Po pár týdnech...

Harry netušil, jak se má cítit ohledně Snapea. Celé to bylo tak zmatené, v jednu chvíli se s ním  úplně normálně bavil a v další jej setřel nějakou sarkastickou poznámkou. Pomalu ale zjišťoval, že mu jeho pichlavá slova už tolik nevadí jako dřív a dokonce je shledával zábavnými. Naposledy Severus cosi pronesl o jeho inteligenci a on místo toho, aby Harry vybuchl vzteky jako obyčejně, tak se začal smát. Severus pozvedl obočí. Zjevně neočekával takovou reakci. A jeho matka v obrazu se tomu začala smát.

" Ty tomu rozumíš?" zeptal se jí muž.

" Myslím, že se Harry v tvé přítomnosti už natolik uvolnil, že mu nevadí, že jej urážíš."

" Asi mi konečně došlo, že se jen snažíte upustit páru, abyste ji nemusel omlátit knihu o hlavu," chechtal se Harry.

Severus si jej ještě chvíli pozdezřívavě měřil a nakonec přikývl.

" Gratuluji Pottere, konečně jste objevil svůj mozek," ušklíbl se Severus a Harry znovu vybuchl smíchy. Severus protočil oči, ale jeden koutek úst se mu proti jeho vůli přeci jen zvedl v úsměv.

" Ha! Viděl jsem to," ukázal na něj Harry prstem.

" Co tím míníte?" zeptal se Severus ostražitě.

" I vy se umíte smát, aniž by vás nutilo kouzlo," zubil se Harry.

" Něco se vám muselo zdát, snad jste dnes strávil na slunci moc času," odmítl Severus.

" Nene mě neošálíte," trval Harry na svém.

" Severus se kdysi smál hodně...," podotkla Lily a muž obraz zpražil pohledem. Dívka si z toho nic nedělala.

" To bych chtěl vidět," zubil se Harry.

" Škoda že už to nedělá. Pořád se jen mračí, brzy z toho bude mít vrásky," pokračovala.

" Tady někdo neví, kdy má přestat a zřejmě si chce vysloužit den ve skříni," zavrčel Severus a Lily na něj vyplázla jazyk.

" Hej, tohle jí nedělejte!" zamračil se Harry. Tam tam byla dobrá nálada.

" Pottere, je to můj obraz, já si s ním mohu dělat co chci," řekl Severus posměšně. Věděl, že se na tohle chytí.

" Zakazuju vám to!" řekl Harry a stoupl si, aby svým slovům dodal důraz.

" Čím mne chcete přinutit?" Dobíral si ho Severus dál a tím Harryho dopálil až vytáhl hůlku.

" Skutečně, Pottere?" vysmál se mu Snape.

Harry nepřemýšlel nechal se vytočit a zaútočil na něj poutacím kouzlem. Severus se nebránil proč taky, však Harryho smlouva potrestá.

" Harry!" vykřikla Lily ještě a v ten moment se u nich zjevil Brumbálův otisk a na Harryho seslal vlastní kouzlo. Harry vyjekl, když uviděl, že místo své obvyklé barvy, vypadá jak vodník.

" Tohle vám jde k barvě očí," uchechtl se Snape a Harrymu došlo, jak hloupé se chování a že si ho Snape nejspíš pořád jen dobíral. Zrušil své poutací kouzlo a jeho barva se postupně vrátila do normálu.

" Už jste v klidu?" zeptal se Severus a Harry jen cosi zamručel.

"Domnívám se, že bychom to měli rozpustit. Dnes zjevně nemáte nejlepší náladu," řekl Severus po chvíli.

" Měl jsem, dokud jste nezačal mamce vyhrožovat," zabručel Harry.

Severus přešel až k němu, chytil ho za paže a obrátil ho k sobě. Harry na něj překvapeně podíval.

"Lily mne zná, ví že bych to neudělal. Přemýšlejte Pottere, víte že mám ostrý jazyk a říkám spoustu věcí, ve skutečnosti většinu toho tak nemyslím. Podle vašeho chování, jsem se domníval, že vám to už došlo."

"Takže..." přemýšlel Harry.

" Obraz mé přítelkyně je v bezpečí, Pottere," přisvědčil Severus.

" Ehm dobře..." řekl Harry a pak jemně zčervenal. Došlo mu, že ho Snape celou dobu drží a je u něj celkem blízko. Tep se mu zrychlil a překvapeně zamrkal. I Severus nebyl tak úplně v klidu, ztěžka polkl a čekal co bude dál. Tento okamžik byl intimní a přeci ve skutečnosti nebyl.

Lily ty dva sledovala. Dlouho neviděla Severuse tak zaujatého.
Kdysi se s podobným výrazem díval na ni. Jenže tenkrát tomu ještě nerozuměla. Vše si vyříkali, až když byla obrazem a on si s ní hodiny s hodiny povídal. Také se jí svěřil, že spíš dává přednost mužům... Akorát s Harrym o něčem takovém nemluvila. Nebylo by zvláštní, kdyby se dali dohromady?

" Ehm asi bych už měl..." řekl Harry. Stisk kolem jeho paží naopak zesílil. Severus ho nechtěl pustit, zároveň však nemohl najít přesvědčivý důvod, proč tomu tak je, kromě zřejmého, že ho chtěl mít ve své blízkosti. Teď to nevypadalo, že by to bylo chlapci proti srsti... Na druhou stranu byl jeho profesorem... To konečně dodalo Severusovi sílu od Harryho odstoupit. Harry si zklamaně povzdechl.

" Uvidíme se zítra na hodině," řekl Severus a Harry přikývl. Poté se rozloučil s Lily a odešel.

Severus se ještě notnou chvíli díval na zavřené dveře a pak se otočil. Lily se na něj dívala s poťouchlým výrazem ve tváři. Severus se zamračil.

" Ani slovo!" pohrozil jí prstem.

" Vždyť nic neříkám," bránila se Lily.

" Ale chceš."

" To jo..."

" Tak si to nech!"

" Vždyť nevíš, co ti chci říct," uchechtla se.

" Dovedu si to živě představit," zakroutil hlavou.

" Nemyslím," oponovala mu.

" Tak schválně.... Řekneš mi, abych se neuzavíral před světem."

Lily zrudla a pak zavrtěla hlavou:" Tohle jsem ti říct nechtěla."

" Skutečně?"

" Chtěla jsem ti říct, že chci aby jsi začal žít a pokud Harry bude chtít, tak chyť příležitost za pačesy a skoč do toho rovnýma nohama."

Severus se zamračil: " Což je v podstatě to samé."

" Hm možná. Taky jsem tím chtěla říct, že se na mě vůbec nemusíš ohlížet. Budu šťastná za vás oba," zubila se Lily. Severus se ale zamračil.

" Nejde to... Je to můj student, je to nepřístojné," odmítl to.

" Už jen pár měsíců... Co na tom záleží," mávla rukou.

" Když to praskne, vyhodí mne."

" No tak si najdeš jinou práci, no. Láska je důležitější."

Severus po ní švihl rozlobeným pohledem.

" Už mlčím," udělala pohyb ruky, jako že si zamkla pusu, ale oči jí svítily pobavením.

Ano znala Severuse skutečně dobře. Nemohl to před ní skrýt. Ona v něm mohla číst jako v otevřené knize. Ona a Brumbál...

***

Harry utíkal do nebelvírské věže. Srdce mu bušilo jako splašené.

Co to se mnou je? Vždyť je to chlap... Přece nemůžu červenat pokaždé, když se na mě podívá. Celé je to divné... Na druhou stranu na to, že je to Snape tak se chová podivně vstřícně... i když teda vyhrožovat mamce nemusel... Sakra jak tohle můžu říct Ronovi? Hmm možná bych si měl spíš promluvit s Hermionou. Celé je to tak matoucí... Proč se Snape chová takhle? V jednu chvíli uráží a v druhé... Ach jo... Musím si s ní promluvit, ona to bude vědět.

Právě vstupoval do nebelvírské společenské místnosti. Dívka seděla u krbu a kolem sebe hromadu knih.

" Ahoj, co to děláš?" zeptal se Harry.

" Provádím výzkum. Musím najít něco čím Malfoye ohromím," zakřenila se Hermiona.

" Kvůli čemu?" podivil se Harry.

" Opět jsme se vsadili, tentokrát fakt musím vyhrát. Minule jsem prohrála a musela sníst hrst červů, ble," zašklebila se Hermiona. Harry musel uznat, že Malfoyovi nechyběla kreativita a uchechtl se.

" Já se těším se až uvidím jeho výraz, že si na sebe bude muset v sobotu obléct mudlovské džíny a obyčejné tričko," chechtala se.

" Ty jsi teda zlomyslná," zasmál se.

" Bůhví, co zase vymyslel on," zamračila se.

" A měla bys chvíli čas na mě?" zeptal se. Když viděla, jak se tváří. Knihy odsunula.

" Tady ne... Je tu moc lidí," řekl Harry a táhnul jí do pokojů.

Když za nimi zaklaply dveře. Posadila se do křesla.

" Tak spusť," řekla a Harry nervózně přecházel po místnosti.

" Jde o Snapea..." povzdechl si.

" O co konkrétně? Udělal ti něco?"

" Co? Ehm ne, to spíš já teď jemu... Pak jsem zezelenal," zčervenal Harry.

" Cože?" vykulila oči.

" Použil jsem na něj kouzlo spoutání a během chvilky jsem byl celý zelený," protočil Harry oči.

" Tak kde je problém teda?"

" Já nevím... on se teď chová tak... Zvláštně... Chvíli je to dobrý, pak zas ty jeho urážky, ale přijde mi že mě to už tolik nevadí, spíš mi to přijde vtipný... No a pak se na mě tak zvláštně dívá a já z toho rudnu, srdce mi buší...nejraději bych utekl, ale přitom tam chci zůstat... Nerozumím tomu," rozhodil Harry rukama. Hermiona se pousmála.

Někdy jsou kluci vážně takový paka...

" Harry v tom není nic záhadného... Prostě se ti líbí,"

" Co? Ne to ne nesmysl. Vždyť je to chlap!" vyhrkl Harry rudý až za ušima.

" To na věci nic nemění. Přeci si nemůžeš myslet, že se můžou mít rádi jen kluk s holkou. Vždyť víš, že Lupin je gay a máš kvůli tomu míň rád?" připomněla mu.

" Samozřejmě, že ne," zamračil se Harry. Svého druhého kmotra měl moc rád.

" No tak proč by mělo vadit, že bys byl taky gay?" zeptala se ho.

" Já nevím... Já... Myslel jsem vždycky že... Asi jsem o tomhle takhle nikdy nepřemýšlel..." svěsil Harry ramena. Hermiona vstala a šla Harryho oběhnout.

" Zkus nejdřív zkoumat svoje pocity, aby sis ujasnil, co vlastně chceš," navrhla mu.

" Když jsem líbal Cho... Tak to nebylo nic moc a loni s Ginny bohužel taky ne... Ale to přeci neznamená že..." vrhl na ni prosebný pohled.

" Harry, kam spěcháš? Nemusíš to přeci rozhodnout dnes," mrkla na něj. Pak mu dala sesterskou pusu na čelo a nechala ho s jeho myšlenkami samotného.

Ještě se musela věnovat svému výzkumu. Byla na stopě skvělému tématu. Nemohla se dočkat až si z Malfoye vystřelí.