8.
Druhý den se Harry vydal do domu, kde doteď bydlel s Ginny a dětmi. Bylo zvláštní tu být a připadat si přitom jako cizinec. Zaklepal a čekal než někdo otevře.
" Proč nejdeš dovnitř?" nechápala Ginny, když otevřela dveře.
"Měl bych si zvykat, že tohle už není můj domov," pokrčil Harry smutně rameny.
" Harry..." řekla jen.
"To je v pohodě... Teda chci říct, není to v pohodě, ale je to jak to je..." povzdechl si Harry.
" Chceš mluvit s Lily?"
"Půjdu za ní za chvíli. Teď budu chtít své věci."
"To už sis něco našel?" překvapeně zamrkala.
" Ne tak úplně. Budu bydlet u Severuse. Jen přechodně, dokud neseženu něco i pro děti," vysvětlil.
"Aha," přikývla.
"Pořád lepší než přespávat v kanceláři."
" Jistě. Dobře dojdu ti pro to," řekla a zmizela v pokoji pro hosty. Když se vrátila, podávala mu čtyři zmenšené kufry. Cítila se přitom divně.
"Kdy to budeš chtít říct dětem? Lily už se začíná dost ptát."
"Chtěl bych počkat na kluky, až přijedou příští víkend z Bradavic a říct jim to všem najednou," odpověděl Harry a Ginny jen přikývla.
"Ještě něco jsi chtěla probrat?"
"Vím, že je to blbý tě žádat, ale nepodíval by ses prosím na okapy? Vypadá to, že jsou něčím ucpané a nemůžu přijít na to kde," povzdechla si.
"V pohodě," mávl rukou Harry. Miloval práci na domě a zahradě, takže mu to nedělalo takový problém. Zašel za Lily, aby mu s tím pomohla. Ráda s ním trávila čas a pomáhala mu. Společnými silami to měli hotové během pár minut, hlavně díky kouzlům.
"Zůstaneš na večeři, tati?" zasvítily dívce oči.
"Ne zlato, musím zpátky do práce, mám toho pořád hodně," zalhal Harry. Jas v jejích očích pohasl.
" Hmm," zabručela zklamaně.
"Už budu muset jít, vynahradím ti to jindy," řekl Harry spěšně. Nemohl se dívat na ty smutné oči.
Co bude teprve příští týden, až se nám rozpadne rodina úplně?
***
Harry stál uprostřed pokoje pro hosty v Severusovo domě a vytahoval z kapsy hábitu své zmenšené kufry.
"Víc toho nemáš?" podivil se Severus.
"Smutný co?" povzdechl si Harry. Severus k němu přišel a objal jej.
" Díky," zamumlal mu Harry do ramene a nechal se utěšovat. Obvykle nebýval takhle sentimentální, ale rodina se vám nerozpadá každý den.
"Nechám tě se zabydlet. Večeři začnu dělat až tak za hodinu."
"Budeš chtít pomoct?" nabídl se Harry
"Dnes ne, máš toho za dnešek asi dost. Jinak se budeme střídat anebo vařit společně, podle domluvy. "
" Fajn, vařím rád."
"To rád slyším," přikývl Severus a nechal Harryho, ať si vklidu vybalí.
***
Po výborné večeři, která se skládala z pečené ryby a šťouchaných brambor, si ti dva sedli ke krbu a vychutnávali si Ohnivou. Jen zlehka, protože je zítra čekala práce.
"Kdy bys chtěl tu masáž?" zeptal se Severus.
"Asi zítra, fakt to bolí."
"Co raději dnes, pokud je to tak nutné?"
"Ne, jsem unavený," zavrtěl Harry hlavou.
" Já vlastně také, dnešní objednávka byla nekonečná, " postěžoval si Severus.
"Kolik toho bylo?" zajímal se Harry.
"Přesně tři sta lahviček Bezesného spánku. Až budu mít příště tak šílený nápad, kývnout na podobnou poptávku, zastav mne prosím," protřel si Severus unaveně oči.
" Provedu, " zazubil se Harry.
"Asi si již půjdu lehnout. Dobrou noc, Harry," popřál mu Severus.
"Dobrou Severusi. A ještě jednou díky, že tu můžu být," loučil se Harry.
"Není zač, jsem rád, že tu jsi," řekl Severus a raději zmizel dřív, než řekne něco romanticky pitomého a Harry nakonec uteče na druhou polovinu zeměkoule.
***
Druhý den, jako každý jiný, šel Harry do práce, ovšem tentokrát na něj ráno čekala snídaně.
"Páni, na to bych si rychle zvykl," zubil se Harry, zatímco si nabíral míchaná vajíčka. Severus upil ze své černé kávy a ušklíbl se.
"Nemysli si, že to takto bude každý den. To jen dnes, když mám hotovo a novou zakázku teprve budu chystat."
"Jasný, i tak díky. Já většinou nestíhám snídat a pak něco zblajznu v poledne v bufetu," pokrčil Harry rameny.
"Tvé trávení mi bylo již v Bradavicích záhadou. Vždy jsi byk tak hubený a přitom jsi jedl za tři. Nicméně jsi hrával Famfrpál. Pokud se nyní stravuješ nezdravě a hlavně nepravidelně, může se stát, že ti brzy poroste břicho," rýpnul si Severus.
" Hej..." ohradil se Harry a zrudl.
"Prozatím to není vidět, ale ve tvych letech se to stává," uchechtl se Severus.
"V mých letech? Vždyť jsem o dvacet let mladší než ty," podotkl Harry.
"No já jen, aby se nestalo, že bys začal trochu fotrovatět. Pravděpodobně od té doby, co si začal pracovat jako vedoucí bystrozorů a trávit víc času v kanceláři, máš o dost méně pohybu."
" Hmm možná..." přiznal Harry.
"Snad by sis měl čas od času zase zalétat," navrhl Severus.
"Půjdeš se mnou?"
"Vtipné... však moc dobře víš, že to nesnáším."
"Tak trochu jsem doufal, že bych tě tentokrát přemluvil."
"Ani za galon akromantulího jedu," zavrtěl Severus hlavou.
" No dobře, tak nic. Díky za snídani, už musím jít, vrátím se večer."
"Měj se a žádné nezdravé jídlo z bufetu," nabádal ho Severus. Harry na něj vyplázl jazyk, uchechtl se a přemístil se na ministerstvo.
***
Když přestáli dnešní den, navečer se sešli doma. Bylo příjemné přijít do domu, kde byl klid. Měl sice své děti rád, ale po celodenním frmolu v práci vždycky toužil po jediném. Po tichu.
"Jaký jsi měl den?" zeptal se Severus konverzačním tónem.
"Strašnej..." povzdechl si Harry a unaveně se zhroutil na pohovku, kde si Severus četl.
"Jeden by řekl, že když konečně chytíte tu zlodějku, budeš mít práce méně, " poznanenal Severus. Harry zavřel oči.
"Ještě zbývá tuna pergamenů k vyplnění. Nesnáším lejstra..." zavrčel Harry.
" Chápu... půjdu připravit večeři. Chtěl bys kuřecí maso?"
" Pomůžu ti," řekl Harry a otevřel jedno oko a chtěl vstát. Severus ho však pohybem ruky zatlačil do pohovky.
"Odpočiň si. Já dnes neměl tolik práce, uvařím sám."
"Určitě?" ujišťoval se Harry.
" Jistě..." přikývl Severus.
"Dobře děkuji. Příště vážně vařím já. Dám si cokoli, co uznáš za vhodný," usmál se Harry a znovu zavřel oči.
Zatímco si Harry dával dvacet, Severus připravil kuřecí plátek se zeleninovým salátem. Chtěl jen něco lehčího k večeři.
Harrymu to jen prospěje.
Poté co bylo hotovo, přišel Severus zpět do obývacího pokoje. Chvíli pozoroval spícího muže na pohovce a doufal, že tohle jejich společné bydlení bude jejich novým začátkem.
"Vstávat Šípková Růženko," ušklíbl se Severus a Harry sebou trhl.
"To už je ráno?"
"Ztěží, právě se podává večeře, "
" Skvělé, mám hlad jako vlk," pousmál se Harry. Protáhl se a pomalu vstal.
Když zasedl ke stolu, díval se co mu Severus připravil. Salát raději nekomentoval, ale když ochutnal maso, to se mu doslova se rozplývalo na jazyku.
"To je dokonalý, kde ses naučil vařit? Já sice něco uvařit umím, ale tomuhle se to teda nevyrovná."
"Když člověk bydlí sám, tak se letos naučí a vzhledem k tomu, že vařím neustále lektvary, není problém dělat to samé v kuchyni. Naučím tě to, pokud bys měl zájem."
"Jasně, že mám, " zubil se Harry a dal si do pusy další sousto.
"Dobrá...po večeři bychom mohli provést tu masáž, pokud tedy chceš," snažil se znít nenuceně.
"Dnes by to fakt bodlo, bolí mě celej člověk, " řekl Harry.
"Potom všechno připravím, " přikývl Severus a v duchu již vymýšlel jak to zaonačit, aby se dostali i jiným činnostem než jen k masáži...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro