Posadila jsem se vedle Twilight, v posledním vagónu. Šavlík se skulil hluboko do mého batohu. Naposledy jsem se ohlídla z okna na zamrzlou krajinu. Viděla jsem všechny ty zážitky, kraviny co jsme spolu dělaly. Spatřila jsem krále, právě se o něčem bavil se strojvůdcím.
Z mých myšlenek mě probudilo jemné poklepání na rameno.
,,Pst. Podívej! Jsme v tom samém vlaku! Stále nevyměnily tu podlahu." Twilight ukázala na spálené místo pod sedačkou. Nejdřív jsem nechápala, ale pak se mi to vybavilo. Tehdy jsem se teleportovala za kufříkem, který jsme nechaly na lavičce.
,,Máš pravdu!" Rozhlédla jsem se dál. "Jak to?"
,,Máme štěstí." zamrkala na mě a roztáhla se po sedačce. "Dnešek byl ale únavný"
,,Počkej - skočím si koupit pizzu. A nemysli na to." varovala jsem Twilight. Věděla jsem, čeho je schopna.
,,Neboj, stejně jsem to už všechno vypotřebovala tehdy."
Po chvíli obíhání vlaku jsem se vrátila s prázdnou.
,,Tak pizzu neměli. Jo...a jenom...Twilight?" zeptala jsem se.
,,Mno?" odpověděla, mlsajcí na čokoládových sušenkách.
,,O těch smlouvách.. Proč jsme je museli dovézt my? Neříkala jsi že budeme něco diskutovat? Nemohli poslat někoho jiného? Proč my-"
,,Na žádnou z tvých otázek nezodpovím."
,,Proč ne?"
,,..sušenku?"

Sedla jsem si spolu se šusenkou k oknu. Dokonce si pamatuju jak nad námi prolétalo hejno fénixů. Pamatuju si všechno. Smutně jsem vydechla a vyndala si z kufru malou modrou knížku. Opřela jsem si hlavu o okno a začala psát.

Milý deníčku,
Před pár dny jsem nastoupila na vlak s doměnkou, že to bude nudný výlet do dalekých krajin. Netušila jsem, že mě Twilight vyvrátí do omylu.
Začalo to zapomenutým kufříkem na stanici. Jako blbeček jsem se za ním teleportovala a uvěznila sama sebe na nádraží. Musela pro mě Twilight přiletět a odnést mě zpátky na vlak.

Ukradla jsem Twilightin deník, čímž mě potrestala krutým vtipem. Tím nejkrutějším. Popepřila mi moji oblíbenou pizzu.

Strčila mě do ledové skluzavky, díky čemu jsem si narazila záda a nabourala do gryffona.

Dovlekla mě do muzea, před kterým jsme musely překročit propast. Málem bych zapomněla. Musím zažalovat toho, kdo to vymyslel.

Twilight skolila šavlozuba, podle kterého jsme později pojmenovali Šavlíka.

Vystrašila mě stará babka s armádou koček.

Překvapila nás ohromná bouře, která nás zahnala do jeskyně. V té jeskyni na nás zaútočila další příšera - tou první počítám tu babičku. Musím otevřít encyklopedii a zjistit co to bylo za zvíře.

Moje oblíbená pomsta za nedostatek spánku, svalit Twilight ze svahu do kupy sněhu.

Ale na to poslední jsem nebyla připravena. Twilight, pesimistická jak vždycky, mě dovlekla do pekla Tartarus. Oznámila mi, že Šavlík je starodávný démon. V té chvíli se mi zastavily myšlenky. Nikdy by jsem si nemyslela, že něco takového by mohlo mít tak krvavou historii. Dostala jsem malou kuličku, do které jsme ji měly lapit.
Co na to říct? Hned jak jsme vyšli z pekla na nás skočila. Vypustila černou mlhu - tento kouř měl obracet magii. A nějak se stalo že Twilight se ji pokusila zmenšit. Ano. Díky tomu tam stála jako obrovská godzila. Její tlapkou mě odhodila do vzduchu a-
,,Twilight?" otočila jsem se na ni " Byla jsi to ty co používala "telekinesis?" Když mě odhodila do vzduchu."
,,Ne..? Ona tě odhodila do vzduchu?"
,,Co se stalo když nás rozdělila?"
,,Co si pamatuju je že jsem vylétla do vzduchu a střílela po ní. Najednou prostě..vybouchla. Vypustila modrý kouř a najednou.. Byla malá.. Po ní potom skočil Šavlík."
,,Něco jiného?"
,,Ne... Co jsi myslela tím hlasem?"

Ignorovala jsem Twilightiny otázky a pokračovala v psaní.

Neznámý hlas mi pomohl přistát na blízkou horu. Odtud, mi poradil roztát vršek hory. Spadl na ní, a podle Twilight, vypustila modrý kouř.
Nevím, zda by jsme to zvládly samy, obě jsme na konci byli bez sil. Ale král Groover II. spolu s Šavlíkem a jeho stráží ji uzavřeli do koule. Ano, zjistilo se že to nebyl Šavlík. Ten tu jede s náma. Odmítl se od nás oddělit, a od krále jsme dostaly povolení si ho vzít domů.

Zažily jsme toho hodně. Bude mi to tady chybět.

~Officiální konec~

Moc vám děkuju za všechny hlasy a komentáře <3 Moc si toho vážím. :-)
Stále nedokážu uvěřit že je konec. Jediná dokončená kniha, která neskončila v totální blbosti. Koukám na tebe Zapovězení :D
Doufám že jste si užily tuto knížku. Je vidět, že z úplného začátku jsem se hodně zlepšila. Ano, musela jsem si celou knížku znova přečíst aby jsem dala dohromady poslední kapitolu.
Víc jak 800 přečtení a 140+ hvězdiček.
Takže, znovu vám moc děkuji za všechno. Tohle byla Asha Phaedra, která se se všemi, loučí :-)