Kapitola XXXIV
Ráno jsem byla připravená a odpočatá na výpravu. Opět jsem se prospala pod keřem Mazané , protože mě celkem baví ji štvát a hádat se s ní . Když jsem se vzbudila , Rozumný, Bystrá a Hbitý už čekali na kraji tábora. ,,No to je dost že jdeš " ušklíbl se na mě jízlivě Hbitý ,,Ale jsem tady "odsekla jsem nepřátelsky. ,,Tak pojďte " zavrčel mírně Rozumný. Tenhle starý vlk se s námi nikdy moc nebavilo. Byl spíše protivný , ale nikdy mě a Věrné zase nedělal žádné nepříjemnosti. S ní se ale zase bavil víc než se mnou a já s ním celkově moc času netrávila. Byla jsem ráda že s námi jde i Bystrá. ,,Dávejte si dobrý pozor , Půvabná ty jdi z zprava , Hbitý ty jdi vedle ní , já půjdu veprostřed a Bystrá jde z leva buďte od sebe asi v dvoumetrovém rozestupu ". Jen jsem přikývla a šla se tam postavit. Popravdě jsem nechtěla jít vedle Hbitého ale věděla jsem že to Rozumný udělal taky aby měl spolu s Hbitým ,mě a Bystrou pod dohledem. Bylo to hodně chytré. Šli jsme mlčky po našem území a občas čenichali. Liščí pachy byly cítit výrazněji než včera. ,,Dnes tu byly zase " zavrčel Hbitý a oklepal se . ,,Určitě nás sledují , jinak by tu tak cítit nebyly " zavrčela jsem a znechuceně začichala. ,,Ale jak to že si jich hlídkaři nevšimli když tu tedy byly "? Zaknučela zmateně Bystrá . ,,No právě to mi taky vrtá hlavou " zabručela jsem zmateně. Všichni čtyři jsme dál šli a pomalu se blížili k hranicím našeho území. A za těmi hranicemi někde měly být lišky. Nacházely by se na území plném krátké trávy , kde zasahuje velká část hor a spoustou pitné vody ovšem s malým počtem kořisti. ,,Doufám že to Krvelační nejsou " zavrčel Hbitý. ,,Byly pro naší smečku ještě horší než ta zrádkyně Nedůvěřivá " dodal a nepřátelsky se na mě podíval. Naježila jsem se. ,,Mohl by si do mě přestat pořád rýpat ? Já nemůžu za to že má matka byla zrádkyně " vyštěkla jsem na něj nasupeně. Dobrá nálada byla pryč a já teď byla podrážděná a naštvaná ale taky smutná. Proč ne to vlci pořád dávají sežrat ?! Copak já za to můžu ?! Plížila jsem se trávou a ignorovala ho. Smutek byl ještě horší než vztek a já měla co dělat aby mi do očí nevytryskly slzy. Nechtěla jsem ale vypadat slabě a tak jsem to potlačila. Nejradši bych se na Hbitého vrhla a rozervala mu hrdlo. Byl snad ještě horší než Tichá a to už bylo co říct. ,,Dávejte pozor " zašeptal Rozumný. ,,Už nejsme na svém území ". Skrčila jsem se ještě níž k zemi až jsem o ni téměř drhla břichem. Krátká tráva nás ale moc nekryla. Šli jsme víš do hor a nacházeli se tu i ploché a velké kameny . Mezi nimi protékala horská říčka a její proudy vody mi vystřikovaly na srst. Znechuceně jsem se odtáhla protože jsem vodu nesnášela. Cesta nahoru do kopce byla celkem namáhavá ale já ji zvládala bez problémů. Byla jsem o několik metrů víš než ostatní pro které do bylo složitější. Kopec byl hodně vysoký a kdyby z něj někdo špatně spadl , mohl by si zlomit vaz. Kopec víc a víc kameněl až se z něj stal celý kamenitý svah. Bílé a šedé kameny byly velké asi jako vlčí hlava a cesta po nich byla náročnější i pro mě. Z puklin mezi kameny vylézaly kapradiny a mech. Vítr tu foukal hodně silný a ledový až i mě s mým hustým kožichem byla trošku zima. Konečně jsem se dostala nahoru. Vyčerpaně jsem si oddychla a shlédla dolů. ,,Tak pojďte ne " ?houkla jsem na ně vesele. ,, My nejsme tak vytrvalí jako ty " zafuněla Bystrá. ,,Kde jsi se ti naučila "? Zeptala se zmateně. ,,Zeta mě to naučil " ušklíbla jsem se. ,,Jak jinak " zamumlal jízlivě Hbitý. Rozumný ale vypadal že má s kopcem problém. Opatrně jsem udělala několik kroků dolů připravená mu pomoct ale přerušilo mě zavrčení které jsem za sebou uslyšela. Otočila jsem se ale v tom se na mě vrhla trojice lišek. Rychle jsem je všechny srazila k zemi , ignorovala to když mi jedna zaryla ostré tesáky do ramene a zakousla se jedné do krku. Zabila jsem ji a pak i druhou. Třetí liška znejistila a pustila mi rameno které ani moc nekrvácelo a já ji přitiskla k zemi. ,,Půvabná počkej , Můžeme ji vzít jako zajatce " ! Zavolal Rozumný. ,,Pravda" ušklíbla jsem se zabořila jí čumák do hlíny. Pak jsem se jí silně zakousla do nohy ale nezlomila ji jen , jsem způsobila krvácející a velký kousanec. Liška žalostně zaknučela. ,,Tahle se mi nezdá jako od Krvelačných " zamumlal Hbitý. ,,Ta by nekňučela a navíc by Půvabná nezvládla tři Krvelačné porazit. " Na to jsem na zelenookého vlka zavrčela. ,,Nepoceňuj mě Hbitý porazila bych i tebe s těmi liškami dohromady ". Hbitý zavrčel. ,,Ty to nechápeš Půvabná, se třemi Krvelačnými měl problém i tvůj druh a to je Zeta smečky ". Neušlo mi že Hbitý nazval Hrubého mým druhem ale to se vlastně nemýlil takže jsem nic neřekla. Rozumný zavrčel a přerušil nás. ,,Půvabná vezmeš ji "? Přikývla jsem ale pak dodala. ,,Měly bysme jí něco dát do tlamy aby neječela. " Bystrá se rozběhla o kousek dál a pak nám podala velký kus tvrdé trávy . ,,Obvaž ji to kolem tlamy " přikázala Hbitému. Zvedla jsem lišku a zašeptala ji. ,,Zaječ a si mrtvá " . Liška mlčela a v očích měla strach. Hbitý ji obvázal trávu kolem tlamy já lišku zvedla a šli jsme. ,, Asi ji můžeš pustit Půvabná s tou tlapou nikam neuteče " zavrčel Rozumný a nenávistně se na lišku podíval. Poslechla jsem a postavila se za ní. Rozumný šel vepředu, Hbitý po liščině pravé straně a Bystrá po její levé straně. Liška tak nemohla utéct a nemohla ani výt nebo křičet protože měla okolo tlamy tu trávu. Cesta po trávě brzy přešla na cestu po kamenech a po úzké a tvrdé kamenité cestě podél hor . Cesta však byla pořád dost široká takže jsme mohli jít vedle sebe jak se nám zlíbilo. Šla jsem za liškou a všimla si jak se zadívala na Bystrou a pak "nenápadně " ramenem vyrazila na to její. Zareagovala jsem a rychle se jí zakousla do ocasu takže do Bystré jen malinko štrouchla . Strhla jsem ji pod sebe. ,,Ty malá svině " zavrčela jsem na lišku. ,,Ty jsi ji chtěla shodit jo ?" Bystrá zavrčela. ,,Díky Půvabná nebýt tebe už by mě ta prašivina shodila ". Rozumný a Hbitý se otočili. ,,Tak a dost " zavrčel Rozumný. ,,Kde máte tábor liško "? Zavrčel a strhl ji z tlamy trávu. ,,Neřeknu vlků pitomý " zavrčela liška drze. ,,Půvabná " kývl na mě Rozumný. Nevěděla jsem úplně co po mě chce ale byla jsem naštvaná a tak jsem ji pořádně kousla do břicha stejně silně jako do ocasu až do krve. Liška žalostně zaknučela a z břicha se jí vyřinul nový proud krve. ,,Nekousej ji hned do břicha musí nám vydržet " zavrčel Hbitý. ,,Sklapni nebo kousnu tebe "! Zavrčela jsem výhružně. Hbitý se odmlčel ale stále mě propaloval pohledem. I přes to že byl o dost výše postavený než já měl že mě respekt protože si uvědomoval že jsem silnější než on. ,,Liško kde máte tábor " ?! Vyjela po ní Bystrá a drápy ji vlepila pořádnou facku. ,,Neřeknu , nemůžu " zaknučela liška. Chápala jsem že na strach a ucítila jsem lítost. Nemůže ti ji být líto ! Je to jen prašivá potvora co ti chtěla zabít kamarádku ta si tvoji lítost nezaslouží ! Rozumný na mě kývl a já ji zaryla tesáky do přední tlapy . ,,Mluv nebo ji Půvabná zlomí " řekl výhružně Hbitý. Liška zděšeně vykulila oči a já ji pevně sevřela až jsem ucítila kost. Stačilo jen trhnout a bylo by po ní. ,,Ne " ! Zavrčela liška nebojácně . Škubla jsem hlavou a uslyšela zakřupání kosti " . Liška nemohla zavřeštit protože ji Rozumný zacpal tlamu . Liška zavřela oči a jenom vydechla. ,,Já bych to udělala jinak " zavrčela jsem. ,,Řekni kde je váš tábor nebo tě rozrháme na kusy a to bude bolet víc než zlomená tlapa. " Výhružně jsem se nad ní postavila. Hbitý , Rozumný a Bystrá k ní došli blíž a s vyceněnými tesáky na ni vrčeli. ,,Je to tam tím směrem ve skále " zašeptala roztřeseně Liška a ukázala čenichem na jednu díru nedaleko. ,,Vidím to tam je tam zřejmě tajný vchod " zavrčela Bystrá. Hbitý si odfrkl. ,,Co s tou prašivinou Rozumný ?" Rozumný přivřel oči. ,,Už ji nebudeme potřebovat , je nám k ničemu" . Kývl na mě . ,,Zabij ji " rozkázal mi. Zakousla jsem se do liščina hrdla a prokousla ho. Hbitý k ní došel a shodil její tělo ze srázu. ,,Pojďte "! Zavolala na nás opatrně Bystrá. Vykročily jsme za ní směrem k té díře. Opatrně jsem nakoukla dovnitř. Bylo tam spoustu tunelů ale liščí pach byl všudypřítomný. Opatrně jsme vlezli dovnitř. ,,Musím říct že to tu mají chytře udělané " zabručel Rozumný. ,,Měli bysme se rozdělit každý půjde jedním tunelem " zavrčela Bystrá. ,,To není dobrý nápad , měli bysme zůstat pospulu " nesouhlasila jsem. ,, Souhlasím s Půvabnou " zavrčel Rozumný . ,,To já tedy ne " zavrčel Hbitý. ,,Když se rozdělíme víc toho prozkoumáme. Umíme se všichni dobře plížit a kdo ví kam ty tunely vedou. " Vysvětlila Bystrá. ,, A co když ty nebo já narazíme na Krvelačné "? Jak je chceš poznat když si je nikdy neviděla "? Zeptala jsem se jí a zamračila se. ,,To je taky pravda " zamumlala Bystrá. ,,Ale pořád si myslím že bysme měli jít rozděleně. " Řekla odhodlaně. ,, Tak půjdeme rozděleně " řekl Hbitý a rozběhl se k jednomu tunelu. Bystrá pokrčila rameny a rozběhla se k dalšímu. ,, Ach jo, oni mě vůbec neposlouchají " zavrčel Rozumný. ,,Mám jít s tebou "? Zeptala jsem se ho. ,,Když už jsme se rozdělili tak ať , není to tím že bych ti nevěřil neboj se ale asi půjdeme rozděleně. " Odpověděl a šel k jednomu z tunelů. Přikývla jsem a šla k dalšímu. Pod packami jsem cítila tvrdé kamení a v tunelu byla hrozná tma. Když jsem zašla hlouběji neviděla jsme nic a tak jsem se soustředila na čenich . Rána na rameni mě začala trošku pálit , ale ignorovala jsem ji a šla dál. Větřila jsem ,měla nastražené uši ale nic jsem necítila ani neslyšela. Ani neviděla a jediný můj smysl který se dal teď využít byl hmat ale všude tu byly jen kameny a nic jiného. Polkla jsem a otřásla se. Nedýchalo se mi tu moc dobře. Pak jsem ale ucítila nějaký divný kyselý pach nějaké rostliny. Začichala jsem a uviděla trošku světla. A pak se přede mnou objevil kamenitý most. Byl složený z drobných kamínků a já si nebyla jistá jak se tam udržím. Okolo něj rostly velké bílé kytky s rudými fleky . Byly vážně obří. Hned za mostem byl kamený vál a pod ním prostor tak akorát pro lišku ale ne pro vlčici . Přikrčila jsem se a opatrně a potichu popoběhla na kamenitém mostě. Pod packami mi párkrát zakřupaly kameny a já cítila z těch kytek tak hnusný pach že jsem se musela zastavit. Srdce se mi rozbušilo. Zamotala se mi hlava a ty kytky dál vydávaly tu hnusnou vůni. Už jsem věděla na co tam ty kytky jsou. Mají za úkol odehnat vetřelce. Hlava se mi dal motala a já si vzpoměla na to jak nám radili abysme se nenechali chytit do zajetí. A já jsem se cítila na omdlení. Rychle jsem se rozběhla pryč pod tlapami mi dal křoupaly kameny a já za sebou pak uslyšela ostré zaštěkání. Lišky ! Zoufale jsem se hnala dál . Teď bych se jim v tomhle stavu neubránila. Jedna liška se mi zakousla silně do levé zadní nohy a já cítila jak mi z ní teče krev. Další dvě lišky mi silně drasály svými zuby boky a ta poslední se mi zakousla do hrdla. Hlava se mi motala z těch kytek a teď i že ztráty krve. Oni mě zabijí ! Už nikdy se nestanu Zetou, už nikdy neuvidím Hrubého a sestru. Slíbila jsem mu přece že se vrátím! Nezbývalo mi nic jiného než zavýt o pomoc . Zaklonila jsem hlavu a z plna hrdla zavyla . Liškám sice trvalo déle než by mi prokously hrdlo ale už jsem cítila že je liška blízko tepny . Zavyla jsem znovu a pokoušela se rozběhnout . Narážela jsem svými boky liškami o kamenité zdi a cítila jak závaží spadlo. Liška už mě taky pustila nohu a já teď hodila hlavou dozadu a shodila i tu poslední. Běžela jsem pryč ale nevěděla kudy. Hlava mi strašně bolela a bylo mi zle. Z ran se mi řinula krev. Kudy mám jít teď ?! Kudy jsem přišla ?! Lišky mě kupodivu nepronásledovaly a já běžela dál. ,,Půvabná "! Zavyl Rozumný. Vběhla jsem mu přímo do náruče. ,,Rozumný " zachraptěla jsem a podlomily se mi tlapky. Popadl mě ještě s někým za zátylek a šli jsme někam pryč ale já už omdlela .
Půvabná ! Půvabná ! Půvabná ! Křičeli na mě hlasy. ,,Půvabná ! Přikrčila jsem se protože mi z toho zvonilo v uších. Co to bylo za hlasy ? ,,Kdo jste "!? Zavolala jsem silně na ty vlky. Přede mnou se objevil třínohý vlk s ukousanýma ušima bez očí. Vedle něj další vlk který ale neměl žádné tlapy všechny měl ukousané. A další znetvoření vlci. ,,My jsme oběti Krvelačných "! Zavyla jedná vlčice s půlkou čelisti. ,,Jsou zpět nebo ne ?! " Zavyla jsem na ni. Neodpověděla . ,,Dávej si pozor na Hrubého " řekla jedna vlčice jako jediná neznetvořená. Byla to Hvězdná. ,,Láska může mnohdy milná Půvabná a Hrubý není tím za koho ho máš " !
Rychle jsem otevřela oči a zamrkala . Vedle mě ležel ještě Hbitý ale neměl tolik zranění. Měl několik kousanců na břiše a jeden na rameni. ,,No konečně jsi vzhůru "! Vydechla úlevně Bystrá. ,,Tady máte " řekl Rozumný a dál k nám zajíce. ,,Nedáme něco i zajatkyni "? Zeptala se Bystrá. Zvedla jsem a uviděla mladou zrzavou a hodně vyděšenou lišku. ,,Ne " zavrčel Rozumný. Ukousla jsem si kus zajíce a přemýšlela. To co mi řekla Hvězdná mohla být pravda ? Ale to je blbost byl to jen sen ! Na druhou stranu co když.... nedokončila jsem myšlenky protože jsme uslyšela zaknučení Bystré. ,, Co se vlastně stalo Půvabná "? Polkla jsem a zamyslela se . Co se to vlastně stalo? ,,Pamatuju si jen že jsem cítila odporný smrad nějakých velkých kytek ale barvu už nevím. Pak si pamatuju lišky a nic " vydechla jsem. Měla jsem z tohohle úplně prázdno . Nějaké kytky tam byly ale nic jiného jsem si nepamatovala. ,,To museli být Rudoskvrnky jedovaté a nebezpečné rostliny které používali při bitvách Krvelační " zavrčel Rozumný. A pak polkl. ,,Jsou to opravdu oni. Krvelační se vrátili a všechny nás zabijí ".
Tak další kapitola 2365 slov bez těhlech keců xd
Ty kytky jsem si vymyslela xd
Co si o kapitole myslíte ? Líbila se vám. ? A co říkáte na ten sen ?
Vaše Luna 😘
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro