P I R Á T I

Ukazuje se, že oblékání je trochu obtížnější. James se tiše stydí, když mu Elizabeth přijde na pomoc, protože kvůli omezenému pohybu ramene se musí na její vkus oblékat příliš pomalu. Dokonce se mu pokouší uvázat kravatu, což je skoro nesnesitelně roztomilé, až na to, že se jí to nedaří a po třech pokusech to vzdá. James se kousne do rtu, aby se nesmál.

,,Zatraceně směšná věc," zavrčí, když se spokojí s uhlazením klop jeho žaketového kabátu.

,,Já sám jsem s tím nikdy potíže neměl," zavtipkuje a chce, aby jeho tělo přestalo reagovat na její blízkost.

Elizabeth obrací oči v sloup. ,,Ano, Jamesi. Jsem si dobře vědoma toho, že ve všem, co děláte, jste nadmíru schopný." Kysele se usměje. ,,Tedy ve všem kromě zdvořilé konverzace na večírcích."

,,Aha, ale pokud je cílem nevedení rozhovoru?"

Úsměv se rozšíří a oči jí zajiskří. ,,Vy jste k nim prostě nemohl jít."

James předstírá akutní nedůvěru. ,,Mám se dovědět, jaká nová pohroma postihla úrodu cukru pana Randalla?"

Elizabeth si přiloží hřbet ruky k čelu, jako by omdlela. „Nebo v jaké barvě si lady Ellis skandálně objednala nové šaty!"

Je to jedna z jejich nejoblíbenějších her, často hraných přímo všem na očích, když jsou ve stejné společenosti a snaží se zjistit, kdo má nejblíže k otevřenému výsměchu ostatním hostům, aniž by byl objeven. Elizabeth vždycky vyhraje. Je odvážnější, než kdy byl on. A on ji za to zbožňuje.

Frašku přeruší ostré zaklepání a James je neobyčejně vděčný, že nepřišlo dřív.

,,Sparrow, pane," řekne Gillette otevřenými dveřmi, když je k tomu vyzván, ruku stále na klice. ,,Říká, že už jsme skoro tam."

Samozřejmě, že ano.

---

James se nestará o situaci. Ještě méně než posledně. Vědomí toho, co na ně čeká, ve skutečnosti věci jen zkomplikovalo.

Sparrowova rada je stejná: zůstaňte na palubě Neohrožené, zatímco on půjde dovnitř zachránit Willa, a odpráskněte piráty, až se objeví v člunech. Je to průhledně samoúčelné, ale James ví, že to nakonec funguje... i když neví jak. Sparrow ho také nabádá, aby zavřel Elizabeth, což Jamese vede k opravdovému hlavolamu celé situace.

Co s ní má společného? Ví, co se stalo posledně; utekla z jeho kanceláře a vplížila se na palubu Černé perly, čímž osvobodila Sparrowovu posádku... která se pak otočila a utekla. Proč si kdy myslela, že udělají něco jiného, mu dřív připadalo naivní, ale teď, když ji zná tak jako on, považuje její víru v ostatní spíš za sílu než slabost.

Problém je, že Perla se pak vrátila do Port Royal, aby zachránila Jacka a svedla Jamese na veselou honičku, která vyvrcholila jeho naprostou zkázou. Velmi rád by se vyhnul tomu, aby se to opakovalo, pokud to bude možné. Zvlášť té části, kdy ho Elizabeth odmítne kvůli kováři.

Ale to od něj není fér a on to ví. Tentokrát je všechno jinak.

...i když se událo jen málo, aby se minulost neopakovala. Je to skoro úplně stejné.

Jediný způsob, jak může skutečně zabránit Elizabeth, aby se vypařila, je udržet ji v dohledu, buď s ní zůstat v kanceláři a vyhnout se nadcházejícímu boji, nebo ji mít na palubě uprostřed potyčky. Obě možnosti jsou naprosto nevyhovující.

A co víc, ví jen o jediném postupu, kdy bitvu absolutně přežije, a to, aby se k ní ani nepřiblížila. I když pro ni bude nebezpečné pokračovat v předchozích plánech, ví, že to zvládne a vyvázne bez zranění. Ještě něco? Něco nového? Nemá pro to žádné kvantifikace. A jeho zmítající se snahy o změnu dosavadních událostí rezolutně vedly ke katastrofě na každém kroku.

Možná jsou některé věci, které prostě změnit neměl.

James si není jistý, jakou lekci si má z toho podivného zvratu osudu, v němž se ocitl, vzít, ale s jejím životem si zahrávat nebude. Se vším ostatním? Možná. Ale ne s Elizabeth.

A tak nechá Sparrowa, aby si šel něco zařídit, a poprvé v životě se modlí, aby pirát uspěl. Cítí se nečestně, když riskuje život své posádky, když dobře ví, co je čeká, ale co jiného mu zbývá? Záchrana Turnera je... tentokrát je pro něj důležitější... ale je si také vědom toho, co je Barbossa a jeho parta zač. Musí být zastaveni. A nikdy k tomu nebude mít lepší příležitost.

Koneckonců je stále ještě ,Postrachem pirátů'. Jak by se mohl vzepřít jedné z největších pirátských hrozeb v Karibiku kvůli takové maličkosti, jako jsou nesmrtelné chodící mrtvoly?

Ať se propadne, jestli je tentokrát nechá, aby na něj skočili. Možná nedokáže změnit reakce ostatních na situaci, ale rozhodně dokáže změnit svou vlastní.

Muži nechápou, proč jim přikazuje zaujmout pozice, ale jeho záliba v "poznání budoucnosti" mu propůjčuje určitý vliv. Vyhovují bez jediné slabiky nesouhlasu. Zvlášť poté, co jim Theo připomene, jak James vůbec předpověděl útok na pevnost. Groves si není o nic jistější než oni, ale hlasování o důvěře Jamese přesto povzbudilo.

Je dobré mít přátele.

---

A tak číhají. Než aby tentokrát vyjel v záchranných člunech, zůstane James na své lodi. Ví, že tady se bude bojovat. Posádka připravuje v tichosti děla, pro případ, že by byl Sparrow ve svém plánu úspěšnější než minule, ale...

Na dalším plánu se pracuje.

Když se "rozptýlení" přenese do zátoky, James si dovolí soukromý úsměv. Hrají mu přímo do karet a je to nádherné. Ze svého místa na palubě dá Gillettovi signál, aby měl oči otevřené. Tohle není to, na co čekají.

To, na co čekají, se každou chvíli vynoří na přídi. A James je na ně připraven. Nasměroval všechny své viditelné muže na hlavní palubu a záď, dal jim směr, aby byli ve střehu, ale aby vypadali co nejpřirozeněji. Převážná část z nich čeká na jeho rozkaz na spodních palubách s tasenými meči a nabitými mušketami.

Pekelníky čeká pekelné překvapení.

Koutkem oka zahlédl pohyb. Jsou tady. Počkej... ještě ne... ať přijdou...TEĎ!

James vytrhne pistoli z opasku, otočí se a zamíří na piráta, který jde vpředu. Vystřelí a ten parchant ucouvne a spadne. James se souhlasně ušklíbne. Vždycky uměl perfektně střílet.

,,Mariňáci!" vyštěkne a hromada plátna, kterou navršili na hlavní palubu, odletí zpátky a odhalí falangu střelců. Pak je všechno kakofonie výstřelů a kouře. Sotva padla jejich první salva, měsíc konečně vyklouzne zpoza mraků a odhalí pravou podstatu protivníků. James cítí, jak celá jeho posádka ztuhla hrůzou, i když jen na okamžik.

Vypadají příšerně, všechno to shnilé maso a vražedné odhodlání. James je první, kdo sestoupí po schodech a vstoupí do vřavy s taseným mečem a vyceněnými zuby. Jednomu vepředu čistě usekne ruku. A je to dobrý pocit.

Kolem něj teď zuří bitva a jeho muži v jeho stopách nacházejí odvahu. Střelba z mušket, řinčení oceli, pach střelného prachu ve vzduchu. Obličej má potřísněný krví a rameno má v jednom ohni, ale v žilách mu zpívá krev, z těla mu bublá divoký smích, když se pustí do jednoho nepřítele a pak do dalšího. Takhle to tu ještě nebylo. Nikdy se necítil tak... nebojácný. To je tak šílené. Ale boj je jeho, loď je jeho a on si tu krvavou práci navzdory sobě užívá.

Koneckonců přesně ví, jak tahle šarvátka skončí.

---

Všechno ostatní jde přesně tak, jak si to pamatuje. Elizabeth vyleze z okna, k otcově nejhlubší hrůze, a osvobodí Jackovu posádku v Perle... která se pak stáhne a uteče. Will je naživu, zachráněn Jackem, který na oplátku zabije Barbossu. Zbytek pirátů, náhle smrtelníků, se okamžitě vzdává, naprostá porážka v jejich očích je požitkem, který si James tentokrát neméně vychutnává. Velmi dobře se hodí ke své profesi.

Změnou vlastních činů James snížil ztráty svých mužů na polovinu. Nemluvě o jejich obnovené víře v jeho vševědoucnost. Gillette, který při rvačce přišel o klobouk, nemůže odolat komické poznámce, když jsou piráti zavíráni do cely. ,,Jak jsem řekl. Šaman. Musel jsi zaprodat svou duši."

Je to míněno jako vtip, ale James okamžitě vystřízliví. To klidně mohl.

Elizabeth, Turner a Sparrow jsou přivezeni na palubu ve svém záchranném člunu, každý sklíčenější než ten druhý. Ačkoliv nechce nic víc, než se k ní přiřítit, James si udržuje odstup. Guvernér se stará o svou dceru a izoluje ji v Jamesově soukromé kajutě, protože jeho kancelář je nyní v troskách. Zbylí dva jsou odvedeni do cely v železech. Jack je upovídaný navzdory své zoufalé situaci, ale Turner? Ani jednou nezvedne oči od bot.

Míří zpět do Port Royal a k šibenici.

Není to ideální. Ani v nejmenším.

Elizabeth dává svůj postoj k tomuto rozhodnutí velmi jasně najevo, zejména pokud jde o Willa, apeluje na otce i na Jamese najednou, vypouští na ně plnou sílu svého konkrétního způsobu přesvědčování, prosí a obratem odsuzuje.

,,Udělal to, aby mě zachránil! Kdyby nepřišli, zabili by mě! Nebo hůř!" Pak se otočí k Jamesovi a oči jí blýskají. ,,Vy byste na jeho místě neudělal totéž? Kdyby to bylo všechno, co by vám zbylo?"

Odpověď je, samozřejmě, že ano. Už jednou se pro ni stal pirátem, i když ne v této časové linii. Pokud by to znamenalo záchranu jejího života, není nic, co by neudělal, žádná korupce, ke které by se nesnížil. James si je dobře vědom toho, jakým člověkem ho to dělá. Jen to odmítá říct nahlas.

Pokrytče.

Guvernér Swann souhlasí s udělením milosti Willovi. Jediný pirátský čin ve službách koruny by mohl být snadno omilostněn. Ale Sparrow? Pro Jacka Sparrowa nemůže nic udělat. Elizabeth se tímto ústupkem neuklidní, zbytek zpáteční cesty stráví zamčená v Jamesově kajutě a s nikým nemluví.

Její reakce je choleričtější než minule... nutí Jamese přemýšlet, co se změnilo.