Sasuke se v Konoze zdržel opravdu dva dny. Ale celé ty dva dny se Hlavní budově, kde sídlil Hokage vyhýbal, jako čert kříži. Ani se neobjevil v den, kdy měl naplánovaný odchod. Pouze zaslal ubohou zprávu.

Ten den se objevila u Naruta v kanceláři nečekaná a překvapivá návštěva.

,,Sarado? Stalo se něco?" vydechl překvapeně Naruto, když se tam mladá dívka objevila.

,,Měl byste na mě minutku, Hokage – sama?" zeptala se ho lehce nervózně.

,,Jistě, posaď se a povídej," pobídnul jí s úsměvem na rtech.

Sarada přijmula nabízené místo. Posadila se rovně s rukama založenýma v klíně. Nervózně těkala po místnosti a evidentně nevěděla, jak má začít.

Naruto jí trpělivě pozoroval.

,,Já... Eh, no... Chtěla jsem se na něco zeptat," začala tiše a podívala se na něj.

,,Povídej," pobídnul jí znovu.

Dívka lehce zrudla.

,,Vy... No... Máte rád mého taťku?"

Naruta tím dostala skoro do kolen. Chvíli na ní nevěřícně zíral, ale pak se usmál.

,,Mít rád je dost široký pojem," řekl nakonec vyhýbavě.

,,Hmm, tak jinak... Milujete ho?"

Blonďákovi málem spadla na stůl brada úžasem a překvapením.

,,P-proč... Proč se na to ptáš?" zakoktal se.

,,Uhm, no... Ještě před tím únosem jsme vás s Borutem slyšeli, jak se v lese hádáte... A když jste zmizel, táta nás načapal, jak se tam schováváme..." řekla tiše a zkousla si spodní ret.

Na chvíli se zahleděla stranou, než se podívala Hokagemu zpříma do očí.

,,Já... Chci říct, že... Že nikdy jsem neviděla tátu tak smutného, jako když se s vámi pohádal. A vlastně nikdy jsem ho neviděla ani tak šťastného, jako když se tu kdysi přes týden zdržoval. Byl... Úplně jiný. Takový uvolněný, radostný. Viděla jsem mu to na očích. Takovýhle pohled nikdy neměl, když byla moje máma v blízkosti." pokračovala.

Naruto jí tiše poslouchal.

,,Ani na tý společný misi, co jsme měli všichni tři se na sebe tak nedívali. Nebo teda, máma jo, ale táta na ní ne. Přišlo mi, jako kdyby chtěl, aby ta mise co nejdříve skončila a on od ní mohl být zase pryč. Aby mohl být u vás, Hokage – sama... A před měsícem... Vy... Jste se pohádali?" zeptala se ho.

,,Neřekl bych, že bychom se pohádali," upřesnil Naruto.

,,A co tedy? Nikdy jsem takhle tátu nezažila. Nikdy jsem ho neslyšela křičet ani jsem ho neviděla, že by bouchal do věcí. Vím o tom. Sice mě poslali ven, ale nevšimli si, že jsem jenom předstírala to, že jsem odešla."

Vypadalo to, jako když se stydí za to, že šmírovala rodiče při hádce.

Naruto si povzdechl.

,,Víš, vysvětlil jsem mu, že spolu být nemůžeme,"

,,Proč?"

Uzumaki se smutně pousmál.

,,Protože nechci, abychom přišli o vás,"

,,O nás? Jak o nás?"

,,Aby Sasuke přišel o tebe a já o Boruta a Himawari,"

,,Táta o mě přece nepřijde! Já tu budu pořád!" tvrdila zarputile.

Na to se Naruto musel usmát.

,,Víš, není to o tom, že by o tebe přišel jako takovou, ale jde tu o to, že kdybychom náš vztah zveřejnili, nemuselo by se to líbit tvojí mamince a mohla by na Sasukeho použít tebe jako páku," snažil se jí to vysvětlit.

,,Mám svou hlavu," zamračila se.

Naruto se zase zasmál.

,,To jistě máš, ale pořád jsi ještě dítě a měla by si své rodiče poslouchat,"

,,Boruto to schvaluje a já taky," pronesla jen tak mimo.

Naruto trhnul hlavou.

,,C-co?"

,,Chceme, abyste byli spolu. Možná jsme ještě jenom děti, ale nejsme úplně pitomí. Chci vidět tátu zase tak šťastnýho, jako byl, když jste spolu byli. Víte... On mi pak řekl všechno. Všechno, jak to kdysi bylo. A... A já zjistila, že mi to nevadí, že to vlastně tak má být... Jako to, že máte být spolu."

Naruto momentálně nevěděl, co má na to říct. Sasuke své desetileté dceři prozradil to, že s ním kdysi něco měl? Že spolu byli? A Saradě to nevadí? A vlastně to schvaluje?

Sarada vycítila, že má teď navrch a chopila se proto své šance,

,,Řekla jsem to pak všechno Borutovi. On... Chvíli to absolutně nechápal, prostě mu to nedocházelo, ale pak přišel na to, že mu to vlastně nevadí. Můj táta je pro něj vzor, stejně jako jste vy pro mě. Slíbili jsme tátovi, že to mámám neřekneme. Ani vám, že jsme s ním o tom mluvili. Ale já se nechci koukat na to, jak se táta trápí. Tyhle dva dny byly upřímně hrozný."

Na chvíli se v kanceláři rozhostilo ticho, jak Naruto urputně o všem přemýšlel.

,,Co mi tím tedy chceš jako říct?"

Sarada protočila očima, stejně jako její otec.

,,Chci tím říct, že byste se měli dát zase dohromady," zamračila se lehce.

º•º•º

Naruto pospíchal rychle domů. Chtěl tam být dřív, než Hinata a Himawari. Věděl, že Boruto je doma. A on si s ním musel promluvit.

Zaklepal na dveře jeho pokoje a po vyzvání vešel. Našel svého syna, jak leží na zemi na břiše a okolo sebe má poházené různé svitky s ninja technikami.

,,Tati? To už jsi doma?" užasl.

Nebylo zvykem, že by se Naruto dostával domů dřív, než jo máma a sestra.

,,Pospíchal jsem za tebou," odpověděl mu a zavřel za sebou dveře.

,,Za mnou? Mám... Nějaký průšvih?" polknul nasucho a v hlavě pátral po tom, zda neudělal nějakou bejkárnu v nejbližší době.

Na nic bohužel nepřišel.

,,Chci si jenom promluvit,"

,,Hmm, tak dobrá... A o čem chceš mluvit?"

Boruto se na zemi posadil do tureckého sedu a Naruto si sednul naproti němu.

,,Jaký je tvůj názor na můj bývalý vztah se Sasukem?"

Zřejmě ho ta otázka vykolejila.

,,Jak?" zeptal se, ale pak se zamračil, ,,Sarada," došlo mu.

Naruto přikývnul.

,,Dnes za mnou byla v kanceláři,"

,,Kecka jedna... A mě říkala, že pospíchá po vyučování domů," zabrblal nespokojeně.

Naruto se zasmál.

Boruto chvíli mlčel a sledoval zemi.

,,Chci, aby si byl šťastný, tati," řekl tiše, ,,Ať je to s kýmkoliv..."

,,I když by ten někdo byl muž?"

Blonďatý chlapec přikývnul.

,,Mám Saradina tátu rád," řekl.

,,Takže... To schvaluješ?" ujišťoval se.

Mladík se na chvíli zamyslel.

,,Máma asi nadšená nebude, ale... Tady jde o tebe, ne o nás,"

,,Jistě, že jde o vás, Boruto! Nechci o vás přijít!"

,,O mě nepřijdeš, táto. A o Himawari určitě taky ne. Chci, aby si byl šťastný a pokud tvoje štěstí je v tom, že budeš se Sasukem, tak ať. Jsi můj táta a budeš můj táta pořád, ne?"

Naruto na to nic neřekl, jen láskyplně a pevně svého syna objal.

º•º•º

,,Stalo se něco?" vydechl zadýchaně Sasuke, když po vyzvání vrazil následujícího večera do Narutovi kanceláře.

Naruto zaklapl žluté desky dokumentu a založil ho do plechové skříňky. Beze slova pozhasínal kancelář a vystoupil z ní.

,,Pojď se mnou," řekl jemně, a když Sasuke vyšel z místnosti, zamknul ji.

,,Už mi řekneš, co se děje? Přišla mi ta zpráva dost naléhavá!" mračil se Sasuke.

Naruto se jen sám pro sebe usmál a pomalu odcházel, doufaje, že ho bude Sasuke následovat.
A taky následoval.

Společně tiše došli do Narutova starého bytu.

,,Tak sakra mluv! Co děláme ta-"

Sasuke svou větu už nedořekl, protože mu Naruto svými měkkými ústy zacpal ty jeho. Úžasem vytřeštil oči. Nechápal změnu situace. Před měsícem mu vykládá, jak s ním byl vlastně jenom pro pobavení a pro ujasnění si svých priorit a teď se mu tu sápe po rtech? Zamračil se. Nechtěl být něčí hračka na pobavení.

,,C-co to dě-láš?" vydechl mu do rtů.

,,Líbám tě," ušklíbnul se Naruto.

Sasuke se od něj podmračeně odtáhl.

,,Proč?" povytáhl obočí.

,,Protože nikdo nelíbá tak dobře jako ty a proto, že mi to děsně chybělo?"

,,Hm, takže si chceš užít a pak pá pá Sasuke, musím za domů rodinou?"

Naruto se na něj usmál a v očích se mu hravě lesklo.

,,Vlastně ano," souhlasil.

,,Děláš si ze mě prdel?!"

Sasuke měl opravdu sto chutí po něm skočit a vymlátit mu tu jeho drzost z těla. Jak se odvažuje mu to odsouhlasit?! Chce, aby trpěl ještě víc?!

Naruto se krátce zasmál. Zalovil v kapse a hodil po Sasukem klíč. Ten ho bez problému chytil.

,,A vlastně nemusím chodit domů moc daleko," odvětil s pokrčením ramen blonďák a sundal si plášť, který po několika krocích odhodil na pohovku.

,,O čem to mluvíš?" nechápal ho Sasuke.

Pořád stál kousek od vchodových dveří. Přemýšlel, jestli se mu tohle všechno nezdá.

,,Chceš mluvit před sexem nebo po sexu?" nadhodil Hokage velmi zajímavou otázku a postavil se k posteli.

Vyzývavě se na něj podíval.

,,Kdo řekl, že s tebou budu spát?" vydechl Sasuke zamračeně.

Ne, že by si nedal říct, o tom žádná, ale pak opět zažít zase to, že se on sbalí a půjde pryč, a jeho tam nechá samotného, se mu příčilo. Až možná teď teprve pochopil, jak se asi musel cítit, když ho tu nechal.

Blonďák se ušklíbnul.

,,Vím, že mi neodoláš," řekl sebejistě a rozepnul si bundu.

,,Dokážu se udržet," zamračil se Sasuke.

,,Vážně?" povytáhl Naruto hravě obočí.

Uchiha nasucho polknul a uhnul pohledem, když ze sebe Naruto jedním pohybem přetáhl černé triko a vystavil mu tak svoji opálenou vypracovanou hruď.

,,Možná to bude chtít velké sebezapření, ale udržím se," zabručel, ale moc jistě to neznělo.

Chtěl ho. Moc.

Naruto se nakonec posadil na postel, u které stál a jeho výraz se naprosto změnil. Najednou byl vážný.

,,Byla za mnou Sarada," řekl.

,,Sarada? A... Co chtěla?"

,,No... Byla za tebe dá se říci orodovat,"

,,Cože?"

,,A já si pak promluvil s Borutem,"

,,Nechápu,"

,,Chci vědět jednu jedinou věc, Sasuke," řekl najednou skoro až mimo téma.

,,Hm?"

,,Když... Když budeme spolu... Teda pokud o to ještě stojíš, budeš pořád odcházet z vesnice?"

Sasuke se zarazil. Co to tu říká? Nabízí mu vztah? Právoplatný vztah?

,,Ne," vydechl.

,,Vážně?"

,,Ano,"

,,Proč?"

,,Protože ty a Sarada jste byli jediní, kvůli komu jsem se do vesnice vracel,"

,,A proč si tu nezůstal už dávno a místo toho pořád odcházel?"

,,Protože jsem tě neměl,"

,,A když mě mít budeš?"

Sasuke se odvážil konečně odpíchnout od místa, na kterém stále stál a přistoupil k člověku, se kterým se skutečně cítil šťastným. Naplněným. Shora se na něj díval. Utápěl se v těch modrých hloubkách.

,,Tak už nikdy neodejdu. Už se mě nikdy nezbavíš."

,,Přísaháš? Protože jestli to nemyslíš vážně a zase mě opustíš, byť jen na tři dny..." varoval jej Naruto a zbytek věty nechal schválně nedokončené.

,,Přísahám, Naruto," usmál se na něj Sasuke, protože konečně cítil, že dostane to, co už tak strašně dlouhou dobu chtěl.

Blonďák se na něj usmál. Něco uvnitř něj mu říkalo, že mu může věřit a jeho rozbité srdce se začínalo dávat dohromady.

,,Od našich desetiletých dětí máme požehnání," vydechl tiše Naruto.

Sasuke se ušklíbnul. Byl na Saradu hrdý, i když porušila slib, který mu dala. Slíbila mu, že Narutovi nikdy neřekne o tom, o čem se bavili. A porušila to v tu chvíli, kdy ucítila změnu situace a zjistila, že jsou vlastně oba nešťastní. Netušil, o čem se Naruto bavil s Borutem, ale vesměs to muselo být určitě to samé.

,,Takže mi chceš tedy říct, že budeme moci být konečně spolu?" zeptal se ho černovlasý muž.

,,Pokud budeš chtít,"

Sasuke se k němu konečně sklonil a uchvátil jeho rty.

,,Nic jinýho nechci a po ničem jiném netoužím,"

Naruto ho stáhnul na sebe a pevně objal kolem krku. Narážel jazykem na Sasukeho rty, dokud je nepootevřel a nevpustil ho dovnitř.