Pohádka jinak - Legenda o Mstitelích

Byla jedna velice vzdálená země. Tu zemi byste na mapách světa nenašli, i kdybyste znali její přesnou polohu. Málokdo v ní věří, ale občas se stane, že někdo z našeho světa tam propadne. O jednom z těchto případů pojednává i tento příběh. Ta země se jmenuje Var-Mel.

Před dávnými věky byla pronesena věštba. Pronesl ji velký Stan. Věštba pojednávala o příchodu velkého zla. S ním měli přijít i Mstitelé. Jednotka elitních bojovníků. Nikdo nevěděl, jak vypadají, ale znali jejich jména. Plechovka, Zlatovláska, Legolas, Brokolice, Pavouček, Muflon, Ledovec, Čáryfuk. Ve Věštbě se objevil i Fialka v podobě čirého zla. Celé znění Věštby bylo okolo 15 stran textu. Proto se všude uvádí jenom jeho část. Ona část zní:

Až se čiré zlo Fialka zjeví,
s velkou silou se Mstitelé objeví.
Geniální Plechovka s tělem ze zlata,
Hromovládný Zlatovláska, jehož druhým jménem je krása.
Mírný Legolas s přesným okem,
Velký Brokolice s nějakým tím rokem.
Vražedná Pavouček si svou oběť pečlivě vybírá,
Muflon se do zelené odívá.
Silný Ledovec se srdcem vůdce a
Magický Čáryfuk, tohoto problému strůjce.
Jen těchto osm může porazit fialového obra,
spojí -li se v zájmu sil dobra.

Tak všichni čekali na příchod Mstitelů, ale neuvědomili si, že jejich příchod může být i velice brzy. Ale teď se přesuneme k nim.

,,Lidi! Tady Čáryfuk dostal nápad, že bychom mohli podívat do nějakého paralelního vesmíru!" ozval se Plechovka. Obývacím pokojem se rozlehlo ticho, dokud se neozval Ledovec. „Byl to jeho nápad, nebo ses pouze chtěl podívat do paralelního světa a donutil ho s tím souhlasit?" „Jasně že jeho, kdo myslíš, že tady má nejdivnější nápady?" řekl dotčeně Čáryfuk. „No, ale když jsme tady všichni, tak se tam můžeme mrknout. Samozřejmě v rámci výzkumu" přisadil si Brokolice.

Tak se tedy všichni shromáždili v nedalekém lese. Nechtěli totiž, aby kdokoli o jejich cestě věděl a rušil je. To ale neměli tušení o tom, že je sledují dva lidé. Na jedné straně mýtiny si na paralelní svět brousí zuby mocichtivý Fialka a na konci druhém se zájmem přihlíží a o přidání se přemýšlí Muflon. Mstitelé postupně prochází portálem. Hned za nimi jím projde již rozhodnutý Muflon a k boji připravený Fialka. Jakmile se všichni ocitli na druhé straně naskytl se jim úžasný pohled na přímo pohádkový svět. Stromy na louce okolo nich hrály všemi barvami duhy, obloha byla bez obláčku, slunce zářilo, ale ne moc, aby někomu vadilo. V dálce viděli na kopci hrad a pod ním menší vesnici. Na louce, kde stáli, viděli rostliny, které z našeho světa naznali. Zatímco se Mstitelé kochali, Fialka uprchl podmanit si tento svět, než ho Mstitelé zpozorují. Když je konečně přestáli kochat, byl už několik kilometrů daleko. Zato si však povšimli Muflona.

„Co tady děláš, Muflone?" zeptá se pohotově Pavouček. „Co myslíš? Pronásledoval jsem vás, protože mě zajímalo, co uděláte." odpověděl tázaný. „ No, co s tebou. Pokud se nás nepokusíš pozabíjet ve spánku, můžeš s námi tento svět prozkoumat, bratře." dal Muflonovi nabídku Zlatovláska. „Pokud se vy nepokusíte zabít mě, neměl by s tím být problém. A nejsem tvůj bratr Zlatovlásko!" řekl Muflon. „Jsi můj bratr. I když adoptovaný, pořád jsi můj bratr!" bránil se Zlatovláska. „Dobrá nebudu se s tebou hádat. Jen by mě zajímalo, kam se uchýlíme ke spánku. Začíná se stmívat." odběhl od tématu Muflon. „Musím říct, že pro jednou má Muflon pravdu. Nejbližší vesnice je odsud asi dva kilometry. Můžeme se poptat tam."

Tak se tedy vydali směrem k vesnici. Po třiceti minutách už viděli první domy. Dalších třicet minut bloudili vesnicí ve snaze najít hostinec nebo něco podobného. Nakonec našli a vešli dovnitř. Nebylo tu moc hostů, spíš žádný. Stoly byly pomlácené od častých rvaček, ale jinak lokál vypadal v pořádku. Sklenice čisté, podlahy vydrhnuté, alkohol hezky poskládaný vedle sebe a interiér působil útulným dojmem. Za pultem stál hospodský s přívětivou tváří. „Jak vám mohu pomocí?" optal se. „Sháníme nocleh dobrý muži." ujmul se slova Legolas. „Pár volných pokojů zde mám. Jsem Barry. Smím znát vaše jména?" „Já jsem Ledovec, toto je-" byl utnut mluvčí. „V-v-vy jste Mstitelé! Naše záchrana!" řekl překvapeně hospodský. „Ale před kým?" zeptal se Plechovka. „Vy jste to ještě neslyšeli? Vy nevíte o Věštbě? Máte porazit Fialku." vychrlil ze sebe hospodský na jeden dech. „Počkejte chvíli, přinesu vám zápis Věštby." a Barry se otočil a utíkal někam do zadní části hostince. Po chvilce se vrátil s knihou, která měla na hřbetu napsáno: „Legenda o Mstitelích, aneb co o nich potřebujete vědět" a podal ji skupince před ním. Plechovka ji otevřel a začetl se do zkrácené verze Věštby. „Ten první řádek pojednává o Fialkovi. Co dělá v tomto světě. Pokud vím, tak jsme ho s sebou nebrali. Druhy je o tom, že se tady objevíme taky. Další je o mě, pak Zlatovláska, Legolas, Brokolice, Pavouček, Muflon, Ledovec a nakonec Čáryfuk. Potom je tady něco o tom, že se musíme spojit zájmu dobra, abychom porazili Fialku. A to je vše." dokončil svůj monolog Plechovka. „Já bych to vyřešila až ráno. Teď bych se ráda vyspala. Barry? Máte nějaké volné pokoje, kde bychom mohli spát?" tázala se Pavouček. „Ale jistě. Pár pokojů by se našlo. Mám ale bohužel pouze dvoulůžkové. Nevadí vám to?" řekl Barry. „Nevadí nám to. Já budu na pokoji s Čáryfukem, Zlatovláska s Muflonem, Legolas s Pavoučkem a Plechovka s Brokolicí. Námitky?" rozhodl Ledovec. Všichni se odebrali do svých pokojů a přichystali se ke spánku. Během hodinky již všichni jezdili na jednorožcích v limbu.

Další den vstali poměrně brzy, na jejich poměry. Nikdo nemohl vydržet Zlatovláskovo chrápáni, tak ho šli vzbudit a usoudili, že už nemá cenu jít spát. Sešli tedy do lokálu, kde na ně čekala dost bohatá snídaně i na nasycení Zlatovláska. Po snídani se vydali k místu, kde by měl Fialka přebývat. Bylo to v tom hradu, který viděli, při příchodu. „Plechovko, jak je to daleko k tomu hradu?" zeptal se Legolas. „Přesně 8457 metrů" odpověděl muž oděný ve zlatě. „To abychom si vyšli." poznamenal Brokolice a pomalu se rozešel směrem hrad. Ostatní se k němu brzy přidali. Čekala je dlouhá cesta pěšky.

Před hradem je čekalo překvapení, Sfinga. „Vítejte cizinci. Když odpovíte na tři hádanky správně, pustím vás dál. První otázka zní:

V každé minutě je to jednou a v momentě dvakrát?"

V tu chvíli bylo vidět, jak se Mstitelům kouří z hlav, aby odpověděli správně. Poté dostal Muflon nápad. „Co kdyby to nebylo nic v s časovým obdobím, ale v tom slově minuta a moment." „Pravda. V minutě je jedno písmeno M a v momentu je dvakrát." pochopil hned Zlatovláska co jeho adoptovaný bratr myslí. Odpověděli tedy Sfinze takto. Hned následovala další otázka:

„Kdo se živí zuby jiných?"

Tato otázka byla pro tým o poznání lehčí, protože ji Ledovec znal. „Odpověď je zubař." Sfinga byla s odpovědí spokojená a už si brousila zuby, protože poslední hádanka je nejtěžší ze všech. „Uvidíme, jak si poradíte s touto, třetí hádankou.

Na krkavce neptám se tě,
neptám se tě na havrany.
Pověz mi jen jedno.
Kolik stran má oko vrány?"

Sfinga se usmála. Vypadalo to, že si s touto hádankou opravdu Mstitelé neporadí. Přemýšleli okolo deseti minut, když začala být Sfinga netrpělivá a zařvala na ně: „Vy jste pomalejší než drak!". O pár sekund si Pavouček vzpomněla, že nedávno četla knihu Brisingr, kde byla přesně tato hádanka. Naštěstí si pamatovala správnou odpověď. Okolo ní bylo úplné ticho, tak toho využila a začala recitovat odpověď:

„Ví to každý, je to tak,
pozpátku že chodí rak.
Všichni vědí ještě navíc,
králík že pak není zajíc.
A ten nejí zajisté
Vraní oko čtyřlisté"

V tu chvíli Sfinga div nevybouchla vzteky, ale musela hrdiny pustit do hradu. Hrdinové tak nějak tušili, že Fialka bude na trůně, tak se vydali do audienčního sálu, kde na ně opravdu Fialka čekal. „Vy jste si opravdu mysleli, že se nechám lehce porazit?" zasmál se Fialka. Během několika sekund už letěl portálem, který vyčaroval Čáryfuk zpět do světa, kam patří. Během chvilky do portálu naskákali i Mstitelé a odletěli pryč. Takže zachránili svět a ještě se vyhnuli provolávání slávy ze strany obyvatel, které bývá velmi otravné.

Když se Mstitelé vrátili domů, rozhodli se o tomto dobrodružství sepsat příběh. Každý ze svého úhlu. Vznikla tak úžasná kniha a jedna kouzelná pohádka, kterou právě dočítáte. Děkujeme, že jste u ní vydrželi až do konce.

Mstitelé

Doufám že se vám tahle slohovka zalíbila.
Love ya :3
LokiIsMySecondName