Severus se posadil a přemýšlel, co bude dělat pokud sem přijdou ostatní z Nebelvíru. Dnes bylo poměrně hezky, takže jich spousta trávila čas venku. Po snídani většina zamířila na pozemky Bradavic a někdo do knihovny. Doufal, že se venku všichni zdrží, dokud neodejde.

Po nějaké době přišel Potter a unaveně si sedl do křesla, co nejdál od Snapea. Severus protočil oči. Pak se na Pottera zadíval.

Harry měl na sobě mudlovké oblečení, kterému dával přednost o víkendu. Pod očima měl kruhy a zíval. Severus si povzdechl. Z vnitřní strany hábitu vytáhl jednu lahvičku a odlevitoval jí Potterovi. Ten to sledoval s nedůvěrou.

" Vezměte si to," řekl Snape.

" Co je to?" zeptal se Harry. Vůbec od Snapea nic nechtěl.

"Kdybych vás chtěl otrávit, udělám to již v prvním ročníku, to mi věřte," odfrkl si Snape a Harry se zamračil.

" Nechci to, nevěřím vám," zavrčel Harry a lahvičku mu hodil zpět.

" Opět se projevil váš velice pronikavý intelekt srovnatelný s horským trolem, vaše smůla," řekl Severus a lahvičku si vložil zpět do vnitřní kapsy hábitu.

" Myslíte, že když mě budete furt urážet, že s vámi budu chtít trávit čas?" mračil se Harry.

" Ještě jste evidentně nepochopil, že smlouva vás donutí," odpálkoval ho Severus.

" No to je toho, myslím že lechtací kouzlo přežiju."

" Vy jste vážně neskutečně tupý Pottere, ředitelovy sankce se  jistě neomezí jen na toto kouzlo. Nehledě na to, že bylo velice silné. Téměř jako mučení," zavrčel Severus a Harry zbledl.

Zatracená smlouva....

" Nevím jak vy, ale já si nechci nechat usmažit mozek zaživa," podotkl Severus.

" To ani já... Ale vy se prostě chováte pořád jako parchant," zavrčel Harry.

" Pozor na pusu Pottere, deset bodů z Nebelvíru," řekl Severus automaticky.

" No jasně, jakmile se vám něco nelíbí, tak hned strháváte body. Tohle ale nemá s kolejí co dělat," zavrčel Harry naštvaně.

Má pravdu ksakru... Salazare, co mám dělat... Já s ním nedokážu mluvit normálně...

" Nenechám vás mne beztrestně urážet, Pottere," zavrtěl Severus hlavou.

" Když se mnou budete mluvit normálně, tak já s vámi taky," řekl Harry. Propalovaly se navzájem pohledem a několik minut bylo ticho.

" Pottere vzali jsme to za špatný konec... Já netuším jak s vámi jednat. Nemáme nic společného.... O čem bychom mohli my dva hovořit?" řekl po chvíli.

" To já taky nevím, profesore," svěsil Harry hlavu.

A pak Severusovi svitla myšlenka... Mohlo by to vyjít? Ach jistě mohlo... Jen to nebude nic jednoduchého...

" Mám nápad. Šlo by naší schůzku přesunout na odpoledne? Musím něco zařídit."

" Bude to k něčemu?"

" Věřím, že poté konečně najdeme společnou řeč," řekl Severus a Harry přikývl. 

Muž se zvedl a odešel z nebelvírské věže. Musel si promluvit s ní...

***

Díval se již nějakou dobu na obraz své nejlepší kamarádky. Propalovala ho zkoumavým pohledem ach ano... Tohle uměla jen ona. Viděla mu až do žaludku.

"Co se děje?" zeptala se.

"Musím ti něco říct..." řekl po nějaké době.

Proč je to tak těžké?

" Tak povídej," řekla a posadila se ve svém ránu na vyobrazenou židli.

" Nejspíš bych měl začít od úplného začátku...je to na delší povídání a nebude se ti to líbit," vzdychl Severus.

" Tak to vyklop," řekla žena a zamračila se. Povzdechl si. Už nebylo cesty zpět... Jednou to přijít muselo.

" Nikdy jsem ti to neřekl, ale ty a James Potter jste se v posledním ročníku dali dohromady."

" Cože?" vytřeštila Lily oči.

" Z nějakého mne neznámého důvodu ti učaroval a zamilovala ses do něj," povzdechl si.

" To je nějaké divné Severusi, vždyť ho nesnáším," zavrtěla odmítavě hlavou.

" My jsme v posledním ročníku odcizili. Kvůli tomu s kým jsem se stýkal..."

" Myslíš ty divný spolužáky s maskami?" vzpomínala Lily.

" Ano... To zapříčinilo mnoho hádek mezi námi a ty jsi poté hledala přátelství mezi svými. Byli jste nerozluční. Zamilovaní... Nemohl jsem to snést."

" A Pobertové tě pak nechali být?" zamyslela se.

" Jen chtěli, aby sis to myslela. Útočili jsme na mne dál. Tedy já jim také nezůstal nic dlužen. Jen jsi to netušila. Po škole jste se s Potterem odstěhovali, vzali se a měli syna," vyprávěl Severus dál.

" Vážně?" rozzářila se Lily. Vždycky toužila mít děti.

" Merlinžel Pán zla, kterému jsem sloužil, toužil tvému synovi ublížit, protože existovala věštba,  on měl moc ho v jeho krutovládě zastavit. Vy jste se skrývali. Já jsem ho prosil o tvůj život. Vyhověl mi ale ty..." Severus se zlomil nikdy si nemyslel, že to bude Lily vyprávět... plakala, nechtěla tomu věřit.

" Obětovala ses pro něj. On přežil jeho nemíjitelnou díky tvé oběti. Předala jsi mu krevní ochranu. A Pán zla prostě zmizel. Brumbál tvého syna Harryho poslal ke tvé sestře a její rodině, aby u nich jako jediných příbuzných vyrostl."

" To je... hrozné...." vzlykla. Bylo strašné něco takového slyšet.

" Když se po čase tvůj syn objevil v Bradavicích, vypadal jako Jamesova kopie s tvýma očima. Bylo to pro mne jako mučení se na něj dívat. Byl živoucí připomínkou tebe a jeho... Navíc mi v mnoha ohledech skutečně připomínal Jamese..."

" Nenáviděl jsi ho?" zašeptala.

" Přiznávám, že ano, hlavně ze začátku. Nad to všechno po mně Brumbál stále žádal, abych jej chránil... Kvůli tobě. Činil jsem tak, aby to nevěděl. Naše antipatie jsou vzájemné. A věř mi, že to vše jde mnohem dál. Zřejmě se divíš, proč ti to teď vykládám... ukázalo se, že se Brumbál již naprosto zbláznil. Vymyslel, že v rámci zlepšení vztahů mezi kolejemi, spojí do dvojice lidi z rozdílných kolejí. Byl mi vylosován právě tvůj syn."

Lily se zprudka nadechla.

" Jistě si dovedeš představit, jak jsme tímto nápadem oba nadšeni. Brumbál zajistil kouzlo, abychom se z toho nemohli vykroutit. Dnes jsem s ním měl mít schůzku. Nedorazil a já běsnil... Chtěl jsem jej potrestat, jen trochu, ale smlouva poté potrestala mne. Nevím jak s ním mluvit. Nemáme nic společného, takže jsem si řekl, že budu muset tvého syna dovést sem."

"Chceš říct, že ho uvidím?" řekla vzrušeně.

" Ano, nevidím jiné východisko. Potřebujeme společně téma a ty jsi to jediné, co mne napadá... My dva jsme totiž rozdílni jako den a noc. Mám obavy že brumlův plán nevyjde."

" Zkusíme to společně Severusi," přislíbila.

" Děkuji ti," hlesl muž měl chuť si  nalít skleničku. Dnes to vážně potřeboval...

" Ale nemyslí si, že zapomenu na to, žes mi to všechno neřekl už dávno," řekla Lily.

"Počítám s tím," povzdechl si. Poté přešel ke stolu načmáral krátký vzkaz a poslal ho Potterovi na kolej.

***

Prijděte po obědě do mých komnat ve sklepení...

Co asi chystá... Mám tam jít? Pokud nepůjdu smlouva mě potrestá a taky jeho a bude ještě víc dopalenej... Sakra nemůžu se tomu vyhnout...

Z úvah ho vytrhla Hermiona s Ronem, kteří se vrátili do nebelvírské věže.

" Tak co Harry? V pohodě?" zeptal se Ron.

" Hm jak se to vezme... "

" Udělal ti něco? Když do nedorazil k jezeru, vyptádal se kde jsi a pak jsem ho už neviděla."

" No nic moc... Ale i tak ho smlouva potrestala.."

" Jak?" Zahořel Ron zvědavostí a Hermiona ho pleskla po ruce.

" Velmi silné lechtací kouzlo," ušklíbl se Harry.

" To není tak strašný," řekl Ron otráveně.

" Vypadal u toho.... No vážně se smál.... Myslím, že ho takhle nikdo nikdy neviděl. Sám to potom přirovnal k mučení," vysvětlil Harry.

" No teda...co myslíš, že dalšího by ta smlouva mohla provést?" zeptala se Hermiona.

" Netuším, popravdě to ani nechci zkoušet. Potom jsme na sebe štěkali a pak se zvedl, že musí něco zařídit a schůzku nakonec posunul na odpoledne. Mám přijít k němu to bytu."

" No ty bláho.... Aspoň že ublížit ti nemůže,"

" Může, ale vymstí se mu to,"

" A co vůbec Malfoy?"

" Překvapivě dobrý... Myslí si, že nade mnou může vyzrát. Musím do příště najít takové téma abych ho tím ohromila a zároveň on o tom nevěděl nic.... Nebude to nic lehkého, ale těším se až strávím v knihovně nějaký ten čas navíc," zasnila se Hermiona. Ron s Harrym si vyměnili rozpačité pohledy

" A co Nott, prudil?" Vzpomněl si Harry.

" Ani ne, hráli jsme na hřišti famfrpál, šlo to," pokrčil Ron rameny.

" To se máte tě vám to tak vyšlo," povzdechl si Harry.

Cítil se hrozně, jako jediný měl strašnou schůzku a to tam bude muset ještě jít. A pak do společenky vypadl Neville. Vypadal, že dostal nakládačku.

" Neville, co se stalo?" pomohla mu Hermiona do křesla a ošetřila krvácející ranky a oděrky v obličeji.

" Crebbe je úplnej magor... Během chvíle jsme se pohádali a on pak místo hůlky začal používat pěsti. Potom se tam najednou zhmotnil otiskl Brumbála a kouzlo ho potrestalo," vyprávěl Neville.

" Jak?" zeptali se dychtivě.

" Stáhlo mu to kalhoty i trenky a dostal naplacano na holou. Kvičel u toho jak podsvinče," ušklíbl se Neville.

" No teda..." vykulila Hermiona oči.

" Byl u toho někdo?" ptal se Ron.

"Úplně všichni u jezera," chechtal se Neville.

" Myslím, že si příště rozmyslí ti ublížit," uvažovala Hermiona.

" Taky myslím," přikývl Neville.

" V kolik tam máš být?" zeptala se Hermiona.

" Po obědě... Přesný čas tu není...," pokrčil Harry se rameny.

"To tě lituju Harry," řekl Neville a poté odešel do ložnice.

" To dáš kámo," poplácal ho Ron po rameni.

" Kdyby něco, tak pošli patrona," objala ho Hermiona.