E X P O Z I C E

James najde Sparrowa u kormidla, Gibbse u jeho lokte. Ačkoliv si tímto plánem stále není jistý, je jediný, který má. Než se do toho pustí, odkašle si. ,,Kapitáne, mohl bych na slovíčko?"

Jack začichá, ani se neobtěžuje na něj podívat. ,,Nikdo ti nebrání."

,,Myslel jsem v soukromí."

Pirát sklouzne bystrým pohledem k Jamesovi a zamyšleně našpulí rty, než řekne: „Tak dobře. Pane Gibbsi, kdybyste byl tak laskav." Pak je zavede do navigační místnosti.

Jakmile je Sparrow uvnitř, okamžitě se postaví tak, aby byl mezi nimi velký stůl, je ostražitý před hádkou. ,,Tak. O co jde...Jime? Jamie? Jimothy? Jak ti mám říkat?"

„Na tom opravdu nezáleží,“ povzdechne si James a kradmo se ohlédne k zavřeným dveřím. ,,Poslouchej, Sparrowe... vím, kde je ta truhla."

Jackovi se zpočátku rozšířily oči, než se zúžily do štěrbin. ,,A jak bys, prosím tě, mohl takovou informaci získat?"

James se zapře o opěradlo dřevěné židle a zkříží ruce na prsou. Je to riskantní manévr, ale upřímně, nevidí jiné východisko. ,,Kdybych ti to řekl, nevěřil bys mi, takže nám oběma ušetřím čas a svůj zdroj si nechám pro sebe."

Sparrow se ušklíbne. ,,No, to pro mě není moc velká motivace, abych ti věřil, že?"

,,Z nás dvou," podotýká James kysele, ,,se dá říct, že to já mám lepší záznam o tom, že jsem důvěryhodný."

Jack proti tomu nemůže nic namítat, ale stejně se o to snaží. ,,Aha, ano, ale vždycky se musíš starat o ty poctivé."

Ať už to znamená cokoliv. ,,Proč bych plýtval tvým časem?"

,,To nevím. Proč taky?"

Jamese začíná zase bolet hlava. Proč to vždycky musí být hra s tímto mužem? ,,Co můžeš ztratit, Sparrowe?"

Pirát svraštil obočí. ,,Vlastně docela dost."

,,No, já taky." Tím myslí Willa. Tím myslí Elizabeth. Myslí svou minulost, svůj zdravý rozum a svůj život.

Prohlášení visí ve vzduchu celou minutu, než Sparrow znovu promluví, tón opatrně nezaujatý. ,,Dobře. Řekněme na chvíli, že jsem ochoten uvažovat o tom, že máš tyto znalosti. Co by mě to stálo?"

,,Nic."

„...nic?“

James se snaží neobracet oči v sloup. ,,Ano, nic. Prostě ti to řeknu."

Další chvilka ticha, než se Jack rozšklebí. ,,Moc ti to smlouvání nejde, co, kámo?"

,,Chceš to vědět, nebo ne?"

Sparrow se předkloní, ruce položí před sebe na stůl a přikývne. ,,Tak do toho."

To je ono. Místo, odkud není návratu. James polkne žluč v krku. „Isla Cruces.“

Jack znovu přimhouří oči a pátrá v Jamesově tváři po lži. „Isla Cruces? Opravdu?"

,,Ano. Pláž na závětrné straně ostrova. Odtamtud jsou vidět trosky kostela."

Teď už je pirátův tón téměř obviňující. ,,To je velmi specifické místo."

,,Možná mě to napadlo ve snu."

Nějakou dobu na sebe zírajj a James se odmítá byť jen o píď zmínit o velmi pozoruhodné okolnosti, za níž přišel k tomuto kousku vědění a Jack ho podle všeho odhadl, ve svých výpočtech nevyzpytatelný.

Nakonec si Sparrow povzdechne a urazí krátkou vzdálenost k zaneřáděnému příborníku a odstrčí hromadu pergamenů, aby se dostal ke křišťálové karafě. Nalije si sklenici něčeho, co vypadá jako brandy, a beze slova ji nabídne Jamesovi, který ji ochotně přijme. Jakmile je nalito, pirát se posadí do křesla opodál. ,,Víš," přemítá, když míchá skleničkou, ,,u tebe se to stalo tak trochu vzorem."

James odmítá reagovat, pouze usrkává svůj vlastní nápoj a zjišťuje, že je to překvapivě dobrý ročník. Sparrow pokračuje i přes jeho snahu nezapojovat se.

,,Na širém moři je všeobecně známo, že máš téměř nadpřirozený smysl pro předvídání kroků svých nepřátel. Jaký je francouzský termín? Jasnovidec?"

„To sotva,“ ušklíbne se James. ,,Všechno jsou to jen fámy."

Když se Jack zakloní a opře si nohy v holínkách o stůl, oči se mu lesknou. ,,Ano, víš, to jsem si vždycky myslel. Ale pak jsem tě potkal. A přestože jsme nikdy nezkřížili meče, věděl jsi přesně, kdo jsem. Viděl jsem ti to na očích."

Jamesovi přeběhne mráz po zádech, ale stojí na místě a odmítá dát najevo svou stísněnost.

Úsměv a pokrčení ramen. ,,Stejně jsi mě nechal jít, což bylo nečekané. I když ne nedoceněné, musím dodat. To je od tebe velkorysé, když se to vezme kolem a kolem."

,,Spíš jsem byl blázen, protože tehdy jsi obsadil mou nejrychlejší loď."

Sparrow se uchechtne. ,,Ano. To ano. Není to moje nejlepší práce, ale stejně. Moc uspokojivé." Dramaticky si poklepe na nos. ,,Ale to je mimo téma. Ve skutečnosti mě zajímá tohle: věřil jsi v kletbu."

James se snaží mluvit co nejvíc neutrálně. ,,Elizabeth mi o tom všechno řekla. Věřil jsem tomu po zásluze."

Teď Jack skutečně zakloní hlavu smíchy, korálky ve vlasech se mu pohybem pohupují. ,,Po zásluze, to mě poser! Každý jiný muž by to odepsal jako blouznění hysterické ženy. Moc slunce. Pila mořskou vodu. Šok. Ale ty ne. Koupil sis hák, šňůru a naviják."

James se zamračí, když Sparrow dopije zbytek brandy. ,,Kam tím míříš?"

,,Jde mi o to, že už jsi o té zatracené kletbě věděl. Proto jsi změnil svůj plán hned, jak jsem odjel." Položí prázdnou sklenici na stůl s cinknutím, jeho tvář je nečitelná. ,,Mimochodem, geniální. Nečekal jsem, že se ,projdou'."

,,Pak jsi mě nechal jít podruhé, čímž jsi riskoval své postavení." James otevře ústa, aby ho přerušil, ale Jack ho zarazí zdviženou rukou. ,,Nepopírej to. William mi všechno řekl."

,,A teď tohle. Isla Cruces. Další příklad tvé zdánlivé vševědoucnosti v akci." Na Sparrowově tváři se objeví lišácký úsměv a James se cítí nevysvětlitelně zahnaný do kouta.

,,Víš příliš mnoho, Jamesi Norringtone. Je v tobě víc, než se na první pohled zdá. Člověk by si dokonce mohl myslet, že už jsi to někdy prožil." Pak pirát znovu pokrčí rameny a odvrátí zrak. ,,Jsem rád, že jsi na mé straně."

James se skoro zasměje, i když by v tom nebyl žádný humor. ,,Nelži sám sobě, Sparrowe. Nikdy jsem nebyl na tvé straně."

Tím víc to Jacka pobaví. ,,Přesně tak," uculí se. ,,A ví Líza, jaká je skutečná povaha této návštěvy?"

Je to nejisté bez ohledu na to, jak odpoví. Tak či onak, bude-li Sparrow považovat za nutné předat jí jejich rozhovor, Elizabeth bude Jamesovým jednáním rozladěna. A bezpochyby plná otázek, na které nedokáže odpovědět. Nakonec se rozhodne být upřímný a doufá, že Jack bude ctít jeho přání.

,,Ne. A byl bych raději, kdyby to tak zůstalo."

Sparrow se usměje, ale v očích má teplo. ,,To se vsadím." Prudkým pohybem vstává ze židle a vrací se k příborníku, tentokrát s karafou v ruce. Když ji při nabízení zvedne, James zavrtí hlavou. ,,Jak je libo." Zuby vytáhne víko, vyplivne ho na stůl a znovu se usadí na sedadlo a dlouze se napije.

James je mírně znechucen a odloží zbytek svého nápoje stranou. ,,Sparrowe... proč tě Beckett tak nenávidí?"

,,Proč to chceš vědět?" Jackův tón je pasivně obranný, i když jeho postoj je uvolněný.

„Zvědavost,“ riskuje James s nemalou dávkou sarkasmu, „to hlavně, a taky jsem si myslel, že si budujeme vztah.“

Jack si odfrkne, ale přesto zareaguje. ,,Ctihodný lord Beckett mě před několika lety najal na několik pracovních míst. Ta poslední... měl jsem doručit loď plnou nákladu jeho patronovi, vikomtu Penwallowovi. Ale... neudělal jsem to." Znovu se napije z láhve. ,,Lidi nejsou náklad, kámo. Ale na tom Beckettovi vůbec nezáleží. Nakonec mě dohonil. Nechal mě hodit do tmavé díry. Dal mi tohle." Ukáže na značku skrytou pod rukávem košile. ,,Bezpochyby měl na mysli kreativnější způsoby mučení, ale já se osvobodil dřív, než se k nim dostal." Zvedne prsty, aby pantomimicky zahrál pistoli. ,,Dal jsem mu na oplátku svou vlastní značku."

,,Tys ho střelil?"

,,Měl jsem v úmyslu ho zabít. Zasloužil by si to. Ale žádné jídlo, voda ani sluneční paprsky po celý týden s mužským něco udělají. Dostal jsem ho do kyčle a utekl jsem." Jack s úšklebkem zapraská klouby. ,,Ale asi to přeťalo nějakou tepnu nebo nerv nebo tak něco. Říká se, že od té doby nebyl schopen... řekněme, stát v pozoru."

James vytřeští oči, než propukne ve výbušný smích. ,,Tys ho vykastroval!?"

Sparrowa tato odpověď zarazí, na tváři má cosi jako posvátnou úctu. ,,Jak jsem řekl, nebyl to můj záměr. Ale dokázal jsem s tím žít."

To způsobí, že se James směje ještě víc a v koutcích očí se mu hromadí slzy. ,,Vždycky jsem si myslel, že si jen kompenzuje svou výšku!"

Teď se směje i Jack. ,,Když se na to podívám zpětně, tak je to asi docela k popukání. Ale nešťastným důsledkem je, že mě nikdy neopustí."

James se s určitým úsilím ovládá, ale nezdá se, že by ze sebe dokázal dostat svůj absurdní úsměv. ,,Bezpochyby. To ti nezávidím."

Po chvilce se na Sparrowově tváři usadí zamyšlený výraz. ,,Víš... jednou jsem měl příležitost setkat se s tvým otcem."

To Jamese okamžitě vystřízliví, jako by ho polili studenou vodou.

,,Byl jsem tehdy docela mladý. Byl to... krutý člověk. Je fajn vidět, že nejsi vůbec jako on."

James nemá ponětí, co na to říct. Kompliment? Od Jacka? Podezíravě pátrá v pirátském výrazu po důkazu, že to byl vtip, ale Sparrow se malátně protáhne a pak se zvedne.

,,No, já jdu udat kormidelníkovi náš kurz. Díky za tip, Jamie.“

,,Počkej," pobídne ho James a hodí Jackovi kompas. Ve Sparrowových očích se zračí dotaz, takže upřesňuje: ,,Bude jednodušší vyhnout se výslechu, když budeš předstírat, že ho používáš."

Jack propukne v smích. ,,Podvod! Od tebe!? Copak ty divy nikdy nepřestanou?" Cestou ke dveřím se kolem něj protáhne. ,,Klidně tu zůstaň a dopij. Pak se hlaste na svém místě, námořníku."

,,Ano, pane." Je to poprvé, co to James řekl, aniž by ho sžírala nenávist.

---

Jack je první, kdo opustil jejich exkluzivní kongres, a když Elizabeth zahlédne, hravě na ni mrkne a pak zamíří po schodech na palubu. Je to ještě několik minut, než se objeví James s úsměvem na rtech. Okamžitě k němu přistoupí.

,,Co se stalo?" zeptá se, zmatená jeho dobrou náladou.

James pokrčí rameny. ,,Došli jsme k dohodě."

Zasypává ho otázkami, před nimiž obratně uhýbá, a ujišťuje ji, že se o ní vůbec nemusel zmiňovat. Pak se zašklebí, tak chlapecky hezky, až jí srdce poskočí v hrudi.

,,Počkej, až uslyšíš, co mi právě řekl o Beckettovi."

Elizabeth se nakloní a prsty si pohrává s klopami jeho saka. ,,Víš, myslím, že by se mi to moc líbilo. Mohla bych tě přesvědčit, abys mě doprovodil do mé kajuty, abychom si o tom mohli promluvit v soukromí?"

James nejprve jen překvapeně mrkne a ona se obává, že by ji mohl odmítnout. Ale pak se mu úsměv vrátí v plné síle a v zelených očích mu jiskří škodolibost. ,,Myslím, že by se to dalo zařídit."