Stála jsem u své skříňky a a místo toho, abych si připravila věci na první hodinu, jsem sledovala mobil, kde se rýsovaly zprávy:

NEZNÁMÝ MUŽ ZABÍJEL NEVINNÉ MUŽE A ŽENY V BANCE!

Neznámá osoba včera kolem páté hodiny odpoledne vyvraždila půlku pracovníku místní Londýnské banky. Podle mluvčí policie trezor banky byl nedotčen. Tak co mohl tento muž pohledávat v bance?

,, Myslíme si, že muž či žena nešel/la vyloupit banku, jelikož je to příliš nudí. Tento typ nemocných lidí vyhledává jiný druh zábavy. Myslíme si proto, že do banky neznámý pachatel přišel, protože měl nutkání zabíjet. Chladnokrevně vyvraždil tolik lidí a poté jednoduše a hlavně nenápadně odešel,'' odpověděla nám na otázky doktorka z psychiatrického oddělení z hlavní Londýnské nemocnice.

Policie nemá zatím žádné stopy. Podle nich si vrah dával maximálně pozor na to, aby ho kamera nezachytila a hlavně, aby nenechal nějaké přeživší.

***

V duchu jsem si tento článek četla několikrát. Bylo to hrozné, jak někdo tak zlý může zabít tolik lidí jen pro zábavu!

Zavřela jsem svojí skříňku a konečně zamířila směrem k učebně fyziky. Cestou tam jsem však narazila na někoho, koho jsem vidět nechtěla.

,, Ale, ale, ale...'' Pověděl a hned poté se šíleně zasmál. ,, Jak se cítíš, kotě?''

,, Neříkej mi tak!'' pověděla jsem potichu a chtěla ho jedním dlouhým krokem obejít, ale Jace mi to nedovolil. Jelikož chodba byla vcelku prázdná, vzhledem k tomu, že se chýlilo k začátku hodiny, Jace si dovolil více než, kdyby tady byly studenti. Přimáčkl mě k protější zdi a zadíval se mi hluboko do očí. Z jeho očí sálalo vzrušení, touha, moc a nebezpečí. Nikdy v životě jsem nic takového u jiného kluka neviděla. Napadla mě příšerná myšlenka, kterou jsem chtěla odehnat rychle z hlavy. Co když je zabil on.

Jako kdyby mi přečetl myšlenky se šíleně zasmál a řekl: ,, Máš hezké vlasy... S nima by se dalo lecos dělat.'' Pootočil hlavou na stranu, jak už to měl ve zvyku a poté mě lehce škubl za vlasy. Musela jsem potlačit křik. ,, Ale no tak...neříkej, že se ti to nelíbilo?'' Cože? Bolest se mi má líbit? Protentokrát se usmál zlomyslně. Prudce mě chytl za vlasy a zatáhl za ně tak, že jsem se musela podvolit, což ho pobavilo. ,, Ach ano... podřiď se...Tak se mi líbíš!''

,, Pusť mě!'' Zařvala jsem a začala do něho bušit. Slzy jsem měla na krajíčku. ,, PUSŤ MĚ!''

Jako lusknutím prstů se ode mě odtáhl s rukama zdviženýma nad hlavou. ,, Fajn...'' a v ten moment se otočil na podpatku a odkráčel pryč.