."

Ušklíbl jsem se a sledoval jak si mě důkladně prohlížela.

"Pár kouzel by vše otce znervóznit nemělo."

Usmál jsem se a sedl si k ní.

"To tu chceš sedět?"

"Proč ne? Nic lepšího na práci nemám."

Ušklíbl jsem se a pohledem přejel k její ploutvi. Bylo až úchvatné jakou barvu měla. Zlato zelená jako by k ní patřila už odjakživa.

"Asi bych měla vylézt."

Zasmála se a já se blaženě při jejím smíchu usmál. Není časté že bych se o někoho zajímal ale tahle drobná neobyčejná dívka mě očarovala. Nechápal jsem že jsem jediný, který je jí očarovaný.

Snažila se vylézt a já ji se smíchem podebral a zabalil do velké osušky. Schoulila se mi do náruče a já jí položil na postel. Sedl jsem si k ní a sledoval jí jak se se zájmem kouká na svou ploutev.

Z hluku šlo slyšet, že se večírek už rozjel a ona se na mě koukla. Po chvíli když jí i vlasy uschly se na mě koukala zachumlaná v osušce mezi přikrývkami a roztomile se usmála.

"Moc se ti tam nechce, že?"

Usmála se a já se uchechtl.

"Upřímně ne ale vím, že ty se tam chceš nejméně podívat."

Pohladil jsem jí po ruce a ona s žasem sledovala jak se na ní díky mým kouzlím mění do neskonale nádherné bohyně.

Chtěl jsem aby byla dokonalá.

Chtěl jsem aby byla má.

----------------

Tak na přání tu máme kapitolu z pohledu Lokiho. Snad se líbila :)

Jinak tady máte jak Syrena v tu chvíli vypadala.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro