,, Víte co? Už mě vaše hry unavují...'' pověděl a rázem mě pustil. Já dopadla tvrdě na zem. Vzdáleně jsem slyšela zvuk zbraní, které bombardovaly Jaceovo tělo. Hned chvíli na to mě policisté vzali do náruče a dali do připravené sanitky, která mě odvážela do blízké nemocnice. Cítila jsem smrt, že přichází. A ona nakonec přišla... Nebolela, vřele mě vítala do svého světa temnoty...

                                                                                                  ***

Zhluboka jsem se nadechla a otevřela svá slepená očka. Nacházela jsem v nemocnici. Vůbec jsem nevěděla, proč tady jsem. Neměla bych být mrtvá? Co se stalo?

Vedle mě seděla moje maminka a...Jace! Lekla jsem se a posadila se. ,, Kde to jsem!''

,, Zlatíčko, klid! Jsi v nemocnici!'' Moje maminka hned vstala ze židle a začala mě uklidňovat. ,, Tady Jace tě našel. Ležela si nehybně na chodbě ve škole. Neváhal a zavolal sanitku, jelikož nevěděl, co se ti stalo.''

,, Cože?'' nechápala jsem o čem mluví.

,, Pan učitel mi řekl, že si utekla ze třídy, ty si to nepamatuješ?'' Ano, pamatovala jsem si to, ale neprobrala jsem se v nemocnici, ale u Jace ve sklepení, nebo to snad byl jen sen? Tak příšerný sen? Sev, ve kterém jsem zemřela?

Pohlédla jsem překvapeně na Jace, který na sobě měl kupodivu své formální oblečení a na tváři se mu rýsoval zlomyslný úšklebek. Jeho oči se černě, nebezpečně a vražedně leskly. Vůbec jsem právě v této situaci nechápala co se děje. Moje mamka se na nás podívala a poté řekla. ,, Nejspíš chcete být chvilku sami. Jdu si pro kafe...hned budu zpátky.''

Nechtěla jsem, aby odešla. Bála jsem se toho, co teď nastane.

Když se za ní zabouchly dveře, Jace se ke mě přiblížil a usedl na židli. 

,, Tak...děkuju,'' řekla jsem, abych navázala nějaké téma. To ticho mě zabíjelo.

,, Neděkuj,'' pověděl zvláštním tónem, který se mi nelíbil.

,, Proč nemohu poděkovat? Zachránil si mi přeci život, ne?'' Vzpomínka na to, že jsem omdlela v té prázdné chodbě ve mě vyvolávala obavy o mém psychickém stavu.

,, Ne, nezachránil.'' Šíleně se zasmál. ,, To nebyl sen, kotě! Mě totiž nic nezastaví!''

,, Cože? O čem to mluvíš?''

,, Hrajeme dál!''

Tak :D Tímto bych ukončila příběh - Když to tak shrnu - kluk byl psycho :D Snad se vám krátká povídka líbila.

Ayloha a u dalších mých příběhů ahoj! :)