Brzdy vlaku metra zaječely a vlak se zastavil na stanici na západní straně manhattanské čtvrti Chelsea a Nina s kusem papíru v ruce vystoupila z vlaku.

 Z Rooseveltovy nemocnice byla propuštěna týden předtím, po pobytu, který nakonec trval dva týdny a bohužel zahrnoval konzultaci s personálním psychiatrem. Její zranění se dobře hojilo, ale léčba byla náročná na čištění a obvazování a ne že by do toho měla moc co mluvit. 

Její matka strávila týden od jejího propuštění tím, že se nad ní vznášela prakticky nepřetržitě.

 Pod bedlivým zrakem Ericy Sayersové ránu několikrát denně pečlivě čistila a obvazovala a spala téměř šestnáct hodin z dvaceti čtyř, pouze nechala postel, aby mohla použít umývárnu a osprchovat se.

 Krátký čas, který strávila vzhůru, strávila pečlivým počítáním a tříděním léků, kterých bylo nyní několik.

 Byla na šestitýdenní kúře širokospektrých antibiotik k odvrácení tetanu a mnoha dalších možných patogenů, kodeinu na bolest a s laskavým svolením psychiatra, vysoké dávky antidepresiv, stabilizátoru nálady a benzodiazepin pro kontrolu úzkosti. 

Kromě urážky ke zranění by musela dvakrát týdně navštěvovat terapeutické sezení jako podmínku stanovenou psychiatrem pro její propuštění a také Thomasem Leroyem jako podmínku jejího dalšího zaměstnání ve společnosti.

,,Nino," řekl a podíval se na ní.

 ,,Nemohu mít na svém jevišti někoho, kdo by mohl být nebezpečný pro ni i pro ostatní tanečníky," dodal, když její první reakcí bylo naprosté odmítnutí. A tak neochotně souhlasila. 

Její první schůzka byla naplánována na konec týdne.

Tomu všemu pečlivě předsedala Erica Sayersová.

Nina celý život žila s neustálým infantilizací své matky, která úplně nevěděla, proč se pod tím najednou začala dřít. Ale zase se třásla celé měsíce, že? 

Od té doby, co byla obsazena, opravdu.

Ale měla plíživé podezření, že matčiny nenápadné a ne tak jemné pokusy ovládat ji a manipulovat s ní byly alespoň částečně zodpovědné za její docela velkolepý zhroucení, a že za něco málo přes pět měsíců bude znovu na scéně.

 Společnosti se zavázala, že bude připravena, stejně jako sama sobě, že převezme kontrolu nad svým životem.

A znala ideální místo, kde začít.

Nina Sayersová tedy vyšla z tunelu metra a pohlédla dolů na proužek papíru ve svých rukou a sledovala široké ulice a třídy Chelsea na adresu, kterou převzala po telefonu a pečlivě si ji přepsala.

 Štíhlá žena s rozcuchanými odbarvenými blond vlasy, třpytivýma černýma očima a oblečená v ostrém černém obleku a odpovídajících lodičkách se s ní setkala.

,,Ty musíš být Nina!," pozdravila ji.

 ,,Ty jsi přítelkyně Thomase Leroye, že?," řekla a natáhl ruku, aby s nim Nina potřásla.

,,Ne tak docela," řekla Nina a na rtech se jí hrál plachý úsměv a vzala nabídnutou ruku.

 ,,Je to můj režisér a já jsem tanečnicí v jeho společnosti," odpověděla, i když ve skutečnosti, když se Nina před několika dny Thomasovi zmínila, že má zájem o nemovitosti, odkázal ji na ženu, která mu prodala jeho vlastní byt.

,,No, mluvil o tobě velmi pochvalně," dodala žena vřele a Nina se v její přítomnosti začala cítit trochu uvolněněji.

 ,,Jsem Vivian Schneider. Půjdeme nahoru a prohlédneme si byt?," řekla a tak prošli kolem budovy a vyjeli výtahem do jedenáctého patra budovy, kde je Vivian Schneiderová pustila do bytu 1123 C.

 Vedla Ninu jeho pokoji a nadšeně přednášela prodejní nabídku, kterou Nina po pravdě řečeno sotva slyšela.

 Byt byl na manhattanské standardy prostorný, s otevřenými, vzdušnými pokoji a velkými okny, které nabízely poutavý výhled na řeku Hudson. Na rozdíl od tmavého, klaustrofobického bytu na Upper West Side, který momentálně sdílela se svou matkou, byly stěny nedotčené bílé a podlahy z veselého dřeva medové barvy.

 Měl další ložnici, kterou Nina opravdu nepotřebovala, ale rozhodla se, že pokud nainstalovala podlahu k stropním zrcadlům, mohla by být přeměněna na dokonalé domácí taneční studio.

Doufala že to sousedům v přízemí nebude vadit.

Chelsea byla o něco dál od Lincolnova centra, než je její současný domov, ale Nina usoudila že to pravděpodobně nebude příliš velký problém. 

Mohlo by to přidat další půlhodinu na dojíždění, ale vyhlídka, že bude mimo matčin palec, za tu námahu navíc stála. A její finanční situace se zlepšila. Její nové místo hlavní tanečnice společnosti přineslo výrazné zvýšení platu a ke svému běžnému platu dostávala větší část účtenek, než jakou měla jako členka sboru.

 Stále nebyla zpátky v práci; vzala si šestitýdenní dovolenou, aby dala svému tělu čas, který potřebuje k uzdravení.

 Očekávalo se však, že se vrátí za další tři týdny a její pravidelný příjem znovu začne plynout. Ještě jednou si prohlédla byt. Bylo to trochu drahé, ale Nina se nezmínila o tom, že uvažuje o přestěhování ke své matce a byla si jistá, že se zpráva setká s méně než nadšenou, ne-li přímo nepřátelskou reakcí.

 Navzdory své ovládající povaze Nina Erica milovala a to poslední, co chtěla udělat, bylo dále poškodit jejich již tak nalomený vztah.

 A popravdě, Nina si byla trochu nejistá, jestli je nebo není docela připravená žít sama.

Ale pořád byla Labutí královnou.

 Za dvaadvacet týdnů bude roli tančit znovu a byla si jistá, že nezvládne neúprosný tlak, který s sebou nese území bydlení pod matčinou střechou.

Thomas si byla jistá, že bude i nadále náročný a maličký, a to byl více než dostatečný tlak. Role ji jednou málem zničila a nemyslela si, že...

A to jí usnadnilo rozhodování.... a Nina se pro sebe jemně usmála. 

,,Je to perfektní," řekla a její úsměv na tváři se ještě sám pro sebe rozšířil.