Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

(4) Dáš si?

Pár: Heather a Astrid
Na přání:DestinyDraco

Byla z její návštěvy tak nervózní, že posledních půl hodiny jen přecházela odezdi ke zdi a přemýšlela co jí řekne.  Měla v plánu se přiznat ale teď a tady jí došli všechna slova.
Myslela si ,že má ohledně Heather jasno když jí zase našli, tentokrát i s Větrostřižkou. Myslela si ,že má jasno o spoustě věcí, které se ukázali úplně mimo. Nechala se příliš ovlivnit tím co se od ní čekalo až zapomněla co od sebe očekává ona sama. No a teď už je asi pozdě. Její budoucnost je jasně daná a kdyby s tím teď chtěla něco udělat ublíží tím lidem na kterých jí záleží nejvíc.

Položila na stůl ještě džbán s žránočím nápojem co pro tyhle svátky vymyslela, i když tentokrát při tom byla natolik duchem nepřítomná,že ani přesně neví co do toho všechno dala. Určitě to bylo něco Jačí, přece jen nedělá Jačičák poprvé i když ta konzistence tentokrát je napováženou.

Ozvalo se zaklepání a ona hned byla u dveří aby nenechávala svou návštěvu čekat. Oficiálně mají sice Dagur a Heather přiletět zítra ale dnešní večer si naplánovali aby měli čas také jedna na druhou. Ona se totiž tmavovláska těší na hřebenu velké popularitě a každý si jí chce alespoň na okamžik ukořistit pro sebe. Jenže mají smůlu, teď jí má totiž Astrid.

,,Ahoj.."řekla s velkým úsměvem a vtáhla druhou dívku do objetí. Sice je to jedno z mála privilegii co má ale stejně jí to přijde strašně krátké. Chtěla by jí mít v náručí déle.

Podobné myšlenky se honili v hlavě i Heather když jí držela ve stejném vražedném sevření jaký je pro ně typický.
,,Ahoj, už jsem se strašně těšila zpět na hřeben."řekla upřímně i když toužila větu ještě trochu rozvinout a zahrnout do ní i blondýnku.

,,Jsem ráda,že jsi tady."řekla a úsměvem a vedla jí ke stolu.,,Připravila jsem nějaké jídlo."

Heather stačil jediný pohled aby se zatvářila podezřívavě a udělala si poznámku, že už Astrid nikdy nesmí nechat vařit. Obě si sedli naproti sobě a podělili se o to co bylo zrovna v jejich životě nového ale jídla ani pití na stole se nedotkla ani jedna.
Což bylo nespíš to nejrozumnější co mohli udělat.

Doba se posunula a na obě začala působit atmosféra předvečera žránoc. Témata zůstávala stejná ale Astrid se nejistě posunula blíž k Heather, která to po ní s úsměvem zopakovala. To se dělo za do chvíle kdy jedna seděla hned vedle druhé a vzájemně si hleděli do očí.

Astrid věděla,že by tohle neměla dělat. Vždyť má Škyťáka a celý kmen už počítá s tím ,že z ní bude žena budoucího náčelníka. Kdyby pokračovala tak by ho tím zradila což skutečně nechtěla.
Její srdce ale mělo jiný názor a dokola opakovalo jméno dívky co se jí do něj vplížila.

Už chtěla překonat těch posledních pár centimetrů a zjistit jestli její rty chutnají tak dobře jak vypadají když se venku ozvali něčí kroky.
Heather vyskočila na nohy jako kdyby jí kousl hrůzák a  ostražitě se rozhlížela. Obě jsme věděli,že by tu vlastně neměla vůbec být a pokud jí tu někdo najde bude mít mnoho otázek.

Povzdechla si, protože přesně věděla co teď přijde. Omluví se jí a se slovy,že nechce dělat problémy odejde.  Ona ale nechce aby odešla.
Nikdy.

Heather se sice omluvila ale nezmizela hned. Ještě před tím než odešla se sklonila a zlehka jí políbila. Bylo to jako dotyk motýlích křídel. Stejných motýlů kteří si v jejím břiše udělali své hnízdo.
To bylo poprvé v životě kdy něco takového skutečně zažila a za nic na světě by to nevyměnila. Možná jedině kdyby s ní Heather zůstala déle a až do rána jí mohla takto líbat.

,,Moc jsem si dnešek užila,"zašeptala jí do rtů a než se stačila nadechnout k protestu už byla pryč. Vlastně to vypadalo jako by tu nikdy nebyla. 
Jako by na ní stále ještě čekala a jen naivně doufala,že přijde.
Povzdechla si a odhrnula si vlasy z očí.

,,Tak jsme si tu zbyly jen mi dva,"pronesla k nádobě podivné hmoty a nalila si trochu do poháru.
,, Dáš si loka Astrid?" Zeptala se nakonec sama sebe, možná si dodávala odvahu aby to konečně ochutnala.

Zavřela oči a pozvedla pohár.  ,,Tak na Lokiho, protože nikdo jiný nemůže mít v tomto prsty."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro