7
Když dorazila na ústředí bystrozorů, ochotně ji pustili dál, vždyť její manžel byl velitel a bratr jeho zástupce.
Zaklepala na dveře kanceláře, ale nic se nedělo, a tak prostě otevřela dveře. Její manžel seděl nad složkami pergamenů, zamyšlený a duchem nepřítomný.
" Harry?" promluvila Ginny a jmenovaný sebou trhl. Zamračil se a podíval se jejím směrem. Stála tam a tvářila se kajícně, nervózně a utrápeně.
"Stalo se něco?" zeptal se Harry.
" Mamka mě poslala, ať to konečně vyřešíme. Lily tam zůstane na noc," vysvětlila žena a posadila se naproti na židli.
"Řekla jsi jí o tom?" vytřeštil Harry oči. Nedovedl si představit, že by se jí přiznala, co udělala.
"Samozřejmě že ne, ale není slepá. Vidí, že se mezi námi už dlouho něco děje," povzdechla si ginny
" Aha, no nechápu jak to chceš vyřešit," pokrčil Harry rameny.
"Vím, že sis odstěhoval věci z ložnice. Mrzí mě, že to takhle dopadlo, Harry. Nechtěla jsem ti ublížit," řekla
"Hmm" řekl Harry a rychle zamrkal. Zatracený slzy...
"Víš, že je jen jediné řešení, i když ho nechceš slyšet," řekla po chvíli.
"Ne Ginny, to nemůžeme dětem udělat," zavrtěl Harry hlavou.
"Ale takhle se budeme jen trápit. A ani děti nebudou šťastné," vzdychla Ginny.
"Já nevím, nechme to radši tak jak to je..." řekl Harry utrápeně.
" Musíme to vyřešit a nestrkat předtím hlavu do písku. Tebe to ničí a to fakt nechci."
"Hmm, já nevím, jak to teď vyřešit..."
"Jednoduše, jeden z nás se bude muset odstěhovat," řekla prostě. Ta slova visela ve vzduchu a čekala na odpověď.
"Dobře," povzdechl si Harry nakonec poraženě.
"Uvidíš, že to bude lepší, pro všechny," položila mu ruku na dlaň, ale ucukl. Nesnesl její dotek. Nesnesl ani pohled na ní. Raději se zadíval z okna, aby se uklidnil.
"Zůstaň s dětmi doma ty, ať těch změn na ně není moc, " řekl Harry po chvíli, ale stále se díval z okna. Bylo jednodušší na ní mluvit a nedívat se přitom na její obličej.
"A kam půjdeš ty?"
" Nevím, zatím můžu spát tady na gauči," pokrčil rameny.
" Harry, to není dobrý nápad nemůžeš se tady zahrabat za živa," zamračila se.
"Jen než něco seženu, " pokrčil rameny.
"Taky musíme zajít za nějakým právníkem."
" Myslíš, že to bude potřeba?" povzdechl si Harry.
"Ani jeden nevíme nic o tom, jak to chodí při rozvodu. Vím, že to není to, co sis přál, ale uvidíš, že to je nejlepší řešení. Hlavně se musíme domluvit na péči o děti."
" Jo to musíme."
"Určitě chci, abyste se vídali co nejčastěji."
" To já taky..."
" Dobře, já teď teda půjdu domů a nechám tě pracovat."
"Jestli můžeš, sbal mi všechny věci. Přijdu si pro to jindy.
Potřebuju teď naplánovat akci, která povede k dopadení té zlodejky. "
" Dobře," přikývla a odešla.
***
Uběhlo pár dní, kdy Harry v podstatě neodešel z práce, ale jeho snažení mělo konečně výsledky. Společně se svým týmem dopadli známou zlodějku. Když s Ronen poté slavili. Chtěl si s ním jeho švagr promluvit.
"Něco se ke mě doneslo," řekl Ron, když si sedl v Harryho kanceláři.
" Co myslíš?" nechápal Harry.
"Že už nějakou dobu přespáváš tady na gauči," řekl Ron znepokojeně.
"Bylo toho teď trochu moc..." vykrucoval se Harry. Do tohohle rozhovoru se mu vůbec nechtělo.
" No tak kámo, mě to přeci můžeš říct. Jsi můj nejlepší přítel..." mračil se Ron.
Skutečně? Není jím dávno už Severus?
"Nevím, co chceš slyšet Rone... prostě to nevyšlo," řekl Harry utrápeně. Nehodlal mu ale vyprávět úplně vše. Ginny je pořád Ronova sestra.
"Je to definitivní?" zeptal se Ron. Samozřejmě věděl, jako všichni z rodiny, že mají dlouhodobé problémy, ale doufal, že to vyřeší.
"Jo," povzdechl si Harry.
"Můžeme ti s Hermionou nějak pomoct?"
"Nevím jak... nebo možná sehnat právníka, kvůli rozvodu," pokrčil Harry rameny.
"Zeptám se Hermiony, jestli někoho nezná," přikývl Ron.
"Díky," řekl Harry Ron k němu přešel a objal ho.
"Kdykoli kámo," řekl Ron.
***
Ten večer vyrazil za Severusem.
"Vítám tě, dlouho jsem tě neviděl," řekl Severus, když Harryho pustil do domu.
" Promiň, měl jsem toho teď tolik, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí, " řekl Harry a unaveně se zhroutil na pohovku.
" Chceš o tom mluvit?" zeptal se ho Severus znepokojeně a posadil se vedle něj.
"Ginny navrhla rozvod. Už se to nedalo snést, a taky jsem se minulý týden odstěhoval z domu."
" Proč jsi nedal vědět dřív?" položil mu Severus ruku starostlivě na rameno.
"Fakt jsem toho měl hodně v práci. Podařilo se nám konečně chytit tu zlodějku."
" Ach jistě, četl jsem to ve Věštci.
Kde tedy bydlíš?" zeptal se Severus.
"Zatím jsem jen přespával v kanceláři."
" Harry, " zamračil se Severus.
"Nedívej se tak, to už mi stačilo dnes od Rona," protočil Harry oči.
" Řekni, že sis začal alespoň něco shánět. Toto není dlouhodobě udržitelné."
" Já vím potřebuji něco, kam bych mohl vzít i děti," povzdechl si Harry.
" Chápu..."
"Teď když budu mít víc času tak začnu něco hledat, hlavně už mě z toho gauče bolí záda," řekl Harry, když ho Severus propaloval pohledem.
" Co kdybys zatím bydlel zde," řekl muž dřív než si to mohl rozmyslet.
" Cože?" vyhrkl Harry.
"Pokoj pro hosty tu je," řekl Severus a říkal si, že vlastně o nic nejde, zatímco mu bušilo srdce jako o závod.
"Myslíš ten zastavěnej pokoj, který jsi neotevřel už kolik let?" vykulil Harry oči. Ten pokoj kdysi patřil Severusovo rodičům a on jej celá léta používal jako sklad nepotřebných věcí. Vlastně ho dřív ani nenapadlo, že by ten pokoj někdy odpečetil.
"Bude to chtít samozřejmě nějaké úpravy, ale naštěstí jsme kouzelníci," potvrdil Severus.
"Tedy Severusi díky... nikdy mě nenapadlo, že bys chtěl spolubydlícího," podivoval se Harry.
Spíš milence...
"Očividně ani mne ne. Nicméně je zřejmé, že potřebuješ pomoct," pokrčil Severus rameny.
"Děkuju ti, slibuji, že to bude jen než si něco najdu pro sebe a děti," řekl Harry a stiskl Severusovi ruku.
"Samozřejmě. Něco k pití?" řekl Severus, aby zakryl, jak moc ho potěšilo, že tu Harryho bude nějaký čas mít.
"Že se vůbec ptáš? " pousmál se Harry a Severus šel připravit Ohnivou a sklenky.
" A co se týče toho, že tě bolí záda. Pokud vím, stále dlužíme jeden druhému masáž," připomněl mu Severus.
"To je vlastně pravda, " usmál se Harry.
" Čili až se nastěhuješ, můžeme to provést, " přikývl Severus.
***
Když Harry odešel zpět do kanceláře, pustil se Severus do vyklízení. Chtěl to mít hotové, co nejdříve, ale podle stavu ve kterém se pokoj nacházel, to mohlo trvat klidně i pár dní. Však v tom pokoji skladoval věci staré desítky let. Byli tam i věci po jeho rodičích. Naneštěstí byl puntičkář a všechno musel projít, aby se rozhodl co vyhodit a co ponechat.
Když druhý den ráno skončil, aniž by si šel vůbec lehnout, měl hotovou sotva čtvrtinu.
Toto bude větší oříšek, než jsem se domníval. Patrně to tu nebudu moct projít celé, ale pro Harryho jsem ochoten udělat všechno, klidně to všechno spálit, když to bude nutné. Nejpozději zítra ho tu bezpodmínečně musím mít...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro