Kapitola XII
Probudila mně slova . Hlasy jsem nedokázala přiřadit k někomu že smečky , protože jsem je ani neslyšela . Ale jejich tón byl jasný . Byl z nich cítit vztek a starost . Ale já už jsem znovu omdlela .
Kráčela jsem jeskyní. Zdi byly z bílého kamene a krásně se třpytily . Vyšla jsem ven a uviděla před sebou nádhernou krajinu . Byly tam skály ze kterých stékal vodopád plný průzračné a třpytivé vody. Země byla kamenitá bílá a celé to údolí se nádherně lesklo . Někdo by si možná myslel že je to tu ponuré ale já ne . Vzápětí se na jedné škále začala objevovat silueta . Modrostříbrná vlčice s jasnýma bílýma očima a půlměsícem na čele s snesla ke mně . Měsíční Vlčice ? Zaknučela jsem. Ano odvětila milým hlasem . Milá Vločko pamatuj si že ne všechno se zdá být tak růžové jak myslíš . Smečka před tebou tají nějaké tajemství . Já vím zaknučela jsem , ale jaké Měsíční Vlčice ? Jak to mám poznat ?
Jenomže už se Měsíční Vlčice začala rozplívat a já se pomalu probouzet .
Viděla jsem rozmazaně . Siluety vlků nade mnou byly rozmazané jako bílé tečky . Zaostřila jsem a došlo mi že vidím dvojitě a je tu jen jeden vlk . Neměla jsem moc radost z toho že to je Tichá . Její šedé oči mně chladně propalovaly , a v její tváři bylo skoro zklamání , že jsem přežila . Počkat , co vlastně ? Pamatovala jsem si že jsem se vyplížila z tábora ven , zamotala se do nějakého hájku s jehličnatými keři , a horami. A pak jsem měla velkou mezeru . Jenom svůj sen jsem si dost živě pamatovala. Něco před tebou tají , to byla tajemná slova Měsíční Vlčice. Proč se mi zjevila ve snu jsem nechápala . Vždyť se Vlčí Duchové zjevovali ve snech jenom Alfa páru a Epsilon. Ale na druhou stranu jsem dcera Beta Páru takže jsem výjimečná . Co tě to napadlo ? Její ledový hlas byl snad ještě horší než kdyby na mě někdo řval. Což jsem asi mohla brzo očekávat . Když jsem neodpověděla tiše a mrazivě na mně zavrčela : tak znova , pokračovala Tichá co tě to napadlo?! . Zvedla jsem hlavu a dívala se do šedých oči bílé léčitelky . Touha po dobrodružství , odpověděla jsem jednoduše . To jí zjevně ještě víc namíchlo. Víš jaký o tebe měli tví rodiče strach ? Jaký strach měly sestra a Větvička , že už tě neuvidí ? Jaký strach měla Hvězdná?!
Máš štěstí že žiješ ! Byla jsi vyhladovělá , z toho hladu a mohla jsi umrznout ! No , ale zase je pravda že jiné vlče by to nepřežilo , jsi svým způsobem výjimečná . Tichá my právě řekla , že jsem výjimečná ? Je možné že ten výlet my přece jen pomohl . Jenomže ve chvíli kdy na mě znovu vycenila své ostré bílé tesáky a ledově zavrčela došlo my že to asi nepomohlo . Omega kvůli tobě musí smečku na 3 dny opustit a Omegou je teď Klidný . Já za to nemůžu , že si Omega nedá pozor , ušklíbla jsem se . Jenže Tichá zřejmě žertovat nechtěla . Mladá léčitelka na mně vycenila tesáky ještě víc až jí byly vidět její růžové dásně . Jak myslíš procedila skrze tesáky . Nemysli si že smečka bude chtít takovou nezodpovědnou Betu Samici jako si ty !! Tak a je to. Tichá odešla zřejmě šla ostatním říct že jsem vzhůru . Připlížila jsem se k okraji doupěti a poslouchala . Ta malá Nedůvěřivá je vzhůru. Malá Nedůvěřivá ? Ztuhla jsem . Už jsme zase u toho . Kdo je k sakru ta Nedůvěřivá ?! Odpovědi my bylo vzteklé vrčení . Otočila jsem se a uviděla mámu a tátu . Táta vypadal naštvaně a zároveň na něm byla vidět úleva že jsem přežila . Máma vypadal taky naštvaně , ale ne tak tolik hlavně měla radost že jsem v pořádku . Oba dva mě , ale seřvali , a táta mi dal dokonce pohlavek ! Já se bránila , ale zase mi přibil nepříjemný štípanec na rameni . Musela jsem vědět kdo byla Nedůvěřivá , a věděla jsem že to asi nebude moc hezký příběh . Proto jsem se neptala rodičů . Vešla jsem do doupěte Tiché a skrčila se za hromadou bylinek . Tichá ? Zaknučela jsem do tmy . Co tu chceš zavrčela na mě tak nenávistně až mě to vhrklo slzy do očí . Proč ? Zaknučela jsem vzlykavě . Proč nás tolik nenávidíš ? Nemám ti jak odpověďět odsekla Tichá . A teď se klid od mých vlčat ! Jsou to mi kamarádi bránila jsem se . Jenomže pak mně její tlapa přitiskla k zemi . Vykulila jsem oči , a ucítila jak na mě kapou sliny z jejích tesáků . Řeknu to mámě zasýpala jsem . A myslíš že ti to uvěří mládě? Zeptala se pohrdavě Tichá . Nezasloužíš si být léčitelka zavrčela jsem a nebála se . Přitiskla mi tlapu na krk ještě víc a já se začínala dusit . A ty si nezasloužíš být ve smečce . Každé vlče udělá nějakou blbost , zachraptěla jsem . Ne kvůli tomu zavrčela Tichá , a teď zmiz řekla a pustila mě .
Ahoj guys jak se máte ? Docela se to rozjelo proč asi nemají ostatní vlci Ledovku a Vločku rádi ? Kdo myslíte že je Nedůvěřivá ?
Vaše Luna ( mimochodem jak se Vám líbili Vánoce ?🎄🎁
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro