Red eyes - část 4
nemělo to skoro žádnou chuť ale dalo se to celkem dobře jíst. Nic se se mnou zatím nedělo tak jsem snědl i zbytek. Chvíli jsem jen tak postával. Pak mi někdo zaklepal na rameno. Polekaně jsem se otočil. Za mnou stála jakási dívka. Usmála se a začala mě uklidňovat. ,,Nelekej se. Nechci ti ublížit. Jen jsme založili skupinu která se odtud chce dostat tak že se zbavíme démona. Je to jediný způsob. Chci abys ses k nám přidal." Řekla zpříma. Po chvíli jsem souhlasil. Jestli je to jediný způsob jak se odsud dostat... ,,Nejde odsud prostě odejít?" zeptal jsem se. ,,Ne." zavrtěla hlavou. ,,Než tam dojdeš někdo tě zabije. Tedy spíše ,,on" tě zabije." moc jsem ji nerozuměl ale za pokus by to stálo. ,,Tak teď pojď se mnou." odešla a já ji se zaváháním následoval. Došli jsme na místo kde už postávalo již dost lidí. Někdo mě chytl za rameno ale vykroutil jsem se. Za chvilku přišli i další po chvíli jsem tam už nemohl vydržet. Vyšel jsem z místnosti kde jsme byly a chvíli dýchal né zas tak vydýchaný vzduch. Měl jsem najednou pocit jako že mě někdo hladově pozoruje. I když to bylo tak intenzivně cítit chvíli jsem zůstal jen tak stát a nešel jsem zpátky. Pak na mě ale někdo zavolal že budeme vyrážet. Divil jsem se že tak brzy ale šel jsem. Viděl jsem se jak celá skupina míří nějakým směrem ale držel jsem se raději vzadu. Nakonec šli dost daleko přede mnou. Najednou jsem přede mnou uslyšel bolestné výkřiky. Přede mnou se odehrával dost krvavý souboj. Neúčastnil jsem se ho. Najednou jsem ucítil divný pocit. Jakoby se mi něco snažilo dostat do hlav. Přede mnou dopadly kapky krve. Podíval jsem se dál a tam ležel někdo z koho tryskala krev jak z vodotrysku. Popošel jsem blíž. Krev mi dopadla na ruce a na tělo. Po špičkách prstů mi stékaly kapičky. Přiblížil jsem ruku k obličeji. Nějakým způsobem mě to fascinovalo. Přiblížil jsem ruku k ústům a krev slízl. Počkat! Co jsem to právě uďelal. Díval jsem se trochu zmateně. Pak se ze předu ozvaly radostné výkřiky. Asi něco ve smyslu ,,dostaly jsme ho." Přešel jsem blíž. Zahlédl jsem jak někam táhnou svázanou osobu. Šel jsem za nimi. Došel jsem do místnosti kde už přivázaly danou osobu k židli uprostře. Podíval jsem se do jejích očí. Červené. Ona si jen hraje. ,,Co jdete udělat?" zeptal jsem se té dívky která mě k nim přivedla. ,,Co asi? Jdeme se pomstít." uázala velký nůž. ,,Tohohle se nechci účastnit." vyšel jsem na chodbu a zašel za roh. Najednou mi někdo přitiskl nůž na krk.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro