Se snídaní jsem se vůbec neobtěžovala. Hned, co jsem se nějak probrala a upravila, jsem zamířila přímo do knihovny. Cassandra mě tu už dříve párkrát zavedla, většinou když mi chtěla ukázat nějaké zajímavé ilustrace v odborných knihách.

Horlivě jsem listovala ve snáři, který jsem vytahala z jednoho kouta knihovny. K mé smůle se v něm o stínovém drakovi bohužel nic nepsalo. Prošla jsem jej nejméně třikrát, stránku po stránce. Jenže neúspěšně.

Tak jsem si zkusila vzpomenout na něco jiného. Náměstí, hlasy, okřídlený muž... Ano! Okřídlený muž!

S novou nadějí jsem se pustila znovu do pročítání. A byla jsem o něco úspěšnější, než s drakem. Našla jsem tady toho podivného anděla pod jménem Somnus. Jenže kromě informace, že jde o boha spánku, a že jeho přítomnost ve snech znamená velkou změnu v životě nebo poslání, jsem se nic nedočetla. Proto jsem se natáhla po druhé knize – Průvodci Celestiálského božstva.

Somnus byl jakési vodítko, které by mě mohlo úspěšně dovést k výsledky pátrání. Protože jestli draka nazval svou sestrou, musel s ním být nějak spojený.

Když mě našla jedna ze Solaritských služebných, zrovna jsem otvírala Průvodce. Až po tichém odkašlání jsem zaregistrovala, že stojí přede mnou.

„Nepřišla jste na snídani," řekla tiše, v očích se jí zračila jistá obava.

Jen jsem zavrtěla hlavou a vrátila se zpět ke knize. Obrátila jsem ji přední stranou na stůl a otevřela ji odzadu.

„Mám vám ji nechat donést sem?"

Znovu jsem se na ni podívala. A znovu záporně zavrtěla hlavou. Nyní jsem ke svému gestu přidala i mávnutí rukou. Pak jsem znovu sklopila oči a obrátila pár stránek.

Somnus, Somnus, no tak... přiložila jsem prst k rejstříku a pomalu jím jela po stránce dolů. Pluvia, Solis, Somnus! Tady tě máme! Strana dvě stě třináct.

„Potřebujete s něčím pomoct?"

Škubla jsem sebou. Ty jsi ještě tady? překvapeně jsem ke služebné vzhlédla. Starostlivě si mne prohlížela.

„Nevypadáte dobře," konstatovala po chvíli. „Spala jste špatně? Měla jste nějaký zlý sen?" kývla hlavou ke snáři, jenž se mi válel na stolku společně s dalšími, daleko tlustšími svazky.

Odevzdaně jsem vydechla. Ne, naznačila jsem rty a pokusila se o něco přívětivější výraz.

„Jste rozrušená, měla byste si jít ještě odpočinout," udělala krok vpřed, ale můj přísný pohled, jenž jsem k ní při tom vyslala, ji zadržel. „Myslím to s vámi dobře...," snažila se mě přesvědčit, ale já jsem jen zvedla do vzduchu ukazováček. Solaritka své zbylé námitky polkla.

Pokývla jsem hlavou a odvrátila pohled. Zničehonic se mi v hlavě rozsvítil nový nápad.

S dychtivostí vepsanou ve tváři jsem se obrátila ke služebné. Nejprve jsem na ni ukázala prstem, pak ukazováčkem a prostředníčkem naznačila chůzi, a nakonec obě ruce zvedla k hlavě. Následně jsem je pomalinku spouštěla dolů podél obličeje a při tom zlehka třepala prsty.

„Mám dojít pro slečnu Cassandru?" hádala Solaritka.

S vítězným úsměvem jsem rázně přikývla.

Chvíli otálela, tak jsem ji musela dalším tichým gestem ruky trošku popohnat. Potřebovala jsem jí naznačit, že to opravdu spěchá.

Jakmile se poklusem vydala k východu, vrátila jsem se ke knize.

Dvě stě deset, dvě stě jedenáct... opatrně jsem přetáčela jednotlivé strany. Dvě stě čtrnáct... Ne, počkat. Vrátila jsem se zpět na předchozí dvoustranu. Dvě stě třináct.

Obrovský nápis uprostřed stránky vyvedený nádherným zdobným písmem a doplněn o ilustrace peříček ihned upoutal mou pozornost.

Bůh spánku, přečetla jsem podnadpis pod Somnovým jménem. Očima jsem pak přejela drobnou kresbičku sovy a pak se zaměřila na základní informace o samotného bohovi.

Somnus je vyobrazován jako neznámý okřídlený muž bez tváře nebo pouze jako silueta. Bývá řazen mezi Noční bohy... To by dávalo smysl.

Pomalu jsem pročítala jednu větu za druhou. Musela jsem při tom prolouskat dlouhé odstavce popisující všemožné mýty a pověsti, jež si kolem Somna lidé vymysleli.

Až v půlce strany jsem se dostala k něčemu zajímavějšímu.

Za manželku pojal vyhlášenou věštkyni Phantasiu, z níž následně bůh Dius se svou manželkou Nocturnou učinili bohyni snů a podvědomí.

Zarazila jsem se. Znovu jsem si tu větu přečetla.

Nocturna byla Diova manželka... Kdo je sakra v tom případě Solis?

Dál jsem se v pátrání nedostala, protože do knihovny se vřítila Cassandra.

☽ ◦ 677 slov ◦ ☾