Vítejte u mé Fan-Fikce a snad se Vám bude líbit, přeji příjemné přečtení.

___________________________________

„Kde to jen je? Kde?" Ptala se sama sebe královna Morgana, když hledala šaty na dnešní večer, nebyl sice večírek, ani nic podobného, pouze k nim měl přijet host, který si chtěl odkoupit vězně za velké mění a tomu Morgana nemohla odolat.
Kdyby nenabídl tolik zlata, tak by ho jisto jistě odmítla. Prodávání otroků či vězňů do otroctví se tu neprovozovalo léta a přeci jen, otroci jsou něco jiného než vězni...

Po asi půlhodinovém hledání našla šaty, které hledala, byly indigově modré.

S pomocí služeben si je oblékla a zrovna na čas, host zrovna přijel ve svém kočáře.

Muž v tmavém obleku typické pro mágy vešel do trůního sálu, tam přišla i sama královna. Přivítala cizince, poté ho zavedla do žaláře.

Byla tam vcelku tma, jediné, co osvicovalo toto místo byly louče.
Chlad, vlhkost a nepříjemný zápach oba pronásledoval celou dobu, převážně tu zapáchala plíseň, která se tvořila kvůli vlhkosti nebo i zápach hniloby masa... Rozhodně žaláře Camelotu by nikdo obývat nechtěl.

Morgana se zastavila u druhé cely. První, tu nejtemnější ignorovala. „Takže, zde máme dva muže... Oba jsou sice starší a celkově nic neumí, ale třeba by Vás mohli uspokojit. Ti dva byli uvězněni za pokus o krádež mého krásného prstenu." Ukázala prsten mágovi, pouze si ho prohlédnl a zavrtěl hlavou. „Takové subjekty nehledám... Hledám něco nevinného, vzdorovitého se zajímavou osobností." Upřesnil ji muž po čem touží, královna si pouze povzdechla a vedla ho dál, ukázala mu další dvě cely, kde si myslela, že jsou odpovídající popisu trestanci a byla si tím jistá, že si z nich vybere, jenže ne. „A ta první cela?" Dovolil si podotknout muž v obleku.
Sakra... On si toho všiml...
„No víte... Nemyslím si, že tento vězeň je pro Vás vhodný subjekt." Zamyslela se Morgana jak ho odlákat od cely.
„Proč myslíte? Spáchala snad daná osoba něco neodčinitelného? Nebojte, stejně tu osobu použiji jako energii na své pokusy, dlouho nepřežije... Jen si rád s nimi před jejich koncem popovídám." Objasnil mág důvod zájmu o jejich osobnost. „Ach tak... V tom případě pojďte za mnou." Žena jej zavedla k první cele. Mág se snažil vidět do cely, jenže byla nejtemnější, a tak osobu pořádně neviděl. „Mohl bych se podívat blíž a se světlem?" Morgana přikývla, podala louč, odemkla celu a poodešla od cely kousek dál, nechtěla nic riskovat.

Starší mág vstoupil do cely s loučí a posvítil si na osobu v řetězech, byla nejvíce spoutaná, nohy i ruce, ale i na krku jako nějaký pes.

Řetězy byly tak zrezlé, že hnout s nimi šlo obtížně. Osoba spoutaná zavrčela kvůli světlu louče, vyrušilo ji to totiž ze spánku.

Zajímalo ho, proč je tak spoutaná a co udělala...

„Chci ji."

Jako by to Morganu ani nepřekvapilo. „Dobrá tedy, je Vaše... Jen si dávejte na ni pozor... je to to nejhorší, co Camelot mohlo potkat." Varovala jej a předala vězně do jeho rukou, ten si ho musel s pomocí jeho mužů odnést do kočáru. Ty řetězy osobě zůstaly a byly příčinou, proč mág potřeboval pomoc.

Když dojeli do jeho velkolepého sídla, požádal znova jeho muže o pomoc. Ty vězeňkyni donesli do salónu, poté odešli.
Ujistil se zda-li oba jeho služebníci jsou pryč, a tedy magií sundal osobě okovy.
Při doteku byla dívka studená jako led, oblečení měla roztrhané, vlhké.

Starší mág si povzdechl, zvedl ji a odnesl ke pohovce, která byla blízko krbu. Zatopil, hledíc na ni. Nezdálo se mu, že zrovna ona by měla být nějaká pohroma. Po chvíli se začala probouzet, slabá se opřela o ruce, ty ji ale dovolili pouze nadzvednout tělo o malý kousek. Její hlava se též zvedla a pohledem zůstála na osobě, která si ji dovolila v cele otravovat světlem.
Bolest v celém těle ji nedovolila se dívat dlouho. „Odpočívej a nepokoušej se utéci, najdu si tě."
Varoval muž, zvedl se a odešel.
Kam bych měla utíkat? A hlavně proč? Co tady vlastně dělám? Co se děje? Proč jsem byla v cele a kdo... Kdo je on? A kdo... Ne... To jméno... Nějaké mám... Nějaké... Ale jaké? To ona! Ona mě musela nějak začarovat, abych si to nepamatovala... Proč jsem si jistá, že to byla ona? A proč né tenhle?
Prostě to vím! Ale jak... Nahhh... Z toho přemýšlení mě bolí akorát hlava.
Dívčina mysl brzy potemněla...

___________________________________
Tak jak se Vám zatím příběh líbí? Je tu trochu inspirace od pár autorů... Jak jedné úžasné mangy, tak i pár úžasných Fan-Fikcí, co jsem zatím četla.
Snad se Vám i tak tento příběh bude líbit.
Budu moc ráda za podporu hvězdičkou/votes i třeba tím komentíkem ☺️
mějte se hezky!

Bye, bye!
Vaše Lin! 🐉