Honba
Pro: Terreliasko
Stav: Dots
Přihláška:
Jméno: Virneya- Své jméno dostala podle jména lodi svého otce
Příjmení: Six- ale nepoužívá ho
Věk: 20 let- narodila se 27. Července když se slunce sklánělo k obzoru na lodi svého otce jménem Virneya
Pohlaví: dívka- je si tím stoprocentně jistá, je to heterosexuál
Je to: pirátka
Povaha: Možná by jste si mohli myslet, že se jedná o klidnou dívku s respektem až v oblacích. To vás musím zklamat. Taková ona rozhodně není. Jedná se o roztržitou, nepořádnou a lehkomyslnou holku co se lehce dokáže naštvat a vztek na vás ji vydru klidně i celý život. Je známá svým: "Tohle ti už nikdy neodpustím", které doopravdy dodržuje. Dvakrát lidí nevaruje a když ji vlezou do cesty jednoduše je odpráskne. Nemá moc chladnou hlavu a to už vůbec ne ve stresových situacích. Žene se do nebezpečí po hlavě a s odhodláním. Není to dvakrát šikovný člověk. Na co sáhne to rozbije. Radši ji do ruky nic nedávejte. Svou nešikovností však neohrožuje jen sebe. Radim vám dobře. Výhybejte se jí velkým obloukem pokud nechcete skončit s rozšlápnutou nohou nebo prostřeleným kloboukem. Bývá cholerická a lehce a snadni se naštve. Ale aby tu nebyli jen ty špatné vlastnosti, tak je tady odvážná, ochranitelská a veselá. Nemá problém se Tamara čemukoli, jen se sobě. Miluje ironii, která často lidi odrazuje ještě než ji poznají. Má velmi zakořeněné mateřské pudy, takže pořád musí ochraňovat zraněné nebo jen mladší. Dokáže se odvázat a blbnout. Nejdřív dělá než myslí a vždy se řídí jen svým srdcem. Avšak pod tím velkým optimismem skrývá velkou bolest, která ji ničí.
Něco o: Je to velká milovnice alkoholu. Asi se nenajde jediný den, kdy by u sebe neměla minimálně jednu lahev. Také má velmi ráda klobouky a různé barevné šátky. Čím silnější kombinace tím lépe.
- Jaký má názor na hledání pokladu? Když se z nějakého nevysvětlitelného důvodu doslechla o tomto pokladu zachvátila ji nesmírná zvědavost. Nutně potřeboval vědět co to je, co to umí a jak to funguje. Prostě to chtěla mít jen pro sebe.
- Bojí se něčeho?
Ona sama by to nikdy nepřiznala, neb své zranitelné stránky schovává, ale stoprocentně to jsou vojáci a jedy. Ty opravdu nesnáší. Bojí se hlavně té bolesti a dlouhé smrti, která z toho pramení.
- Jak se zachová v různých situacích?
Když je nervózní kouše si vnitřek tváře. To je taky jediná věc, kde jde poznat její nervozita a strach. Ví to on a snaží se to nedělat, ale ne vždy se jí to povede. Když je smutná zadržuje všechny emoce v sobě dokud není sama. Totéž však nepaměti pro vztek nebo štěstí. V obou dvou případech nechává své emoce vyplavat napovrch. Také když ji někdo něco vezme přímo před očima tak je naštvaná. Nebo když odejde nějaká posádka či někdo vzdá nějaké pátrání. Kdyby někdo ohrožoval její posádku okamžitě by za ně položila život (to však i za svou loď).
- Jaký má vztah s rodinou?
Když byla menší měla snad ten nejlepší vztah s rodiči jaký kdy mohla mít. V ničem ji neomezovali a ve všem ji podporovali. Škoda, že to nevydrželo do teď. Určitě by se jejich vztah ještě prohloubil.
- Věří si že najde poklad?
Samozřejmě. Už našla a ukradla spousty věcí, tak proč by to teď nemalá být výjimka? Věří, že najde vše co chce, ale zda-li si to nechá záleží co to bude. Nemusí to mít nijak zvlášť celou hodnotu, jen aby to bylo zajímavé.
- Věří legendám/mýtům?
Ano a ano. Vyrůstala normálně ve vědomí, že existují nadpřirozené věci a postavy. Rodiče ji vyprávěli příběhy a legendy. Zbožňovala je a všechny co si pamatoval si zapsala do bloku.
- Co chce dělat a pokladem pokud ho najde?
To záleží co to bude. Rozhodně by ho nechtěla prodat, pokud by to nebyly peníze, nebo tak něco. Možná by to hodila do moře, kdyby to mělo nějakou až moc velkou moc. Jinak by si to nechala a klidně celý život luštila co to je zač.
- Dělá svoji práci rád?
Jasnačka. Nikdy by ji za nic nevyměnila. Dělali ji její prarodiče, rodiče a teď ji dělá ona. Jednou by to řemeslo možná ráda přenechala svým dětem. Jediné co jí vadí, ke časté nic nedělání. Když se zrovna nic neděje a musí se čekat jen tak v přístavu. Radši by vzala loď a prozkoumávala svět.
- Jak se dozvěděl o pokladu?
Kdo ví jak. Prostě jednou byla ve městě a nějaké staré babky si tam štěbetaly o záhadné schované věci. Samozřejmě ji nenapadalo nic lepšího, než ty staré babky vyzpovídat do podrobností dokud z ní nebyly úplně na mrtvici.
- Ukradla už něco?
Nom ano, ano ukradla toho už hodně. Ono není správné slovo ukradla. Spíš vypůjčila ano to je ono. Vždycky si to vypůjčí a pak to hold už nevrátí, ale to se stává. Není to vždycky krádež, jen vypůjčení bez vrácení.
- Kolik toho ukradl?
Jak jsem říkala. Hodně. Většinou jen samé truhly s penězi a šperky. Někdy se však objeví věci jako láhev s mapou, kde je schovaný Poseidónův trojzubec. S tím samozřejmě neváhá a hned si to jde 'vypůjčit'.
- Má vlastní loď?
No, tu teď nějak postrádá. Jaksi se ji jí omylem podařilo ji prodat za nějaký ten rum. Samozřejmě omylem a tak se jí teď snaží mermomocí dostat zpět. Takže jop. Nemá loď, nemá posádku a ještě lepší nemá ani peníze.
- Je kapitán nebo člen posádky?
Samo sebou, že kapitán. Po smrti svých rodičů ji po otci zdědila.
- K jaké zbraní má nejblíže.
Výborně zachází s dýkou, ale vlastně to umí s jakoukoli zbraní. Jediné v čem je naprosté nemehlo je kuše a luk. Také se dokáže opravdu dobře bránit beze zbraní. To jí jde možná ještě lépe než s dýkou. Není nic lepšího než vlastní pěsti, na které je spolehnutí.
Minulost: Virneya, celým jménem Virneya Calypsin Order Six (samozřejmě používá jen své první jméno) se narodila Arthonii a Philiimu Sixovým. Jenž své jméno dostali jako šestá nejvýznamější pirátská rodina. Je to jedináček. S rodiči vždy vycházela zadobře. Otec ji učil bojovat a ovládat loď. Matka ji zas naučila ovládat své ženské křivky ve svůj prospěch. Když jí bylo asi deset let, zakotvili zrovna v jednom přístavu u velkého města. Měli namířeno k překupníkovi, aby vyměnili poklady z moře za peníze. Tehdy se měla Vir poprvé projet na koníkovi, protože ji matka slíbila jednu jízdu na tehdejší pouti. Co však osud nechtěl. Její matku a otce dopadli vojáci. Už dlouho to bylo hodně hledaní piráti. Zatkli je a ještě ten den byla poprava. Vir nemohla nic dělat. Věděla, že kdyby jim chtěla pomoct byla by v nebezpečí taky. Navíc to s rodiči řešila mnohokrát, nikdy to však nepokládala jako důležité. Její rodiče, by přeci nikdy nemohli umřít tak to prostě bylo. Věděla, že když je dopadnou musí se vmísit mezi lidi a dělat jako by nic. Ani jedna slzička ji nesmí ukápnout, protože by se prozradila. Udělala tedy jak po ni rodiče chtěli a po trestu se rozběhla k lodi a vysvětlila co se stalo. Už nikdy nechtěla žádnou pouť, žádné koníky vidět. Od že doby bude mít před očima vždycky smrt jejich rodičů. Nedlouho na to jí zástupce jejího otce daroval kapitánský klobouk. Tím bylo stvrzeno, že loď i posádka jsou její. Od té doby taky začala s pitím, aby zahnala smutek po rodičích. Jediní alkohol ji dokázal tu prázdnou díru zas slepit dohromady. Chvíli se tak nějak na vlastní pěst i s posádkou plavila po mořích. Sem tam něco čmajzla a na trhu zas prodala. Avšak na svou zálibu v alkoholu tvrdě doplatila. Rum a whisky se čím dál víc drali do kapsy až byla skoro švorc. Poklady už nebyli to co dřív a neměla si čím vydělávat. Většina posadky ji opustila a kdo to neudělal odešel jen o něco později. Nakonec přeci jen zůstala sama. V srdci se jí vytvořila další dírka. S touhle posádkou vyrůstala, bylo to jako ztratit znovu rodiče. Začal zas hodně pít až když byla tak moc opilá omylem zaplatila za dva barely rumu celou svou lodí. Co udělala zjistila až ráno. Teď toho hodně lituje a snaží se svou lod zas získat zpátky. Kupec však za vímněnu lodi požaduje velké množství peněz. Na což sama nevydělá. Možná by pomohl ten poklad, ale neví jestli by mu ho dokázala dát. Strašně by ji totiž připomínal rodiče, jenž na takovéhle výpravy chodili skoro pořád.
Vzhled:
Poměrně malá a hubená dívka. S vlasy hnědé barvy asi tak pod lopatky a pořád zacuchané. Tmavě hnědé až černé oči teď většinou smutné, ale jinak bývají s jiskřičkami. Ma kulatý nos a plně rty. Výrazné lícní kosti a méně ženských rysů. Obvykle nosí košile a kratší kalhoty nebo kraťasy (pokud to tam existuje xd) s mečem a dýkou připnutou k opasku. Dále pak má vysoké boty a pořád flašku v ruce. Kapitánský klobouk má už čelenka potrhaný, ale jasně červené pero tam stále je. Jednu ruku má od ramene až k zápěstí potetovanou různými symboly, nejvíc různé významy. Moc šperků nenosí a vlastně se jí to ani moc nelíbí.
(Vím, že jsi nechtěla obrázek, ale dám sem ti aspoň ten podle, kterého jsem se inspirovala. Jen tam nemá toho papouška xd)
PS. Doufám, že je vše ok. Ano vím, trochu jsem se rozepsala, ale snad nevadí když mám jen jednu postavu. Přihláška má cca 1500 slov. Ha takže kdo mě trumfne?😂😂😂
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro