,, Musel jsem na tebe pořád myslet!'' zvolal po našem dlouhém polibku. Pohladil mě po vlasech a teprve teď jsem si všimla, že jeho ruce byly celé od zaschlé krve. Děsil mě a zároveň přitahoval. Nevěděla jsem, co si o něm myslet!

,, Ustup od ní dál!'' Zakřičel někdo. Ten povědomý hlas jsem znala. Slyšela jsem ho každou středu a pátek. Thomas stál několik metrů od nás za zády Jace, který změnil rázem svůj pohled na vražedný. Vytasil nůž, prudce se otočil a hodil jím po Thomasovi, který se noži kupodivu vyhnul. 

,, Vy jste se jí dotýkal! To vás bude stát život, protože je jenom moje! To já si s ní můžu dělat co chci! JE MOJE!'' Zakřičel z plných plic. 

Je to blázen! Opravdu se zbláznil...

Thomas neodpověděl, což Jace naštvalo ještě více. V mžiku se rozeběhl na Thomase a začal se s ním prát. Jace byl neuvěřitelně silný. Navíc jeho bláznovství mu dodávalo na rivalitě a surovosti. Nevěděla jsem, co mám dělat. Nikde nikdo nebyl, jelikož učitelé učili na hodinách žáky a ředitelka zde nebyla. V ten moment mě to napadlo. Otočila jsem se na patě a vstoupila do ředitelny, kde se na stole rýsoval telefon. Rychle jsem vytočila číslo policie.

,, Dobrý den, přejete si?'' zeptali se mě a já hned začala diktovat adresu a začala popisovat, co se tady děje a co se stalo. ,, Dobře...schovejte se někam do bezpečí! Za chvilku tam budou!'' Avšak já se nehodlala skrývat. 

Položila jsem telefon na místo a vyšla z ředitelny ven a to, co jsem viděla mi vyrazilo dech. Jace seděl na mrtvém těle mého učitele Thomase, který měl zaražený nuž v srdci. Jace se šíleně smál. Bála jsem se. Neskutečně. 

,, C- co si to udělal?'' zeptala jsem se a musela si dát ruku na ústa. ,, Zabil jsi ho...'' proč jsem byla tak naivní a myslela si, že to bude jen normální rvačka o ženu? Ne...tohle byla rvačka na život a na smrt.

Jace vstal a s roztrhanou košilí politou krví se ke mě začal zase přibližovat. ,, Teď už nám nic nestojí v cestě!''