Autor: KariLaz

Byla jsem vždycky chytřejší než můj bratr. Zatímco on jedl písek ve velkém, já voskovkami opisovala na papír písmena z dětských knih. Když zrovna nejedl písek, protože na něj mamka kvůli tomu udělala ty-ty, olizoval své plyšáky. Ona to možná byla zajímavá záliba, ale já mezitím už zvládala základy četby. Ono na tom ale nakonec možná nebylo nic tak ohromujícího: přeci jen, bylo mi tehdy šest a jemu pouhé tři roky.