28.Díl •(1.Část)• Loučení
Na grilování dorazili včas. Dnešek jim přál, protože se stihli vrátit ještě za světla a s velkým úlovkem...
Daryl měl přes ramena mladého srnce, Walla nesla jeho kuši a sama se pyšnila ulovenými šesti zajíci, dvěma bažanty a jednoho drzého orla, jenž jim chtěl vzít úlovek. Jeho pírka se budou hodit na nové šípy pro Daryla. Chtěla se mu odvděčit, že při výrobě šípů myslel i na ni a ona se mu to rozhodla vrátit.
Všichni je s jejich úlovky nadšeně přivítali a hned se pustili do zpracování zvířat. Walla se zašpiněná šla trochu umýt k barelu a cestou se na ni nalepil Glenn, který z ní tahal informace ohledně ní a Daryla. Samozřejmě, že by ho v ten moment nejraději umlčela, ale nemohla ho zranit kvůli Maggie. Proto trpělivě snášela jeho všemožné dotazy...
"Glenne, ty mi fakt nedáš pokoj, co?" zamručela útrpně a zrakem pátrala po stopaři, aby ji pomohl z této pasti.
Naneštěstí i on byl tak trochu lapen. Dobrá, hovořil s Carol a Rickem, takže možná ani o jejich soukromí nešlo. Stejně si vroucně povzdechla a otočila se k němu zády kvůli západu slunce, který hrál hřejivými odstíny a maloval na pozadí lesní krajinu kolem vězení.
"Ne-e," nenechal se Korejec odbýt a zatlemil se. "Já bych do něj fakt neřekl. Asi jsi v něm něco probudila. Nic takovýho jsem u něj ještě neviděl, ani ostatní ne."
"I on něco vzbudil ve mně," odvětila Walla s mírným úculkem. "Poprvý po dlouhý době mám pocit, že žiju, že můžu někomu věřit, a že tu bude, až budu potřebovat píchnout. Mám... ho fakt ráda."
Glennův úsměv se zvětšil a poplácal ji po rameni. "No, dneska máme volno. Uctíme Zachovu památku a připomene si i ostatní, kteří zemřeli. Přidáš se?"
Lukostřelkyně přikývla. "Je hezký, že zůstávaj aspoň nějaký tradice."
"Jo," souhlasil a zůstal potichu, jenomže na jazyku ho svrběla ještě jedna jediná věc...
Glenn se potichu nadechl, nejistě po Walle koukl a ta zvedla obočí. Úsměv mu trochu ztuhl na rtech a záhy zmizel kvůli vznikajícímu strachu, když se zeptal na následující:
"Spali jste spolu?"
"Ha?" vyrazila ze sebe lukostřelkyně tupě, avšak jeho pohled jí stačil v tom, aby pochopila. "Cože? Ne! V žádným případě. Vždyť se ke mně sotva přiblíží!" namítla a s ironickým smíchem rozhodila rukama.
Glenn se trochu nahnul a koukl za její záda na Daryla, který o něčem mluvil s Carol. Samozřejmě, že si jeho odtažité povahy všiml, ale to, jak se měl k Walle si myslel, že mezi nimi bylo něco víc. Nebo mu tady právě teď kecala? Soudě jejího rozladěného výrazu to nechtěla dál rozebírat. Zvedl ruce na obranu a krátce se zasmál. Krk riskovat nebude a ptát se na tohle Daryla by byla sebevražda. Možná zjistí něco od Carol. Byl si s ní docela blízký.
Zůstali potichu, poslouchali rozhovory lidí a sledovali západ slunce mezi stromy. Vzduchem vonělo pečené maso a někdo začal rozsvěcovat pochodně. Bylo jasné, že nesměl být moc velký plamen, avšak na tu krátkou dobu si to dovolit mohli.
"No, už jsi zjistil cos chtěl tak padej," řekla zničehonic Walla a loktem drbla Glenna do žeber. "Maggie tě určitě shání."
Mladý Korejec na ni spiklenecky mrkl a skutečně ji nechal na pokoji. V tom musela být bouda. Určitě místo něj přijde zmiňovaná Maggie, anebo hůř: Tyreese se Sashou. Sourozencům se chtěla raději vyhnout, proto se nenápadně vmísila mezi lidi z padlého Woodbury a dala se do řeči se ženou, s níž dříve hovořila, aby zahnala pomyšlení na hlad.
°•°•°
Michonne dorazila krátce před setměním. Její snaha nalézt Guvernéra zatím selhávala a tak se vrátila pouze s komiksy pro Carla, které nabrala cestou. Mladík si měl tak co číst a Rick ještě nakrmil jejich nemocné prase. Dělal si s tím hlavu a obával se, že do rána nepřežije. Nebyl si jist, zda bylo správné maso prasnice konzumovat, či nikoliv.
Tma postupně pohltila každý kout země, mrtváci se hromadili u plotu a pár dobrovolníků jim propichovalo hlavy. Chvilku s tím vypomáhala i Walla, než ji Tyreese zavolal na jídlo. Celý den běhala po lese a teď byla ještě propichoval hlavy? Vážně měla výdrž.
Ještě než si šla pro svou porci zvířete, které pomáhala skolit, zaběhla do své cely pro batoh, v němž měla uložený zbytek skotské a několik fotek. Zbytek věcí vybalila a už uháněla ven.
"Tady seš," zvolal na ni Daryl, jakmile si konečně sedala na posezení vedle Sashi a přijala nabízenou misku se zvěřinou.
"Sorry, pro něco jsem si zašla. Ah, dík. Už mám hlad," dopověděla hladově a ihned se zakousla do vynikajícího masa.
"To vidím. Ať ti nezaskočí," zatlemila se Sasha a Daryl ji napodobil takovým zvláštním poloúsměvem.
"Nepruď," zahuhlala s plnou pusou a mastnými prsty si nabrala další. "Sakra, to je fakt skvělý."
Dixon sklonil hlavu natolik, že mu vlasy zakrývaly tvář a tiše se uchechtl. Přes praskající oheň a mluvení lidí ho nemohl nikdo slyšet. Až na Sashu, která z těch dvou nespouštěla zamyšlený pohled. Poměrně slušně ji ignoroval a snažil se v klidu najíst výborné večeře. Připomnělo mu to staré časy lovení v lese. Co si neulovil, to neměl.
"Em... pane Dixone," vyrušil ho od večeře mladík s brýlemi, kterého Walla už předtím viděla.
Daryl zvedl hlavu a otočil se na něj celým tělem. Musel se tak posadit na lavičku obkročmo. Olízl si prsty a nenamáhal se je ani otřít do vesty.
"Co?" zahučel bručivě a propálil mladíka z Woodbury pohledem.
Kluk trochu znejistěl, očima přelétl po ostatních, leč zůstal stát na místě, jednu ruku natáhl k lovci a druhou držel misku s svou večeří.
"Fakt... dík za dnešní jídlo. Je to... vážně skvělý," vypravil ze sebe se zadrháváním.
Walla se zahihňala a pokusila se zachovat vážnou tvář, jenomže Daryl se tvářil natolik vážně, že jí to nedalo. Sledovala, jak se postavil na nohy a těmi mastnými prsty sevřel jeho nabízenou dlaň. Mladík tiše zasykl, protože Darylův stisk byl jako vždy silný.
"Nemusíš děkovat za každý jídlo, který sem donesu," řekl na to stopař a pak kývl směrem k lukostřelkyni. "Ta taky lovila. Toho bažanta co máš, trefila ona."
Mladík se vděčně usmál a obrátil k ní pohled. "Páni, tak to jste skvělá! Učil vás pan Dixon?"
Rudovláska div nevyprskla smíchy. Ten kluk byl tak nadšený a Daryl se tvářil jako u mučení. Jistě si tímhle musel procházet každou chvíli a ačkoliv ho to potěšilo, chtěl mít taky klid na jídlo.
"Jasný. Jsme fakt dvojka," odvětila pobaveně.
"To teda jo," zašeptala vedle ní Sasha a schytala tak nepříjemnou herdu do boku.
"Jak jsem řek: nemusíš furt děkovat," dodal Daryl, pustil jeho ruku a posadil se na své místo, aby konečně dojedl.
Mladík se plaše usmál, přikývl a odešel za svými kamarády. Stopař si úlevně vydechl a pokračoval v jídle.
"Takže, pane radní," ozvala se Walla a namířila na něj zvědavý pohled, "kdypak se plánuje další pojížďka?"
Dixon protočil očima a pokrčil rameny. Sotva přijeli z jedné a zrovna uctili památku někoho, kdo tam zahynul.
"Uvidíme," odpověděla místo něj Sasha. "To centrum se úplně zamořené a navíc tam propadl strop. Je to velká škoda. Měli jsme s tím místem velké plány. Bylo tam hodně zásob a teď..." odmlčela se a vážně si povzdechla.
"Najdem jiný místo. Na mapě jsem jich pár viděla."
"Jenže jsou daleko," řekl na to Daryl s plnými ústy. "Musíme šetřit palivem a kdo ví... třeba to v těch městech už vybrali."
"To nevíme jistě."
"Stejně je to blbost," zabručel stopař.
°•°•°
Úspěšní lovci stáli stranou od ostatních u plotu blízko jasně hořící pochodně, jejíž světlo stékalo po ženiných jasně rudých vlasech a společně hleděli vpřed do temné noci. Nemrtví se totiž hromadili na jedné straně a hlasitými zvuky k sobě lákali další, početnější skupiny. Mrtvé paže měli zavěšené o pletivo, cloumali s ním, cvakali shnilými zuby a chrčeli opotřebovanými hlasivkami. Někteří se k vězení plazili po zemi jen za pomocí otrhaných údů.
"Co takhle vykopat příkop?" přerušila Walla ticho mezi nimi a prstem ukázala na místo, kde mrtváci stáli. "Odlákat je, vyhloubit zákopy a do nich naostřený klacky."
Daryl potáhl z cigarety. Musel uznat, že na tom něco bylo. Stačilo zorganizovat lidi, pořádně promyslet plán a připravit vybavení. Kdyby si pospíšili, mohli by to mít během jednoho dne hotové.
"Promluvím o tom s ostatníma," řekl tiše, chytil cigaretu mezi rty a promnul si chladné dlaně.
Walla si sundala batoh ze zad, otevřela ho a začala v něm něco konkrétního hledat. Celou dobu večeře jej měla u sebe a čekala na vhodnou příležitost. Ten zbyteček alkoholu co měla chtěla využít zcela jinak, než ho vypít sama. Mimo něj v něm měla uložené fotky ze starých dobrých časů. Vytáhla je, flašku skotské pomalu položila k nohám, pustila batoh a mezi prsty žmoulala čtyři staré fotky.
Smutně se usmála, sklopila pohled a bez váhání si je všechny dopodrobna prohlédla. Tehdy na nich byla šťastná. S lidmi, které považovala za rodinu. Milovala je víc než si kdokoliv uměl představit a kdyby s ní přežili doteď, jenže z celé party zůstala sama.
Daryl se obrátil jejím směrem a přiblížil se natolik, že na každé z fotek rozeznal její doširoka se usmívající tvář. Vypadala tak živě a nádherně. Na první fotce byla s celou svoji partou. Jednotlivé, naschvál se šklebící obličeje nepoznal, byly pro něj cizí, až na Marilyn, avšak všiml si, jak se jí třásly prsty. Zvedl dlaň a jemně se dotkl ze spodu její ruky. Chtěl jí tak podpořit a dodat kuráž.
Mladá lukostřelkyně k němu zvedla vděčný pohled a on na ni kývl bradou. Poté se očima zaměřil opět na fotku. Vzpomínání pro ni znamenalo hodně. Štíhlými, mozolnatými prsty přejížděla po dávno mrtvých tvářích. Stáli tam v tichosti a hleděli na fotky z minulosti. Po prohlídce ji Walla zvedla k ohni a nechala ji spálit. Daryl jí na to nic neřekl. Chtěla na ně zapomenout. Bolelo ji pomyšlení, že tu nebyli a tento hmatatelný důkaz vzpomínek by ji vpřed neposunul.
Jakmile společná fotka s přáteli ohořela dost na to, aby obrázek zmizel, hodila ji na zem. Na dalším obrázku byla s vysokým mladíkem. Měl jasně modré, téměř ledovcové jiskřící oči, rozčepýřené hnědé vlasy jako vrabčák a jasný, nadšený úsměv na milé tváře. Walla stála hned vedle něj, těsně po jeho boku a měla stejný úsměv. Držela se ho jednou rukou kolem ramen a tou druhou nejspíš fotila. Pozadí nebylo moc vidět kvůli jejich zvětšeným obličejům.
Walla semkla rty do úzké linky, ostře se nadechla a bez váhání ji vložila do ohně. Ten zapraskal, okamžitě fotku obalil plameny a spálil ji. Vzduchem se roznesl smrad ze spáleniny. Pokračovala dál. Na třetí fotce byla s Marylin. Obě byly foceny z dálky a do objektivu dělaly pitvořivé obličeje. To ji rozesmálo, dokonce i Dixonovi ucukl koutek úst. I tato skončila stejně jako její předchozí kolegyně. Spálená. Smazaná ze světa a navždy zapomenutá.
Nakonec zůstala poslední. Na ni byla velmi mladá dívka s dětskými rysy, vlasy černými jako havraní čerň a tmavýma hnědýma očima. Byly tak tmavé, že skrývaly zoničku. Vedle ní Walla s úplně jinou barvou očí - světlou jako bílý písek a perfektně zachyceným zlatým odleskem podél okrajů duhovky. Tady lovce ohromila nejvíc. Pihy měla výraznější a pod očima se usadil daleko větší počet. Usoudil, že muselo jít o parné léto. Zvlněné konečky rudých vlasů se válely podél tváře a v rybím copu spadaly přes celé levé rameno.
Miya... naznačila lehce rty, v koutcích ji zaštípaly slzy. Přála by ji ještě jednou vidět. Tolik si přála slyšet její hlas a smích. Nadechovala se ke slovům, avšak rozmyslela si to a mlčela. Milovala jsem ji jako vlastní sestru.
Daryl pozorně sledoval její grimasy. Chvílemi to vypadalo, že se rozpláče, ale vydržela to, nosní dírky se jí divoce rozšiřovaly tím, jak dostávala do plic stále větší a větší množství kyslíku, dokud se nerozhodla i tuto část vzpomínky spálit. Tentokrát nepůsobila tak sebejistě a několik centimetrů od pochodně strnula v pohybu. Nejistě si olízla spodní ret, pohledem hypnotizovala plameny bijící do očí a nakonec si ruku stáhla k tělu.
Lovec přemístil prsty na fotku a uchopil ji. Nevadilo jí to. Ani se na něj nepodívala. Nevšimla si tak jeho zvědavého pohledu. S opatrností ji roztrhl na dvě části a oddělil tak Miyu od Wally. Portrét černovlasé dívky nechal pohltit v pochodni a tu druhou půlku si velice nenápadně schoval do kapsy.
Walla se nad tím musela pousmát a založila si paže na hrudi. Obrátila se za ním a kmitla rameny.
"To bych do tebe neřekla," rýpla si.
"Nefandi si," odvětil Daryl s nehranou pobaveností v hlase a vytáhl krabičku cigaret.
"Další? Takhle brzo umřeš."
"Na něco zhebnout musím," řekl mumlavě kvůli cigaretě mezi rty a nabídl ji taky.
My jsme ale dvojka, pomyslela si Walla, když s přibývajícím chladem postupně všichni odcházeli spát dovnitř a krom nich zůstalo venku ještě pár odvážlivců, včetně Glenna, který je tak trochu sledoval.
Rudovláska po chvilce zvedla láhev skotské na úroveň jejich očí a Daryl se zamračil, přičemž z úst vypustil kouř. Zadíval se na ni dost kritickým pohledem, přesně jako vzorný otec, jenž dbá na své dítě, které udělalo jednu velkou chybu, jenomže ona na to nebrala ohled, otevřela láhev a napila se jejího obsahu. Zkřivila tvář nad ostrou chutí tekutiny a odkašlala si. Nabídla i Dixonovi, avšak ten jen odmítavě zavrtěl hlavou.
"Tahle trocha ti nic neudělá. Klidně se napij," zkusila ho trochu povzbudit a lehce do něj drcla loktem.
Daryl se tvářil opravdu neoblomně a stál si na svém, že pít prostě nebude, ač šlo jistě o moc dobrý mok, ke kterému se pravděpodobně už nikdy nedostane. To však nevadilo, chtěl mít čistou hlavou, nezakalenou, aby mohl kdykoliv jít a ochraňovat ty, na kterých mu záleželo.
"Daryle, jen klid. Jsme tady v bezpečí. Pro jednou vypnout můžeš," promluvila Walla, ruku s lahví sklonila dolů a zadívala se mu do vážné tváře.
Lovec přikývl, avšak láhev jí nechal. Trochu se bál toho, že by mu alkohol příliš zachutnal a začal by být agresivní, protože by chtěl další. Tak to bývalo vždy. Příliš se opil a pak byl příliš navztekaný na všechny okolo. Jeho přímočará upřímnost lidi odháněla a tak zůstal raději sám. Merle na něj také neměl moc dobrý vliv, když byl kvůli němu co chvíli sjetý a nedokázal se pořádně ovládat.
"Co kdyby na tebe dala pozor?"
Daryl ji hypnotizoval pohledem a rázně zavrtěl hlavou. "Ne. To není moc dobrý nápad."
"Každej se trochu chová jako vůl, když se napije. Na tom není nic hroznýho."
"Nechci na tebe bejt hnusnej," vypadlo z něj náhle a odvrátil od ní oči.
Walla zamrkala, položila láhev ke svým nohám a natáhla se po jeho nehybné ruce, kterou sevřela ve svém stisku. Trhl sebou méně, než očekávala. Vlastně bylo velké překvapení, že se nechal chytit a necouval před ní jako plachá divoká kočka.
"Je to v pohodě, Daryle. Jestli tě něco tíží, vyklop to," zašeptala blízko jeho ucha a zesílila stisk na jeho velké ruce.
Delší dobu byl potichu. Nehnutě zíral na zem a utápěl se v tichu, načež si Walla povzdechla a opřela si o jeho rameno hlavu. Palcem ho pohladila po teplé kůži a tak trochu doufala, že stisk opětuje. Asi byl moc zamyšlený.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro