Během týdne, kdy Harry čekal na to až Ginny odejde za jiným si Harry uvědomil, že to vlastně nechce. Pořád k ní něco cítil a ničilo ho, že jí je úplně jedno, že se chystá vyspat s někým jiným.

O tom všem jí však neřekl vůbec nic. Zdála se být najednou více veselejší než dřív, když se těšila na víkend.

Vědomí, že život s ním jí téměř o smích připravil, ho drásalo. Jenže nechtěl přijít o rodinu. Zároveň si nedovedl představit, že až se druhý den vrátí Ginny domu, bude předstírat jaká jsou spokojená rodinka.

Bylo mu až fyzicky špatně z toho, když si představil, že se jí dotýká jiný chlap. Že by jí potom měl dát pusu, nebo si vedle ní měl dokonce lehnout a spát v jedné posteli, aby zachovali zdání, že je vše normální. Na druhou stranu jí tohle všechno nemohl říct, protože by mu řekla, že chce rozvod.

Sám v sobě se nevyznal, ale jedno bylo jisté, po tomto víkendu bude vše jinak. Potřeboval Severuse, jeho slova útěchy, a tak v pátek vyrazil za ním...

***

"Čemu vděčím za tvou návštěvu?" podivil se Severus, když Harry nečekaně dorazil. ale když se podíval do utrápených očí svého přítele, pochopil, že je zle a šel jej obejmout. Najednou mu nedělalo problém ho přivinout do náruče.

" Co se stalo?"

"Je mi hrozně..." vzdychl Harry.

"To jsem pochopil. Kvůli čemu přesně?"

"Ginny má zítra rande," vzlykl mu Harry do náruče a ještě pevněji Severuse stiskl. Bolest, kterou z Harryho cítil, byla nepopsatelná.

"Vcelku brzy," poznamenal Severus.

"Říkám si, jestli už dávno někoho nemá," vyslovil Harry to, co mu vrtalo v hlavě.

"To by ses musel zeptat jí. Otázkou však zůstává, jestli to chceš skutečně vědět. Dohodli jste se, že si budete každý žít po svém a formálně budete působit jako rodina. Takové uspořádání ovšem funguje jen v případě, že to tak chtějí oba a nemají s tím problém. Což očividně není tvůj případ."

"Nemůžu za to, že k ní pořád něco cítím, i když ona už ke mě asi ne," povzdechl si Harry.

"Rád bych ti nějak pomohl, ale jediné, co ti mohu poradit je, že to všechno chce očividně jen čas. "

"Neexistuje nějaký lektvar na zlomené srdce?" ušklíbl se Harry.

"Moc dobře víš, že ne," pohladil ho Severus po zádech. Nejraději by ho však zlíbal, dokud by nezapomněl na celý svět. Jenže to nebylo v tuto chvíli možné.

"Tak mi dej aspoň Ohnivou, když nic jinýho nemáš, " ušklíbl se Harry. Severus se pousmál a přivolal hůlkou láhev a sklenky.

***

Druhý den, když se Ginny chystala pryč, nehodlal
zůstávat s Lily doma, a tak se přemístil na jedno dětské hřiště v kouzelnické vesnici a byli tam až do doby než se stmívalo. Poté si ještě zašli na večeři a potom už rovnou domů. Ginny v té době už byla naštěstí pryč.

Když vyprávěl Lily pohádku na dobrou noc, snažil se usilovně nemyslet na to, co a s kým dělá jeho žena. Když malá usnula, šel do ložnice. Ze všeho tady mu bylo smutno. Rozhodl se, že to takhle nemůže pokračovat.  Kouzlem sbalil své věci a odstěhoval se s nimi do pokoje pro hosty.

"Budu se muset nějak citově odpoutat, jinak mě to zničí. Akorat nevím, jak to sakra udělat," povzdechl si Harry.

***

V jiné části Anglie si Ginny a její kolega, který jí už dlouho uháněl, vyšli na večeři. Vždycky o ní jevil zájem, ale protože byla vdaná, nikdy na jeho lichotky nereagovala a jeho řeči posílala do autu. Byl velmi překvapený, když nedávno otočila a nechala se obletovat.

Když mu slíbila, že spolu konečně zajdou na večeři, byl Jacob v sedmém nebi. Raději šli do mudlevského města, ať je nikdo známý nepotká. Během večeře bylo jasné, že mezi nimi přeskočila jiskra. Bylo skvělé se cítit se zase žádoucí.
Poté si šli ještě zatancovat. Když jí Jacob na parketu políbil, ztratila všechny zábrany a nechala se během chvilky odvést pryč k němu domů...

***

Když druhý den ráno dorazila domů, připadala si divně. Včera jí to přišlo jako dobrý nápad, ale teď měla strach se s Harrym setkat.

Co ucítím až ho uvidím? Vinu, nebo snad úlevu?

Její úvahy však byly k ničemu, když se vrátila, Harry jí jen v rychlosti předal Lily a zmizel do práce dřív než mohla cokoli říct.

Následující dny se doma téměř neviděli, jen se střídali v péči o Lily. Bylo to trochu divné. I Lily si musela všimnout, že se něco děje. Když si s tátou hrála více se s ním objímala a pusinkovala ho. Vypadal, že to potřebuje víc než máma.

Harry vždycky věděl, kdy se Ginny chystá zase ven. Pokaždé to pro něj bylo horší a horší. Druhý den vždy zašel za Severusem, aby otupil svůj mozek a pokaždé ho Severus přivítal s otevřenou náručí a lahví Ohnivé....

***

Harryho to všechno ubíjelo, každá další schůzka byla jako kudla do Harryho srdce. A pak jednoho rána, když už to nemohl vůbec snést, vzal
Harry Lily k babičce a Ginny napsal jen krátký vzkaz. Aby se s ní vůbec nepotkal.

Věděla, že mu tím vším ubližuje, zvlášť, když poprvé zjistila, že si přestěhoval všechny své věci z ložnice do pokoje pro hosty, ale nechtěla se toho nového vztahu vzdát. Bylo to až příliš dobré. Jacob byl skvělý a to nejen v posteli. Dovedla by si s ním představit svůj další život. Jenže nemohla si stavět vzdušné zámky, dokud byla vdaná...

***

Věděl, že se nezachoval jako Nebelvír, spíš jako srab.  Nedokázal jí už čelit tváří v tvář. Nechtěl vidět její šťastný obličej a přemýšlet nad tím, kdo jí ho vyloudil na tváři. Potřeboval na nic nemyslet. Ráno sbalil Lily a dal vědět Molly, že se u ní staví v Doupěti. Ta byla šťastná že je vidí a začala hned společně s Lily vymýšlet, co uvaří rodině k obědu.

Harry seděl na zahradě a zíral do prázdna. Molly samozřejmě viděla, že není v pořádku, ale raději se neptala. Nebylo to poprvé, kdy řešili s Ginny krizi. Po hodině mu řekla, pokud potřebuje jít do práce, ať jde, že to s Lily zvládne.

Harry Molly objal a s díky se přemístil na ministerstvo kouzel a zahrabal se na celý den do kanceláře a vymýšlel plán, jak chytit zlodějku, která mu  unikala už moc dlouho.

***

Když se Ginny přemístila do Doupěte, měla sevřený žaludek.  Jenže ani tady Harryho nenašla. Její matka a Lily však navařily jídla jak pro celý regiment, a tak zůstala na jídlo také. Když se domů vrátil George, Artur i Ron, jídlo do nich padalo takovou rychlostí, že bylo divu, že se vůbec mohla najíst.

" Co kdyby tu Lily dnes zůstala?" nabídla Molly.

"Já nevím, už tak je tady pořád," namítla Ginny.

"Potřebuješ to s ním vyřešit," řekla Molly.

"Řekl ti něco?" skousla nervózně ret.

"Ne ale trápí se, to je vidět. Ani ty nejsi úplně v pořádku. Už dlouho, vidím to na vás," řekla Molly.

" Ach mami," objala jí Ginny a rozplakala se.

" Nechci ti radit, jak máš žít svůj život, ale i když ctím manželství, není vždy nutné v něm zůstávat, pokud ti to přináší víc bolesti než radosti. Připadá mi, že nejste šťastní už vážně dlouho. Pokud opravdu selhalo všechno, co jste zkusili na nápravu, možná bude lepší to ukončit."

" Mami," podívala se na ni překvapeně. Ještě pár let zpět vedli podobný rozhovor a stále jí vtoukala do hlavy, že rodina je základ a je potřeba ji udržet, zvlášť když jsou děti malé.

" Nechci, abyste se utrápili, to není pro nikoho dobré."

"Máš pravdu, musím si s ním promluvit co nejdřív, " řekla Ginny a Molly jí stiskla povzbudivě ruku.

"Pamatuj, že tu jsme s otcem vždy pro tebe. I pro Harryho, pokud by potřeboval," pousmála se Molly.

" Díky mami," řekla Ginny objala jí se slzami v očích.