
20.
Sledovala jí, musela vyčkat na vhodnou příležitost. Ta se jí naskytla během odpoledne, kdy se všichni z Nebelvíru a Zmijozelu přecházeli na pozemky kvůli Bylinkářství. Scházeli po pohyblivých schodech a Pansy vycítila, že je její šance. Nenápadně se přiblížila. Nemohla to udělat přímo. A pak jakoby omylem vrazila do dívky před sebou, která stála přímo za Grangerovou. Parvaty už nemohla svůj pád zbrzdit. Strhla sebou Hermionu a obě ve změti habitů padaly ze schodů dolů. Nebyl to pěkný pohled. Pansy se postavila o kus dál a vychutnával si to. Parvaty se celkem rychle otřepala, utrpěla pár pohmozděnin, ale jinak nic.
Vsichni křičeli a běželi za nimi. Hermiona ležela nehybně na zemi v nepřirozené poloze. Draco se jí snažil probrat, nepovedlo se, a tak zoufale volal o pomoc. Zpráva o nehodě se brzy dostala k uším madam Pomfreyové, a tak vyrazila za nimi.
Po příchodu zkontrolovala životní funkce a seslala několik diagnostických kouzel. Stav Hermiony i dítěte byl vážný. Vykouzlila nosítka a pak už s Hermionou vběhla na ošetřovnu. Draco a Harry běželi za nimi. Ron otřesen tím vším nakonec vydal také. Ostatní z Nebelvíru se váhavě přidali.
***
Draco odmítl odejít z ošetřovny, a tak ho tam Poppy raději nechala a pobíhala kolem Hermiony a sesílala jedno kouzlo za druhým, současně spravovala otřes mozků, polámaná žebra, zlomené zápěstí a pohmožděným kotník a přitom ještě vkouzlila mnoho lektvarů přímo do žaludku. Zatímco stav Hermiony se o něco lepšil, jejich dítě na tom bylo hůř.
" Vypadá to špatně.... Dělám co se dá, ale možná potratí," informovala Draca a ten se zděsil.
" Prosím, zachraňte ho," řekl zoufale.
" Dělám vše co jde," ujišťovala ho a znovu seslala diagnostické kouzlo. Zatím se dítě zdálo stabilní. Jenže Poppy netušila, jak dlouho ještě vydrží. Děložní výstelka, kam byl plod usazen se při pádu utrhla a ne a ne se znovu, i přes všechna kouzla a lektvary, přichytit. Začínala si zoufat, už vyzkoušela úplně všechno, co šlo a vypadalo to, že ten boj stejně nevyhraje.
Hermionu udržovala ve spánku, aby ji všechno to léčení nezatěžovalo, navíc by to všechno co se dělo nesla psychicky velmi špatně.
***
Mezitím před ošetřovnou nervózně popocházeli nebelvírští. Což nemohlo uniknout Severusovi, který šel zrovna kolem.
" Co se to tu děje?" zamračil se.
" Pane profesore, Hermiona je na ošetřovně, spadla ze schodů a ošklivé se zranila," odpověděla mu Parvati.
" Je s ní její manžel?" zeptal se muž.
" Ano je," odpověděl Harry, který se tvářil velmi ustaraně. Severus přikývl a vešel dovnitřt. Draco seděl u své ženy, držel jí za ruku. Kolem dokola poletovala Poppy a nespokojeně kroutila hlavou.
" Oh Severusi, díky Merlin. Potřebuji tvou pomoc," spráskla ruce žena, když ho viděla. Muž přikývl a přešel k nim.
" S čím přesně?"
" Potřebuji nějaký lektvar, který by zabránil potratu. Něco jiného než se obvykle dává, protože už jsem do ní nalila aspoň čtyři a nepomáhá to. Už nevím co mám dělat," přiznala. Podíval se na Draca, který na něj upíral prosebné oči.
" Kolik na to mám času?" zeptal se Severus.
" Maximálně den," spitla.
" To by mohlo stačit. Dám se okamžitě do práce," řekl. Poté stiskl Dracovi povzbudivě rameno a vyrazil pryč.
"Jestli to někdo dokáže, tak Severus," snažila se Draca Poppy uklidnit.
***
Severus zuřivě krájel přísady a míchal několik zkušebních kotlíků. Nedalo se to bohužel uspěchat. Trávil v laboratoři zavřený již několik hodin.
Vzorky které zatím vyrobil sice trochu pomáhali, ale neměli trvalý efekt, takže to zkoušel stále dokola. Nyní se zdálo, že by to snad mohl vyjít... Modlil se za to, protože už mladé paní Malfoyové nezbývalo mnoho času.
Harry z povzdálí sledoval, jak pracuje, tak rád by mu nějak pomohl, ale lektvary mu nikdy pořádně nešli, tak se raději držel stranou. I to byla pro Severuse podpora. Díky tomu se cítil silný.
Když zchladil kotlík a nalil lektvar do lahviček. Podíval se na Harryho a přikývl.
" Pomůže jí to?" zeptal se Harry starostlivě.
" Doufejme, konečně se mi podařilo najít ten správný poměr ingrediencí pro její stav," řekl. Harry k němu přistoupil a políbil ho.
" Půjdeme, potřebuje to dostat co nejdřív," řekl Severus, sebral lahvičky do kapes a společně se vydali k ošetřovně. Před místností byl stále dav Nebelvírů. Nevšímali si jich a vešli dovnitř.
Jakmile podali lektvar Hermioně, která se já tom zdála být každou minutou hůř, se začal její stav zázračně rychle zlepšovat. Poppy i všichni ostatní si mohli konečně oddechnout.
Severus položil ruku Dracovi na rameno: "Měl by sis jít odpočinout, potřebuješ to."
Draco však zavrtěl hlavou a rozhodně řekl:" Zůstanu dokud se neprobere."
" Pane Malfoyi je v umělém spánku, probere se až účinky lektvaru přestanou fungovat. Běžte si odpočinout," řekla Poppy starostlivě.
" Dobrá," řekl Draco vyčerpaně. Strachovat se o život někoho blízkého bylo něco, co nikdy nezažil. Cítil se jako by musel ručně přeházet hlínu z celých bradavickych pozemků. Ne že by někdy něco takového ve skutečnosti zkusil.
" Musíme zjistit, jak se to vůbec stalo," řekl Harry.
" Snad nám paní Malfoyová mladší bude schopná něco zdělit, až se probere. Půjdu uvědomit ředitele," řekl Severus. Měl neblahé tušení, že to nebyla jen nehoda.
" Já to řeknu ostatním venku," řekl Harry a nenápadně mu stiskl ruku, tak aby to Draco neviděl.
***
Potom, co všem řekl, že je už Hermiona i dítě mimo nebezpečí, šel Ron s Harrym do jejich ložnice. Sice byl pořád naštvaný na své přátele, ale tohle byla jiná situace. Osobní spory musely jít stranou.
" Takže myslíš, že bude v pořádku?"
" Ano, madam Pomfreyová říkala, že budou oba v pořádku. Stejně je divný, že tak spadla," přemítal Harry.
" Parvaty říkala, že ji nechtěně strčila, že do ní zezadu někdo vrazil, ale neví kdo," mračil se Ron.
" Musíme zjistit, kdo to udělal," řekl Harry
" Souhlasím, promluvíme si s obrazy v okolí těch schodů, jestli něco neviděli," řekl Ron a Harry přikývl.
***
" To je skutečně hrozné Severusi. Je tedy mladá paní Malfoyová v pořádku?" zeptal se Albus.
"Brzy bude, neměl jsem čas ti to dát vědět."
" Musíme to říct Minervě, bude naštvaná, že to ví jako poslední," povzdechl si Albus a krbem jí zavolal, aby přišla. Během pár vteřin se objevila v krbu.
" Co se děje Albusi, Severusi?" podivila se.
" Posaď se musíme ti něco sdělit," řekl Albus. Nalil jí čaj a Severus se dal do vyprávění.
" To je příšerné... Měli jste mi to dát vědět," stiskla nesouhlasně rty.
" Skutečně nebylo kdy, měl jsem dost práce a Poppy také."
" Mohli jste říct některému ze studentů," zamračila se.
" Měl jsem jiné myšlenky, a nemyslím že by to něčemu pomohlo," pokrčil rameny Severus.
" Kdo si myslíte, že by jí chtěl ublížit?" zeptala se.
" To musíme zjistit," řekl Albus zamyšleně.
Severusovi bylo jasné, že hned myslí na jeho kolej. I jeho samotného to napadlo. Potřeboval se svými hady mluvit. Poslední dobou je bohužel kvůli Harrymu zanedbával, což bylo nezodpovědné. Pokud měli zmijozelští přiliš volnosti, vymýšleli moc lumpáren, které ani on nedokázal zakrýt. Věděl, že jako ředitel jejich koleje selhal. Tohle nebyla žádná pošetilost. Byl to promyšlený útok a to nemohl tolerovat. Povzdechl si.
" Promluvím si s nimi," řekl po chvíli.
" Myslíš, že od nich něco zjistíš?"
" Zkusím na ně jít svou metodou."
" Dej nám potom vědět. Já se zatím vydám za obrazy na chodbě," řekl Albus.
" Výtečný nápad, pomohu ti," řekla Minerva a všichni se tedy vydali pryč z ředitelny.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro