17.
Když je profesoři propustili, Ron zamířil do věže a Draco s Hermionou šli do jeho pokoje, museli si promluvit.
" Děkuju ti," řekla Hermiona.
" Za co?" podivil se.
" Že stojíš za mnou."
" Musel jsem si to sám nejdřív vůbec ujasnit. Omlouvám se, že jsem tak narychlo odešel, měl jsem tu zůstat."
" To už je teď jedno. Jak to řekneš rodičům?" kousla se do rtu.
" Napíšu jim, snad jejich vztek mezitím vyprchá než dorazí," povzdechl si.
" No naši asi taky nebudou úplně nadšení," řekla rozladěně.
" Obávám se především, co bude dělat otec. Řekl bych, že to bude velmi nepříjemné setkání pro všechny. Ale neboj se, budu tě bránit,"
" Děkuju ti," řekla znovu a políbila ho.
***
" Tak jak to dopadlo?" sesypali se na Rona všichni nebelvírští.
" Máme oba trest a strhli nám body," řekl Ron.
" Teda ne, že by si to Malfoy nezasloužil, ať mezi vámi o cokoli," řekl Seamus.
" O co vůbec šlo?" zeptala se Levandule a zkoumala, zda není její přítel ještě zraněný.
" To se dozvíte dnes ve Velké síni na večeři," odbil je Ron.
" Cože?" nechápali spolužáci.
" Malfoy udělá prohlášení," ušklíbl se Ron a zabodl svůj pohled do Harryho. Ten pochopil, že s ním chce mluvit. Takže se vymluvil a zapadl do ložnice.
" Proč jsi mi to neřekl?" zaútočil Ron hned, jak se ta Harrym zabouchly dveře.
" Co jsem ti měl říct? Vždyť nám to právě oznámila," nechápal Harry.
" Mluvím o tom, že jsi evidentně věděl, že chodí s ním a nic jsi mi neřekl. Tohle si přátelé nedělají," zavrtěl Ron hlavou.
" Neměl jsem právo ti to říkat, byla to její věc. Měla ti to říct ona. Ani se nedivím, že to neudělala, když takhle vyvádíš," odmítl to Harry.
" Teda ještě ty mě řekni, že jste se kryli navzájem a ty máš nakohec taky něco se svým zmijozelským..." plácnul sebou na postel a Harry se nervózně ošil. Když dlouho nic neříkal, Ron se napřímil.
" To nemyslíš vážně, že ne?" vytřeštil Ron oči a Harry zrudl.
" Vy jste se snad úplně zbláznili všichni. Zapomněli jste snad co nám všechno udělali? A Snape? Ta představa je odporná. Vždyť je to učitel. A vážně máš příšerný vkus, navíc vždyť by to mohl být tvůj otec," téměř křičel.
" Ticho, Rone někdo tě uslyší," snažil se ho Harry minut a pro jistotu zakouzlil na jejich ložnici protiodposlouchávací kouzlo.
" Najednou se bojíš co? Ale líst mu do postele ti nevadí. Fuj, je mi z vás zle. To do říkáte Nebelvíři? Vážně jste se jim zaprodali. Vyždíme tě a odkopne, to mi věř!" rozčiloval se Ron.
" Copak nechápeš, že se máme rádi?" mračil se Harry.
" Chceš říct, že se z nich přes noc stali lidumilové? Že jsem si nevšiml," odfrkl si Ron.
" Ty přece s Nottem taky vycházíš líp," namítl Harry.
" Ale netahám ho do postele, jak vy dva. Co se týče Hermiony hm řekněme fajn Malfoy je aspoň v našem věku. Ale Snape Harry? Prober se, je to starej, hnusnej perverzák. Nevím co ti nabulikoval, ale tohle je do tebe volající. Vždyť on nenáviděl tvého otce a tebe taky. Co když tohle dělá jenom z pomsty, to tě nenapadlo?"
" Takhle to není, věř mi. Neurážej ho, taky bych mohl urážet tvou přítelkyni," mračil se.
" Pokud myslíš, to že Lev není až tolik chytrá, tak ne každá musí být takovej mozek jako Hermiona a mě to nevadí. Nemusím s ní řešit bůhví co, je mi s ní fajn."
" Tak vidíš a nám je fajn s našima zmojizelskými, tak se do toho nepleť," mračil se Harry.
" Fajn jak chceš, ale nemysli si, že se na to budu chtít koukat." nafoukl se Ron.
" Co tím chceš říct?"
" Ať si jdete se svýma slizkýma hádama někam. Nehodlám se s vámi bavit, když vám totálně přeskočilo,"
" To myslíš vážně?" Nemohl Harry věřit svým uším.
" Jo," mračil se zrzek a v Harrym narůstal vztek.
" Jak chceš, pokud jsi tak netolerantní, tak si trhni," řekl Harry a vyběhl z ložnice pryč. Ostatní se divili co ho to popadlo, když mizel z věže.
Nepřemýšlel nad tím, ale věděl že musí pryč. Jeho nejlepší přítel už s ním nechce mít nic společného. Cítil se hrozně. První kroky ho zavedly do sklepení. Věděl, že by neměl Severuse rušit, ale potřeboval se uklidnit.
Když Severus otevřel dvere, vypadal překvapeně, že tu Harryho vidí, ale pustil jej dál. Stačil jen zabouchnout dveře a už se mu Harry přisál na rty. Byl to velmi žhavý polibek, který brzy přešel ve sběsilé strhávání svršků a úžasnou frotáž. Tentokrát byl Harry ten nahoře. Bylo to tak nádherné, že oba brzy dosáhli vrcholu. Celou tu dobu se líbali. Po chvíli ale Severus polibek přerušil, aby provedl čistící kouzlo. Lehl si ve vedle Harryho a přemýšlel, co to do něj vjelo.
" Nechci vypadat, že si ztěžuju, ale víš že tu dnes nemáš být?"
" Já vím, ale pohádal jsem se s Ronem. Když se provalil Hermionin vztah s Malfoyem, řekl jsem mu i o nás a on byl tak.... Říkal tak hnusný věci o tobě. A prej se se mnou i Hermionou nebude bavit, protože jsme si začli se Zmijozely," stěžoval si Harry. Severus se zamračil.
Takhle to tedy je?
" Není řešením, že za mnou přijdeš a budeš se něčeho dožadovat," řekl Severus káravě.
" To jsem nedělal," hájil se Harry.
" Skutečně? Vždyť sis mne tu prakticky na podlaze vzal," připomněl mu Severus a Harry nemohl rudnout víc.
" Nechápej mne špatně, rozhodně se jí tvá iniciativa líbí, ale nelíbí se mi tvé důvody."
" Co tím myslíš?" nechápal Harry.
" Byl jsi naštvaný a přišel sis to na mne vybít. Příště bych radši, abys to udělal proto, že to tak chceš a ne, že se chceš zbavit nahromaděného vzteku."
" Promiň," zašeptal Harry.
"Už to nechme být. Pojď si chvíli odpočinout," chytil ho za ruku a pomohl mu vstát. Došli spolu do ložnice a lehli si na postel. Po chvíli Harry usnul v náručí. Byl to náročný den. A to ještě neskončil.
***
Těsně předtím než se Draco s Hermionou vydali na večeři, zašel blonďák do sovince a poslal svým rodičům zprávu. Věděl, že to jeho otce rozzuří a tentokrát mu to bylo jedno. Nebude pořád skákat podle toho, jak si lord Malfoy usmyslí. U Velké síně se setkal s Hermionou. Povzbudivě se na něj smála, přešel k ní s chytil jí za ruku, takto společně vešli dovnitř. Postupně, jak si jich ostatní všímali, utichl ruch. Nikdo z přítomných to nechápal. Pak si Draco s Hermionou stoupli před čestný stůl profesorů. Zraky všech se k nim upíraly.
" Chtěl bych vám něco oznámit, aby to bylo jasné úplně všem. Vezměte na vědomí, že já a Hermiona jsme pár a navíc se z nás stanou rodiče. Ten kdo by snad chtěl Hermioně ublížit bude mít co dělat se mnou," řekl Draco a pak Hermionu především políbil. V sále vypukla vřava.
To není možné...
On a Grangerová?
Ona a Malfoy?
Zbláznli se?
Jak jako rodiče?
Všude bylo slyšet plno nesouhlasných komentářů, až to musel Brumbál pod pohrůžkou školního trestu utnout. Ti dva si šli sednout společně ke zmojizelskému stolu. Všichni nesouhlasně bručeli, ale stačil jen jediný Dracův pohled a i sebemenší odpor byl zaražen. Hermiona se celá třásla. Nebelvírští se na ni dívali s takovou nenávistí. dokonce i Ron. A Harry byl bůhví kde.
Chtělo se jí plakat, nervózně se jí stáhl žaludek. Neměla vůbec náladu na jídlo, ale Draco jí povzbudivé stiskl ruku a donutil jí alespoň něco sníst. Večeře ještě ani neskončila a objevil se v síni Hulák pro Draca. S obavou jej otevřel. Celou síni se ozval neskuzecny řev Malfoye staršího. Spoustu urážek na jeho a hlavně Hermioninu hlavu.
.... Nikdy bych si nepomyslel.... Jméno Malfoy nebudeš vláčet bahnem... Toho bastarda se zbavíš... A s ní to ukončíš.... Pošli Filche, ať laskavě otevře bránu.
Poté se ve Velké síni rozhostilo ticho...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro