Varování: 18+

Když se Hermiona druhý den ráno vzbudila, cítila se skvěle. Včerejší noc byla tak úžasná, brzy se dostala přes svůj počáteční strach a pak si jen užívala. Netušila, že to může být takové a Draco byl prostě dokonalý a zkušený milenec.

" Dobré ráno," pousmál se Draco když uviděl, že se Hermiona vzbudila.

" Dobré ráno,"zazubila se a pak ho políbila.

" Půjdeš ještě na kolej nebo rovnou na snídani?"

" Asi rovnou na snídani ale vyrázím dřív ať nepotkám další Zmijozely."

" Nejsme tak špatní, jak si myslíš..."

" To ty nechceš aby to někdo věděl, já bych to už asi řekla svým přátelům, hmm?" navrhla Hermiona.

" Klidně ale zpracuj Weasleyho, ať mi tu hned nebuší na dveře."

" Myslím, že Ron teď má jiný starosti," uchechtla se Hermiona.

" Co tím myslíš?" nechápal Draco.

" Tak trochu jsem mu nasadila brouka do hlavy, takže pokud udělal co myslím, tak má hlavu v oblacích kvůli Levanduli," ušklíbla se.

" Velmi zmijozelské odvrátit pozornost od sebe. Přeci jen tě mohu ledasčemu přiučit," řekl Draco samolibě.

" Například?" řekla vyzývavě a v očích jo hráli veselé ohníčky.

" Například, jak spolknout úplně celou určitou část těla," zašeptal jí do ucha a Hermiona vytřeštila oči.

" Počkej to nejde... Vždyť ho máš tak obrovskýho," zašeptala.

" Všechno chce trénink," mrkl na ní.

" Ehm dobře, tak kdy se uvidíme?"

" Dnes nemůžu, mám famfrpál, takže zítra?" navrhl Draco.

" Dobře," řekla a chystala se na vyučování.

" Pokud bys byla netrpělivá, požádej skřítky o banány, kvůli tréninku, " dobíral si jí a ona ho plácla po rameni, ale pak ho políbila. Miona poté opustila jeho pokoj a vydala se k Velké síni. Život se zdál být dokonalý.

***

Tak jako tomu bylo vždycky, se Hermiona musela všechno naučit z knih. Nicméně zjistila, že knihy o sexu přístupné části knihovny nejsou. Tedy ne, že by se na to ptala, ale přečetla si seznam knih celé knihovny. Zjistila tak, že jsou v sekci s omezeným přístupem. Rozhodla se tedy vydat v noci do knihovny, aby na to měla klid a nemusela nikoho z učitelů žádat o povolení. Přes den se jako obvykle poctivě učila a bavila se svými spolužáky. Nikdo by ji nepodezíral z plánování nějaké nekalosti.

V noci se tiše vykradla z ložnice a ven z nebelvírské věže. Tichým, ale jistým krokem se vydala do knihovny. Kdyby ji potkal Filch nebo některý z učitelů měla výmluvu, je přeci primuska, takže hlídkuje na chodbě. Do knihovny se dostala bez toho, aby kohokoli potkala a pak zapadla dovnitř.

Procházela regály až našla příslušnou část. Vybrala jednu z knih a posadila se na zem. Listovala v ní s očima navrch hlavy a ani si nevšimla, že se dveře knihovny pomalu otevřely a kdosi vstoupil.

Byl to Harry pod neviditelným pláštěm a šel do knihovny ze stejného důvodu jako Hermiona. Nechtěl si připadat jako hlupák, že o sexu nic neví a tak se rozhodl to tady prozkoumat. Narozdíl od Hermiony netušil, jestli tady podobné knihy najde, ale byl přesvědčený, že pokud tu vážně jsou, tak budou v sekci s omezeným přístupem a tak se vydal rovnou tam.

Když uviděl Hermionu jak sedí na zemi zády k němu, zahloubaná do knihy, podíval se na obrázky v knize a uchechtl se. Stál celkem blízko stále pod neviditelným pláštěm a Hermiona ho zaslechla. Poplašně zvedla oči a knihu zaklapla, ale nikoho nezahlédla.

" To jsem jen já," zašeptal Harry a plášť si stáhnul. Hermiona si úlevně oddechla.

" Fuj Harry, tohle mi nedělej, málem jsem dostala infarkt," zrudla.

" Máš černý svědomí?" utahoval si z ní.

" Co tu děláš?" zeptala se.

" To stejný co ty," řekl Harry, uličnicky se pousmál a ona se zarazila.

Tak tohle už neokecám.

" No to jsme teda dvojka," zašeptala Hermiona s plachým úsměvem.

" Můžu se mrknout jestli je to pro mě zajímavý?" zeptal se Harry. A Hermiona neochotně souhlasila. Položila knihu na zem, Harry přišel ještě blíž a tak tam spolu seděli a četli.

" Ty Harry, nic mi do toho není ale..." řekla po chvíli opatrně.

" Já vím, jak to vypadá... Ale on mě fakt k ničemu nenutí. Tohle je zatím jen takovej průzkum," podíval se jí do očí.

" Tak to jsem ráda. Ale i tak buďte opatrní jo? Kdokoli jinej to zjistí z toho udělá šílený haló," vyrovnala ho.

" Já vím... musíme to udržet v tajnosti, než dokončím školu."

" Jsem ráda, že jsi šťastný," usmála se Hermiona.

" Očividně i ty jsi. To jsem rád," řekl Harry.

"Ale taky se bojím, co bude, až to všichni zjistí," povzdechla si. Harry jí povzbudivě jí stiskl ruku.

Když dočetli kapitolu domluvili se, že sem někdy zase přijdou a přečtou si něco jiného. Teorie jim snad mohla pomoct s jejich nezkušeností.

***

"Teda Hermiono, že ty jsi trénovala na těch banánech," dobíral si jí Draco o pár dní později.

" Hledala jsem v knížkách," zavrtěla hlavou se smíchem.

" Chceš říct, že tady na hradě jsou knížky o sexu?" vykulil Draco oči.

" Jo v sekci s omezeným přístupem," řekla tajemně.

" A ty ses tam vkradla? Teda kdo jsi a cos udělala s naší největší mravokárkyní?" utahoval si z ní Draco.

" Vtipný, no i já občas pravidla porušuju, pokud je to pro dobrou věc," uculila se.

" Dobrou věc? Hmm jsi zkažená do morku kostí... Ale mě se to líbí," řekl Draco a políbil jí. Byla to pravda a nejen protože mu předvedla snad to nejlepší kouření v jeho životě, ale proto že k ní už nějakou dobu něco cítil. To co nikdy předtím k žádné jiné.

***

Po čase...

O víkendech trávil Harry čas s obrazem své matky a přes týden jen se Severusem. Pokaždé se posouvali v jejich vztahu o něco dál až dospěli do fáze kdy zbýval jen poslední krok. Harry se toho celkem obával. Potřeboval si o tom promluvit s Hermionou.

Ta mu už před časem velmi zhruba sdělila, jak to má s Dracem. Domluvili se, že to Ronovi to řeknou raději později. Obávali se, co by ta zpráva s ním udělala. A kdyby se ještě dozvěděl o Severusovi, nejspíš by vyletěl z kůže. Zatím však byl oznámen svým vztahem s Levandulí, která se mu nedávno nakonec odevzdala.

Život jinak plynul celkem v poklidu, až jednou jim ho cosi narušilo a tím se odstartoval sled událostí...

***

Hermiona horečně prohledávala stohy knih a pergamenů na svém psacím stole a přitom drtila mezi zuby tiché kletby. Hledala svůj kalendář, protože si právě cosi uvědomila. Když jej konečně našla, začala zběsile počítat.

" Do prdele..." zaklela a zděšeně zírala před sebe.

Jak mu tohle jenom řeknu?

Oči se ji zalily slzami a ona notnou chvíli nebyla schopna vůbec ničeho. Rozhodla se, že musí mít jistotu a tak se vydala za madam Pomfreyovou. Její žádost ženu překvapila. Ale zachovala svou profesionalitu a test provedla. Už nebylo pochyb, její podezření potvrdilo.

Jako ve snu se ploužila do sklepení. Bylo jí jedno, jestli jí tentokrát někdo uvidí, a tak prostě zaklepala na dveře Dracova pokoje. Po chvíli se otevřely a on se na ni překvapeně zadíval, protože jí dnes nečekal. Byli domluveni až na zítřek. Když ale viděl jak vypadá, nervózně a ustaraně, beze slova ji pustil dál.

"Co se stalo?" zeptal se, když ji posadil na pohovku. Hermiona notnou chvíli nic neříkala. Načež se rozplakala.

" Hermiono?"

" Já... Všechno je na nic..." říkala mezi vzlyky.

" Nerozumím ti..."

" Jsem v tom," řekla nakonec a Draco v tu chvíli oněměl. Zíral před sebe neschopen ničeho.

Hermiona ho pozorovala a čekala na jeho verdikt. Ničeho se však nedočkala. V šoku beze slova odešel.

Hermiona se rozplakala znovu. Neměli smysl zde zůstávat. Pomalu vstala a vydala se na svou kolej. Každý koho potkala se podivoval nad jejím stavem, ale nikomu nedělal ani slovo.

Ve společenské místnosti byli mimo jiné i Ron s Harrym a když si všimli, jak jejich kamarádka vypadá, okamžitě k ní přišli a doprovodili jí do pokoje. Položila se na postel a rozeštkala se. Harry a Ron si vyměnili rozpačité pohledy.

Tohle bude na dlouho...