Znovu se ke mě pomalu přiblížil a jeho rudý ukazováček mi dal na ústa. ,, Pssst! Slyšíš to?'' zeptal se mě a zavřel zasněně oči. 

,, C-co mám slyšet?'' zeptala jsem se. 

,, To božské ticho smrti!'' znovu se zasmál a rázem se mi podíval do očí. ,, Máš tak nádherné oči! Už jsem ti to někdy řekl?'' Svoji krvavou rukou mě pohladil po tváři. ,, Nikdy jsem nic k člověku necítil, ale tebe jsem nemohl spustit z hlavy. Proč? '' usmál se a prohlédl si mé tělo od hlavy až k patě. ,, Možná se mi stýskalo po tvé kundičce, nebo já nevím. Vysvětli mi to?'' Když jsem však neodpovídala, přisitkl mě surově ke zdi a já se začala dusit. ,, VYSVĚTLI MI TO!''

,, Já nevím!'' zapištěla jsem.

,, Něco ti dlužím...'' pověděl z nenadání a zadíval se na zem. Vypadal jako když nad něčím přemýšlí. 

,, Co...co mi dlužíš?''

Místo odpovědi se podíval za sebe. ,, Už přichází!''

,, Kdo přichází? Já...vůbec ti nerozumím!'' řekla jsem mu a on svůj stisk začal povolovat. 

,, Musíme jít, zlato!'' řekl pouze a vzal mě za ruku. Táhl mě jinou chodbou pryč k nouzovému východu. Nebral vůbec ohledy na to, že mu nestačím. Navíc proč s ním jdu? Já nechci!

Prudce jsem se mu vymanila z jeho silného sevření a rozběhla jsem se na opačnou stranu, jenže byl rychlejší. Chytil mě a táhl zase zpátky, ale já jsem se mrskala a snažila se utéci. ,, Půjdeš se mnou! Je ti to jasné? Půjdeš nebo tě zabiju!'' tentokrát přešel k vyhrožování.

,, Já nechci!'' Upadla jsem na zem a zuby nehty se držela podlahy. Jenže mě vzal za nohu a táhl mě pryč. Zarývala jsem své nehty do podlahy, ale nijak to nepomohlo. Proč už nezvoní na přestávku, aby mohli všichni vidět, co se tady děje? Proč zde nikdo není! Začala jsem tedy křičet. 

,, POMOC!''

,, Mlč!'' okřikl mě Jace. ,, Jestli ještě cekneš, zabiju tě!'' Zabije mě...

Jen potichu jsem naříkala a nechala se táhnout pryč. Po několika odbočkách mě pustil a jedním silným výkopem vyrazil únikové dveře. ,, Jdeme zlato!'' pověděl a znovu se zasmál.