Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola XII

Probudila mně slova . Hlasy jsem nedokázala přiřadit k někomu že smečky , protože jsem je ani neslyšela . Ale jejich tón byl jasný . Byl z nich cítit vztek a starost . Ale já už jsem znovu omdlela .

Kráčela jsem jeskyní. Zdi byly z bílého kamene a krásně se třpytily . Vyšla jsem ven a uviděla před sebou nádhernou krajinu . Byly tam skály ze kterých stékal vodopád plný průzračné a třpytivé vody. Země byla kamenitá bílá a celé to údolí se nádherně lesklo . Někdo by si možná myslel že je to tu ponuré ale já ne . Vzápětí se na jedné škále začala objevovat silueta . Modrostříbrná vlčice s jasnýma bílýma očima a půlměsícem na čele s snesla ke mně . Měsíční Vlčice ? Zaknučela jsem. Ano odvětila milým hlasem . Milá Vločko pamatuj si že ne všechno se zdá být tak růžové jak myslíš . Smečka před tebou tají nějaké tajemství . Já vím zaknučela jsem , ale jaké Měsíční Vlčice ? Jak to mám poznat ?
Jenomže už se Měsíční Vlčice začala rozplívat a já se pomalu probouzet .

Viděla jsem rozmazaně . Siluety vlků nade mnou byly rozmazané jako bílé tečky . Zaostřila jsem a došlo mi že vidím dvojitě a je tu jen jeden vlk . Neměla jsem moc radost z toho že to je Tichá . Její šedé oči mně chladně propalovaly , a v její tváři bylo skoro zklamání , že jsem přežila . Počkat , co vlastně ? Pamatovala jsem si že jsem se vyplížila z tábora ven , zamotala se do nějakého hájku s jehličnatými keři , a horami. A pak jsem měla velkou mezeru . Jenom svůj sen jsem si dost živě pamatovala. Něco před tebou tají , to byla tajemná slova Měsíční Vlčice. Proč se mi zjevila ve snu jsem nechápala . Vždyť se Vlčí Duchové zjevovali ve snech jenom Alfa páru a Epsilon. Ale na druhou stranu jsem dcera Beta Páru takže jsem výjimečná . Co tě to napadlo ? Její ledový hlas byl snad ještě horší než kdyby na mě někdo řval. Což jsem asi mohla brzo očekávat . Když jsem neodpověděla tiše a mrazivě na mně zavrčela : tak znova , pokračovala Tichá co tě to napadlo?! . Zvedla jsem hlavu a dívala se do šedých oči bílé léčitelky . Touha po dobrodružství , odpověděla jsem jednoduše . To jí zjevně ještě víc namíchlo. Víš jaký o tebe měli tví rodiče strach ? Jaký strach měly sestra a Větvička , že už tě neuvidí ? Jaký strach měla Hvězdná?!
Máš štěstí že žiješ ! Byla jsi vyhladovělá , z toho hladu a mohla jsi umrznout ! No , ale zase je pravda že jiné vlče by to nepřežilo , jsi svým způsobem výjimečná . Tichá my právě řekla , že jsem výjimečná ? Je možné že ten výlet my přece jen pomohl . Jenomže ve chvíli kdy na mě znovu vycenila své ostré bílé tesáky a ledově zavrčela došlo my že to asi nepomohlo . Omega kvůli tobě musí smečku na 3 dny opustit a Omegou je teď Klidný . Já za to nemůžu , že si Omega nedá pozor , ušklíbla jsem se . Jenže Tichá zřejmě žertovat nechtěla . Mladá léčitelka na mně vycenila tesáky ještě víc až jí byly vidět její růžové dásně . Jak myslíš procedila skrze tesáky . Nemysli si že smečka bude chtít takovou nezodpovědnou Betu Samici jako si ty !! Tak a je to. Tichá odešla zřejmě šla ostatním říct že jsem vzhůru . Připlížila jsem se k okraji doupěti a poslouchala . Ta malá Nedůvěřivá je vzhůru. Malá Nedůvěřivá ? Ztuhla jsem . Už jsme zase u toho . Kdo je k sakru ta Nedůvěřivá ?! Odpovědi my bylo vzteklé vrčení . Otočila jsem se a uviděla mámu a tátu . Táta vypadal naštvaně a zároveň na něm byla vidět úleva že jsem přežila . Máma vypadal taky naštvaně , ale ne tak tolik hlavně měla radost že jsem v pořádku . Oba dva mě , ale seřvali , a táta mi dal dokonce pohlavek ! Já se bránila , ale zase mi přibil nepříjemný štípanec na rameni . Musela jsem vědět kdo byla Nedůvěřivá , a věděla jsem že to asi nebude moc hezký příběh . Proto jsem se neptala rodičů . Vešla jsem do doupěte Tiché a skrčila se za hromadou bylinek . Tichá ? Zaknučela jsem do tmy . Co tu chceš zavrčela na mě tak nenávistně až mě to vhrklo slzy do očí . Proč ? Zaknučela jsem vzlykavě . Proč nás tolik nenávidíš ? Nemám ti jak odpověďět odsekla Tichá . A teď se klid od mých vlčat ! Jsou to mi kamarádi bránila jsem se . Jenomže pak mně její tlapa přitiskla k zemi . Vykulila jsem oči , a ucítila jak na mě kapou sliny z jejích tesáků . Řeknu to mámě zasýpala jsem . A myslíš že ti to uvěří mládě? Zeptala se pohrdavě Tichá . Nezasloužíš si být léčitelka zavrčela jsem a nebála se . Přitiskla mi tlapu na krk ještě víc a já se začínala dusit . A ty si nezasloužíš být ve smečce . Každé vlče udělá nějakou blbost , zachraptěla jsem . Ne kvůli tomu zavrčela Tichá , a teď zmiz řekla a pustila mě .

Ahoj guys jak se máte ? Docela se to rozjelo proč asi nemají ostatní vlci Ledovku a Vločku rádi ? Kdo myslíte že je Nedůvěřivá ?
Vaše Luna ( mimochodem jak se Vám líbili Vánoce ?🎄🎁

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro

Tags: #vlci