Draco seděl u jezera a zíral před sebe. Měl počit, že mu z toho přemýšlení praskne hlava.

Jak se to jen mohlo stát? Vždyť jsme byli opatrní. Copak ten lektvar, který bere je nefunkční? Zatraceně. Copak můžeme být rodiče? Já o dětech nic nevím. A Hermiona chce studovat. Je to šílenost.... Nemůžeme mit dítě. ..  ale co když s tím nebude souhlasit? Salazare, co s tím?

Zatímco Draco bloumal ve svých myšlenkách, jeho kmotr Severus jej zdálky pozoroval. Zrovna totiž vycházel ze skleníku, kde si byl pro nějaké přísady do lektvarů, když ho uviděl sedět na kameni u jezera a tvářit se úplně zničeně. Zamračil se. Draco nebýval zadumčivé povahy a tohle jeho chování muselo zapříčinit něco vážného. Pomalu se vydal za ním.

" Draco," oslovil ho Severus, když k němu došel. Jmenovaný ho jakoby vůbec nevnímal, a tak mu položil muž ruku na rameno. Mladík sebou trhl. Když spatřil svého kmotra, jakoby se v něm vše zlomilo. Rozplakal se jako malé dítě a bylo mu to úplně jedno. Věděl, že Severus ho nezradí. Muž se posadil vedle něj a objal jej kolem ramen. Poté je skryl zakrývacím kouzlem, aby je nikdo nemohl spatřit.

" Co se stalo?" zeptal se Severus věcně.

" Mám zničený život..." hlesl Draco.

" Z jakého důvodu?"

" Moje holka je v tom," řekl Draco hluše. Severus se zamračil a spolkl nadávku do nezodpovědných pitomců.

" Mám pro ni připravit lektvar?" Nabídl místo toho rychlé řešení.

" Já nevím..." povzdechl si Draco.

" Nevíš?" pozvedl muž obočí.

" Nevím, jestli by s tím souhlasila..." upřesnil Draco.

" Pošli jí za mnou, přesvědčím jí," nabídl se Severus.

" Nepřišla by za tebou. Není ze Zmijozelu," zavrtěl Draco hlavou. Severusovo obočí poskočilo ještě o kousek výš.

" Netvrď mi prosím, že ti učarovala nějaká mrzimorka," ušklíbl se Severus.

" Je z Nebelvíru," hlesl Draco. Severus by skutečně nemohl být udiven víc. Navíc si nevybavoval, že by ho s některou viděl a pak mu to došlo.

" Takže slečna snědla-jsem-všechnu-moudrost a ty?" podivil se Severus. Draco si dal hlavu do dlaní a přikývl.

" Tomu bych nikdy nevěřil," ušklíbl se Severus.

" Co mám dělat?" zašeptal.

" Jaké k tomu zaujímá stanovisko slečna Grangerová?"

" Já nevím... Přišla, brečela a já  pak odešel. Musel jsem přemýšlet."

" Měli byste si to nejprve společně vyjasnit. Poté přijď a řekneš mi, zda budeš lektvar potřebovat," poplácal jej po rameni, zrušil kouzlo a vydal se k hradu.

Draco ještě nějakou chvíli seděl na místě než ho loudavým krokem následoval.

***

"Hermiono, co se stalo?" objal ji Harry.

" Já... Myslím, že se zblázním... Nevím, co mám dělat," zašeptala.

" Tak to vyklop," řekl Ron netrpělivě.

" Jsem těhotná," rozbrečela se Hermiona znova. Ron otvíral pusu jako kapr, ale nevydal ani hlásku. Harry ztuhl, odtáhl jí od sebe, aby jí viděl do tváře.

" Víš to určitě?"

" Jo, byla jsem i na ošetřovně," vzdychla a vysmrkala se do kapesníku.

" A ON to ví?" zeptal se Harry opatrně. Hermiona přikývla.

" A co říkal?"

" Vůbec nic, mlčel a pak prostě odešel..."

" Kdo to je?" řekl Ron dopáleně, ruce sevřené v pěst.

" Rone, nech toho..." snažila se ho uklidnit Hermiona.

" Tohle ničemu nepomůže..." řekl Harry.

" A ty si to chceš nechat...?" zeptal se Ron.

" Já nevím... Chtěla jsem studovat... Ale teď nevím..." plakala Hermiona. V tu chvíli jim na dveře zaklepala Parvaty.

" Promiň, že ruším, ale někdo shání Hermionu," řekla dívka.

" Kdo?" zbystřil Ron.

" Malfoy," zašeptala a Ron v tu chvíli viděl rudě. Vystřelil dřív, než stačil Harry cokoli říct.

Jakmile se otevřely dveře a Ron spatřil Malfoye, jak tam nervózně postává, bylo mu jasné, že to on je ten tajemný Hermionin přítel. Když Draco uviděl Rona, nestačil ani vytáhnout hůlku a už mu na obličeji tvrdě přistála pěst. Na to nebyl blonďák moc připraven. Pokoušel se bránit a Ronovi také pár ran uštědřil. Nějakou dobu se prali, čímž na sebe přilákali pozornost. Všechni ze společenské místnosti se vyhrnuli ven, následování Harrym a Hermionou. Když viděla si její kluk a kamarád rozbíjejí ciferníky, zasáhla a kouzlem je oddělila.

" Tos ho na mě musela poštvat?" prskl Draco a vyplivl krev z pusy na zem.

" Já mu o tobě nic neřekla," zavrtěla hlavou.

" Ani nemusela, stačil mi ten tvůj provinilej ksicht," vrčel Ron.

" Mohli byste se uklidnit? Držet vás kouzlem je dost náročné," řekla naštvaně.

" Tak nás pusť," křikl Ron.

" To tak, abych se koukala, jak si rozbijte obličeje?" zavrtěla hlavou. To už se zvěsti o pěstním souboji donesly přes obrazy na stěnách po celém hradě až k uším Severuse a Minervy. Oba spěchali na místo. Dorazili současně.

" Pane Weasley, pane Malfoyi a slečno Grangerová, co se to tu děje?" mračila se Minerva.

" Co kdybychom to neřešili zde. Oba evidentně potřebují ošetřit," podotkl Severus.

" Jistě, vy tři se mnou a ostatní zpět na kolej," nařídila jim.

Harry se k těm třem chtěl připojit, ale stačil jeden Severusův pohled, aby od toho upustil.

Hermiona propustila oba ze svého poutacího kouzla a mohli jít. Severus držel Draca stranou od nebelvírských.

" Do čeho ses to uvrtal?" sykl Severus.

" Já za to nemůžu, to ten blbec Weasley. Něž jsem stihl něco udělat, jednu mi vrazil," pokrčil rameny Draco. Obličej ho dost bolel. Z nosu mu tekla krev, měl ho evidentně zlomený. Obočí i ret natržené a pod okem se mu vybarvoval monokl. Klouby pravé ruky mu rychle otékaly. Ron na tom byl podobně.

" Nemůžu uvěřit žes to udělal," mračila se Hermiona na svého kamaráda.

" Měla bys mi děkovat, když se k tobě zachoval tak hnusně," řekl Ron dotčeně.

" I kdyby, není to tvoje věc, já se taky nepletu mezi tebe a Levanduli," sykla a popošla dopředu, aby ho nemusela poslouchat. McGonagallová šla za nimi a podezřívavě si je měřila.

Co to mezi těmi třemi je?

***

Když dorazili na ošetřovnu, Poppy jen kroutila hlavou. Podala jim lektvary a provedla několik ošetrovacích kouzel. Když byli v pořádku, vydali se do pracovny profesorky McGonagallové, ke které to bylo nejblíž.

Jakmile se všichni usadili, vrhla na chlapce přísný pohled.

" Vysvětlete mi, proč se dospělí kouzelníci najednou chovají jako dva neandrtálci?"

" Zasloužil si to, jen jsem bránil Hermionu," řekl Ron hrdě.

" O to se tě ale nikdo neprosil," utrousila naštvaně.

" Měla bys být ráda, že braním tvou čest. Sice nechápu, co na takovým zmetkovi vidíš, ale nenechám ho s tebou takhle jednat!" zavrčel Ron a Severus sevřel ruce v pěst.

Minerva vykulila oči, tohle skutečně neočekávala. Severus cosi zavrčel a Draco mlčel. V hlavě se mu to všechno nakonec se rozleželo.

Ať si každý myslí co chce! Podíval se na Hermionu a věděl, že chce být s ní.

" Co mi k tomu řekněte, vy pane Malfoyi?" zeptala se.

" Zasloužil jsem si to," překvapil všechny přítomné.

" Draco?" otočila se na něj Hermiona.

" Promiň, že jsem odešel, potřeboval jsem si to všechno srovnat v hlavě," vysvětlil jí.

" A na co jsi přišel?" zašeptala, bála se doufat. I ostatní s očekáváním naslouchali.

"Ať se rozhodneš jakkoli, podpořím tě. Miluju tě," řekl a znovu překvapil všechny přítomné.

" Já tě taky miluju a to dítě si nechám. Nějak to zvládneme," vrhla se mu do náruče a políbila ho. Minerva odvrátila tvář k Severusovi s otázkou. A on přikývl. Ron koukal jako když mu uletěly včely.

" Ehm dobrá. když jsme si to vyjasnili. Za tu potyčku na chodbě máte dvacet bodů z Nebelvíru i Zmijozelu a trest každý se svým vedoucím koleje. Souhlasíš s tím, Severusi?" zeptala se Minerva.

" Jistě," řekl Severus Jako bych snad měl možnost výběru.

" Co se týče vás slečno, škola končí za čtyři měsíce. Nejspíš svůj stav těžko utajíte," upozornil ji Minerva.

" To máte pravdu, ale tajit to nehodlám," řekla.

" Ještě dnes udělám prohlášení ve Velké síni," řekl Draco a stiskl Hermioně ruku a ona se na něj s láskou zadívala. Proti tomuhle vývoji situace nemohl Ron už vůbec nic namítat. Nicméně pořád to byl Malfoy a tak se Ron rozhodl, že ohledně jeho nebude až tolik optimistický.