1. Polibek, na který jsem čekal třináct let
Upozornění: Na konci kapitoly krátký odstavec popisu sexu shipu NaruHina. Když tak ignorujte a přeskočte ^-^
Uvítám jakýkoliv názor, toto bude jedna z mých nejdelších povídek vůbec.
Hezké čtení
N-chan <3
Naruto se probíral hromadou papírů na stole. Podepisoval, vyplňoval, luštil rukopisy ninjů a zapisoval a přepisoval údaje. Tohle byla jeho skoro každodenní činnost, ale nestěžoval si. Tohle byl jeho sen. Stát se Hokagem. Stát se uznávaným. S povzdychem si prohrábnul krátké blonďaté vlasy a podepsal další žádost na D-čkovou misi. Ozvalo se lehké zaklepání na dveře.
,,Dále!" vyzval narušitele, aniž by zvedl hlavu od stolu.
Do místnosti vešla jeho žena spolu s jeho dcerkou.
,,Ahoj Naruto," pozdravila ho s milým úsměvem na rtech a pustila dívenčinu ruku.
,,Ahoj tatí," malá modrovláska, podobná oběma svým rodičům, utíkala ke svému otci.
Ten se s úsměvem odsunul s židlí od stolu a modrovláska mu skočila na klín, objala ho kolem krku a dala mu pusu na tvář.
,,Přinesly jsme ti s maminkou oběd," hlásila s úsměvem.
,,To jste moc hodné," usmál se na ni a pak i na svou ženu, která mu balíček s jídlem položila na jedno z mála volných míst na stole.
,,Jak to jde?" zeptala se ho jemně, i když předem už znala odpověď.
,,Vidíš sama, pomalu," zasmál se.
,,Nechceš si sehnat nějakou výpomoc? Musíš v tom mít hrozný guláš." zeptala se opatrně.
,,Nechci, všichni to zvládali sami, musím teda i já. Musím jen přijít na systém, jak to všechno vytřídit a dělat rychleji, aby se mi to zbytečně takhle nekupilo." zavrtěl hlavou.
Hinata obešla stůl a jemně jej políbila na tvář.
,,Měl by sis odpočinout, dát si pár dnů volno a strávit ho taky s námi. Dlouho jsme nebyli na žádném výletě. Dětem i tobě by to prospělo." vyčetla mu.
,,Nejsem utahaný, Hin. Neměj o mě obavy. Víš, že si nemůžu vzít dovolenou, dokud tady minimálně polovinu věcí nedodělám... Zkusím dneska přijít brzy." sliboval.
,,To jsi říkal už předevčírem," řekla vyčítavě Himawari.
Naruto ji prohrábnul modré vlasy a jemně ji hravě štípnul do tváře.
,,Já vím, srdíčko, ale prostě jsem se nemohl jen tak utrhnout," řekl omluvně.
,,Sasuke se vrátil," řekla tiše Hinata.
Narutův výraz se nijak nezměnil.
,,Opravdu?" řekl co nejvíc s nezájmem.
,,Jo, viděla jsem ho jít domů, zřejmě se tu potom zastaví," odpověděla a přistoupila k velkému oknu, které ji umožňovalo se dívat skoro na celou vesnici.
Byl z něj nádherný výhled. Hlavně, když slunce zapadalo. Člověku přišlo, jako když mu patří celý svět, když takhle shlížel na klidnou vesnici pod sebou.
,,Jo, to by měl," slyšela za sebou manželův hlas.
,,Hmm, už jde, vidím ho na ulici... Tak my půjdeme, nechceme tě zdržovat. Snaž se přijít brzy, zlato." otočila se k němu a políbila ho na tvář.
,,Tak ahoj tatí," objala ho drobná dívka rychle, znovu mu věnovala sladkou pusu na tvář a seskočila mu z klína.
Chytla se maminky za ruku.
º•º•º
Když byly ve dveřích ještě si zamávali a pak odešly.
Naruto poté vzal balíček s jídlem a přesunul jej na lepší místo na kraj stolu, kde mu nepřekážel. Snažil se opět vrhnout plně do vyplňování papírů, ale nemohl se do toho nijak ponořit, když věděl, že On je zřejmě na cestě za ním.
A opravdu netrvalo dlouho a ozvalo se za dnešek již druhé zaklepání.
,,Dále!" snažil se, aby jeho hlas zněl vyrovnaně.
Do místnosti vstoupil On, opět zahalený do tmavého pláště.
,,Ahoj Naruto," pozdravil mile hlubokým hlasem.
,,Sasuke," kývnul blonďák hlavou, ,,přinášíš nějaké novinky, nebo ses tu jenom zastavil za rodinou?" zeptal se ledabyle.
,,Ani jedno, dá se říci," prohodil tiše starší ninja.
,,Tak proč tu teda jsi?"
,,Přišel jsem za tebou," černé oči se zaměřily na ty azurové.
,,Za mnou?" ušklíbl se Naruto.
,,Ano za tebou,"
,,Není důvod, aby si za mnou chodil," řekl, ,,už dávno ne," dodal poté sotva slyšitelným hlasem.
Ale to by před ním nesměl stát Sasuke Uchiha, aby ho neslyšel. Smutně se pousmál.
,,Hinata si stěžovala u Sakury," bez pozvání si černovlásek sedl na židli a přehodil si ledabyle kotník přes koleno a na něj položil svoji pravou ruku.
,,Jak jako stěžovala?" Narutovi blesklo v očích a lehce se zamračil.
,Tak proto tak rychle zmizely, když si všimla, že je Sasuke na cestě sem?' pomyslel si Naruto.
,,Že už netrávíš skoro žádný čas doma, jsi pořád jen plně ponořen do práce. Nemáš čas na ni ani na děti. Pořádně nespíš ani nejíš a o," Sasuke se lehce ušklíbnul a udělal krátkou lehce dramatickou pauzu, ,,sexu ani nemluvě."
Naruto u posledních slov lehce zrudnul. Zatnul pěsti.
,,A co s tím chce jako dělat?" zvedl bradu.
,,Požádala Sakuru, aby požádala mě, abych na tebe dohlídnul,"
,,Není potřeba," zamítnul okamžitě Naruto.
,,Opravdu jsi pohubl. Kdy jsi naposled spal? Nebo pořádně jedl?" Sasukeho zkoumavý pohled sjížděl po Narutově obličeji.
,,Myslím si, že do toho zrovna tobě nic není," zavrčel blonďák v odpověď.
Sasuke sjel pohledem na balíček s jídlem.
,,Najez se," přikázal mu jemně.
,,Nejsi můj táta, abys mi rozkazoval," odseknul tvrdohlavě blonďák.
,,To nejsem, ale jsem tvůj..." Sasuke se zarazil.
Naběhl si. Co je vlastně jeho?
Naruto zvědavě povytáhnul obočí. Čekal, co ze sebe ten muž vymáčkne.
,,Hmm? Co jsi můj?" pobídnul ho, když Sasuke mlčel.
Jeho výraz ztvrdnul. Pořád mlčel.
Naruto nad tím nakonec mávnul rukou.
,,Nech to být... Pokud je to vše, tak bych byl rád, kdybys odešel. Jak vidíš, mám dost práce."
Sasuke se tedy s ne moc velkou ochotou a radostí postavil.
,,Nějakou dobu se v Konoze zdržím," prohlásil.
,,To je tvoje věc," Naruto dělal, že je opět zabraný do nekonečného papírování.
Sasuke tedy s povzdechem zmizel z kanceláře.
º•º•º
Když se za ním zaklaply dveře, Naruto složil hlavu do dlaní.
Už tomu bylo deset let, co se Sasuke vrátil zpět domů, nebo spíše se respektive vrátil na stranu dobra, jelikož v Konoze nezůstával, jako právoplatný občan. Jen pro ni pracoval. Hlídal okolí vesnice a informoval hlídky nebo samotného Hokageho o cizích ninjích, kteří se kolem vesnice ochomýtali. Vždycky nějaký čas strávil mimo vesnici, někdy pár dnů, někdy několik týdnů a občas i pár měsíců byl mimo, než se na chvíli vrátil. Nikdy tu moc dlouho nevydržel, i když tu měl rodinu.
º•º•º
,,Tak jak to šlo?" přivítala Sasukeho doma jeho růžovovlasá žena.
Sasuke pověsil v chodbě svůj plášť na věšák a přistoupil k ní. Lehce ji políbil na čelo. K větším intimnostem se neměl. Ani nechtěl.
,,Ne moc dobře. Slušně mě vyrazil." uchechtl se.
Sakura si povzdechla.
,,Opravdu je pohublý," konstatoval Sasuke a v závěsu za Sakurou přešel do kuchyně, kde se opřel o linku.
,,Hinata říkala, že shodil pár kilo. Je na něm vidět, že třeba několik dnů nespí. Když je doma, je prý stejně duchem mimo." papouškovala svojí přítelkyni.
,,Jo, bylo to na něm vidět. Hádám, že nespal tak minimálně dva dny."
,,Jde to s ním poslední dobou z kopce," růžovovlasá žena nalila do konvice vodu a postavila ji na zapnutý hořák.
,,Tohle není práce pro něj, on potřebuje akci. Je mladý, nemůže se přece tímhle zabývat tak brzo." souhlasil Sasuke.
,,Vždyť víš, že to byl vždycky jeho sen," pronesla Sakura a připravila dva hrnky.
,,To ano a jsem na něj pyšný, že to dokázal. Vždyť mu bylo sotva dvacet, když se stal Hokagem. Teď mu pomalu táhne na třicet, ale vypadá tak o deset let starší." zabručel černovlasý ninja.
,,Pyšní jsme na něj všichni, ale musí se starat taky o rodinu," řekla lehce vyčítavě.
Sasuke se zamračil.
,,Narážíš tím snad na něco?" zeptal se zostra.
Sakura si povzdechla a otočila se na něj.
,,Ano, máš pravdu, narážím tím na něco Sasuke. My taky nejsme kdo ví jaká perfektní rodina a proto Hinatě rozumím. Ona má ale to větší štěstí, že její manžel je aspoň ve vesnici." zamračila se.
,,Sakuro, několikrát jsme již o tom diskutovali," černovlásek se nepřestával mračit.
Přesně kvůli těmhle debatám nechtěl do vesnice chodit. Vracel se sem jenom kvůli Narutovi a své malé dceři Saradě.
,,Ano, ale bylo to k ničemu!" praštila pěstí do linky.
Se Sasukem její malý výbuch vzteku absolutně nehnul. Byl na to zvyklý. Občas prostě takhle vybouchla.
,,Co bych dala za to, abych mohla vedle svého manžela usínat! Co bych dala za to, trávit volný společný čas jako rodina! Už mě nebaví čekat dny, týdny, někdy i měsíce, než se tady uráčíš objevit na pár hodin nebo dnů! Co z tebe má Sarada?! Nic! Boruto a Himawari svého tátu mohou vidět každý den, ale Sarada ne! Nehledě na to, že když už tohle musí teda nutně být, byla bych ráda za trochu projevené něžnosti! Sex jsme měli už ani nevím kdy!" vztekala se.
Vztekala se bohužel právem, to musel Sasuke chtě nechtě uznat. Ale bohužel plakala na špatném hrobě.
,,Nic mi na to neřekneš?" vrhla na něj uslzený pohled.
Sasuke pozoroval její výraz v očích. Byla naštvaná, zarmoucená, smutná, opuštěná. Jenže s ním to absolutně nehlo. Cítil k ní maximálně tak vděčnost za to, že byla ochotná zplodit mu pokračovatele rodu. Víc k ní bohužel necítil. Jo, dobře, možná ještě tak kamarádskou lásku... Která k normální lásce měla dost daleko.
,,Tak sis mě neměla brát, moc dobře si věděla, do čeho jdeš. Podmínky byly dány dost jasně dopředu." prohodil nakonec suše a odpíchl se od linky.
,,Kam jako jdeš, sakra?! Ještě jsme nedomluvili!" uslyšel, když stál ve vchodových dveřích Sakuřin vzteklý hlas.
Jako odpověď se Sakuře dostalo silné bouchnutí dveří. V slzách se svezla na zem.
Rodinným domkem bylo slyšet akorát tak varovné pískání konvice a naříkání zhrzené ženy.
º•º•º
Den se pomalu táhnul ke konci, slunce líně zapadalo za obzor a mladý Hokage stál u okna a shlížel na vesnici, kterou měl za úkol chránit. S lehkým úsměvem na rtech sledoval pohybující se lidi po ulici. Doufal, že svou práci dělá dobře a že jsou všichni spokojení.
Dnes již po několikáté uslyšel klepání na dveře.
,Tak kdo to bude tentokrát?' pomyslel si s úšklebkem na rtech.
,,Dále!" vyzval hosta, ale stále zůstával stát k němu zády.
Oči se mu rozšířily údivem, když do místnosti vstoupil, za dnešek již podruhé, samotný Sasuke Uchiha.
,,Co tě sem opět zavádí? Nemůžeš se snad mé přítomnosti nabažit?" uchechtl se blonďák ironicky.
Sasuke se zamračil.
,,Chci jen oznámit, že odcházím," stál ve dveřích.
Nechtěl se zdržovat vstupováním do kanceláře.
Naruto se otočil s pozdvihnutým obočím.
,,Stalo se něco? V poledne si mi tu říkal, že tu zůstaneš na několik dní."
,,Nepohodl jsem se se Sakurou," prohodil Sasuke.
Naruto si jej přeměřoval pohledem.
,,Och, tak tohle se zřejmě nezměnilo. Zdrháš po každé hádce... Srabe." řekl pichlavě.
,,To není pravda! To odvoláš!" ¨
Sasuke prudkým pohybem zabouchnul dveře.
,,Nebudu odvolávat něco, co je pravda," zamračil se mladý Hokage a přešel ke svému stolu, o který se opřel rukama.
Sasuke k jeho stolu přistoupil dlouhými ráznými kroky. Opřel se jednou rukou o desku a nahnul se k Uzumakimu obličejem.
,,Nezdrhám," zasyčel, ,,jen jdu na další průzkum,"
,,Hned po jedné hádce?" ušklíbl se Naruto.
,,Uzumaki, neser mě!" varoval jej Sasuke.
,,Nebo uděláš co? Hmm? Odejdeš? Tak prosím, nic tě tu přece nedrží." mávnul rukou ke dveřím a dál se rýpal jedním pitomým slovem jak v minulosti, tak v přítomnosti.
Sasuke bez dalšího slova obešel stůl, přičemž se mezitím Naruto narovnal. Než stačil blonďák cokoliv říct, Sasuke si ho přitáhnul pravou rukou za zátylek a drsně se přitisknul na jeho rty.
Naruto vytřeštil oči překvapením.
Sasuke si jeho ústa bral drsně a dravě. Jazykem narážel na Narutova semknutá ústa překvapením a když nakonec povolila, se zavzdycháním vklouznul dovnitř. Tohle měl chuť udělat posledních třináct let.
Jak takový polibek začal, tak taky skončil. Než se stihl Naruto vůbec vzpamatovat, po Sasukem zbyl jen obláček kouře.
,,Ty bastarde," zavrčel vztekle.
º•º•º
Tu noc se Naruto doma zastavil. Tu noc si Hinatu vzal drsně a tvrdě. Projevil jenom minimální něžnost, minimální předehru, ale to Hinatě nevadilo. Byla ráda za jakoukoliv jeho pozornost, za jakýkoliv intimní kontakt se svým manželem.
Naruto potřeboval ze svého těla dostat rychle adrenalin, který se v něm po polibku se Sasukem nashromáždil. Potřeboval to nějak vyventilovat ven a nejvhodnějším kandidátem byla nyní jeho žena, která se mu ochotně nastavila. Aspoň teď nebude remcat, že spolu dlouho nespali.
Tak co na to říkáte?
Jaký je Váš názor na první kapitolu?
Líbí se vám Sasukeho vztah k Sakuře, nebo byste chtěli, aby se k ní choval mírněji?
A hlavně... Co říkáte na to, že si Sasuke dovolil políbit Hokageho vesnice?
Co si myslíte, že se mezi nimi v minulosti stalo?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro