"Twilight?!"
Sakryš!

V panice jsem rychle zhasla svíčku, která mi dala chvíli času na schování se pod sedačku.
"Starlight, já vím že tu jseš. Vylez!"
Rozešla se náhodně po vagóně, snažící se zachytit jakýkoliv náznak mého hlubokého dechu, zatímco okolí ozařovala svým rohem.
Sice světlo nebylo moc velké, ale bylo to dost aby mě mohla spatřit.
S každým krokem se ke mně pomalu přibližovala. Zastavila jen pár centimetrů ode mě. Začala se schýbat.
Rozetřásly se mi nohy, a ucítila jsem ten nepříjemný pocit sevřeného žaludku
Ne..ne.. nekoukej sem.. Říkávala jsem si vduchu a pokusila jsem se posunout dál od Twilight.

Ale ale naštěstí se koukla pod druhou sedačku. Když nikoho neuviděla, zafrčela si a pokračovala dál, pryč ode mě.

Ooohh. Co mám dělat? Twilight určitě ví že jsem četla její deník..ikdyž v něm nic nebylo. Stejně tak na mě bude naštvaná! Musíš přijít s nějakým plánem. Mám jí to vysvětlit nebo zalhat?

Ale něco mě napadlo. Vzala jsem si svojí knížku kterou jsem měla položenou u sedačky a potichu zamkla deník zpátky do krabičky. Opatrně jsem hodila krabičku do kufru plného oblečení, který neudělal sebemenší zvuk. Teď to jenom musím přesně načasovat..

Twilight rozsvítila svíčku svým kouzlem a v přesně v ten okamžik jsem odteleportovala krabičku i s kufříkem zpátky k Twilightiné posteli, takže si toho vůbec nevšimla. Možná jsem tím někoho vzbudila ale to stejně nikoho nezajímalo.

"Starlight?" vybafla na mě zeshora Twilight.
"Oh! A-ahoj Twilight! Promiň, jen jsi mě tam vylekala a.. trošku jsem zpanikařila.." řekla jsem a vylezla jsem spod sedačky.
"Hm.." Twilight si prohlížela mojí knížku. "Měla jsem pocit jako když čteš můj deník.."
"C-co? Deník? Ani nevím že s sebou nějaký máš! haha..ha."
"Jo..."
Trošku se na mě prolhavě usmála.
"T-takže Twilight.. Copak tu děláš? Jsou..tři hodiny.. ráno.."
"Jeden poník nademnou začal strašně chrápat, takže jsem si chtěla nandat špunty do uší. Ale nikde jsem nemohla najít svůj kufřík."
"Uh..zkoušela jsi se koukat za ty  záclony vedle postele?"
"Nevím, ještě se kouknu. Takže není tady?"
"Co? Ne! Ne."
Probodávala mě jejím upřeným pohledem ale pak si odkráčela zpátky hledat svůj kufřík.

Uff.. To bylo těsné..
Vydechla jsem si a pomalu sjela na sedačku. Srdce mi stále bušilo.
Heheh.. Po tomhle ne-usn-uu....
Chrrr.

"Starlight. Staarlight.

Starlight notak vzbuď se!"
"Ha huh?"
"Notak! Vždyť už je poledne! Co tak dlouho spíš?!"
"Huh? To jsem usnula na zemi?"
"Jop. Já jsem si říkala proč poníci mluvili o nějakém opilci na podlaze." Twilight se začala smát. Mě do smíchu tak moc nebylo.
"Uh.. Jej, ztrapnila jsem se."
"Nic si z toho nedělej. Hele koupila jsem nám snídani!"
"Sušenkové sušenky?" řekla jsem unaveným hlasem.
"Hehe, ne. Nějaké topinky, sengalské seno, čerstvou pizzu a mléko."
Rozetkly se mi sliny.
"Pizzu?!" pípla jsem nadšeně.
"Jop."
"Na co čekáme? Jdem si dát snídani!"
"Pro mě to je už oběd, Starlight.
"Oh, tak tedy já jdu snídat a ty jdeš obědvat." řekla jsem zvesela.