Povaha

Typickým znakem povahy bruselského grifonka, belgického grifonka a brabantíka je jejich zvědavost, se kterou bedlivě a bez ustání sledují vše, co se kolem nich děje. Vztah těchto pejsků k rodině je víc než oddaný, často svého pána sledují doslova na každém kroku. S dětmi si rozumí obvykle bez problémů, další psy, nebo zvířata v rodině tolerují. Cizí návštěvu ohlásí štěkotem, ale jakákoliv agrese je jim zcela cizí. Vzhledem k jejich vrozené inteligenci a poslušnosti neskýtá jejich výchova obvykle žádné trable.

Popis

Brabantík patří do rodiny tří plemen, společně s ním sem patří bruselský grifonek a belgický grifonek. Jsou to malí, ale silní a dobře osvalení psi s různou srstí.

Belgický grifonek má tvrdou, ježatou a středně dlouhou srst, její barva je černá, nebo černočervená.

Bruselský grifonek je rovněž majitelem ježaté a tvrdé, středně dlouhé srsti, ovšem vbarvě liščí červeně s černým nádechem na čenichu a bradě.

Brabantík má srst krátkou, v červené, eventuelně v černotříslové barvě.

Kohoutková výška není součástí plemenného standardu, nejobvyklejší výška je ale cca 28 cm.

Tělesná stavba bruselského grifonka, belgického grifonka i brabantíka se vyznačuje určitou podsaditostí - hruď je současně široká i hluboká. Ocas je kupírovaný a je nošen vysoko. Končetiny jsou přibližně středně dlouhé, rovné a spíše rovnoběžné. Hlava je kulatého rázu, značně široká, čenich je mimořádně krátký a tupě zakončený. Uši jsou polovztyčené, krátké, vysoko nasazené a ohnuté zpět dopředu. Oči mají tato plemena nápadně velké, kulaté a dalece posazené. Typickým znakem všech tří plemen je předkus.

Historie plemene grifonek

Ačkoliv se jedná o tři samostatně uznávaná plemena, lze současně říci, že jde de facto o tři variety jednoho původního plemene. Takže i když se tato tři plemena od sebe liší svou srstí i celkovým exteriérem, nejednou se v jednom vrhu mohou vyskytnout všechny druhy společně. Prapůvodními předky těchto plemen byli nejspíše pinčové (tzv. stájový pinč) a knírači. Stejně tak jsou zmiňováni i jorkšírští teriéři a mopsové. Zemí jejich původu je Belgie, kde byli vyšlechtěni jako společenská plemena.

Základní péče

Srst malého brabantíka žádnou zvláštní péči nevyžaduje, u bruselského grifonka a belgického grifonka je srst nutné alespoň dvakrát týdně prokartáčovat a minimálně dvakrát ročně ji trimovat (ručně vytrhávat). Výchova je ve všech třech případech v zásadě snadnou záležitostí, jen je třeba respektovat citlivou duši těchto plemen. Stejně tak všechna tři plemena vystačí s průměrnou dávkou pohybu, někdy dokonce postačí celodenní volný pohyb po oploceném pozemku.

U hrubosrstých grifonků je důležité pravidelně odstraňovat chloupky vyrůstající v koutcích očí - mohly by pochopitelně podráždit, nebo dokonce poškodit oční bulvu. bruselský grifonek, belgický grifonek i brabantík potřebují v případě, že se účastní výstav psů, mnohem větší péči a starostlivost o dokonalý vzhled srsti. Přestože by jejich tělesná konstituce mohla svádět k opačnému úsudku, jsou všechna tři plemena velice obratná, a protože se i snadno a rychle učí, je možné absolvovat s nimi kurzy obratnosti, nebo je naučit i vysloveně varietním kouskům.