Je to tady - Půlnoční déšť dospěl ke svému závěru.

Co Aten dělal ve Starhavenu, to už si musíte domyslet každý sám. Byl se podívat na slavnost? Nebo tam zavítal během nějaké delší cesty?

Ať už je pravda jakákoli, tak se opět potkává s Prismou.

A abych se přiznala, tak mi ti dva budou nesmírně chybět. I Cassandra. I Nix. dokonce i nebeské božstvo. 

Během těch čtyř měsíců psaní mi stihly postavy natolik přirůst k srdci, že pustit se jich bude pro mě nadlidský úkol. Z toho, co donedávna leželo v šuplíku jen jako koncept postavený na měsíci a slunci, se tak díky ONC stal skutečný příběh a já tak nějak nemůžu uvěřit tomu, že už končí. Vždyť nedávno jsem začala se psaním...

Zároveň bych vám chtěla všem moc poděkovat. Každému čtenáři, každému hlasujícímu a každému komentujícímu. Vaše postřehy mě posouvají zase dál a po celou dobu ONC mě motivovaly k napsání nových kapitol. Proto vám chci tedy říct, že si vaší podpory neskutečně vážím a ještě jednou vám za ni děkuji. Jste můj hnací motor.

Jak se Prismin příběh umístí v celkovém ONC, to už je ve hvězdách. Ať už ale dopadnu jakkoliv, tak pro mě bude největším úspěchem fakt, že jsem Půlnoční déšť úspěšně dokončila.

Osobně si myslím, že ONC mi pomohlo postavit se znovu na nohy. Díky této výzvě jsem překonala spisovatelský blok a znovu objevila chuť k psaní. Tak snad na léto ještě něco vymyslím ;).

A nyní mi dovolte, abych se s vámi u Půlnočního deště rozloučila. Opouštíme společně jeden svět, abychom se pak mohli potkat v jiném.

Tak tedy na shledanou, čtenáři.

♥ Lexi