3. Rodinná mise
Varování: Opět malý a krátký odstaveček, který se zabývá Narutovým plněním manželských povinností :D - tohle je vůbec poslední odstavec, jiné již nečekejte - pouze svaté yaoi *-*
Uplynuly tři týdny a večer se ozvalo tiché zaklepání na dveře Hokageho kanceláře.
,,Dále!" vyzvaný vzal za kliku a vstoupil.
Tiše za sebou zavřel.
Naruto vzhlédl od papírů a jen co uviděl osobu, která vešla dovnitř, zamračil se.
,,Ahoj Naruto," pronesl jakoby nic Sasuke.
,,Sasuke," zavrčel na oplátku blonďák.
Na mysl mu opět vytanula vzpomínka na dobu před třemi týdny.
,,Okolí Konohy je čisté, stejně jako okolní vesnice. Nikde známky po cizích nepřátelských ninjích." zahlásil poslušně Sasuke, až to vypadalo, že dokonce zasalutuje.
,,Výborně," kývnul Naruto.
Sasuke se měl k odchodu.
,,Vydrž ještě minutku. Chtěl bych s tebou něco probrat." zastavil jej Naruto ještě ve dveřích.
Sasuke s úšklebkem zavřel dveře. Bylo mu jasné, o čem chce mluvit. Otočil se na něj s kamenným výrazem a posadil se na nabízenou židli.
Naruto se přisunul ke stolu, položil si lokty na stůl a bradou se opřel o spojené ruce.
,,Jak mi vysvětlíš to, co se stalo před třemi týdny?" zeptal se a snažil zachovat v hlase lhostejnost.
Jenže vzpomínka na ten polibek mu rozvibrovala nervy v dobrém slova smyslu. Bohužel. Momentálně by byl raději, kdyby to v něm vyvolávalo odpor než chtíč a touhu.
,,Nevím, co teď myslíš,"
,,Ten polibek," upřesnil Naruto, i když věděl, že Sasuke lže.
Moc dobře věděl, co má na mysli.
Sasuke s lehkým úšklebkem pokrčil rameny, ale v oku, které nezakrývala dlouhá ofina se mu potutelně zablesklo.
,,No a co s ním?"
,,Nepřeji si, aby se to víckrát opakovalo," zamračil se blonďák.
,,Proč?" pozdvihnul obočí tmavovlasý.
Naruto se na něj podíval lehce užasle. Co to má sakra znamenat?!
,,Bylo to jaksi nevhodné," řekl vyhýbavě.
,,Nevhodné? Měl jsem za to, že se ti to líbilo."
Sasuke na víc nečekal. Vstal, obešel stůl, odtáhnul Narutovu židli i s jejím pánem od stolu a naklonil se nad svého Hokageho.
Naruto lehce znervózněl.
,,N-ne-líbilo,"
Právě se zakoktal před Sasukem Uchihou? No do prdele!
,,Ne?"
Sasuke se nahnul trochu blíž.
,,C-co si mys-líš, že dě-láš, ttebayo?" zakoktal se znovu.
,,Tohle," zavrněl Sasuke a jemně svými rty přejel po těch jeho.
Jazykem lehce obkroužil konturu těch lákavých úst a veprostřed jej jazykem pošimral.
Naruto je s tichým vzdechem otevřel a hned měl Sasukeho jazyka plnou pusu. Ten parchant věděl, jak na něj!
Sasuke opustil jeho ústa a vrhnul se lačně na jeho ouško. Objel boltec jazykem, sem tam zkousnul, hned na to políbil. Potrápil ušní lalůček a sjel rty na místečko za lalůčkem, kde věděl, že je Naruto extra citlivý.
To už mladý muž nevydržel a hlasitě zasténal, když ho tam Sasuke začal opečovávat.
,,Pověz mi, Naruto..." šeptal tiše a podmanivě černovlásek, ,,ví Hinata o tomhle tvém místečku?"
,,N-ne," vzdychnul popravdě.
Sasuke se pro sebe usmál. Chvíli ho ještě dráždil, chtěl z něj vyloudit další slastné steny, což se mu víc než dobře dařilo.
Když sjel ale z citlivého místečka na krk, jakoby se Naruto probral ze slastného opojení. Vzal v sobě veškerou svou sílu a černovlasého od sebe odstrčil, pak se prudce postavil.
,,Co si myslíš, že jako děláš?!" prsknul vztekle.
Tváře měl zrudlé vzrušením a jeho rozkrok byl napnutý k prasknutí. Tohle se mu s Hinatou nikdy nestalo. Nikdy ho nepohltil takový chtíč, jako se mu to stávalo se Sasukem. Jenom on v něm dokázal zažehnout takovýhle plamen.
Sasuke neodpovídal, jen se na něj zálibně díval. S lehkým úsměvem zjistil, že ho to nenechalo chladným, jak se na první pohled snažil hrát.
,,Co si myslíš, že děláš?!" zopakoval svoji otázku Naruto.
,,Jsi vzrušený," konstatoval Sasuke.
,,To není odpověď na mou otázku!"
Sasuke k němu udělal krok.
Naruto varovně vztáhnul ruku před sebe.
,,Nepřibližuj se ke mně," zavrčel.
,,Proč? Protože by si mi podlehl?" pozvedl zvědavě obočí Sasuke.
Narutovy zorničky se rozšířily vzteky.
,,Vypadni!" ukázal prstem na dveře.
Sasuke se ušklíbl, ale poslechl ho. Ve dveřích se ale ještě otočil.
,,Za pravdu se člověk zlobí," pronesl s pověstným úšklebkem a zavřel za sebou dveře.
S úsměvem a pohlazením po duši slyšel bouchnutí do stolu, šustění papírů a nádavky. Pak už nadobro zmizel z Hlavní budovy.
º•º•º
,,Zdržíš se?" zeptala se Sakura po přivítání manžela.
,,Přes noc určitě," řekl Sasuke, ,,Sarada už spí?" zeptal se.
Sakura přikývla.
,,Už dávno," pronesla tiše.
Sasuke se svalil do křesla.
Sakura k němu přistoupila a sedla si mu do klína. Objala ho kolem krku a hlavu si opřela o jeho rameno.
,,Nechci se hádat, lásko," šeptla.
Sasuke mlčel. Co jí na to měl jako říct? Že se taky hádat nechce? Asi ano, bylo by to v tuto chvíli vhodné, ale neudělal to. Místo toho pořád mlčel.
Sakura zvedla hlavu.
,,Mrzí mě, jak jsem na tebe minule vyjela, ale byla jsem už zoufalá. Máš pravdu v tom, že když jsem si tě brala, věděla jsem dopředu, že to nebude idylické manželství, jako mají všichni." šeptala omluvně dál.
Sasuke se mírně pousmál.
Sakura se k němu sklonila a přitiskla svoje rty na ty jeho.
Černovlásek ji nuceně polibek opětoval, objal ji jednou rukou kolem pasu. Tohle vůbec nebyly ty měkké poddajné plné rty, které chtěl líbat. Tyhle byly tenké, vlažné a... Hlavně dívčí. Držel v objetí hubené tělo, které skoro necítil. Chtěl objímat pevné mužné tělo toho blonďatého ďábla, který zřejmě pořád sedí ještě v kanceláři. Černovlasý ninja tušil, že dnes bude bohužel muset splnit svoje manželské povinnosti, proto bez dalších průtahů Sakuře naznačil, aby se přesunuli do ložnice. Ta to s šílenou tichou radostí učinila.
º•º•º
Naruto rychle a tvrdě přirážel do ženského těla pod sebou. Rukama se opíral vedle hlavy svojí ženy a rty dráždil její ztvrdlé bradavky. Vyklouzával z jejího vlhkého klína až po špičku penisu a pak ho do ní vrážel až po kořen.
Hinata mu přejížděla nehty po zádech a přidušeně sténala. Snažila se být co nejtišeji, aby náhodou nevzbudila děti. Užívala si ten úžasný pocit naplnění. Vlhla už jen z představy, že ji to dělá Hokage. Kolikrát Naruta před sexem s ruměncem na tváři prosila, aby si nechal svůj plášť na sobě a blonďák ji vždy s šibalským smíchem vyhověl.
º•º•º
,,Uh, Hokage-sama!" Naruto se zvědavě otočil za hlasem, který ho právě volal.
Byl právě na cestě do kanceláře.
,,Shikamaru! Rád tě vidím! Co potřebuješ?" usmál se na něj přátelsky.
,,Dostal jsem právě vzkaz od TenTenina týmu, že se několik ninjů na misi zranilo. Tři zranění jsou vážná, na místě se pouze ošetřila tak, aby převoz proběhl bez komplikací, ostatní zranění jsou v pořádku. Skupina je nyní na cestě zpět do vesnice." informoval jej Shikamaru.
,,Dobrá, informuj prosím v nemocnici, aby je tam očekávali," kývnul hlavou Naruto.
,,Dobrá... Hmm, nevíš, zda je Sasuke zpátky ve vesnici?"
Narutův výraz lehce ztvrdl.
,,Včera se u mě zastavil v kanceláři. Neřekl mi, zda se zdrží nebo ne. Proč to potřebuješ vědět?" pokrčil rameny.
Shikamaru nad tím mávnul rukou.
,,Měl jsem s ním dohodnutou partičku Shogi z minula," ušklíbnul se.
,,Ach, tak to jo," kývnul hlavou Naruto a pak zbystřil, ,,my o vlku," pronesl a kývnul bradou za Shikamara.
Shikamaru se otočil a i jeho orlí zrak si všimnul blížícího se Uchihy v tmavém plášti.
,,No nic, jestli je to vše, musím do kanclu, už tak jdu pozdě," omluvil se Naruto a když Shikamaru kývnul, vypařil se.
º•º•º
,,Včera jsme se Sasukem milovali," prozradila Sakura s ruměncem na tváři Hinatě.
,,My s Narutem taky," přikývla s úsměvem druhá žena.
,,Že by se to konečně obrátilo k lepšímu?" zadoufala zelenooká žena.
Bělooká pokrčila rameny.
,,Můžeme v to jenom doufat... Himawari, nelez tam! Spadneš!" okřikla Hinata malou nezbednici, která se snažila vylézt až na vršek stromu, který jim stál na zahradě a dělal jim příjemný velký stín v parných létech.
,,Božínku co bych jenom dala za to, kdyby nám třeba Naruto přidělil nějakou společnou misi se Sasukem. A klidně i se Saradou, aby strávila trochu času se svým tátou. Bylo by to třeba jako za starých časů a třeba by nás to i víc sblížilo."
,,Zkusím se ho nenápadně zeptat,"
,,Opravdu? To bys byla zlatá!" zajásala Sakura.
,,Ale nic neslibuju," mírnila ji s úsměvem přítelkyně, ,,netuším, jestli bude mít v arsenálu nějakou lehčí misi,"
º•º•º
,,Zlato?" Naruto zvedl unavené oči od večeře.
,,Ano, lásko?" toto oslovení řekl skoro až nuceně.
Jakoby mu najednou nešlo přes pusu.
,,Mám na tebe malou prosbičku," začala jemně Hinata.
,,Poslouchám," mile se na ni usmál a přestal se rýpat v jídle.
,,Neměl by si náhodou nějakou společnou misi pro Sasukeho a Sakuru? Anebo i Saradu, která by se k nim přidala?" zajímala se nenápadně Hinata.
Při zmínce onoho jména ho lehce píchlo u srdce. Jako už tolikrát za těch třináct let, i když si to nechtěl přiznat a sváděl to jenom trapně na shodu náhod.
,,Pročpak?" pozvedl obočí zvědavě.
Hinata sjela pohledem na Boruta a Himawari, zdálo se, že byli oba zabráni do jídla a neposlouchali je.
,,No...Sakura mě požádala... Mají jisté problémy v manželství a napadlo mě, že by jim společná mise pomohla... Hmm, utužit vztahy, víc se zase sblížit..."
,,Podívám se na to," mrknul na ni Naruto.
,,Děkuju, lásko," uculila se na něj jeho žena.
,,Ale nic neslibuju," usmál se na ni, ,,nevím, zda se najde čistě samostatná mise pro ně dva, nebo dokonce pro všechny tři, přece jen je Sarada ještě dost malá,"
,,V pořádku, ale i přes to děkuju,"
Naruto dopředu věděl, že žádnou misi hledat nebude. Neměl absolutní zájem o to, aby ti dva nějak utužovali vztahy nebo se sbližovali. Ale slíbit to musel, jinak by se Hinata jistojistě začala pídit po důvodu proč. Jenže když nad tím přemýšlel víc a víc, nakonec mu to nepřišlo jako špatný nápad. Vlastně to byl skvělý nápad. Sasuke nikdy neprojevoval Sakuře nějakou větší náklonost, spíše si myslel, že je pro něj trest, trávit se Sakurou nějaký svůj volný čas. Určitě se do vesnice vracel jenom kvůli Saradě, věděl, že tu malou nadevše miluje. A možná právě nucená společná mise se Sakurou bude dost velké zadostiučinění za to, že nemá líbat Hokageho!
º•º•º
Navečer druhého dne Sasuke po vyzvání vešel do kanceláře Hokageho.
,,Sháněl si se po mě?"
,,Jo, vem místo," ukázal na židli před sebou.
Sasuke se tedy posadil.
,,To, co se stalo předevčírem, nebudu komentovat, ale teď budu papouškovat jako ty před několika týdny. Sakura poprosila Hinatu, aby se mě zeptala, zda bych nenašel nějakou společnou misi pro vás dva. Že prý by vám to pomohlo se sblížit." mluvil pomalu a lehce s úšklebkem sledoval nastávající paniku v Sasukeho očích.
Úsměv se mu rozšiřoval, když viděl jak Sasuke pomalu záporně kroutí hlavou. Vstal od stolu, obešel ho a opřel se kousek před Sasukem o desku. Založil ruce na prsou a nasadil vážný výraz, i když se jeho oči smály.
,,Stěžovala si, že s tebou tráví málo času a že společná mise by ji mohla vynahradit ty dlouhé dny nebo týdny čekání,"
,,Ne, prosím, ne," špitnul Sasuke.
,,Pročpak ne? Nechci, aby se rozpadla rodina jenom proto, že na sebe dva lidé nemají čas."
,,Naruto... To nemůžeš..." hlesnul skoro prosebně Uchiha.
,,Nemůžu?" pozdvihnul obočí Naruto pobaveně.
,,Prosím, nedělej to. Víš, že to nezvládnu. Kdo by se postaral o Saradu?"
,,Hinata se srdceryvně nabídla, že po dobu mise by Sarada byla u nás a mě to upřímně nevadí. Hodně si s Borutem rozumí."
Sasuke se zamračil. Tušil, že si s ním jenom hraje. Tušil, že on ho na nějakou misi se Sakurou poslat nechce. Chce, aby prosil, aby škemral, chce ho dostat na kolena.
,Budiž, chceš si hrát? Budeme si tedy hrát.'
Sasuke se postavil a stačilo udělat jediný krok, aby stál v jeho těsné blízkosti. Nahnul se mu k uchu.
,,Ctihodný Hokage - sama... Udělám cokoliv o co mě požádáte, jen mě na žádnou společnou misi se Sakurou neposílejte..." zašeptal hlubokým vzrušeným hlasem do jeho ouška.
Naruto nasucho polknul.
,Parchant jeden!'
,,Opravdu cokoliv?" pozdvihl obočí.
Sasuke se narovnal a přikývnul.
,,Výborně. V tom případě ti vyhovím. Nepůjdeš jenom se Sakurou, ale i se Saradou. Ukažte ji, jaké je to být ninji." mrknul na něj vítězoslavně Naruto.
Sasukemu poklesla čelist.
,,Ty bastarde," zavrčel.
Naruto se narovnal. Ve vteřině ho chytil za lem pláště a přitisknul se na jeho ústa. Tentokrát to byl Sasuke, kdo překvapeně ztuhnul, ale velmi rychle se vzpamatoval. Zajel rukou do blonďatých kadeří, které sevřel v pěsti a jazykem dravě plenil ústa před sebou.
,,Varuju tě Sasuke. Nehraj si se mnou, nebo se spálíš." zavrčel na něj Naruto, když se od něj nechtěně odtrhl.
Zašátral obvázanou rukou za sebou a když našel, co hledal, vložil Sasukemu do ruky zapečetěný svitek.
,,Zde jsou podrobnosti o vaší misi. Není to nic složitého. Zítra vyrazte a teď padej." nakázal.
Sasuke se s úšklebkem zamračil a přiblížil se obličejem těsně k tomu jeho.
,,Spíš ty si nehraj se mnou, mohlo by to tvou sladkou prdelku pak pěkně bolet, až ji nařežu," olízl si rty a zmizel i se svitkem.
Naruto se usmíval, ani nevěděl proč. Co tohle vlastně znamená? Proč teď? Oba už mají jiné životy, mají rodiny. Jejich vztah skončil před třinácti lety a ne moc hezky. Doufal, že už je to za nimi a on už nikdy nepocítí tolik návalů smutku a bolesti jako tehdy.
Co myslíte?
Udělal Naruto správně, že poslal Sasukeho na rodinnou misi společně se Sakurou a Saradou?
Jak to zamíchá jeho kartami se Sasukem?
A co znamená asi to, že si Sasuke opět dovolil jej políbit?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro