Louis

Přiložím si cigaretu k ústům a pomalu vydechnu šedý obláček kouře. Kdyby mě viděl Harry, vůbec by neměl radost. Já si však nemůžu pomoct. Tak moc se mi po Harrym stýská. Naposledy jsme se viděli před dvěma týdny při naší společné noci. Sice si každý den píšeme, ale já potřebuju, aby mě obejmul a ujistil mě, že je vše v pořádku.

Mám teď těžší období, protože se mí rodiče rozvádí. Už nikdy nebudeme rodina. Trhá to mé srdce na kusy, zvláště když vím, že máma mého otce stále miluje. On ji pravděpodobně taky, ale podváděl mámu tak dlouho, že se to prostě odpustit nedá. Sbalil si kufry a odešel. Nevím kam šel, možná k té své štětce. Ale nezajímá mě to. On to všechno pokazil.

Potřebuji Harryho. Potřebuji se cítit milovaný. Už několikrát jsem říkal mamce, že potřebuji další sezení. Ona mi ale vždy odpoví, že na tom nejsem zase tak špatně, abych pořád musel chodit za psychologem. Nechápu, co se to s ní stalo. Vím, že ji otec zranil, ale nikdy se ke mně nechovala tak špatně. Věčně je opilá, v lednici není žádné jídlo a mám pocit, že jsem jí teď úplně ukradený. Pokud teda nechci za Harrym, to najednou ožije a udělá vše proto, abychom se nesetkali.

Mohla snad nějak zjistit, že Harry pro mě znamená daleko víc, než by měl? A jestli ano, tak co? Zajímá mě to vůbec? Protože já s Harrym budu, i kdybych měl zemřít. S ním chci prožít všechno. Celý svůj život.
Podíval jsem se na svůj mobil a chvíli ho hypnotizoval očima. Mám mu napsat? Chci ho vidět! Chci zase slyšet jeho hlas. Chci cítit teplo jeho těla.

Uchopil jsem mobil do ruky, típl cigaretu a už vůbec neváhal. Otevřel jsem sociální síť, najel na chat. K mému štěstí byl Harry online. Nádech. Výdech. Jsem tak nervózní. Jsme spolu už celkem dlouho, ale já se bojím pořád stejně, jako na začátku.
Harryho mám na facebooku uloženého pod přezdívkou 'Hazz'. Klepaly se mi ruce, ale nakonec jsem stiskl tlačítko odeslat.

Koťátko: Ahoj❤

Hazz: Ahoj, koťátko❤

Koťátko: Chybíš mi❤ :'(

Hazz: Ty mně taky, pusinko. To mi věř❤

Koťátko: Je mi zima :(

Hazz: Tak rád bych tě zahřál ❤❤

Koťátko: Tak mě přijeď zahřát❤

Hazz: Vždyť víš, že to nejde :((

Koťátko: Počkej chvilku!

Hazz: Čekám, miláčku❤

Vyskočil jsem z postele a pomalu se blížil do útrob obýváku. Když jsem byl u dveří, tak jsem trochu nakoukl dovnitř. Své oči jsem stočil k pohovce a...mamka spala! To znamená, že Harryho dostanu k sobě do pokoje, i kdybych mu měl slíbit cokoliv. V téhle chvíli jsem byl tak nadšený.

Koťátko: Přijeď, prosím! Mamka spí, takže ke mně do pokoje můžeš vlézt oknem, je to nízko.

Hazz: Já nevím, Lou. Co kdyby se tvá mamka probudila?

Koťátko: Zamkneme se. Dám ti vše, co potřebuješ ;)❤

Hazz: Nedráždi, kotě❤

Koťátko: Jsem jen tvůj, Harry. Má nevinnost čeká jen na tebe❤

Hazz: Oh, Lou. Tak moc tě chci❤

Koťátko: Tak si mě vezmi :3❤

Hazz: Promiň, lásko. Ale už musím končit.❤

Koťátko: Cože? Proč? Harry, neopouštěj mě! Potřebuji tě!!

Hazz: Neboj, zlatíčko. Musím končit, protože za minutku jsem u tebe. Jel jsem za tebou celou cestu, když jsme si psali❤

Koťátko: Bože, děkuji. Miluji tě❤ Ale z lásky k tobě ti musím oznámit, že psát zprávy při řízení auta je nebezpečné!!!

Hazz: Taky tě miluji ❤ Slibuji ti, že to už nikdy neudělám!

Koťátko: Dobře, čekám tě ;) ❤

Hazz: Těším se, babe❤❤

Rychle jsem se rozběhl do koupelny. Trochu si upravil vlasy a navoněl se parfémem, který na mně Harry miloval. Jsem šťastný, že za mnou přijede. Nikdy jsem nevěřil tomu, že by má první láska mohla být tak krásná. Jsem zamilovaný až po uši. A i když se mí rodiče rozvádí, mně přijde jako bych žil ve snu.
Vydal jsem se zpět do svého pokoje a vyhlížel Harryho.

Harry

Raději si zaparkuji auto dál od Tomlinsonových, kdyby se jen přece Louiho mamka probudila... Svižnou chůzí jsem se dostal až k Louiho oknu. Pomalu jsem zaťukal na okenní tabuli, i když jsem věděl, že on mě už notnou  chvíli sleduje skrze záclony.
Zamilovaně se usmál a otevřel to okno.

,,Ahoj, koťátko!" pronesl jsem smyslně.
Loui celý zčervenal, což jsem na něm miloval a taky mě to pořádně vzrušovalo.
,,Ahoj, Harry." dostal ze sebe přiškrceně. Bože, je tak nevinný.

Pevně jsem se zapřel rukama o rám okna a bez problémů se dostal do Louiho pokoje. Postřehl jsem, jak na mě obdivně hledí.
Přešel jsem k němu. Pevně jsem ho uchopil za boky a přitiskl ho na mé tělo.
,,Tak moc jsi mi chyběl!" vzdychl jsem mu do ucha.

Voněl jeho parfémem. Cítil jsem, že se mé přirození probouzí k životu. Lou to nejspíš cítil taky, protože vzal můj prst do úst a začal sát. Nevrle jsem zavrčel, nechtěl jsem mu ublížit. Chtěl jsem, aby bylo jeho poprvé dokonalé. Kdybych ho tak moc nemiloval, nikdy bych si nedovolil vzít si jeho nevinnost.

Shodil jsem ho na postel pod sebe a sundal mu jeho triko. Vlhkou cestičkou jsem chtěl zmapovat každý kousek jeho těla. Hluboce jsem se mu zadíval do oči, pohledem jsem bloudil mezi jeho očima a rty. Sklonil jsem se a naše rty se dotkly. Pohyboval jsem jimi jemně, aby Lou věděl, že se nemusí bát. Nikdy bych mu neublížil.

Jazykem jsem vjel do Louiho pusinky a poslouchal jeho vzdechy. Lichotilo mi, že jsem ho vzrušil. Jeho kamarád mě tlačil do stehna. Lou přímo hořel a vlasy se mu lepily k čelu. Chtěl jsem mu udělat dobře. Konečně spojit naše těla v jedno.

Měl zavřené oči, rudé líce a rukama dělal narůžovělé rýhy na mých zádech.
Najednou, nejspíš překvapen sám sebou, zašeptal: ,,Harry?"
,,Ano, koťátko?" zeptal jsem se zasněně. Bylo vidět, že se stydí, ale nakonec sklopil oči a pronesl: ,,Jsem připravený. Vezmi si mě, věřím ti. Má nevinnost ti patří už dlouho, stejně jako mé srdce."

Ahojte (:
Vím, že nová část nebyla už hrozně dlouho. Ale má chuť psát se na chvíli vytratila. A psát, když vás to nebaví, nemá smysl. Takže pokud to někdo čte, omlouvám se ❤❤
Snad se vám část líbí. A děkuji za trpělivost❤