Rok 3459

Byla temná noc. Šel jsme po cestě která byla čerstvě vyšlapaná od mého cíle. Slyšel jsem ho jak zadýchaně vydechuje. Vešel jsem na malinkou louku a uviděla svázaný svůj cíl. Nedůveřivě jsem chtěl louku obejít ale chytla jsem se do pasti. Vysel jsem tam jako králík na jatkách. Přišla ke mně postava a spustila mně na zem. Hned jsem se po něm ohnal ale on najednou byl u mého cíle. Hned jsem poznala s kým mám tu čest. Přišla jsem do prostřed louky a on spustil " Dlouho jsme se neviděli. Myslel jsem že se tu už neukážeš, dřív jsi byl velice rychlejší ale to bylo ještě předtím." Myslel jsem že se na něj vrhnu a podříznu mu krk. "Dobře co chceš, aliance je mrtvá a ty by jsi mněl taky."" Tohle se ti nepodobá ale co pudu k věci. Potřebuji pomoc." s těmi slovy se mi zastavila krev v žilách. On chce moji pomoc? Proč? Jak? Kdy? A proč zrovna pro mně? Já jsem ho připravil o vládu o bohatství o postavení a přesto je tady, klečí mi u nohou a prosí. " Proč ti mám pomáhat za to všechno co jsi mi udělal a ještě líp co za to budu mít." " Budeš za to mít svůj cíl a ještě další odmněny za moji ochranu." Vesele se usmál a podíval se na mně divným úsmněvem který jsem u něho nikdy neviděl. Můžu dostat pětkrát více ale já ho tam nemůžu nechat. Nevím proč ale něco mi říkalo že je to dobrý nápad a že z toho může  být něco víc. " dobře ale nejprve můsým do města s tím co jsi mi chytil. Vzal jsem svůj cíl a táhl ho zpátky do mněsta.

Po dvou hodinách chůze jsme  došli k okraji města. Rukymu se moc nechtělo ale co chtěl ode mně ochranu, chtěl takže musel jít. Vešli jsme do menší chajdy a slečinka u pultu na mně koukala jako by viděla ducha. Přitáhl jsem svůj cíl k pultu a ona mi dala malí pytlík s odměnou. " co to je?" " Odmněna za tvůj cíl Mury." " Tohle je málo, původní cena byla větší." " No a tohle je byznys zlato a jestli ti to nestačí můžu ti zaplatit jinak." To už bylo moc. Jedním švihem jsem jí přeťal krk. Její krev voněla jako vanilka s medem. Kdyby tam nebyl Ruky. Trochu její krve bych si vzal. Popadl jsem peníze za pultem a Rukyho za ruku. Ano za ruku, nic jsem k němu necítil.... dobře malinko se mi lýbil ale co. Vyběhli jsme z chajdy a vběhli do lesa. Chvýlem jsem slišel jak za námi běží psy a jejich majitelé. 

Byla už tma a já neviděl ani na krok. Ruky našel menší místo kde se dalo být aniž by nás někdo viděl. Rozdělal jsem oheň. Sedl jsem si ke ameni co vičníval ze zemně, on si sedl naproti mně. Sledoval jsem plameny ohně a v hlavě se mi míhali vzpomínky na boj s Rukym. Poslali nás proti sobě a on mně přemluvil abych mu neublížil, já ho poslechl a on mo zlomil vaz. Po tom mně oživovali všelijakýma taktykama: Dračí krví, oko saruny a potom kousnutím  čupakabry. Všechno začalo po čase fungovat a ze mně se stlo monstrum co loví pro odměny. Když jsem se vrátil do reality Ruky byl předemnou a díval se mi do očí. " Zemně volá Muryho, slyšíš mně Mury?" Okamžitě jsem ho odhodil a malinko jsem se začervenal. " Furt myslíš na to proč jsem tě zabil co?" "Ano" Díval se na mně s víčitkam svědomí. Sedl si vedle mně a podíval se mi do očí. " Nechtěl jsem to udělat opravdu přísahám, nechtěl jsem tě zabít ale.... řekli mi že když tě nezabiji udělají to oni a hoším způsobem." Pomalu se začal přibližovat k mé ruce až ji vzal a přitáhl mně k němu. "Ale teť je to za námi a můžu ti říct to co jsem celou dobu v sobě držel." Pomalu se ke mně naklonil a políbil mně. Naše oči se po polibku střetli a já v jeho viděl zápal že to klidně udělá. " Miluji tě Mury." řek  začal mi sundávat tryčko. V hlavě se mi začali motat hodně úchylné věci ale Ruky mně furt od nich odvracel kousáním do krku. Nevidržel jsem to a kousnutí jsem mu oplatil jenže moje kousnutí mu spůsobilo menší krvácení. " Jak ty ke mně tak já k tobě." a kousnul mně ještě víc. Zaknučel jsem jako pes ale to mu bylo jedno a furt pokračoval až jsem přestával vnímat nejen ůnavou ale i bolestí......

Probudil jsem se při svítaní. Ruky ležel vedle mně. Na jeho těle jsem občas zahlédl obtisk mích zubů. Nemoh jsem se přestat červenat. Ruky mně znovu políbil a potom se usmál. Nevěřil jsem tomu. On... já... mi.... spolu spali!! Ano spali a né v tom stylu že jsme vedle sebe leželi ale aji v..... 

Po chvíli jsme byli připraveni k odchodu a já neodolal otázce "Nechceš ochráni, že né." "Jako vždycky se snažíš přijít věci na kloub zlatíčko." Zlatíčko? Jako vážně? To sis mohl odpustit. " A co bude teť? Mislím tím kam pudeme jelikož jsme oba hledaní a..." " Tím si nela hlavu, znám jedn místo kde nás přímou k sobě." Nic mně nenapadlo a tak jsem šel za ním. Za tím který mně zabyl, oživil a zneuctil. co mi zbívalo naž jít za ním.

Ok příběh je hotoví a pokud budeme kreslit i tohle tak mně asi jsebne jelikož toto nakreslit bude hodně silné kafe XD

Neberte mně jako nějakého úchyla ale mně prostě nic jiného nenapadlo

Rikicz123