Celou tu dobu jsem chtěla své nejdražší mamince pomoci, jenže já bych nemohla dosáhnout ničeho. Naopak bych ještě situaci zhoršilo. Proto jsem vstala na nohy a vrávoravě s uslzenýma očima jsem zamířila ke své posteli. Zachumlala jsem se do ní a přemítala nad tím vším.

Celičký život jsem byla milá, pomáhala jsem a moje mamka také. Tak proč musíme žít takové kruté životy. Proč je někdo jako rozmazlený fracek, který když si něco usmyslí to hned dostane? Proč zrovna oni nemají peklo na zemi a my, co se snažíme své životy žít, máme jen smůlu a bolest v našich srdcí?

Na tváři se mi objevily další lesklé kapičky. Slané slzy, jež značí mojí bolest. Někdy jsem měla chuť se životem skončit, jelikož nic nemělo smysl.

Náhlé vrzání dveří mě odtrhlo od těchto myšlenek. Jelikož se ve mě mísil strach s touhou se podívat na toho, kdo právě vkročil do mého pokoje, lehce jsem se otočila a podívala se na svojí maminku, které hrál na tváři falešný úsměv. Věděla, že jsem všechno slyšela, ale i přesto se snažila být silná. Alespoň pro mě.

Přisedla si ke mě a jemně mě pohladila po tváři. ,, Proč od něho neodejdeme?'' zašeptala jsem a čekala na její odpověď, kterou jsem znala, avšak jsem doufala v nějakou naději.

,, Vždyť to víš drahoušku, neměli by jsme nic. Ani byt, ani auto...ani naše peníze.''

Nemohla jsem se jí dívat do očí, jelikož její bolest byla tak velká, že to zasáhlo i mé srdce. Musela jsem odtrhnout oči.

,, Ale slibuju, že se to brzo zlepší!'' znovu mě pohladila po vlasech. Nevěřila jsem tomu, že se to zlepší i přesto, že jsem to moc chtěla.

,, Musíš mi podepsat úkol z matematiky.'' pokusila jsem se změnit téma.

,, Jistě...'' Vstala jsem a sešit, který ležel na stole, jsem sebrala a podala ho své nejdražší osobě. S třesoucí rukou na dolní okraj stránky napsala svůj čitelný podpis.

,, Děkuju.'' Nevěděla jsem, co více si s ní popovídat. Věděla jsem, že na tom teď psychicky není moc dobře a já jí nechtěla tuhle těžkou situaci ještě více zhoršovat. Avšak jsem nemohla sledovat jak trpí. Přisedla jsem si tiše k ní a láskyplně objala, aby věděla, že má někoho, kdo se o ní v nejhorší situaci postará.