" Vlastně mi o tobě řekl až dnes," přiznala Lily.

" Proč až teď?"

" Neměl jsem důvod... Přiváděl jste mne k šílenství celou vaši docházku. Když jsem byl s Lily, nechtěl jsem vás řešit," vysvětlil.

A taky jsem chtěl uchovat vzpomínku na ni bez Pottera.

" Nemyslíte, že jsem měl právo ji vidět?" zamračil se Harry. Dívali se na sebe navzájem a ani jeden nemrkl.

" Ano teď to vím... Byl jsem sobec, nechtěl jsem se o svou přítelkyni dělit a to ani s vámi," přiznal nakonec Severus.

" Co bych dal za to kdybych tě mohl vidět jako malý," šeptl Harry směrem k matce. V očích mu opět zaštípaly slzy. Severus ucítil stísněný pocit v hrudi. Cítil se jako ten největší padouch na světě.

Sakra!

"Minulost už nezměníme, co se dívat do budoucna?" navrhla Lily po chvíli.

" To bych rád... Teda jestli mi dovolí profesor za tebou chodit," podíval se Harry na Severuse. Velké zelené oči se na něj upíraly s nadějí. Liliiny oči měly stejný výraz. Jak by mohl odmítnout?

" Smíte Pottere, pokud mne nebudete vyrušovat. Nicméně to musí být v jiné době než máme plánované schůzky. Ředitel vyloženě chce, abychom se my dva vzájemně poznali. Musíme dodržet podmínky smlouvy."

" Ano, jistě," přikývl Harry a křenil se od ucha k uchu. Pak přešel k portrétu.

"Mami kéž bych ti tak mohl dát pusu," povzdechl si Harry.

" Na to zapomeňte, poškodíte obraz," zavrčel Snape. Ne že by ho to samotného několikrát nenapadlo. Zvlášť když byl mladší.

" Ehm jasně," uskočil mladík a zakřenil se.

" Tak zase někdy, Harry," mávala mu Lily.

" Ahoj mami," zamával jí také. Severus ho šel vyprovodit ke dveřím.

" Ehm děkuji, pane profesore," řekl Harry a pousmál se. Vlastně mu poprvé v životě věnoval úsměv. Pro Severuse to byl zvláštně hřejivý pocit, zmohl se jen na přikývnutí na srozuměnou.

" Uvidíme se na hodině," Připomněl mu Severus zítřejší dvouhodinovou lektvarů.

" Ano," přikývl Harry a otevřel dveře. Ještě než se úplně zavřely uslyšel: "Mám dojem, že byste si měl zopakovat látku z minulé hodiny," řekl Severus a poté se dveře zaklaply.

Páni, Snape mě právě varoval že budem psát test? Svět se zbláznil.

Harry se zakřenil a běžel do věže. Musel svým přátelům povědět o mamince.

***

Harry zatáhl Rona a Hermionu do ložnice. Asi hodinu jim vyprávěl o své návštěvě u Snapea. Nemohli tomu uvěřit, ale moc to Harrymu přáli, protože věděli, jak býval Harry smutný když si mohl matku jen prohlížet na fotografiích. Teď s ní mohl aspoň mluvit.

" No a jaký je Snape?"

" Vlastně nevím... Bavili jsme se hodně s mamkou... Počítám s tím, že při příští návštěvě budu muset nadhodit nějaké téma.. nápadá vás něco?"

" Hele fakt nevím. Jedině ty lektvary..." pokrčil Ron rameny.

" Já myslím že profesor je velmi vzdělaný člověk, takže bude mít určitě mnoho knih doma," přemítala Hermiona nahlas.

" Hm když si to vybavím, tak police s knihami zabírala celou jednu stěnu," přemýšlel Harry.

" Páni, škoda že to nemůžu vidět,"

" Tss ty bys kvůli knížkám šla i za ním?" ťukal si Ron na čelo.

" No proč ne? Musí tam mít ohromnou sbírku... Teď mě napadá, nemohl by sis od něj něco půjčit. Možná by mi to pomohlo vyhrát sázku nad Malfoyem. Určitě bude mít mezi svými knihami něco velmi zajímavého," prosila Hermiona.

" Hermiono, jo to určitě první na co se ho zeptám bude, jestli by ti nepůjčil knihu," řekl Harry sarkasticky a Hermiona se nafoukla a odešla do své ložnice.

" Občas si říkám, jestli už ji z těch všech knížek nepřeskočilo," zašeptal Ron a Harry souhlasně přikývl.

***

"Tak jak byste zhodnotil první den schůzek," zeptal se Severus Albuse. Podle všeho ne všichni se chovali vzorně. Včetně jeho samotného.

" Čekal jsem to horší. Celkově jen asi padesát přestupků. Jakmile ostatní zjistili, že je smlouva skutečně potrestá, začali si dávat pozor."

" Pokud vám stačí, že po sobě jen přestali metat kletby budiž, ale měl jsem dojem, že smyslem toho bylo, aby se studenti spřátelili," rýpl si Severus.

" To přijde nebojím se. A co ty, Harry a Lily? Jak to přijal?"

" Řekl bych, že byl zprvu vyvedený z míry, ale postupně se to zlepšilo. Domluvili jsme se, že za Lily může chodit v jiný čas."

" Hm zajímavé, dřív jsi Harryho nemohl ani vystát a teď ho budeš mít u sebe dvakrát v týdnu?" uchechtl se Albus. Severus se zamračil. Kdyby tak mohl, uškrtil by starce jeho vlastním plnovousem.

***
P

o týdnu...

Celkově se nová mezikolejní hra zdála víceméně zábavná. Občas se našlo pár opovážlivců, kteří chtěli smlouvu obejít nebo se prostě někdo neudržel a tak byli ostatní svědky jejich zesměšnění. Jednou Ronovi narostly obří uši, když při létání s Nottem strkali tak, že žuchli na zem. Jindy Hermioně zvětšili zuby, když se neudržela a bouchala Malfoye knížkou do hlavy. Nezmizelo to, dokud se mu neomluvila. Harry si dával sakramensky pozor, aby se mu nestalo něco podobného.

Domluvili se, že ke Snapeovi bude chodit každou sobotu a neděli ráno. První den si bude povídat s Lily a druhý den s ním. Severus je nechá osamotě a půjde si po svém.

Harry byl tak šťastný. Dokázal s matkou probrat úplně všechno a ona mu radila. Byl to skvěle strávený čas. Akorát si Harry říkal co bude dělat, až dokončí školu. Nechtěl s ní ztratit zase kontakt, když poznal, jak je skvělá. Nebylo divu, že si ji Snape nechával pro sebe.

***

" Ehm a co děláte ještě rád?" ptal se Harry.

" Asi vás nepřekvapí, že jsem si oblíbil četbu," odpověděl

" Hmm to ani ne. Ale neřekl bych, že budete mít jako Hermiona nos zabořený pořád v knížce," řekl Harry a pak si zakryl pusu a vytřeštil oči.

" Oh...omlouvám se takhle jsem to nemyslel..."

Severus se ušklíbl:" Pottere v tuto chvíli tu nejsem jako vás profesor, nestrhnu vám body pokud se toho obáváte,"

" Děkuji...

" Řekněte mi Pottere, co děláte vy, když zrovna neproháníte koště po hřišti?"

" No... Různý věci. S Ronem hrajeme šachy. Jemu to jde teda mnohem líp než mě. Ale on má na trénováno. Občas mě Hermiona donutí číst mudlovké knihy a taky chodím za Hagridem a pomáhám mu trochu... Nebo se jen tak poflakujem venku," pokrčil Harry rameny.

" Případně porušujete školní řád. Nemyslete si, že nevím o tom našem neviditelném plášti," řekl Severus, ale neznělo to nijak zle.

" Ehmm... Nevím o čem to mluvíte," uculil se Harry

" Domnívám se, že to víte až moc dobře," pozvedl jedno obočí.

" Počkej, ty máš po Jamesovi ten plášť?" skočila mu do řeči se Lily a Harry zrudl.

" Pamatuji si, že se s tím navyváděl hloupostí. Zatímco my se se Severusem učili, Pobertové zkoumali hrad křížem krážem,"

" Hm to sedí," zubil se Harry a Severus se zamračil.

" Budu blahořečit ten den, kdy konečně odejděte z tohoto hradu a já nebudu muset vytahovat zase z nějakého problému do, kterého jste se dostal díky tomuto artefaktu," zavrčel Severus.

" Ale no tak Severusi, kdybys ho měl ty, tak bys taky chtěl prozkoumat jeho možnosti," namítla Lily.

Zcela určitě ano.

" Jsem v pozici, která mi nedovolí jednat jinak," řekl muž.

Když se asi po hodině loučili, Harry mu podával ruku. Severus překvapeně zamrkal, ale přijal.

" Děkuji vám pane profesore, bylo to fajn," zubil se Harry.

Stál tak blízko, že mohl Severus cítit teplo sálající z jeho těla. Byl tak přitažlivý, ale Severus se musel ovládat. Vždyť to byl jeho student! Věkově by mohl být jeho syn, nehledě na to, že netušil zda jej vůbec přitahují muži...