" Co teď?" zašeptala Hermiona se slzami v očích. Draco chvíli přemýšlel a pak ji popadl za ruku a dovlekl k profesorskému stolu.

" Pane řediteli, směl bych vás požádat o pomoc?"

" S čím přesně, chlapče?" otázal se stařec.

" Mohl byste mě a Hermionu oddat teď hned, než vpustíte mého otce do hradu?"

" Draco?" vykulila Hermiona oči.

" Potřebuji tě ochránit, tebe i dítě," vysvětlil zmijozel.

" Jistě, to nohu udělat. Otázkou však zůstává, zda není tvé rozhodnutí poněkud unáhlené," řekl Brumbál.

" Možná je, ale nevidím jiné východisko. Cokoli jiného mého otce nezastaví. Kouzelné manželské pouto je ochrání," řekl Draco.

" Dobrá, zdá se že jsi si jistý. Pojďme tedy do ředitelny, ať na to máme klid," řekl Brumbál a vydal se ze síně. Jako svědky si vzali Minervu a poslali patrona pro Severuse. Teprve teď si všimli, že tu ředitel zmijozelské koleje vlastně není.

***

Když Brumbálův patron v podobě fénixe vletěl krbem k  Severusovi, říkal jsi, že má nejspíš problém kvůli tomu, že tu má Harryho, ale když dorazil do ředitelny, překvapilo ho kolik lidí se tam nachází.

" Vznikl nám takový problém Severusi, potřebuji tyto dva mladé lidí oddat. Mohl bys být prosím jeden ze svědků?" řekl Albus. Severus jen překvapeně pozvedl obočí, ale nakonec přikývl. Poté následoval rychlý obřad, podpisy smlouvy a nakonec manželské kouzlo. Následně dal Albus pokyn skřítkovi, aby vpustil pana Malfoye staršího na pozemky.

Muž se přihnal do hradu pořádně nabroušený. Čekat patnáct minut před bránou jej neskutečně urazilo. Když ve Velké síni nenašel svého syna, ani tu mudlovskou šmejdku a dokonce téměř žádného z profesorů, vyrazil do ředitelny.

Vypadl dovnitř a hůlku namířil na svého syna. Ten se ovšem nedal a tasil ji také. Brumbál však jediným kouzlem zabavil jejich hůlky a uzamkl je v bedně.

" Co kdybychom si promluvili v klidu jako civilizovaní lidé," usmál se a další kouzlo přivolalo čaj. Lucius cosi vrčel, ale po chvili se posadil. Stejně tak všichni ostatní.

" Nemůžeš nic udělat otče, před  chvílí jsme se vzali," řekl Draco a Lucius zbledl.

" Nezbláznil ses? Pošpinit naše jméno a rodovou linii šmejdskou krví," odplivl si Lucius a nenávistně si Hermionu měřil.

" Nechápu o co vám kde, jsem stejná čarodějka jako vy. Možná i lepší," odfrkla si Hermiona a to si zřejmě dovolila dost.

" Až budu chtít znát názor takového póvlu jako jsi ty, zeptám se," ušklíbl se Lucius.

" Mě může urazit jen inteligent pane Malfoyi, což vy evidentně nejste," odpálkoval ho Hermiona a Lucius zalapal po dechu. Nebyl zvyklý, aby s ním takto někdo jednal. Draco se uchechtl.

" Jak jste se na tom všichni mohli podílet, a hlavně ty Severusi, vždyť ty bys měl mít největší zájem ochránit svého kmotřence," nenávistně si ho Lucius měřil.

" To právě dělám. Měl by ses uklidnit příteli. To dítě jen tak nezmizí, navíc je teď pod ochranou manželského pouta mezi nimi. Proti tomu nezmůžeš nic," odpověděl mu Severus.

" To se ještě uvidí," sykl Lucius a naštvaně vstal," jestli jsou šmejdkou někdy překročíš práh Malfoy manor, budeš toho litovat."

" Obejdu se bez tvé pomoci, otče," díval se mu Draco zpříma do očí a nehodlal ustoupit. Věděl, že svou rodinu musí ochránit za každou cenu.

" Uvidíme, jak dlouho vydržíš žít jako chuďas," ušklíbl se Lucius postychtivě.

" Nepotřebuji tvé peníze, však my to zvládneme," řekl Draco pevně a podíval se Hermionu. Láskyplný pohled, který mu oplácela, mu dodal odvahu.

Lucius chtěl naštvaně odejít, ale vzpomněl si na svou hůlku.  Podíval se na Brumbála a ten mu ji kouzlem vrátil. na to konto  Následně odpochodoval. Poté si Draco unaveně sedl do křesla.

" No to bychom měli. Dá si někdo trochu brandy?" pousmál se Brumbál. Minerva se po něm podívala, zda mu nepřeskočilo.

" Ale Albusi..."

" Potřebujeme přeci zapít svatbu," řekl a začal nalévat skleničky. Hermioně s omluvou vykouzlil jen perlivou vodu. Když si připili, odebrali se všichni ven.

Profesorka McGonagallová sdělila Hermioně, že jako vdaná může bydlet se svým mužem, a tak si šla sbalit své věci. Nic jí nemohlo udělat větří radost.

***

Severus se vydal do svých komnat. Harry tam stále byl, ale už nespal. Čekal na svého milého.

" Co se stalo?" zeptal se Harry celý nervózní.

" Nic co by se nás dvou nějak týkalo. Draco se rozhodl světu sdělit, že se slečnou Grangerovou čekají potomka a jeho otec, když se to dozvěděl zuřil. Aby je Draco před jeho hněvem ochránil, uzavřel s ní kouzelnický sňatek. Byl jsem jedním ze svědků."

" No teda," vykulil Harry oči.

" Když Lucius dorazil, byl vzteky bez sebe, když zjistil, že se jí nezbaví, ani jejich dítěte."

" Takže jí nemůže ublížit?" ujišťoval se.

" Dokonce musí díky kouzlu manželství uznat právoplatného dědice. Takže musel Lucius odejít s nepořízenou. Pokud někdy vychladne a přivítá Draca zpět do své rodiny, pak bude mít mladá paní Malfoyová nepříjemný život. Co se týče Narcissy, svého syna miluje nade všechno. Snad by časem mohla přimhouřit oči nad původem své snachy," pokrčil Severus rameny.

" Myslím, že bych měl za ní jít."

"Zcela jistě teď bude potřebovat tvou podporu," přikývl Severus.

"A co my? Kdy se zase uvidíme?" uculil se Harry. Severus si jej přitáhl k polibku.

" Pokud mne paměť neklame, tak zítra máš trest," zapředl mu do ucha a Harry zrudl. Tušil, co zítra bude a moc se na to těšil.

***

Dorazil do nebelvírské věže, kde panovalo hotové pozdvižení. Jeden překřikoval druhého a uprostřed toho všeho stála bledá Hermiona. Celá se třásla a plakala. Ron se na ni díval tak nenávistně, a když uviděl Harryho, věnoval mu stejný pohled.

" Co tady všichni blbnete?" zamračil se Harry a stoupl si vedle Hermiony. Lehce jí objal kolem ramen a ona se na něj vděčně usmál. Už měla sbaleno akorát táhla svůj kufr pryč.

" Je to zrádkyně!" kdosi vykřikl.

" Jo zaplést se se zmojizelským."

"A ještě se nechat zbouchnout."

" Ještě si ho musela vzít."

" A co jako? Co kdyby jste se jednou starali o svoje životy, co? To jako nemá nárok na to být šťastná? Je vám snad pět, že to nechápete?" podivoval se Harry.

" Už s ní nechceme mluvit!"

" Vy jste fakt dárečci. Copak nevidíte tě jí není dobře? Vždyť je těhotná proboha a vy jste na ni tak hnusní. Dejte jí už pokoj. To si říkáte Nebelvíři?" protočil Harry oči a táhl Hermionu ven. Po jejich odchodu se ve společenské rozhostilo ticho.

***

Harry vyprovodil Hermionu do sklepení a předal jí Dracovi a pak se vydal zpět.

" Jak to šlo?" zeptal se blonďák starostlivě.

" Horší než s tvým otcem. Od něj jsem to aspoň čekala... Ale od vlastní koleje ne," vzlykla.

" U mne na koleji žádné drama, prostě jak jim řekl, ať si hledí svého. Za pár měsíců se stejně všichni rozejdeme a budeme mít své životy. Já jsem jen začal o něco dřív."

" Ještě to budeme muset nějak říct našim," zašeptala Hermiona.

"Myslíš, že to bude stejně tak bouřlivé, jako s mým otcem?"

" Pochybuju, ale nadšením asi nebudou skákat do stropu. Snad nám aspoň ze začátku trochu pomůžou."

" Po ukončení Bradavic si najdu praci. Díky všemožným banketům a plesům naší rodiny znám spoustu lidí, snad se najde někdo, kdo mě zaměstná. Musím se o vás dva postarat," řekl Draco a políbil svou ženu.

" Miluju tě," zašeptala mu do ucha a on si ji odnesl v náručí do ložnice jako ten největší poklad. Svatební noc si hodlal náležitě užít...