Jméno: Tundra
Pohlaví: samice
Věk: 4 roky
Druh: pes (výmarský ohař x samojed)
Postavení: Beta
Smečka: Zániku
Něco o ní: Tundra je obvykle velmi klidná a trpělivá fena, která se řídí především rozumem a jen výjimečně se nechává ovládat svými emocemi, které narozdíl od Alfy normálně projevuje, ale jen tehdy, kdy je to vhodné, a pokud jsou to emoce, které projevuje za vhodné, přičemž ty nevhodné vždy skryje a nebo je nahradí jinou emocí, za kterou ty pravé zakryje, což umí dělat dost přesvědčivě, takže nikdo nedokáže poznat, když například skryje bolest, hněv či smutek za úsměv. Umí dobře řešit všemožné spory a urovnávat vztahy mezi členy smečky a je pracovitá, zodpovědná, spolehlivá, pečlivá a svědomitá, takže svou práci vždy poctivě plní, jak nejlépe dokáže, a každý se vždy může spolehnout na to, že splní to, co dostala za úkol, a jelikož vždy dodrží své slovo, vždy udělá to, co slíbila. Jen zřídkakdy je u ní možné vidět nějakou negativní emoci, jelikož obvykle bývá pozitivně naladěná a projevuje jen pozitivní emoce nebo tedy alespoň na veřejnosti a jakékoliv negativní emoce si nechává až na chvíli, kdy je o samotě a je si jistá, že ji nikdo nevidí, protože nechce, aby ji někdo viděl, když je smutná nebo něco podobného. Toto dělá nejen proto, aby si udržela svoji reputaci silné a nezlomné Bety, ale hlavně proto, že nechce zbytečně přidělávat starosti svým blízkým a příbuzným a je přesvědčená, že kdyby ji viděli ve stavu, ze kterého je jasné, že není v pohodě a něco se děje, tak by o ni určitě starost měli, což nechce a tak ve snaze se tomu vyhnout nikdy neprojevuje před nimi emoce, které by mohly naznačit, že je něco v nepořádku. Některé negativní emoce jako například smutek, lítost, bolest a podobně neprojevuje z podobného důvodu, jako její bratranec Útes a to proto, že byla vedena k tomu, že jsou tyto emoce známkou slabosti, takže ona narozdíl od Útesa si sama nemyslí, že projevování emocí je známka slabosti nebo alespoň ne všech emocí, ale podvědomě některé emoce tak bere, ale jen některé a ne všechny, jako on. Otec ji totiž učil, že jen některé emoce, ty, které se obecně berou jako projev slabosti, jsou známkou slabosti v očích druhých, a učil ji tyto emoce neprojevovat a to dvěma způsoby - buď je potlačit a skrýt tak, že neprojeví vůbec žádnou emocí a nebo tak, že je zakryje za jinou, pozitivní emocí, kterou druzí jako známku slabosti nevidí, takže například za radost. Pro Tundru je tedy zvyk skrývat negativní emoce a neprojevovat je před ostatními a asi by se nedokázala tohoto zvyku zbavit, ani kdyby chtěla, nebo by to opravdu hodně těžké a trvalo by to hodně dlouho, než by se to odnaučila, no ona to nevidí jako něco špatného, takže se to odnaučit ani nechce. Ve smečce žije už od narození a i když nebyla nijak ambiciózní a tudíž neměla moc zájem dostat se na nějaké vysoké postavení, její otec a hlavně jeho bratr, její strýc, který byl zároveň bývalý Alfa, si všimli jejího potenciálu, který projevovala už od raného věku a to konkrétně vůdčí potenciál, jelikož dokázala své sestry při loveckém tréninku sjednotit, když lovily ve skupině, a ona vždy stála v jejich čele a stejně tak to bylo i v době, kdy byly štěňaty a hrály si s jinými štěňaty - ona dokázala sestavit tým, do jehož čela se postavila, a pak společnými silami se svým týmem zvítězila v různých hrách proti jiným štěňatům, která neměla v čele někoho, kdo byl na svůj věk dostatečně vyspělý na to, aby dokázal efektivně vést tým. Díky svým vůdčím schopnostem a dobrým loveckým vlastnostem měla na to, aby se stala Gamou, kterým byl ale tehdy Slunovrat, takže byla nějakou dobu obyčejným lovcem, no poté, co se Slunovrat dostal na pozici Bety, zaujala ona jeho předešlou pozici a následně po jeho údajné smrti po něm převzala i postavení Bety, které si drží doteď. Z rodiny jí ve smečce zbyli už jen bratranci a sestřenice, protože rodiče jí zemřeli dva roky zpátky na zelený kašel jen pár měsíců po sobě a její sestry zabil během lovu medvěd, na kterého nešťastnou náhodou narazily při lovu divočáka, který ve snaze o únik vběhl do medvědí jeskyně, čímž probudil spícího medvěda a ten ve svém záchvatu hněvu zabil nejen onoho divočáka, ale i všechny tři Tundřiny sestry, což Tundra nesla dost špatně, ale naštěstí se z toho dostala díky svým příbuzných a jiným blízkým, kteří jí byli oporou a pomohli jí smířit se s jejich smrtí, ale jelikož se to stalo jen před pár měsíci, je to pro ni stále dost čerstvé a bolestivé téma, nedokázala by o svých sestrách nebo o tom, co se jim stalo, mluvit bez toho, aniž by se dokázala ubránit pláči, takže o nich nemluví a těžko nese i to, když se o nich někdo v její přítomnosti zmíní, ale naštěstí většina psů má dost rozumu a respektu na to, aby si uvědomili, že není vhodné zmiňovat se před ní o jejích zesnulých sestrách.
Rodina:
Lípa - matka (mrtvá)
Modřín - otec (mrtvý)
Gerbera - sestra (mrtvá)
Sakura - sestra (mrtvá)
Tajga - sestra (mrtvá)
Mračno - strýc (mrtvý)
Útes - bratranec (žije ve smečce)
Lišák - bratranec (žije ve smečce)
Láva - sestřenice (žije ve smečce)
Kaskáda - sestřenice (žije ve smečce)
Ship:
Jizva (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Tundra je vyšší fena se světle hnědou srstí s nádechem do šeda. Má docela štíhlou a elegantní postavu, i když to není příliš vidět kvůli její srsti, kterou má poměrně dlouhou a hustou. Má bledé světle žluté oči.
Vzhled:

Jméno: Sever
Pohlaví: samec
Věk: 4 roky
Druh: pes (shilohský ovčák x husky)
Postavení: Gama
Smečka: Zániku
Něco o něm: Sever je odvážný, neohrožený, sebevědomý, tvrdohlavý, cílevědomý, někdy drzý a troufalý a především velmi ambiciózní pes, který už od raného věku projevoval svoji ambicióznost, a mnoho psů proto tušilo, že se moc dlouho neudrží na žádné obyčejné pozici, jakmile dospěje a skončí s loveckým výcvikem, což se taky stalo, jelikož na pozici obyčejného lovce nevydržel ani rok, než vyzval Vodopáda, který byl Gamou před ním, a následně ho porazil v boji o postavení Gamy, které tak získal pro sebe, a jediným důvodem, proč to tak dlouho odkládal a nevyzval ho rovnou třeba hned týden potom, co se Vodopád stal Gamou, byl ten, že věděl, že Vodopád je dost silný pes a schopný bojovník, který disponuje velkou silou, takže věděl, že se potřebuje na jejich souboj nejdříve pořádně připravit, aby měl jistotu, že ho v boji porazí a nestane se to, že by mu Vodopád vyprášil kožich a před celou smečkou by ho tak dost ponížil a znemožnil, což by mu nepochybně dost poškodilo reputaci, což by rozhodně nechtěl, protože mu na jeho reputaci dost záleží a tak by opravdu nechtěl, aby mu ji poskvrnila nějaká potupná porážka v souboji o postavení, a byl si jistý, že přesně to by se stalo, kdyby se na jejich souboj pořádně nepřipravil, a tak si domluvil jako učitele tehdejšího nejlepšího bojovníka a nejsilnějšího psa ze smečky, který ho tajně trénoval každou noc, protože přes den neměli ani jeden kvůli svým povinnostem čas boj trénovat. Vodopáda znal dobře už od dětství vzhledem k tomu, že se narodili skoro ve stejnou dobu a dělilo je od sebe jen pár měsíců, přičemž Vodopád a jeho sourozenci byli ti starší, ale i přesto, že byli vrstevníky a kromě toho je nespojovalo jen to, že si byli věkově blízcí, ale také společně záliby v lovu a boji, takže zdánlivě by ti dva mohli být nejlepšími přáteli, rozhodně se nedalo říct, že by si ti dva rozuměli a nikdy přáteli nebyli, přestože vzhledem k jejich podobnému věku i zálibám mnoho psů, včetně jejich rodičů, předpokládalo, že si budou rozumět a stanou se z nich dobří přátelé, no to však nestalo a místo toho se stal úplný opak - z těch dvou se stali velcí rivalové, kteří spolu vždycky ve všem soutěžili, protože každý z nich chtěl být lepší, než ten druhý, ať už šlo o lov, boj nebo cokoliv jiného. Sever se vždy snažil dohnat ho v tréninku a toho se mu podařilo docílit dost rychle díky jeho obrovskému odhodlání a motivaci, kterou mu byla touha stát se lepším, a tak i když byl Sever o pár měsíců mladší a stal se tudíž učněm až po Vodopádovi, on a Vodopád ukončili trénink ve stejnou dobu, protože Sever se vše naučil dostatečně rychle na to, aby byl připravený stát se plnohodnotným členem smečky ve stejnou dobu, jako Vodopád, což se mu podařilo, protože jeho učitel uznal, že je připravený stát se plnohodnotným členem ve stejnou dobu, kdy i Vodopádův učitel uznal, že i Vodopád je připravený stát se plnohodnotným členem smečky. Oba se tedy stali lovci ve stejnou dobu, ale ani tehdy jejich rivalství neustalo a ti dva se stále ve všem neustále přeháněli, takže když jeden něco ulovil, ten druhý toho vždycky musel ulovit víc, což jim ale stěžovalo to, že nesměli lovit víc, než kolik bylo nutné, aby to uživilo smečku, takže si museli dávat pozor, aby toho neulovili moc a něco nezůstalo vzhledem k tomu, že přebytky nebyly tolerované, ale i přesto se jim už párkrát povedlo to přehnat, což však není divu vzhledem k jejich velkému zápalu, kvůli kterému na onen zákon někdy zapomínali, takže už si oba párkrát vysloužili trest za to, že toho ulovili víc, než kolik bylo třeba. Dost na Vodopáda žárlil, když se stal Gamou poté, co se z Tundry, která byla Gamou před ním, stala Beta, bylo pro něj těžké překousnout, že bude jeho nadřízeným a on ho bude muset poslouchat, což mu bylo dost proti srsti, ale jelikož neměl na výběr, tak ho musel poslouchat a alespoň dělat, že ho respektuje, i když se mu to příčilo a nenáviděl, že se mu musel podřizovat, proto se nemohl dočkat, až bude připravený vyzvat ho na souboj o postavení. Se svým učitelem boje, kterého si domluvil, trénoval velmi tvrdě, což rychle přinášelo výsledky a vyplatilo se mu to, protože díky tomu nad Vodopádem vyhrál bez jakýchkoliv větších problémů, což Vodopáda dost zaskočilo, jelikož si myslel, že ho zná dost dobře na to, aby věděl, co od něj má v boji čekat vzhledem k tomu, že sám s ním boj trénoval v minulosti už mnohokrát, takže to, že najednou byl silnější a uměl nové bojové techniky, ho překvapilo a právě to nakonec vedlo k jeho porážce, což byla dost velká rána pro jeho ego a velká skrvna na jeho reputaci. Sever byl hrdý na své vítězství a to, že porážkou Vodopáda v boji ho před celou smečkou ponížil, ranil jeho ego a zanechal tak nepěknou skvrnu na jeho reputaci, mu nijak nevadilo, ale naopak ho dost potěšilo, když pak viděl ten výraz v jeho tváři potom, co ho porazil. Ten výraz v jeho tváři hned potom, co ho porazil, byl k nezaplacení, a dodnes, když si na to vzpomene, se nedokáže ubránit škodolibému úsměvu. Narodil se ve smečce spolu se svými sourozenci v prvním vrhu svých rodičů, ve kterém se narodil on, Meteorit, Potok, Vichr a Můra, ale teď z nich už žijí pouze on a Potok, jelikož Meteorit, Vichr a Můra zemřeli při stejné povodni, při které "zemřel" i Slunovrat, protože nejdřív spadla do rozbouřené řeky Můra a Vichr s Meteoritem skočili za ní ve snaze ji zachránit, no bohužel proud byl až příliš silný a tak se nakonec všichni tři utopili. Jeho rodiče měli rok po něm a jeho sourozencích ještě jeden vrh, ve kterém se narodily samé feny a to Galaxie, Píseň, Tišina, Cesmína a Ostružina a v té době se jejich matka ujala ještě Stříbřenky, kterou adoptovala, ale ani z druhého vrhu už většina štěňat nežije a ani jejich rodiče, protože buď zemřeli na nemoc nebo utrpěli nějaké smrtelné zranění při lovu, a jediná, kdo z druhého vrhu ještě žije, je Galaxie, a kromě ní také ještě Stříbřenka, ale protože ta je adoptovaná a není s nimi tudíž nijak pokrevně příbuzná, tak ji Sever jako součást rodiny moc nebere a navíc ji také nemusí kvůli její povaze, kterou opovrhuje a připadá mu odporné, jak si zahrává s jinými psy a flitruje skoro s každým, i když k nim necítí žádné hlubší city a nemá v úmyslu pouštět se s nimi do nějakého vážnějšího vztahu, což on sám nedokáže pochopit, protože on by si nikdy nezačal nic s někým, ke komu by nechoval žádné hlubší city, a s kým by to nemyslel vážně.
Rodina:
Šiška - matka (mrtvá)
Vesmír - otec (mrtvý)
Meteorit - bratr (mrtvý)
Potok - bratr (žije ve smečce)
Vichr - bratr (mrtvý)
Můra - sestra (mrtvá)
Píseň - sestra (mrtvá)
Tišina - sestra (mrtvá)
Cesmína - sestra (mrtvá)
Ostružina - sestra (mrtvá)
Galaxie - sestra (žije ve smečce)
Stříbřenka - adoptivní sestra (žije ve smečce)
Ship:
Láva (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Sever je vysoký pes se svalnatou postavou, kterou však skrývá jeho hustá delší srst, která se barví převážně do různých odstínů šedé a místy je až černá a na tlapkách, hrudi a krku má i bílou srst. Pod srstí má skryté četné jizvy. Oči má ledově modré.
Vzhled:

Jméno: Galaxie
Pohlaví: samice
Věk: 3 roky
Druh: pes (shilohský ovčák x husky)
Postavení: lovkyně
Smečka: Zániku
Něco o ní: Galaxie je hodně svá, divoká, sebevědomá, energická a nespoutaná fena, která si ráda dělá, co chce, a nemá ráda, když jí někdo rozkazuje, ale Alfu, Betu a ostatní výše postavené psy poslouchá a respektuje, i když spíše jen z povinnosti a ne proto, že by ona sama dobrovolně chtěla někoho poslouchat. Má ostrý jazyk a často bývá až přehnaně upřímná, protože si neumí dávat pozor na jazyk ani filtrovat, co je a co není vhodné říkat nahlas a ani nedokáže poznat, kdy by měla radši mlčet a také neumí odhadnout, kdy je vhodné říct, co si myslí, a kdy ne, což ji často dostává do problémů, ale bohužel se nezdá, že by se z toho poučila a nějak změnila svůj přístup. I když ale říká nahlas věci, které by buď neměla říkat nahlas nebo vůbec, tak překvapivě dokáže udržet tajemství, což se zdá až neuvěřitelné, když se vezme v úvahu, že Galaxie je dost ukecaná a otevřená fena, která nedokáže zavřít tlamu snad ani na pár minut a kdyby s ní někdo hrál bobříka mlčení, tak by byla první, kdo by vypadl, takže nikdo nechápe, jak to dělá a jak je vůbec možné, že tajemství udržet dokáže, ale cokoliv jiného musí hned vykecat. Dokáže otevřeně mluvit snad o všem, takže obvykle nemá před ostatními žádná tajemství, protože většinou všem všechno řekne. Mnohdy nedokáže brát vážně vážné věci, takže se dá říct, že se někdy, nebo tedy spíš dost často, chová na svůj věk dost nevyspěle, a víc, než jako dospělá fena, se chová spíš jako štěně. Bývá často neopatrná a protože většinou jedná bezhlavě a do všeho se vrhá po hlavě, často se stává, že něco pokazí, nebo si způsobí zbytečné problémy, kterým by se jinak vyhnula, kdyby se jenom na chvíli zastavila a zamyslela se nad tím, co chce udělat, než to udělá, a zvážila, jestli je to vůbec dobrý nápad, ale to ona ne, protože ona radši něco nejdřív udělá a až pak myslí na následky. Je dost výbušná, někdy dramatická a dost urážlivá, takže je dost snadné se s ní rozhádat a někdy nebývá lehké s ní vycházet, takže s některými členy smečky, má dost napjaté vztahy, což je většinou hlavně proto, že se neumí omluvit a tudíž je těžké s ní urovnat nějaké spory, protože ona se má problém omluvit, i když je to ona, co je na vině a ne ten druhý pes, ale ona je tak tvrdohlavá, že si i tak bude stát za tím, že se nemá za co omlouvat a to i v případě, že bylo jasné, že to, co se stalo, byla její vina, no to ona nepřizná a bude dál zatloukat, že to její vina není, protože přiznat vinu jí taky dělá problém a vždy se z toho snaží nějak vyvléct a to většinou tak, že se to pokusí svést na někoho jiného, hlavně aby se ona vyhnula problémům, kterých má většinou i tak až dost a musí ji z nich většinou tahat její starší bratr Sever, se kterým má celkem dobrý vztah a docela i s Potokem, ale se Stříbřenkou moc ne, protože se jí nelíbí, jak si zahrává se psy a využívá je pro vlastní pobavení, což jí přijde kruté a ona sama si nedokázala představit, že by se dala s někým dohromady jenom proto, aby ho po chvíli zase odkopla. Ona sama o vztahy zatím moc zájem nemá, ale pokud by měla do nějakého vztahu jít, tak podobně jako Sever by i ona šla do vztahu jedině s někým, s kým by to myslela vážně, i když v době, kdy dospívala, s nějakými psy z legrace flirtovala a nemyslela to s nimi vážně, no nikdy nezašla až tak daleko, jako Stříbřenka, a s žádným psem, se kterým to nemyslela vážně, si nikdy nic nezačala, protože jim nechtěla dávat falešné naděje a nikomu by nemohla lhát o tom, že k nim cítí něco, co k nim ve skutečnosti necítí, a protože zatím nikdy k nikomu nechovala žádné hlubší city, tak zatím ještě neměla s nikým žádný vztah, a navíc si myslí, že je ještě mladá na nějaký vztah a romantika stejně není nic pro ni. Jako štěně se někdy nechovala zrovna nejlíp ke svým vrstevníkům podobně, jako její starší bratr Potok, u kterého to viděla, no naštěstí z toho vyrostla a pochopila, že není vhodné, aby se takhle chovala, což jí pomohl pochopit hlavně Sever, který ji nejen naučil alespoň částečně to, jak se má chovat tím, že jí dal alespoň základy slušného chování, ale také ji naučil dobře bojovat a především skvěle lovit, takže hlavně díky němu je z ní teď dost dobrá bojovnice a jedna z nejlepších lovkyň smečky. Je dost společenská, takže nemá ráda samotu, ale naopak ráda tráví čas ve společnosti jiných psů a nevadí jí být středem pozornosti, kterým je i docela ráda, no nemá zapotřebí být vždycky za každou cenu středem pozornosti a pozornost si obvykle nijak nevynucuje.
Rodina:
Šiška - matka (mrtvá)
Vesmír - otec (mrtvý)
Sever - bratr (žije ve smečce)
Potok - bratr (žije ve smečce)
Meteorit - bratr (mrtvý)
Vichr - bratr (mrtvý)
Píseň - sestra (mrtvá)
Můra - sestra (mrtvá)
Tišina - sestra (mrtvá)
Cesmína - sestra (mrtvá)
Ostružina - sestra (mrtvá)
Stříbřenka - adoptivní sestra (žije ve smečce)
Ship:
Lišák (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Galaxie je fena průměrné výšky se štíhlou postavou a tmavou, středně dlouhou hustou srstí zbarvenou převážně do černa, ale místy má srst i šedou nebo světle hnědou až krémovou. Na krku má menší bílou skrvnu a na hrudi velkou bílou skrvnu. Také má bílé konce tlapek a špičku ocasu. Má bledě modré oči.
Vzhled:

Jméno: Vodopád
Pohlaví: samec
Věk: 4 roky
Druh: pes (kříženec beaucerona)
Postavení: lovec
Smečka: Zániku
Něco o něm: Vodopád je pes, který možná může působit na první pohled chladně a děsivě, ale ve skutečnosti je to pes s dobrým srdcem, což brzy zjistí každý, kdo ho lépe pozná, ale vzhledem k jeho nedůvěřivosti a tomu, že si každého nepustí k tělu, si není snadné jeho důvěru získat, a to obzvláště pro psy, kteří se ve smečce nenarodili, protože ty moc nemusí a je k nim mnohem více nedůvěřivý, než k ostatním, takže pro ty je ještě mnohonásobně větší výzva získat si jeho důvěru a přesvědčit ho, aby si je pustil k tělu. Než si někoho pustí k tělu, vždy se je musí nejdříve pečlivě prověřit a přesvědčit se, že si to zaslouží, a že jim může věřit, jelikož v minulosti měl už několikrát špatné zkušenosti s tím, když si někoho pustil k tělu, aniž by si daného pořádně prověřil, z čehož se poučil a nyní už není tak důvěřivý a nepustí si k tělu každého tak, jak to dělal, když byl ještě mladý a nerozumný pes. Poučil se hlavně z toho, když se jako velmi mladý, sotva roční pes, zamiloval do nyní již už mrtvé feny jménem Spirála, kterou si pustil k tělu dost brzy i přesto, že ji moc dobře neznal a to i navzdory tomu, že žili v jedné smečce, no každý z nich měl jiné skupiny přátel a byli v mnohém dost odlišní, takže se dlouho moc nebavili, jelikož neměli skoro nic společného a tudíž neměli spolu moc o čem mluvit, no jakmile se bavit začali, Vodopád se jí dost rychle otevřel, no zjistil, že to byla chyba, když ho podvedla a kvůli tomu, že neuměla držet jazyk za zuby, prasklo mnoho věcí, které jí řekl v domnění, že si je nechá pro sebe, no to se bohužel nestalo a ona tak vytáhla na světlo i některé věci, které pro něj byly dost soukromé a nechtěl, aby se je dozvěděli ostatní, ale kvůli ní se to dozvěděla prakticky celá smečka, což pro něj byla velká rána, ale zároveň to pro něj byla tato zkušenost důležitá lekce, ze které se poučil a od té doby už nikdy nikomu neuvěřil tak slepě, jako tehdy jí, ale vždy si každého nejdříve pořádně prověřil, než jim začal věřit a pustil si je k tělu. Prakticky už od dětství má dost napjatý vztah se Severem, svým největším rivalem, který ho připravil o pozici Gamy, na které nějakou dobu byl a byl na ni patřičně hrdý, dokud mu ji Sever nesebral a porážkou před očima celé smečky ho tak neponížil, což mu nemůže zapomenout, no uvědomuje si, že si za to může sám, protože ho tehdy podcenil a myslel si, že ho nemůže nijak překvapit, jelikož byl přesvědčený, že ho zná dostatečně dobře na to, aby věděl, čeho je schopný a co od něj může čekat, no on ho však překvapil mnoha novými chvaty a bojovnými technikami, které u něj nikdy dříve neviděl a proti němu je nikdy předtím nepoužil, když spolu dříve bojovali v rámci tréninku. To, že ho podcenil, byla osudná chyba, která byla tím, co vedlo k jeho porážce, a jen díky tomu, že ho Sever takto zaskočil, se mu podařilo Vodopáda připravit o pozici Gamy, kterou si od té doby, co mu ji sebral, drží, takže je Vodopád nucený svého rivala poslouchat, respektovat ho a podřizovat se mu stejně tak, jako to kdysi musel dělat on jemu, a stejně jako to bývalo proti srsti Severovi, tak je to teď, když si role prohodili, i proti srsti Vodopádovi, no to se snaží nedávat najevo. Nedělá mu problém poslouchat žádného jiného výše postaveného psa kromě Severa, který ale bohužel ví, jak moc Vodopáda štve, že je jeho nadřízený, takže ho někdy naschvál štve různými kousavými poznámkami, kterými ho dráždí, nebo se o to alespoň snaží, či si do něj různě rýpe a všemožně mu připomíná jeho porážku a věci kolem toho, ale to se Vodopád snaží ignorovat a nereagovat na to, i když je to pro něj někdy dost těžké, protože Sever mu tím vážně pije krev a hodně tak testuje jeho trpělivost, ale nechce mu udělat tu radost, že by mu dal tu reakci, kterou od něj očekává, takže se snaží krotit a udržet svou zlost na uzdě. Obvykle je ledově klidný, moc neprojevuje emoce a zdánlivě působí jako věčně znuděný pes, kterého nic nezajímá a všechno je mu jedno, přičemž Sever je jeden z mála psů, který tuto jeho fasádu dokáže rozbít tím, že ho donutí ztratit trpělivost a naštve ho, což dokáže jen málokdy, protože Vodopád má normálně nad sebou skvělou kontrolu a se sebeovládáním většinou nemívá žádné problémy, no Sever jako kdyby měl nějakou nadpřirozenou moc a někdy dokázal nějak magicky nechat jeho schopnosti se ovládat zmizet. Vodopád je opravdu skvělý lovec a proto se také stal Gamou, i když tuto pozici se mu nepodařilo si příliš dlouho udržet, ale za tu dobu, co byl Gamou, se ukázal být skutečně vhodným psem na tuto pozici a dokázal, že ji získal právem a opravdu si ji zaslouží, i když ho o ni připravil Sever, který je také dobrým Gamou, ale kromě lovu mu jde i boj a díky svým dobrým bojovým schopnostem a tomu, že disponuje velkou fyzickou silou, je třetí nejsilnější pes a třetí nejlepší bojovník smečky hned po Severovi, který od doby jeho porážky v souboji o postavení Gamy, které po něm převzal, dokázal, že mu náleží druhá příčka, přičemž tu první pochopitelně nezaujímá nikdo jiný, než samotný Alfa, ke kterému má Vodopád velký respekt a vzhlíží k němu a narozdíl od Severa k němu chová upřímný respekt a úctu. Narodil se ve smečce nedlouho po smrti svého otce, který zemřel krátce před jeho narozením na uštknutí jedovatým hadem, takže jeho i jeho sourozence vychovala pouze matka, která však i přesto, že byla na svá štěňata sama, odvedla dobrou práci a vychovala z nich slušné, zodpovědné, rozumné, silné a především samostatné psy, kteří se o sebe budou schopní postarat i sami, jelikož věděla, že jí kvůli nevyléčitelné, smrtelné nemoci nezbývá moc času a pro svá štěňata tu nebude věčně, což se brzy stalo skutečností a její čas se naplnil jen krátce poté, co z jejích štěňat stali učni, takže poté se o ně musely starat jiné feny ze smečky nebo jejich strýc Mráz, který byl bratr jejich matky a zároveň i tehdejší Epsilon, se kterým si po smrti matky vybudovali bližší vztah a zároveň se i více sblížili s jeho "synem" Jizvou, takže pro ně byla dost velká rána smrt Mraza, ve kterém měli otcovský a zároveň i učitelský vzor, jelikož je učil léčit, no z toho Vodopád pochytil jen základy, protože ho to nebavilo, takže se naučil jen to, co bral za nejdůležitější, a ostatním věcem, které nepokládal za příliš důležité, moc nevěnoval pozornost. Původně měl čtyři sourozence, ale o jednu ze sester přišel kvůli tomu, že při průzkumu jedné jeskyně se na ni sesypalo kamení, jednoho bratra zabilo to, že na něj spadl strom, do kterého při bouři uhodil blesk, a druhého připravil o život jelen, který ho příliš silně kopl do hlavy a prorazil mu tak lebku, když se ho snažil ulovit, takže už mu ze sourozenců zůstala jen Oáza, vůči které je díky ztrátě všech ostatních sourozenců teď ještě více ochranářský a starostlivý, než býval dřív, takže na ni nedá dopustit a stejně tak ani na Jizvu.
Rodina:
Povodeň - matka (mrtvá)
Ostrov - otec (mrtvý)
Pramen - bratr (mrtvý)
Déšť - bratr (mrtvý)
Kapka - sestra (mrtvá)
Oáza - sestra (žije ve smečce)
Mráz - strýc (mrtvý)
Jizva - "bratranec" (žije ve smečce)
Ship:
Spirála (mrtvá)
Hortenzie (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Vodopád je vysoký pes se svalnatou postavou a kratší srstí převážně černé barvy se zlatavými znaky (pálením). Na hrudi má bílou srst a stejně tak i konec levé přední tlapky. Po těle má mnoho jizev, ale ne všechny z nich jsou viditelné, jelikož některé zakrývá jeho srst. Má výrazné jasně modré oči.
Vzhled:

Jméno: Oáza
Pohlaví: samice
Věk: 4 roky
Druh: pes (kříženec beaucerona)
Postavení: lovkyně
Smečka: Zániku
Něco o ní: Oáza je dost tichá, stydlivá a nespolečenská fena s ne moc vysokým sebevědomím, což je následek toho, že byla jako štěně až do učednického věku šikanovaná a nebýt toho, že se za ni Vodopád postavil, jakmile se o tom dozvěděl, a dal těm, co ji šikanovali, nezapomenutelnou životní lekci, by byla asi šikanovaná mnohem déle. Jelikož nemá moc vysoké sebevědomí, v mnohých věcech o sobě pochybuje a nevěří si, ale její bratr ji vždy dokáže povzbudit a dodat jí sebevědomí a díky jeho podpoře a pomoci pomalu, ale jistě, začíná získávat větší sebevědomí. Protože není moc společenská, je nerada středem pozornosti a obvykle se vyhýbá nějaké větší společnosti, ale naopak mnohem raději tráví čas buď o samotě někde v ústraní dál od ostatních nebo jen s pár blízkými. Má ráda štěňata, se kterými to skvěle umí, což z ní činí skvělou chůvu a tak vždy ráda pomůže matkám se štěňaty a snažila se hodně pomáhat s Lávou a Lišákem, když byli ještě štěňaty, protože viděla, že Tundra a Kaskáda s nimi dost práce a když jí přišlo, že je toho na ně moc a samy na to nestačí, tak jim neváhala podat pomocnou tlapku a nabídnout se, že jim s nimi pomůže, díky čemuž se s nimi dost spřátelila. Podobně jako Útes většinou moc neprojevuje své emoce, protože nechce, aby si o ní ostatní mysli, že je slabá, a navíc ji to, když byla šikanovaná, naučilo, že když projeví jakoukoliv známku slabosti, tak se toho chytí a způsobí si tak ještě větší problémy, takže se přirozeně naučila potlačovat jakékoliv negativní emoce, které vždycky v sobě dusí a tváří se, že je všechno v pohodě. Narozdíl od Tundry je ale neskrývá za úsměv ani se je nesnaží maskovat projevem nějaké jiné, pozitivní emoce, ale místo toho nasadí neutrální výraz bez jakýchkoliv znatelných emocí, a málokdo dokáže poznat, když se s ní něco děje a je něco v nepořádku, a snad jediný pes, kdo tohle dokáže spolehlivě poznat snad úplně vždycky, není samozřejmě nikdo jiný, než její bratr Vodopád, který ji zná až příliš dobře na to, aby ho dokázala oklamat, takže už se o to kolikrát před ním ani nesnaží, jelikož jí je jasné, že by to byla jen ztráta času. Je skvělá lovkyně a vzhledem k tomu, že je celkem silná fyzicky, by teoreticky měla potenciál stát se dobrou bojovníci, no jelikož je dost mírná a nekonfliktní a nemá ráda násilí, tak se boj příčí a trénink boje ji proto nikdy nebavil a neměla ho ráda, vlastně to asi byla její úplně nejméně oblíbená aktivita během jejích učňovských let, takže bylo jasné, že z ní se nikdy bojovnice nestane, ale její potenciál v lovu to alespoň částečně vynahradil. Disponuje velkou vytrvalostí a rychlostí, takže dokáže následovat kořist velmi dlouho na velkou vzdálenost a její úspěšnost při lovu je tak vysoká, že se prakticky nikdy nevrátí z lovu s prázdnou, díky čemuž je dost ceněná lovkyně a mnohými je díky těmto schopnostem a také tomu, že umí dobře léčit díky svému strýci Mrázovi, který ji toho z oblasti léčitelství hodně naučil, braná za důležitou členku smečky, které si mnozí váží. Má velmi blízký vztah se svými bratrem, kterého má velmi ráda, je vůči němu starostlivá a nedá na něj dopustit, a stejně tak to má i v případě svého "bratrance" Jizvy. Je velmi všímavá, pozorná a bystrá, takže má vždy dobrý přehled o dění ve smečce a téměř nic jí neunikne, ale tyto vlastnosti moc neprojevuje a naopak se obvykle jeví, že nevěnuje nějak zvýšenou pozornost svému okolí, takže dokáže mnohé dost překvapit tím, kolik toho ví, a čeho všeho si dokáže všimnout a díky své skvělé paměti jí nedělá žádný problém zapamatovat si ani ty sebemenší detaily, takže když chce někdo vědět, co se dělo v táboře v době, kdy byli mimo tábor kvůli svým povinnostem, tak udělají nejlíp, pokud zajdou za ní.
Rodina:
Povodeň - matka (mrtvá)
Ostrov - otec (mrtvý)
Vodopád - bratr (žije ve smečce)
Pramen - bratr (mrtvý)
Déšť - bratr (mrtvý)
Kapka - sestra (mrtvá)
Mráz - strýc (mrtvý)
Jizva - "bratranec" (žije ve smečce)
Ship:
Útes (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Oáza je vyšší fena se štíhlou a elegantní postavou a krátkou srstí převážně černobílé barvy se zlatavými znaky (pálením). Má bledé oči velmi světle modré barvy, které se zdají být skoro až bílé.
Vzhled:

Jméno: Kobra (dříve Rosa)
Pohlaví: samice
Věk: 3 roky
Druh: pes (samojed x husky)
Postavení: hlídkařka
Smečka: Zániku
Něco o ní: Kobra je navzdory svému jménu dost milá a laskavá fena, která ráda pomáhá druhým a snaží se být užitečná a nápomocná smečce, jak jen může, takže by nikdy nenechala nikoho v nesnázích a nikomu by neodmítla pomoci. Je velmi jemná, opatrná, klidná, trpělivá, mírná, nekonfliktní, takže nemá ráda násilí a proto se snaží jakýmkoliv sporům vyhýbat a dobře vycházet se všemi členy smečky, což není ale vždycky úplně snadné, jelikož jí to stěžují psi, kteří jí dávají dost jasně najevo svůj nepřátelský postoj vůči ní kvůli jejímu původu, no jejich nepřátelský přístup k ní a jakékoliv nepřátelské projevy na její osobu se snaží ignorovat, ale i když se snaží si toho nevšímat a nedovolit, aby ji to nějak ovlivnilo, tak pravda je taková, že protože je poměrně citlivá, tak jí dost ubližuje, když se k ní někdo takhle chová, no to se snaží skrývat. Narodila se spolu se svou sestrou Závějí a dalšími třemi sourozenci ve smečce Zimy, kde vyrostla a žila tam až do doby, než její matku zabily lišky, které jí chtěly sebrat kořist, když se vracela z lovu, ze kterého byla bohužel vyčerpaná a tak se jim nedokázala zabránit, což byla pro Kobru, tehdy ještě Rosu, dost velká rána a stejně tak i pro její sourozence, kteří se rozhodli smečku poté opustit a ona je následovala, jediná Závěj se rozhodla zůstat, jelikož tam měla přátele, které nedokázala opustit, no ona a její ostatní sourozenci tam neměli žádné tak blízké přátele, jako Závěj, takže je tam po smrti matky už nadále nic nedrželo a vlastně tam zůstávali jen kvůli ní, protože tam šťastní nebyli a nebýt toho, že tam měli matku, tak by odešli už dávno, protože většina smečky se k nim chovala dost špatně kvůli tomu, že byli potomky psa, který nepocházel ze smečky, kterého však oni sami nikdy nepoznali, jelikož jejich matku opustil hned, jakmile se dozvěděl, že čeká jeho štěňata, takže ona o něm nikdy nemluvila, no někdo ze smečky ji načapal, jak se s ním stýká a vyzradil to pak Alfovi, který ji za to chtěl vyhnat, ale jí se nakonec podařilo přesvědčit ho, aby jí dovolil zůstat, no po této události se dozvěděl i zbytek smečky o jejím vztahu s cizincem a začali se jí stranit a chovat se k ní dost špatně. Její štěňata to však odnášela ještě více a prakticky už od narození byli dost nenávidění a vyčleňovaní z kolektivu a to jen proto, že jejich otec byl cizinec, takže vždycky měli pocit, jako kdyby do kolektivu nezapadali, protože je mezi sebe ostatní nebrali a jediné Závěji se podařilo spřátelit se s Polárkou a najít si ještě pár dalších přátel, no ostatním se nepovedlo najít si přátele a proto když jejich matka zemřela, tak už je nic ve smečce nedrželo, proto odešli a chtěli s sebou vzít i Závěj, no ta se rozhodla zůstat a nedokázali ji nijak přesvědčit, aby odešla s nimi, i když se ji snažili všemožně přemluvit, tak odešli bez ní a po odchodu se postupně vydali každý svou cestou za novým životem. Jelikož Kobra trpí vzácnou genetickou vadu zvanou albinismus, která má za následek ztrátu pigmentu a ona má tudíž zvýšenou citlivost kůže i očí na světlo, nemůže být dlouho na slunci, proto musí omezovat svou aktivitu ve dne a během dne se musí vyhýbat slunečnímu svitu, takže se musí přes den stahovat do stínů a pohybovat se převážně jen ve stinných místech, kam nedopadá příliš slunečního svitu, který by jí ve větším množství mohl ublížit. Naučila se proto být více aktivní v noci, než ve dne, a veškeré aktivity, jako lov a podobně, se snažila nechávat na noc, přičemž den obvykle strávila spánkem, takže měla prohozené denní cykly, a doteď preferuje pracovat v noci, než ve dne, takže obvykle chodí jen na noční hlídky a celkově není tolik aktivní přes den, ale bývá naopak více aktivní k večeru, v noci nebo brzy ráno předtím, než se rozední. Kromě toho, že má albinismus, je také od narození hluchá na jedno ucho, ale to ji naštěstí nijak neomezuje a to, že neslyší na jedno ucho, jí kompenzuje rozvinutější a citlivější čich. Než se přidala ke smečce, seznámila se s fenou jménem Kobra, která ji naučila hodně užitečných věcí do života, což potřebovala, protože v době, kdy odešla ze smečky, jí byl pouhý rok a byla tudíž ještě velmi mladá, nezkušená a neznalá fena, ale díky tomu, že si ji Kobra vzala pod svá křídla, se z ní brzy stala i přes její mladý věk dost moudrá fena s až neuvěřitelnými vědomostmi vzhledem k jejími mladému věku. Byla Kobře vděčná za to, že se s ní podělila o své vědomosti a moudrost, které jí alespoň částečně předala, ale jelikož už byla Kobra velmi stará a nemocná, zemřela jen pár měsíců poté, co se s ní setkala, a ona se po její smrti rozhodla převzít její jméno, aby tak uctila její památku a zároveň to, že se přejmenovala, pro ni symbolizovalo nový začátek, začátek nového života. Ke smečce se přidala jen krátce poté, co se přejmenovala, a stejně jako Bonsaj i ona narazila na smečku náhodou, dost podobným způsobem, jako on, ale jelikož ona se jako smečková fena narodila je dost přizpůsobivá, nebylo pro ni těžké znovu si zvyknout na život ve smečce a jakýmkoliv změnám se přizpůsobila velmi rychle, proto také byla schopná získat si místo ve smečce skoro stejně rychle, jako Bonsaj, no narozdíl od něj ona si získala místo na pozici hlídkaře, ale díky tomu, že je spojuje, že oba se ve smečce nenarodili a přidali se do ní až později, si spolu dost rozumí a jsou dobří přátelé, no ještě víc si rozumí s Levandulí, která je její nejlepší kamarádka, ale naopak se Severem, Galaxií a Vodopádem moc dobře nevychází, protože ti nemají rádi cizince, a kromě nich také nemá moc dobrý vztah s Kaskádou, kterou nemusí, ale ne proto, že vypadá jinak, což by od ní bylo mimochodem dost hypokritické vzhledem k tomu, že je albínka, takže sama má zvláštní vzhled, kterým se liší od ostatních do takové míry, že bývala ve své rodné smečce mnohými považována za prokletou, ale nemá ji ráda proto, že žárlí na to, kolik pozornosti jí věnuje její nejlepší kamarádka Levandule, kterou by chtěla mít pro sebe.
Rodina:
Labuť - matka (mrtvá)
Sníh - otec (nikdy ho nepoznala)
Přízrak - bratr (žije jinde)
Obloha - sestra (žije jinde)
Bledule - sestra (žije jinde)
Závěj - sestra (žije ve smečce Zimy)
Ship:
Útes (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Kobra je fena průměrné výšky s hustou sněhově bílou delší srstí a štíhlou, elegantní postavou. Má růžový čenich a černý konec jednoho ucha, které je zároveň tím uchem, na které slyší. Oči má světle modré barvy.
Vzhled:

Jméno: Levandule
Pohlaví: samice
Věk: 3,5 roku
Druh: pes (mudi)
Postavení: hlídkařka
Smečka: Zániku
Něco o ní: Levandule je velmi milá, přátelská, veselá a optimistická fena, která vždycky myslí pozitivně, takže vždy bere vše z té lepší stránky, a málokdy je možné vidět ji jinak, než s úsměvem na tváři. Narozdíl od mnoha jiných členů smečky je ona jedna z mála, která nemá žádný problém s cizinci a většinou je první, kdo je do smečky uvítá, provede kolem a se vším seznámí. Je zkrátka taková dobrá duše a dá se říct i v podstatě sluníčko smečky, které dokáže každému zvednou náladu, a šíří pozitivní energii kamkoliv přijde, protože její pozitivní energie z ní obvykle jen září a dokáže ji přenést na mnohé ostatní členy smečky, takže pokud je někdy smutný či pociťuje nějakou jinou negativní emoci a potřebuje zvednout náladu, tak stačí zajít za ní a ona danému zaručeně zlepší den a rozveselí je. Ráda se baví a má smysl pro humor, takže má ráda vtipy a to ať už jsou sebehloupější, protože ona se umí smát i hloupým vtipům. Narodila se ve smečce po smrti svého otce, který zemřel na infekci, a jelikož její matka zemřela při porodu, vychovala ji i její sourozence náhradní matka, která je však nebrala za své vlastní a nepřijala je, takže se k nim chovala úplně jinak, než ke svým vlastním štěňatům, a dělala mezi nimi a jejími biologickými štěňaty velké rozdíly, takže s ní neměli moc blízké vztahy a sourozenci Levandule ji neměli rádi. Jediná Levandule se snažila najít si k ní cestu i přesto, že jí její náhradní matka odmítala, a stejně tak i k jejím adoptivním sourozencům, no ti ji mezi sebe nebrali stejně tak, jako její sourozence, a její pokusy se s nimi nějak sblížit byly marné a stejně tak i pokusy sblížit se s adoptivní matkou. Její adoptivní matka i její potomci přerušili s Levandulí a jejími sourozenci jakýkoliv kontakt a přestali mít s nimi cokoliv společného, jakmile byli dostatečně staří a samostatní a tudíž schopní se o sebe postarat sami, takže když pak zemřeli, sourozencům Levandule jich nebylo nijak líto, no Levandule z jejich smrti byla přecejen trochu smutná, protože je měla alespoň trochu ráda i přesto, že oni jí to nikdy neopětovali a nechovali se k ní nikdy zrovna dobře, a byla přesvědčená, že si nezasloužili umřít. Bohužel nikoho ze svých sourozenců už Levandule nemá, jelikož zemřeli, když se ve smečce rozšířil zelený kašel, který bohužel chytili a zemřeli na něj. Ona ho sice také měla, no narozdíl od nich měla to štěstí, že přežila, ale bylo pro ni těžké žít s tím, že ona měla dostatek štěstí na to, aby to zvládla, ale oni ne, a kolikrát si přála, aby tenkrát zemřela jen ona a ne oni, protože jí byli velmi blízcí a stále jí velmi chybí, protože byli její jediná rodina, kterou ve smečce měla. Narozdíl od některých ostatních psů ze smečky nemá problém s Kaskádou a naopak ji má ráda a její vzhled, který se mnohým nelíbí a kritizují ho, jí naopak připadá zajímavý a její neobvykle zbarvené oči ji fascinují, takže i když mnozí Kaskádiny oči kritizují, Levandule je naopak často komplimentuje, což se moc nelíbí její nejlepší kamarádce Kobře, no toho si Levandule moc nevšímá a bere to na lehkou váhu, jelikož to nepokládá za nic vážného, co by měla řešit vzhledem k tomu, že Kobra projevuje svoji nespokojenost s tím jen vražednými pohledy, které po Kaskádě hází, ale nikam dál nezachází a Levanduli to nepřijde jako nějaký velký problém, který by bylo potřeba řešit, jelikož jí přijde neškodné, že po Kaskádě vrhá vražedné pohledy, které jsou nic v porovnání s tím, jak se k ní chovají někteří jiní členové smečky, a jak o ní mluví jenom proto, že je jiná a liší se od nich neobvyklým zbarvením očí, takže spíš řeší tohle a nikdy se neváhá za Kaskádu postavit, když o ní někdo prohodí nějaké špatné slovo, a bránit ji před pomluvami.
Rodina:
Máta - matka (mrtvá)
Vřes - otec (mrtvý)
Hyacint - bratr (mrtvý)
Višeň - sestra (mrtvá)
Akácie - sestra (mrtvá)
Kopřiva - sestra (mrtvá)
Jeřabina - sestra (mrtvá)
Pomněnka - sestra (mrtvá)
Ship:
Kaskáda (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Levandule je menší fena s hustou vlnitou až kudrnatou srstí střední délky. Její srst je převážně čokoládově hnědá s místy, které mají mnohem světlejší odstín. Oči má zbarvené do žluta.
Vzhled:

Jméno: Bonsaj
Pohlaví: samec
Věk: 4 roky
Druh: pes (australský ovčák x labrador)
Postavení: Omega
Smečka: Zániku
Něco o něm: Bonsaj je pes s dost milou a přátelskou, ale zároveň i poměrně tichou a ne moc společenskou povahou, jak je ostatně u tuláků dost typické, takže není divu, že i on má takovou povahu vzhledem k tomu, že je bývalý tulák a jako tulák se narodil a vyrostl, takže má ve zvyku dělat všechno sám a vyhovuje mu proto postavení Omegy víc, než třeba postavení hlídkaře nebo lovce, protože kdyby byl hlídkař nebo lovec, tak by to znamenalo, že by musel někdy spolupracovat s dalšími psy, což mu nevyhovuje, zatímco Omega pracuje sám a může si dělat svou práci bez toho, aby mu do toho někdo zasahoval, což je pro něj ideální a proto je pro něj tato pozice vhodnější, než pozice hlídkaře nebo lovce. Má velký respekt k ostatním členům smečky, jelikož jsou všichni z nich výše postavení, než on, takže je musí respektovat, no zároveň si nenechá skákat po hlavě a nenechá si rozkazovat od jejího, kdo na to není oprávněný. Protože byl dříve tulák, tak pochopitelně musel být samostatný a schopný se o sebe postarat, jinak by nepřežil, takže umí dost dobře lovit a trochu i bojovat, i když teda v boji je přinejlepším průměrný, no lov mu jde a tak by s největší pravděpodobností měl na to, aby se stal lovcem, no on nemá ambice posouvat se v hierarchii smečky někam výš, jelikož radši pracuje sám a týmová práce, kterou by někdy musel dělat, kdyby se stal lovcem, by nebyla nic pro něj, takže se rozhodl zůstat na pozici Omegy, i když je tím pádem nejníže postaveným členem smečky. To, že se moc nechce naučit pracovat ve skupině, vypovídá o tom, že není moc přizpůsobivý, takže je pro něj těžké se přizpůsobit novým věcem a těžko si zvyká na změny, proto mu nějaký čas trvalo, než se aklimatizoval a navykl se na smečkové návyky a celkově smečkový život, ale i když nakonec byl ochotný a dokázal se v některých věcech změnit a mnoha věcem přizpůsobit, není ochotný změnit to, že pracuje sám, proto se nechce posouvat na žádné vyšší postavení, které by s sebou přineslo to, že by se musel vzdát samostatné práce a naučit se pracovat ve skupině. Je velmi pracovitý, snaživý, pečlivý, zodpovědný a spolehlivý, takže svou práci odvádí opravdu dobře a dělá ji pořádně, takže nikdo nemá, na co si stěžovat. Snaží se se všemi členy smečky vycházet, jelikož nemá rád spory a snaží se jim naopak vyhýbat, no najdou se psi, se kterými má docela napjaté vztahy kvůli tomu, že se nenarodil ve smečce, takže i když je už do smečky nyní plně přijatý a nemusí být už nadále pod dohledem, i tak se najdou psi, v jejich očích je pořád cizincem, na kterého si musí dávat pozor, ale to se on snaží ignorovat a znatelnou nenávist a předsudky ze strany některých psů ze smečky ignoruje. Stejně jako jeho bratr Kaštan se i on narodil do dost početné rodiny v už druhém vrhu dvou tuláků, od kterých se stejně jako jeho sourozenci, ve věku dvou let oddělil a vydal se svou cestou stejně tak, jako každý z jeho sourozenců, což bylo pro tuláky dost typické, protože ti se po dosažení dospělosti obvykle od svých rodičů a sourozenců oddělovali a nezůstávali s nimi, jako to bylo u většiny smečkových psů, aby začali nový život někde jinde. Pro Bonsaje nebylo až tak těžké rodiče a sourozence opustit, jako pro jeho bratra Kaštana, jelikož on s nimi neměl moc blízké vztahy kvůli tomu, že si s nimi moc nerozuměl a proto se s nimi dost často hádal a dostával do různých dalších sporů, takže byl vlastně i celkem rád, když od nich odešel. Po odchodu od nich žil přes půl roku jako tulák, dokud nenarazil na jeskyni, která ho zaujala a přišla mu, jako ideální místo pro domov, tak se vydal dovnitř, aby ji prozkoumal a přesvědčil se, že by se skutečně hodila na to, aby z ní učinil své sídlo, no zjistil, že někam vede a když došel na druhý konec, kam ho dovedla zvědavost, brzy zjistil, že se dostal do údolí na území nějaké smečky, kde ho brzy našli lovci a dovedli ho do tábora a tam mu bylo nabídnuto místo ve smečce, které nakonec přijal, i když zprvu váhal, jelikož byl přecejen rozený tulák, který neměl žádné zkušenosti se smečkovým životem, no nakonec se rozhodl dát životu ve smečce šanci a zkusit, jaké to je, a i když neměl moc vysoké naděje, tak nakonec zjistil, že život ve smečce není tak špatný, jak si původně myslel a naopak se mu život ve smečce zalíbil, takže teď je rád za to, že se tehdy rozhodl přijmout nabídku na to, aby se přidal do smečky, i když dříve měl obavy, že toho rozhodnutí bude litovat. Ve smečce už skoro rok a půl a za tu dobu se mu podařilo získat si důvěru alespoň některých členů smečky, přičemž Tundra, která ho dostala na starost, se přesvědčila u něj dost rychle, že se mu dá věřit, takže se za něj zaručila a řekla Alfovi, že je připravený, aby se stal plnohodnotným členem smečky už v době, kdy byl ve smečce jen něco málo přes rok, což je v porovnání s jinými cizinci, kteří museli dlouhé roky dokazovat, že se jim dá věřit, dost brzy.
Rodina:
Líska - matka (žije jinde)
Medvěd - otec (žije jinde)
Kaštan - bratr (žije ve smečce Noci)
Topol - bratr (žije jinde)
Sekvoj - bratr (žije jinde)
Břečťan - bratr (žije jinde)
Palma - sestra (žije jinde)
Větev - sestra (žije jinde)
Bříza - sestra (žije jinde)
Jedle - sestra (žije jinde)
Lilie - sestra (žije jinde)
Růže - sestra (žije jinde)
Vrba - sestra (žije jinde)
Ship:
Holubice (žije ve smečce)
Potomci:
nemá
Popis vzhledu:
Bonsaj je pes průměrné výšky s hustou srstí střední délky zbarvené převážně do hnědé barvy s rezavými znaky (pálením), ale na hrudi a koncích předních tlapek má i bílou srst. Má hodně světlé, bledě modré oči.
Vzhled:

Pro: z_m_nc_k_v_