Rozhodla jsem se že oživíme tuto knihu.

,,Proč tu mají tu rampu? Co to má být?!" řvala jsem proti větru. Bylo to opravdu úžasné. Takový výhled se vám jen tak nenaskytne. Vidíte všechny okolní vesnice a v dáli i náš vlak.
,,Twilight, no není to úžasný?!"
,,Jen dávej bacha."
,,Jak plánuješ přistát?"
,,Já mám křídla."
,,Já ne."
,,Já tě chytím, jen neboj!"
V tu chvíli se spustil strašný vítr. Vletěla jsem do nějakého sněžného mraku.
,,Starlight, chyť se!" zavolá nademnou Twilight.
,,Kde?" Nikde jí nevidím. Motám se ve vzduchu. Konečně zavadím o kopýtko a pevně se chytnu.
Když jsme vylétly, nebyl to zrovna ten poník kterého jsem se chtěla chytnout. Spíš to vůbec nebyl poník.
,,Co to má znamenat?" řekl otrávený griffon. Připadala jsem si tak trapně. Nejen že jsem se chytla neznámého stvoření ale ztratila jsem k tomu Twilight.
,,P-pardon! J-já jen..Můžete mě prosím snézt dolů? M-málem jsem umřela.."
,,Jak ses tam nahorů vůbec dostala, blbečku." Slétla dolů k zemi a setřásla mě do kupy sněhu.
,,A už mě neotravuj. Nemáš zač." řekla a odlétla za horu.
,,Ech.. Starlight? Starlight!" viděla jsem jak Twilight vystrašeně vyletěla z mraku."Měla jsem o tebe takový strach! Jsi v pořádku? Co se stalo?" úplně se klepala.
,,Mluvíš jako moje máma."
,,Heheh.Co se stalo?!"
,,No, omylem jsem se chytla griffona který mě snesl dolů. Stačí?"
,,...Hehe, cože?"
,,Prostě tak. Vyrazíme ať to stihnem do toho tvého muzea. Nechci v něm strávit věčnost, a máme doručit ty smlouvy."
,,Výborně! Teď je to zrovna kousek, když jsme zvolili tuhle cestu. Mělo by to být takhle podél hory a skrz tunel."
,,Ty jsis tu cestu nastudovala?"
,,Několikrát."

A tak začala naš cesta.
Ze které nebude žádná z nás nadšená.